neděle, 04 červenec 2021 10:02

Marie-Anna Myšíková: Dovážíme do Telče špičkové pedagogy

Autor:

„Díky minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem.“

„Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa.“ 

„Atmosféra na kurzech je taková až rodinná.“

 

100

 

Inspirativní atmosféra malebného jihočeského města, podnětná mezinárodní sestava lektorů a společná vystoupení studentů a jejich pedagogů na koncertech v historických sálech i v okolí, to jsou hlavní trumfy letních kurzů, které se konají pod názvem Music Academy Telč, letos od 9. do 19. července. Od roku 2004 je pořádá obecně prospěšná společnost Česko-francouzská akademie Telč, kterou založilo město Telč. Tradice však sahají ještě dál: do roku 1995, odkdy se tam konal ojedinělý hudební evropský projekt propojující dvě kultury – Francouzsko-česká hudební akademie v Telči. O tom všem hovořila s portálem KlasikaPlus.cz ředitelka projektu Marie-Anna Myšíková.

Jak byste jednou větou charakterizovala Music Academy Telč a její cíl?

Music Academy Telč jsou kurzy s nádechem francouzské noblesy v české pohádkové Telči, které si svou atmosférou, přístupem profesorů a kvalitou výuky, včetně seminářů, koncertů a podobně, kladou za cíl propojovat hudebně – ale nejen – českou a francouzskou kulturu a pomáhat růst celé mladé generaci hudebníků.

Usilujete v některém z parametrů či aspektů o odlišnost od jiných podobných letních akcí?

My se snažíme odlišovat tím, že angažujeme kromě vynikajících českých profesorů i zahraniční, kteří patří ke světové špičce, a to stále za velmi vstřícné ceny pro české a slovenské studenty, jejichž kurzovné je zčásti hrazené dotacemi. Jinými slovy – dovážíme špičkové pedagogy do Telče pro – nejen – české studenty hudby.

Kolik vám letos přijede účastníků?

Pokud nenastane nějaké nenadálé omezení kvůli covidu, tak maximální možná kapacita, tedy padesát studentů.

 

106

 

A budou také ze zahraničí?

Ano, hlásí se nám studenti ze Španělska, Francie, Polska, Dánska, Koreje, Slovinska a Brazílie. Věříme, že budou moci všichni dorazit.

Byla příprava kvůli nejasné zdravotnické situaci o hodně těžší?

„Díky“ minulému roku, který už se také konal za epidemie koronaviru, jsme do toho letos šli s větším klidem. Od začátku jsme samozřejmě museli počítat s tím, že akce nemusí proběhnout – protože přeložení na pozdější termín u nás není možné – a přizpůsobit tomu některé organizační procesy. Na rozdíl od minulého roku, který byl co do nejistoty více intenzivní, jsme se letos ale museli potýkat s výrazným ponížením dotací na více frontách, což s sebou přineslo více přemýšlení a více hledání dalších možností, jak co nejlépe rozdělit finance, aby akademie nemusela být okleštěna o obvyklý program a mohla dál nabízet studentům svůj vysoký standard… Nicméně, podařilo se nám navázat spolupráci se švýcarskou Stadlerovou hudební nadací a zájem studentů byl obrovský, což nás velice těší. Jsou to rozhodně dva důležité aspekty, díky kterým jsme byli schopni akademii nakonec udržet v naprosto normálním režimu, za což jsme moc rádi.

Kdy a jak se vlastně Francouzsko-česká hudební akademie v Telči proměnila v Music Academy Telč?

Francouzsko-česká hudební akademie se proměnila v Music Academy Telč během minulého roku, který byl takový přechodový… Často jsme uváděli ještě oba názvy, ale letos už vystupujeme čistě pod tímto názvem.

 

108

 

A proč se proměnila...?

Původní název Francouzsko-česká akademie sváděl k domněnce, že se koná pouze pro účastníky z těchto zemí, což nám potvrzovala i skutečnost, že jsme ze strany zájemců čelili otázkám, zda se mohou účastnit i ti z jiných zemí… Chtěli jsme, aby studenti věděli, že naše akademie je skutečně pro studenty z celého světa. Dalším aspektem byl fakt, že ačkoliv původní název vycházel ze špičkové tradice francouzské dechové a české smyčcové školy, nechtěli jsme si úplně zavírat možnost pozvat vynikající umělce na daný nástroj jen proto, že zrovna pocházejí z jiné země. V době před sedmadvaceti lety to jistě svůj význam mělo, ale dnes se doba posunula: studenti vyhledávají především ta nejlepší jména, za kterými se táhnou.

Kdo akademii pořádá?

Music Academy Telč nadále pořádá Česko-francouzská akademie Telč, o.p.s., kterou v roce 2003 založilo město Telč. Změnili jsme pouze název projektu.

Nadále nicméně zůstávají kontakty s Francií jako ty nejvýraznější?

Ano, je to dáno zejména tou dlouholetou tradicí, která jen tak nezmizí a jsme za ni rádi. Každoročně jsou nejpočetnější skupinou zahraničních studentů právě Francouzi. Nahrávají tomu i další provázanosti s Francií, jako například působení Bohuslava Martinů ve Francii, jehož hudbu se v rámci našich kurzů snažíme také propagovat, ale i naše několikaletá spolupráce s festivalem KoresponDance, projektem manželů Kinských, který probíhá v podobném termínu ve Žďáru nad Sázavou… Někteří možná pamatují, že se v rámci letních hudebních kurzů pořádaly dříve i kurzy francouzštiny ve spolupráci s Francouzským institutem. Velvyslanec Francie či ředitel Francouzského institutu patří k tradičním hostům našeho Slavnostního koncertu lektorů. To jsou všechno aspekty, které podporují intenzivní kontakty s Francií i nadále.

 

120

 

Vracejí se k Vám stále stejní lektoři? Má to své výhody?

Jsou lektoři, kteří do Telče jezdí už opravdu dlouho a za ta léta stihli vychovat opravdu novou generaci vynikajících umělců. A každý rok vidíme, že spolupráce stále funguje a zájem studentů je obrovský. Výhody to jistě má v tom, že se za ta léta vytvoří pevnější než jen pracovní vazby. Atmosféra na kurzech je pak taková až rodinná, řekla bych…

Ale také je záměrně obměňujete?

Snažíme se reflektovat i zpětnou vazbu studentů, takže i obměny lektorů se u nás stávají. Koneckonců, jsou to kurzy především pro ně. Nebo se také samozřejmě stává, že daný profesor tento rok přijet nemůže, a pak se snažíme najít adekvátní náhradu. Je pro nás důležité držet si nadstandardní kvalitu. I obměny mají samozřejmě své výhody. Studenti si mohou vyzkoušet více přístupů, dozvědět se různorodější informace a vzít si z každého něco, jak se říká. U vyučujících se jedná velmi často o velmi výrazné osobnosti, ať už umělecky, tak i v té lidské rovině. To se pak odráží i na celkové výjimečné atmosféře kurzů.

Čeští lektoři jsou zajímavější pro tuzemské účastníky, nebo pro ty zahraniční?

Pokud pozvaný lektor neučí na žádné tuzemské škole, pak je určitě velice atraktivní i pro české studenty. Zároveň se mezi českými lektory objevují taková jména, která lákají hojně i zahraniční studenty… Takže je pro mě těžké odpovědět jednoznačně tak, nebo tak.

Jak je určen studijní repertoár?

Na webových stránkách máme nějaký doporučený repertoár, ale v podstatě to necháváme výhradně na studentech. Naši klavíristé jsou naštěstí velice vstřícní doprovodit studentům v podstatě cokoliv. Jak už jsem ale říkala, snažíme se propagovat hudbu Bohuslava Martinů, kdy v rámci našich kurzů probíhá taková menší soutěž o nejlepší interpretaci jeho skladby. Většinou probíhá v rámci akademie i jeden koncert, jehož repertoár je složen čistě ze skladeb Bohuslava Martinů, ale není to pravidlem. Záleží, kolik studentů si skladby Bohuslava Martinů přiveze k nastudování.

 

105

 

Jak promítáte do programu akademie to, kde se koná?

Program jde s místy konání akademie ruku v ruce. Jak už jsem zmiňovala naši spolupráci s festivalem KoresponDance, který se koná ve Žďáru nad Sázavou, proběhlo několik ročníků, kdy nám lektorka tance Andrea Miltnerová přijela pro naše studenty udělat workshop o barokních tancích, které jsou pro pochopení správné interpretace barokní hudby poměrně důležité. Tento rok jsme se rozhodli workshop trochu posunout dalším směrem a navázat na něj seminářem Vojtěcha Spurného, který se také bude týkat barokní hudby, ale zase trochu z jiného pohledu. Architektura Telče a přilehlých míst k tomu tak trochu vybízí…! Zároveň se snažíme program přizpůsobovat i přáním studentům. Na základě toho proběhly dva ročníky, v jejichž rámci se konal workshop o Alexandrově metodě, čili jak správně vnímat svoji fyziologii těla při každodenním cvičení na nástroj. A podobně.

A jak promítáte existenci akademie do míst, kde se koná?

Město Telč spadá pod památky UNESCO, stejně tak jako Třebíč a Žďár nad Sázavou – jde o města, která se všechna nacházejí v Kraji Vysočina. Snažíme se proto tato tři města propojit koncerty našich studentů a vytvořit tak hudební a kulturní osu. Zároveň věřím, že je pro studenty velmi inspirativní hrát na tak krásných místech, jako je Zámek Žďár nad Sázavou či Muzeum Vysočiny v Třebíči. Do toho pořádáme často i jeden koncert mimo tato tři „velká“ města, tedy v místě, které by normálně studenti, ale ani publikum třeba nenavštívilo, a přitom má nádhernou atmosféru. Tím koncertem bude letos Závěrečný koncert účastníků v opatství v Nové říši.

Co ještě budete v budoucnu proměňovat?

Láká nás to baroko, proto se jedná o konání kurzů barokního zpěvu, který by probíhal pod záštitou Music Academy Telč právě na Zámku Žďár nad Sázavou. Uvidíme, jestli se nám to podaří příští rok již uskutečnit. Dále bychom chtěli objevovat nová kouzelná místa Kraje Vysočina a pořádat tam koncerty studentů a dostat tím hudbu do co nejširšího území. Letos poprvé jsme také zařadili crossoverový koncert skvělé skupiny Bardolino a snažíme se vždy „okořenit“ naši akademii o něco nového, zajímavého. Být, jednoduše řečeno, stále atraktivní, dynamickou akademií hudby. V neposlední řadě nasloucháme našim studentům, takže přicházíme s tematickými workshopy, které je aktuálně zajímají a které jim mohou pomoci v jejich cestě za profesionální dráhou umělce.

 

102

 

Foto: archiv Music Academy Telč

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.