sobota, 20 únor 2021 17:03

Tomáš Židek: Sbormistrům a hudebním pedagogům přeji, aby neztratili naději

Autor:

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

 

KODL-Cz

 

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice a vyučuje hudebně teoretické předměty a dirigování na Konzervatoři Pardubice, kde nyní zastává post zástupce ředitele. Je taktéž dramaturgem proslulého cyklu Chrudimské hudební pátky a držitelem ceny Osobnost města Chrudim a Ceny sbormistr-junior. Pro KlasikuPlus odpovídal na otázky související s většinou těchto činností.

Tomáši, jsi sbormistr několika sborů. Máš se svými zpěváky nyní nějaký kontakt?

Mám s nimi e-mailový kontakt a využívám i svůj facebookový profil. Zkraje prosince, kdy to vypadalo, že by mohly být koncerty, jsem s nimi dělal virtuální zkoušky přes YouTube. Pak jsme zkoušeli děleně a den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi. Zamýšlený tříkrálový koncert s Vysokoškolským uměleckým souborem Pardubice se už nepodařilo zrealizovat. Nyní jsme přestali plánovat koncerty i akce, protože nemáme perspektivu jejich uskutečnění. Až se situace zlepší, náš vzájemný kontakt opět posílíme. Prakticky se vidím jen se dvěma až třemi zpěváky na kůru kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi, kteří mi pomáhají při zpěvu v rámci liturgie. To je všechno.

Připravujete nějaké koncerty či projekty?

Ve výhledu je festival Zlatá Pecka, který je přeložený už z minulého roku. S mými sbory jsme měli při slavnostní mši přednést výběr z Petite messe solennelle Gioacchina Rossiniho, ale nevíme, jestli se vůbec uskuteční. O Velikonocích zpíváme na našich tradičních liturgiích, ale taktéž nevíme, jestli to bude možné. S Vysokoškolským uměleckým souborem Pardubice jsme plánovali na podzim minulého roku slavnostní koncert k 70. výročí jeho založení, což jsme bohužel také nemohli provést, ale jakmile to bude možné, tak jej uskutečníme.

 

104

 

Jak trávíš nově nabytý volný čas?

Přiznám se, že jako zástupci ředitele mi v této době práce spíše přibylo. Organizuji přijímací talentové zkoušky, čekají nás maturity a absolutoria. Příprava na distanční výuku mi také zabere dost času. Jinak se ale věnuji rodině, máme čtyři děti, tři z nich jsou doma na online výuce. Chodíme na procházky do přírody, jezdíme na chalupu. Díky absenci koncertů a zkoušek mám však čas na studium partitur a knih, ke kterým bych se jinak nedostal – to je pozitivní stránka současného stavu. Ale celkově bych určitě neřekl, že mám více volného času.

Jsi zástupce ředitele vzdělávací instituce, která vychovává budoucí profesionální umělce. Domníváš se, s ohledem na současnou situaci, která je dočasná, že se jedná stále o perspektivní obor?

Záleží na tom, jak se bude současná situace vyvíjet. V současnosti si myslím, že určitě ano. Zatím se kulturní instituce ani základní umělecké školy neruší – na ty máme návaznost. Dodáváme jim kvalifikované umělce a pedagogy, po kterých je ve východočeském regionu i jinde stále poptávka. Je velký zájem například o korepetitory. Většina posluchačů pátých a šestých ročníků už někde učí či nějak pracuje ve svém oboru, což potvrzuje to, co jsem říkal. Myslím, že se jedná o perspektivní obor, který má dobré uplatnění a je i svým způsobem prestižní.

V čem tkví specifikum Konzervatoře Pardubice? Proč by sem měli adepti uměleckých hudebních oborů jít studovat?

Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra, o každém studentovi víme, téměř všechny dobře známe a problémy tak můžeme velmi efektivně řešit. Je zde mnoho učeben, posluchači mají velký prostor ke cvičení a přípravu do hodin hlavních oborů. Nejlepší studenti mají možnost si sólově zahrát se dvěma profesionálními symfonickými orchestry, tedy s Komorní filharmonií Pardubice a Filharmonií Hradec Králové, a školním symfonickým orchestrem. Dokonce zde existuje i Banda di Feste, tedy školní bigband. Jsme schopni nastudovat i operní představení. Velkou výhodou je to, že jako jedni z mála nabízíme i kombinovanou formu studia, kterou mnozí pracující rádi využívají. Pravidelně nakupujeme nové pomůcky a nástroje. K dispozici jsou pro studenty domov mládeže i školní jídelna. Strategické je i to, že Pardubice jsou velmi dobře dopravně dostupné.

 

pveck-sbor-Vlastislav

 

Jaký máš názor na online výuku? Myslíš, že může hodnotně nahradit tu klasickou?

Například teoretické předměty lze online formou vyučovat celkem dobře – studentům výklad nahraji na video a oni si jej mohou přehrát i opakovaně. Žáci posílají svým vyučujícím nahrávky své hry či zpěvu – to je pro ně přínosné, protože si zkusí natočit danou skladbu na jeden pokus a bez oprav a návratů. Musí si své pokusy i poslechnout, což je pro ně velká škola. Naopak předměty jako sborový zpěv, orchestrální a komorní hra nejdou distančně učit vůbec. Celkově také zaleží na šikovnosti a samostatnosti jednotlivých žáků, ti lepší nemají problém, těm slabším zavřená škola vůbec neprospívá. Celkově se však zdá, že se studenti i přes současný stav celkově zdokonalují. Problémem však je absence veřejné koncertní praxe studentů, která je v tomto oboru dost podstatná. Další potíží bude realizace absolventských koncertů, o kterých v současnosti vůbec nevíme, jakou formou je uskutečníme a jestli vůbec budou moci být.

Zhatila vám protiepidemická opatření nějaký školní projekt?

Na jaře jsme měli provést studentskou verzi opery Rusalka Antonína Dvořáka, bohužel jsme ji byli nuceni přeložit na další rok, což je velká škoda vzhledem k tomu, že si letos připomínáme výročí 180 let od Dvořákova narození. Museli jsme zrušit vedle mnoha koncertů a seminářů i soutěž Pardubické dechy.

Jak měla vypadat ona studentská verze Rusalky?

Měla být zkrácena dle možností studentů i školního orchestru ze dvou a půl hodiny na hodinu a půl. Dějově i obsahově by však škrty neměly vyznění díla nijak uškodit, spíše naopak. Všechny zásadní árie i postavy budou obsaženy.

 

100

 

Kdo je autorem této verze?

Z naprosté většiny já, protože jsem dirigentem školního orchestru, který má operu hrát. Pro studenty jsou party dost náročné. Znám dobře i možnosti zpěváků a zpěvaček z našeho pěveckého oddělení. Paní režisérka se přizpůsobí.

Kdo jí bude?

Jana Uherová z Východočeského divadla Pardubice. V minulosti s námi úspěšně dělala například Smetanovu Hubičku, proto bude dílo režírovat ona.

Jsou v plánu na tento rok další rekonstrukce prostor Domu hudby?

Tento rok ne, dvě etapy máme zdárně za sebou. V plánu jsou ale rekonstrukce sociálních zařízení a vodního potrubí jako třetí etapa rekonstrukce budovy.

Od roku 2008 jsi dramaturgem Chrudimských hudebních pátků. Který večer byl dle tebe za doby tvého působení nejzajímavější? Jaké máš dramaturgické plány do budoucna?

Chrudimské hudební pátky se začaly konat už v roce 1942, už tehdy se jednalo se hodnotnou kulturní událost s kvalitní a progresivní dramaturgií. Dávám důraz na kvalitu a pestrost, účinkují zde symfonické orchestry, komorní ansámbly, pěvecké soubory, sólisté. Někteří posluchači požadují koncerty mediálně známých umělců, s čímž se úplně neztotožňuji, protože ne vždy patří k těm umělecky nejlepším. Dávám také důraz na náš region, snažím se zvát umělce, kteří s ním mají nějakou souvislost. Všeobecně je problém se zájmem o vážnou hudbu, nicméně ji považuji za trvale hodnotnou a je nutné v její podpoře neustávat. Mám také pocit, že se posluchačská základna hudebních pátků proměňuje, ale početně je víceméně stabilní, což je pozitivní. V paměti mi utkvěl koncert České filharmonie, která v Chrudimi hrála v roce 2009, nebo vystoupení Moravské filharmonie Olomouc, která zahrála na osmistém hudebním pátku, či vystoupení Symfonického orchestru Konzervatoře Pardubice na konci září 2020 pod mým vedením, při kterém zazněla třetí symfonie Zdeňka Fibicha (bývalý Velký sál muzea v Chrudimi se nově nazývá od minulého roku Fibichův sál), Rossiniho předehra Vilém Tell a Šostakovičův Klavírní koncert č. 2 se sólistkou Barborou Hamáčkovou, absolventkou chrudimské ZUŠ.

 

101

 

Do Muzea barokních soch v Chrudimi se vám před Vánoci vrátil zapůjčený pozitiv z varhanářské expozice Městského muzea Králíky. Plánujete jeho opravu? Předpokládám, že ho budete hojně využívat.

Jedná se o jeden z nejstarších nástrojů tohoto typu v České republice ze druhé poloviny 17. století. Původně se nacházel v chrudimském arciděkanském chrámu, kde byl objeven ve špatném stavu při rekonstrukci velkých varhan. Posléze byl zapůjčen na dvacet let do Městského muzea v Králíkách, které ho nechalo zrestaurovat. Výpůjční lhůta minulý rok uplynula, a tak se vrátil do Chrudimi. Nikoliv však do kostela Nanebevzetí Panny Marie, ale do Muzea barokních soch, kde se před ním nacházel rovněž zapůjčený pozitiv, a to z farnosti Nové Město nad Metují. Jeden nástroj plynule vystřídal druhý. Domnívám se, že se jedná o zdejší nejcennější hudební památku hned po Chrudimských graduálech. Pozitiv necháme na jaře naladit a bude opraven i povrch jeho skříně. V plánu je také slavnostní koncert, ale musím podotknout, že se nástroj využívá i k doprovodu svatebních obřadů. I přesto, že je pozitiv malý, dokáže uspokojivě naplnit prostor bývalého kostela pěkným zvukem. Z nástroje máme velkou radost.

Věnuješ se i muzikologickým přednáškám. Připravuješ nyní nějakou?

V současnosti dělám dost často přednášky pro zájemce o dirigování, třeba pro učitele ZUŠ, kteří vedou školní orchestry. Jinak se sborem Salvátor chystáme vydání CD se skladbami chrudimského skladatele Aloise Hniličky (1826–1909), které jsme se natočili i s dalšími hudebníky. Bude se jednat o ukázky jeho bohaté tvorby, přičemž budu i autorem průvodních textů. Vytvořil jsem také stránky s názvem Hudební Chrudim, kde se lze o hudební historii našeho města mnohé dozvědět.

Co bys popřál kolegům sbormistrům a hudebním pedagogům v této nelehké době?

Popřál bych jim, aby neztratili naději. Nyní se nacházíme v době výrazných omezení svobod, ale jsem přesvědčen, že to jednou skončí. Některá omezení pravděpodobně zůstanou déle, ale nebude to už tak drastické. Sborová kultura z toho zřejmě nevyjde bez následků, je možné, že některé spolky zaniknou či je bude nutné znovu budovat, ale s tím nic neuděláme. Rozhovor zakončím heslem: Viru zmar, zpěvu zdar!

Děkuji za rozhovor.

 

102

 

-----------------

MgA. Tomáš Židek Ph.D. (*1981) pochází z hudební rodiny. Je syn vynikajícího flétnisty i hudebního skladatele Petra Židka (*1942) a vnuk dlouholetého ředitele chrudimského kůru a komponisty Karla Židka (1912 – 2001) ‒ u obou získal základy hudebního vzdělání a zejména pak na ZUŠ J. N. Filcíka Chrast u učitele Jana Licka. Absolvoval Konzervatoř Pardubice, kde studoval nejprve hru na violu, později také obligátně hru na varhany a zejména dirigování (O. Tvrdý, V. Novák). Ve studiu posledního jmenovaného oboru pokračoval na HAMU v Praze (P. Vronský, R. Eliška, Ch. O. Monroue, H. Farkač, L. Svárovský, L. Mátl, J. Chvála, J. Kuchiňka, N. Baxa, v doktorském studiu T. Koutník). Zúčastnil se rovněž mistrovských dirigentských kurzů u prof. M. Stringera v rakouském Badenu. Jako dirigent spolupracoval s Pražským komorním sborem a předními českými orchestry: Filharmonie B. Martinů Zlín, Severočeská filharmonie Teplice, Plzeňská filharmonie či Jihočeská filharmonie České Budějovice. Vedle symfonických projektů také dirigentsky působil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. V současnosti pravidelně spolupracuje s Komorní filharmonií Pardubice a Filharmonií Hradec Králové. Od ledna 2008 je dramaturgem Chrudimských hudebních pátků a od roku 2009 pedagogem Konzervatoře Pardubice, kde dnes působí jako vedoucí dirigentského oddělení, dirigent a pedagog hudební teorie. Roku 2018 se stal v této instituci zástupcem ředitele. V roce 1999 založil smíšený pěvecký sbor Salvátor, od září 2010 je dirigentem a uměleckým vedoucím Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Vedle jiných aktivit působí jako ředitel kůru při chrudimském arciděkanství. Příležitostně se věnuje i kompozici a muzikologii.

 

Foto: archiv T. Židka, Fb pěveckého sboru Vlastislav, Facebooková str. Kodl cz

Petr Vacek (I.)

Absolvoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně taktéž ve dvou hlavních oborech, a to ve hře na varhany a dirigování orchestru. V rámci toho se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Je koncertně činný jako sólista (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovází také sólisty i pěvecké sbory, diriguje orchestry a sbory (Královéhradecký komorní orchestr, Smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli. Dálkově se věnuje studiu Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.