sobota, 24 červenec 2021 08:58

Michaela Káčerková: Připomínáme Johanna Caspara Ferdinanda Fischera

Autor:

„Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.“

„Festival se drží posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To, že letos trvá až do října, je dáno pandemickou situací.“

„I letos bude koncert s účastí hráčů Karlovarského symfonického orchestru v areálu Diany nad městem. Koncerty tam mají krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru.“

 

99

 

Na Božím Daru v Krušných horách se otevře dnešním podvečerním koncertem další ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Má v názvu jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, který působil v Ostrově nad Ohří a později v bádenském Rastattu, a zasazuje se o oživení jeho tvorby. Koncerty se konají na zajímavých místech v karlovarském regionu a pravidelně se mezi nimi objevují i varhanní programy. Zakladatelkou a uměleckou ředitelkou festivalu je varhanice Michaela Káčerková, od letoška navíc ředitelka Karlovarského symfonického orchestru. Festivalový rozhovor s ní pro portál KlasikaPlus.cz se proto týká jak programu, tak varhan a tradičního zapojení tohoto tělesa.

První koncert se koná v kostele na Božím Daru. Jaké tam jsou varhany?

Jsou z roku 1907 a jsou velmi zajímavé. Jedná se o nástroj mechanický, který toho už hodně zažil a přežil. Je to až neuvěřitelné… Kdysi za komunistů do něj napadalo pět metrů sněhu a později se do něj vylila malta a kdovíco ještě dalšího. Přesto je v podstatě funkční. Byl tam nyní varhanář, co bylo v pořádku, opravil, něco ale také nefunguje. Původně jsme program koncipovali jinak, ale museli jsme se nakonec nástroji přizpůsobit. Chtěli jsme se sopranistkou Olgou Jelínkovou připravit program opravdu pro zpěv a varhany, ale takový recitál by tamní varhany přece jen neutáhly. Nakonec zazní jen jedna varhanní skladba a k sólistce je přizván Karlovarský symfonický orchestr, který jí doprovodí v komorním obsazení. Kombinace varhany a zpěv tedy nebude.

Boží Dar v nadmořské výšce přes tisíc metrů je nejvýše položeným městem v tuzemsku. Konají se tam koncerty častěji?

Kostel se otvírá nově po dvou letech po rekonstrukci. Náš dnešní koncert je první akcí v něm. Jestli se tam koncertovalo dříve častěji? Jako festival jsme tam poprvé a mám dojem, že se v kostele kulturního nedělo dlouho nic, ale úplně přesně to nevím. Každopádně byl dva roky zavřený. Věřím, že to ale nebude poslední kulturní akce na tomhle místě!

 

100

 

Jaké se dá na Božím Daru čekat publikum? Z Česka i z Německa?

Dá se předpokládat, že ano. Boží Dar se za posledních pár let velmi pozvedl, je to místo, kde není patrná hraniční čára, jako leckde jinde ještě stále, kdy bývá velký rozdíl mezi tím, jestli jste v Německu, nebo v Čechách. Boží Dar je moc hezký a je kousek od německých lázní Kurort Oberwiesenthal, takže publikum bude určitě hodně namixované.

Co byste zdůraznila v letošním festivalovém programu?

Určitě dva podzimní koncerty, které připomínají skladatele Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Jednak 10. září v Ostrově nad Ohří, kde Capella Regia Praha pod řízením Roberta Huga uvede Fischerova mariánská duchovní díla, a to Loretánské litanie, Confitebor, Magnificat a Salve Regina. A pak 1. října v Horním Slavkově, kde se nám představí Ensemble Inégal, vedle Zelenky a Händela, z velké části v programu z Fischerovy duchovní tvorby. To jsou rozhodně dva koncerty, které jsou právě kvůli jeho hudbě pro festival obzvláště nosné, ale jinak bych ráda zmínila i koncert příští týden, který připomene jedno docela významné výročí, totiž čtvrttisíciletí od úmrtí Františka Xavera Brixiho. Koncert jsme nazvali Sólo pro královské nástroje a bude to poměrně netypická kombinace: v programu se totiž sejdou varhany a harfa. Zaznějí tam i dva z Brixiho varhanních koncertů, a to ty, které se u nás moc nehrají.

Festival trvá až do října, znamená to, že je zatím nejrozsáhlejší ve své historii?

Vlastně ne, drží se už posledních pár let standardního počtu osmi koncertu. To že trvá až do října, je dáno pandemickou situací. Program byl naplánován na červen a červenec, jako obvykle, pak jsme ale v nejistotě, kdy se nevědělo, co bude možné, červnový program přesunuli. Ovšem v Karlových Varech je vždy potřeba brát ohled i na to, co se děje kolem. A jelikož se Mezinárodní filmový festival přesunul na srpen, tak v srpnu hrajeme jen v prvním týdnu, zbytek měsíce je z našeho pohledu bez koncertů. Budeme pak po té pauze hrát v září, ovšem tam je přeložena řada dalších kulturních akcí z jara, i na to musíme brát ohledy, a tak jsme se protáhli až do října...

 

102

 

Jsou v programu nová festivalová místa?

Ano tři. Boží Dar, Bečov nad Teplou a závěrečný koncert v Horním Slavkově. Ostatní jsou na tradičních místech v Karlových Varech, Jáchymově, v Krajkové…

V Bečově nad Teplou se rozhodli opravit varhany?

Ano, je to iniciativa farnosti a města, ne naše, ale moc rádi ji podpoříme. Budeme rádi, když tam budou varhany opravené, a proto jsme ten koncert, s houslemi a cembalem, nazvali Sto strun pro tisíc píšťal. Jde o romantický nástroj, poměrně zajímavý.

Mohl by být jedním z nástrojů vhodných pro Vaše natáčení ve volné sérii CD mapujících historické nástroje v regionu?

Jde o jednomanuálový romantický nástroj… Bude těžší najít repertoár pro celou desku. Možná by se ale dalo uvažovat o CD, na kterém by zněly třeba tři podobné menší nástroje.

 

105

 

Jak se do festivalu zapojuje Karlovarský symfonický orchestr?

Už čtvrtým rokem má letní účinkování na festivalu jako prolog své sezóny. Letos je to jiné v tom, že nejde o závěrečný festivalový koncert, ale důvody jsem už zmínila. I letos bude tento koncert v areálu Diany nad Karlovými Vary, koncerty tam mají jedinečnou, krásnou atmosféru. A jsou navíc přínosné v tom, že se hráči dostanou k baroknímu repertoáru. Diriguje je totiž každoročně Vojtěch Spurný, který je vede k poučené interpretaci. A to je pro orchestr očistné a zdravé.

Bude tomu tak i v příštích letech?

Ano, bude.

 

103

 

Foto: Ilustrační - archiv a Fb festivalu

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.