úterý, 31 srpen 2021 16:44

Gabriela Boháčová: Festival Český Krumlov představí i finalisty soutěže Virtuosos

Autor:

„Festivalová zóna je letošním pilotním projektem.“

„Cizinců je letos v Krumlově, tedy i na festivalu, méně.“

„Na Plácida Dominga se moc těšíme, je legendou a je i v osmdesáti ještě stále hodně aktivní.“

 

22

 

Koncertem Plácida Dominga a jeho hostů Adriany Kučerové a Štěpánky Pučálkové začíná v sobotu Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. V mimořádném termínu až po prázdninách nabízí letos ve třech týdnech tucet programů. Vznikl ve městě figurujícím na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO v roce 1992, koná se potřicáté. Jeho spoluzakladatelem a dnes prezidentem je Jaromír Boháč, manažer a podnikatel, původně flétnista a hudební dramaturg. Za tři desetiletí už se pod touto značkou uskutečnilo na 550 koncertů a představení, na kterých se vystřídalo přes třináct tisíc umělců a které vidělo a slyšelo na 300.000 návštěvníků. Umělecká ředitelka festivalu Gabriela Boháčová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje letošní program i vize do dalších let. Nějaké velké změny v instituci s tak dlouhou historií nejdou však dělat z roku na rok, musejí přicházet postupně, usmívá se.

Festival Český Krumlov má jubileum. Proměňuje se?

Letos máme v rámci třicátého ročníku novinku, vymysleli jsme si hezký projekt, doprovodný program, který se jmenuje Festivalová zóna. Protože se festival přesunul na září, tak jsme už na srpen v Pivovarské zahradě vytvořili prostor pro odpočinek, pro možnost přijít na koncert, něco hezkého tam namalovat, cvičit jógu za doprovodu hudebních nástrojů, dát si něco dobrého k jídlu… Máme tam scénu znázorňující historii našeho festivalu a ve čtvrtek a v neděli v zahradě promítá letní kino, které běží až do dvanáctého září. Tím jsme chtěli připravit pěkné aktivity nejen pro návštěvníky, ale i pro občany Českého Krumlova. Festivalovou zónu jsme zahájili premiérou Wild Symphony od světoznámého spisovatele Dana Browna, který se teď začal vracet ke komponování, kterému se – už před delším časem – původně věnoval. U nás byla česká premiéra.

To byla velká událost, ohlášená na poslední červencový den. S jakým výsledkem se uskutečnila?

Pro téměř dvacet hudebních portrétů byla skladateli inspirací zvířecí říše. Dan Brown bohužel nakonec z rodinných důvodů nemohl dorazit, ale přenášeli jsme přes obrazovky jeho pozdrav. A dokonce nás svou „Divokou symfonií“ provázel: předčítal k ní úryvky z ilustrované dětské knihy, která skladbu doprovodila.

Takže se původní záměr, i když bez jeho přítomnosti, vlastně naplnil…

Ano. Jsem moc ráda, že jsme mohli mít na festivalu premiéru. Navíc zajímavou i pro rodiny s dětmi…

 

29

 

Předpokládejme, že příští rok už bude konečně zase normální a festival se bude konat v obvyklém termínu. Počítáte s podobnými doprovodnými programy?

Rádi bychom. Vyplnili bychom termíny, kdy se v Pivovarské zahradě nekonají koncerty. Rádi bychom, aby s námi návštěvníci nebyli jen během koncertů, ale aby posečkali a zůstali na nějakou „after akci“, na rozhovory, workshopy… aby se dozvěděli víc, aby jen nepřišli na koncert a po něm zase neodešli… Festivalová zóna je letos pilotním projektem.

Převzala jste, respektive přebíráte, festival z rukou svého otce. Je tedy právě tohle mimo jiné to nové, co přinášíte?

Do organizování festivalu jsme zapojeni oba a je to tak dobře. Já jsem u festivalu v podstatě od narození… Jestli je Festivalová zóna můj nápad? Letos jsme opravdu vymysleli některé nové věci, je to i díky celému našemu týmu, který je obnovený, přišel nový vítr… Ale doprovodný program bylo něco, co se už dva či tři roky plánovalo. A letos jsme myšlenku konečně dovedli k realizaci. Rozhodně to není jen moje zásluha…

Tak s čím vším novým jste přišli?

Máme novou grafickou identitu, nový web, vytvořili jsme hravé vizuály využívající motiv třicátého výročí, natočili jsme o festivalu patnáctiminutový filmový dokument, který pustíme pře zahajovacím koncertem, vydali jsme knihu mapující třicet let festivalu… Právě to byla, mimochodem, docela těžká práce – dohledávání fotek, které mnohdy existují jen ve vytištěné podobě, spousta rešerší, odhalujících náhlé změny v programu… A velkou radost mám z toho, že máme tři nové partnery. Přinášejí nejen finanční pomoc, ale také nové nápady. K těm patří Festivalové minuty, to znamená hlavně rozhovory s umělci, které budeme dávat na naše sítě a na sítě partnerů… Vydáváme festivalový časopis, aby se o nás návštěvníci dozvěděli něco víc… Partneři prostě umožnují a přidávají věci, na které bychom jinak nedosáhli.

 

371

 

Zůstává v profilu festivalu i to, že přidáváte ke klasice, tedy koncerty z jiných žánrů?

Ano, přesahové koncerty máme letos v programu dva. Do budoucna bych ráda, aby v nich zůstával symfonický orchestr. Nějaké velké změny v instituci s tak dlouhou historií nejdou dělat z roku na rok, musejí přicházet postupně… Letošní i minulý ročník byly extrémně náročné, protože jsme podvakrát měli program, který se nakonec musel kvůli pandemii celý vyměnit… Ale určitě se plánujeme vyvíjet, trochu proměnit… Mým plánem je, aby přibylo víc obrazově a scénograficky zajímavých projektů klasické hudby oproti těm populárnějším. Český Krumlov je výjimečný svým prostředím, a tak bychom rádi oslovovali i víc výtvarníků.

A najdete i nějaká nová místa?

Za tři desetiletí jsme se podívali nejméně na pětatřicet různých míst. Tahle rozmanitost a pestrost míst je určitě jednou z našich devíz… Určitě musí pokračovat. Chtěli bychom se například vrátit na jezírko do zámecké zahrady… Cílem je, aby u nás návštěvníci chtěli strávit víc dnů. Ne obvyklé dva, ale víc, třeba pět. Program pak ovšem musí mít každý den jinou podobu.

Na Otáčivé hlediště se také chcete vrátit…?

I to je můj sen. Ano, i Otáčivé hlediště bychom rádi vrátili do našich programů. Pokud něco takového vznikne, tak samozřejmě společně a ve spolupráci s Jihočeským divadlem. Ostatně, jsou tam doma, je to jejich divadelní prostor.

 

3311

 

Po deseti letech se teď objeví v Českém Krumlově Plácido Domingo. Bylo složité ho pro letošek získat?

S panem Domingem spolupracuji už více let, podílela jsem se na organizování jeho vystoupení ve Stavovském divadle. Pozvat ho na další koncert bylo v tomto ohledu samozřejmě jednodušší. Složitější to bylo s termíny, když jsme přesunuli festival z července na září… Moc se těšíme, je legendou a je i v osmdesáti ještě stále hodně aktivní. Viděla jsem ho v poslední době ve Verdiho operách Simone Boccanegra, I due Foscari a Traviata a v přenosu z Vídně… Byl v Aréně ve Veroně... Je neuvěřitelně při síle.

V roce 2011 zpíval Plácido Domingo na festivalu v Českém Krumlově na scéně postavené na obrovském parkovišti. Kde bude koncert letos 4. září?

V Pivovarské zahradě. Je to menší prostor než tehdy, ale dostatečně ambiciózní a ideální. Ostatně jsme kvůli pandemii dost dlouho nevěděli, jaké kapacity pro diváky budeme moci využít.

Prodávají se vstupenky dobře?

Ano, i když jsme vždy zahajovali předprodej už v prosinci, ale letos teprve v červnu… Avšak obecná a zřejmá tendence je, že lidé vyčkávají, že kupují a budou kupovat vstupenky až na poslední chvíli. Situace není obvyklá. Nicméně věříme, že omezení nebudou velká a že lidé na kulturu nezapomenou.

 

35

 

Budou i letos v publiku cizinci?

Bude jich méně. Vždyť i přímo v Krumlově je vidět, že převažují čeští turisté, stejně jako minulý rok… Silná byla v poslední době asijská klientela. Nejen v létě, ale i během zimních měsíců. Letos nepotkáte nikoho.

Festival se organizuje z Prahy, nevedou ho místní lidé, jako je tomu třeba v Litomyšli. Jakým způsobem přehlídku město vnímá?

Pro mě je Český Krumlov díky festivalu druhým domovem. A myslím, že i pro otce. V týmu byli lidé z Krumlova. Navíc tam máme ještě další aktivity, restauraci a tak dále… Jak nás vnímá město, říci nedovedu. Já za sebe mohu říci, že jako prioritu mám, abychom cítili a brali město opravdu za své a aby festival byl dosažitelný i pro místní. Záleží nám na tom… Jsou festivaly, které vytěží místo konání krátkodobě; naše síly jsou, myslím, rozprostřeny. Ano, Český Krumlov má svou historii a svou scenérii i své další aktivity, jako je sport, ale kultura, a tomu věřím, tohle vše ještě umocňuje. A věřím, že lidé, kteří přijíždějí do města kvůli festivalu, nepatří mezi ty, kteří se jen chtějí někde opít… Naopak. Nejenže mají rádi hudbu, ale také obdivují město.

Kolik vlastně letos nabízíte vstupenek?

Čtrnáct tisíc. O něco méně než jindy, protože máme jen tří týdny, tedy i méně koncertů. Jinak býval festival měsíční. K tomu je ale potřeba přičíst stovky lidí, kteří navštěvují Festivalovou zónu, kde je to bez vstupenek.

 

36

 

A nově máte v programu i víc koncertů, které se zaměřují na mladé umělce.

Ano. Zahraje například vynikající mladičký klavírista Jan Čmejla. A s Adamem Plachetkou vystoupí mladí pěvci Tereza Štěpánková a Daniel Matoušek.

A k tomu máte i koncert finalistů soutěže Virtuosos V4+ z loňského roku. Jak jste se k nim dostala?

Byla jsem loni jako porotce za Českou republiku na soutěži Virtuosos, která se uskutečnila v Maďarsku. Jde o talenty ze čtyř zemí Visegrádu. A protože se letos slaví třicet let Visegrádské dohody, tak jsme do letošního programu zanesli loňské vítěze. Shodou okolností byla ten rok soutěž poprvé organizována v mezinárodním měřítku. Do té doby šlo o ryze maďarskou záležitost, teď každý rok přidávají jednu zemi navíc. Loni tak poprvé spojila soutěž země Visegrádské čtyřky plus Srbsko. Letos to bylo Chorvatsko.

Letošní vítězové vystoupí v Českém Krumlově za rok?

Ano. Tenhle model se stále opakuje.

 

34

 

A jak se vybíralo pro letošní koncert, který se koná devátého září?

Pokud se týká těch loňských laureátů, tak za každou zemi vyhrál jeden. Pozvali jsme laureáty ze států Visegrádu, a tak soutěžícího ze Srbska nahradil druhý Čech. Stála jsem o to, aby přijel nejen Martin Šulc, ale i Eduard Kollert. I když byl druhý. Mimochodem, pozvání hrát na festivalu v Českém Krumlově je součástí předávaných ocenění. Program bude bohatý. Máme klavíristku, máme hráčku za zobcovou flétnistku, máme dva akordeonisty a houslistu… Věřím, že ti, kteří hledají cestu ke klasické hudbě, ji mohou prostřednictvím mladých nalézt snadněji… Soutěž má za cíl oslovit co nejširší publikum. A právě především prostřednictvím mladých.

Jde primárně o televizní soutěž?

Ano. Jsou vždy castingy v každé zemi a čtyři vybraní pak jedou soutěžit do Budapešti. Člověk z těch malých dětí stojí v úžasu…! Soutěž bude později na podzim vysílat pět televizí. V České televizi kanále ČT art. Pro šíření klasiky je to dobrá soutěž.

Letos se už soutěž konala, televize ji vysílají se zpožděním v listopadu a prosinci. Vybrala jste si někoho na příští rok na festival?

Ano, určitě bych ráda pozvala finalisty, respektive vítěze. Soutěž je každý rok otevřená pro instrumentalisty do věku devatenácti let a zpěváky do čtyřiadvaceti, pro hudebníky s klasickým repertoárem. Je tak i divácky pestrá a zajímavá. A v poslední době je v ní čím dál víc akordeonistů a akordeonistek…!

 

4000

 

Foto: archiv G. Boháčové, archiv MHF Český Krumlov

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.