KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Ladislav Horák: Na korejský poloostrov zavítám poprvé english

„Akordeon jako „lidový“ nástroj je nesmírně oblíbený v Severní Koreji, v Jižní je méně známý.“

„V  Koreji je argentinské tango vnímáno jako svébytný a úspěšný styl.“

„S hrdostí shledávám, že o akordeon je stran amatérů i profesionálů stále větší zájem.“

Akordeonista LADISLAV HORÁK je hlavním hostem letošního festivalu Seongnam v Jižní Koreji. Za doprovodu Seongnam Philharmonic Orchestra pod vedením legendárního dirigenta Gum Nanse, někdejšího laureáta Karajanovy soutěže, přednese nejslavnější tanga Astora Piazzolly. A jak řekl portálu KlasikaPlus.cz, je vůbec prvním akordeonistou pozvaným na tento festival a velmi se na to těší.

Co je festival Seongnam, jakou má tradici a na jakou hudbu se zaměřuje?

Ve městě Seongnam, které je prakticky již součástí Soulu, působí více než patnáct let symfonický orchestr, jehož činnost stála v roce 2015 za vznikem nového festivalu. Ten navazuje na podobné festivaly na korejském ostrově Jeju (od r. 2003) či newyorském Manhattanu (2012), které založil dirigent Gum Nanse, mimořádná osobnost korejské hudby. Jedná se o festivaly klasické hudby s velkou sledovaností publika i médií.

Jak jste se dostal k příležitosti na něm vystoupit?

Na základě mých nahrávek hudby Astora Piazzolly mne oslovil manažer festivalu, který je shodou okolností synem uměleckého ředitele. K pozvání přispělo i doporučení mých kolegů hudebníků.

Je to pro Vás poprvé? A poprvé v Jižní Koreji?

Ano, mimo Evropu koncertuji pravidelně v USA, hrál jsem i v netradičních destinacích jako je Indonésie, Pákistán či Írán, ale na korejský poloostrov zavítám poprvé. Velmi se těším.

Akordeon je asi v těchto končinách přeci jen méně tradiční nástroj, určitě neokoukaný…

Akordeon jako „lidový“ nástroj je nesmírně oblíbený v Severní Koreji, mají zde dokonce celonárodní školní programy a hraje na něj tisíce žáků. V jižní části je to ale instrument méně známý. Svědčí o tom také, že v záplavě špičkových hudebníků a těles (od nás mj. opakovaně Zemlinského kvarteto) jsem vůbec první akordeonista pozvaný na festival.

Čekají Vás dva orchestrální koncerty a jeden sólový recitál – co budete hrát?

Na orchestrálních koncertech budu vystupovat s nejznámějšími skladbami mého oblíbeného autora stylu „tango nuevo“ Astora Piazzolly – Oblivion, Romanza a Libertango. Na sólový recitál jsem zařadil i české autory Václava a Pavla Trojanovy, Petra Fialu nebo Luboše Sluku.

Vystoupíte se Seongnam Philharmonic Orchestra, to je speciální orchestr festivalu? Budete mít s nimi možnost aspoň trochu zkoušet?

Seongnam Philharmonic Orchestra je souborem, který má vlastní abonentní řady a zve světové sólisty a partnery. V čele s Gum Nansem si získal vysoké renomé. Máme naplánované dvě zkoušky a generálku, což by mělo být dostatečné.

Dirigent Gum Nanse, někdejší laureát Karajanovy soutěže, patří mezi legendy, to bude zajímavá zkušenost, že? Jak myslíte, že pojmou tango a Astora Piazzolu?

Mám radost, že letos po spolupráci na mém tureckém turné s francouzským dirigentem Patrickem Souilletem, posledním asistentem Leonarda Bernsteina, vystoupím opět po boku špičkového světového dirigenta. Hudba Astora Piazzolly zní pravidelně na koncertech v Koreji, tak jako všude ve světě. Je mi trochu líto, že u nás je stále ještě Popelkou, nicméně chci využít rok 2021 – tedy výročí 100 let od narození argentinského génia k její větší popularizaci.

A publikum? Myslíte, že Korejci dokážou správně cítit a vnímat pro ně tak exotický žánr, jakým je argentinské tango?

V  Koreji je argentinské tango vnímáno jako svébytný a úspěšný styl. I tam existují tango kluby, kde se tango nejen hraje, ale  i tančí, i když ne v takové míře jako v sousedním Japonsku, kde je mnoho let mimořádně oblíbené.

Už léta působíte jako pedagog na Pražské konzervatoři, jak si v současnosti stojí akordeon, zrají slibné nové talenty?

Jsem rád za tuto otázku. S hrdostí shledávám, že o akordeon je stran amatérů i profesionálů stále větší zájem. Úspěchy žáků akordeonového oddělení Pražské konzervatoře jsou mimořádné. Moje loňská absolventka Markéta Laštovičková měla letos první akordeonový recitál v historii na Pražském jaru, mí současní žáci a velké naděje Martin ŠulcMartin Kot přivážejí laureátské tituly z celého světa, už za měsíc se budu s nimi prezentovat na prestižním festivalu ve švédském Stockholmu.

A budou mít co hrát? Teď cílím na to, jestli je o akordeon zájem i ze strany skladatelů a jestli vznikají zajímavá nová díla?

Hudební skladatelé rádi píší pro nástrojová obsazení v případě nabídky a také pravidelného provozování jejich děl. A to současný akordeon sólový i ve spojení s dalšími nástroji nabízí. I proto vedle tradičních autorů, jako jsou už zmiňovaní Petr Fiala, Pavel Trojan, Eduard Douša, Jiří Teml nebo Jiří Bezděk, se na akordeonovou tvorbu zaměřili i další komponisté, třeba Luboš Sluka, Sylvie Bodorová, Jan Kučera, Miroslav Srnka, Josef Vejvoda a další.

A závěrem, co Vás čeká po návratu z korejské cesty?

Víkend po mém návratu se uskuteční dlouhodobě připravovaný soutěžní festival Mezinárodní akordeonové dny v Praze. V Koncertním sále Pražské konzervatoře se představí na dvě stě hráčů z patnácti zemí. Úvodní koncert pořádáme za účasti našich žáků a belgického souboru ve čtvrtek 25. října od půl sedmé v Uměleckoprůmyslovém museu. Páteční první den soutěžního klání zakončí Československý večer s mým Trojanovým triemSlovenským akordeonovým orchestrem z Košic se zpěvákem Peterem Lipou. Sobotní celodenní program pak uzavře Galavečer od osmi večer. Srdečně zvu Vás i všechny sledovatele portálu KlasikaPlus!

Foto: archiv Ladislava Horáka

Videoklip Ave Maria – Ástor Piazzolla Petr Nouzovský – violoncello, Ladislav Horák – accordion

Veronika Veber Paroulková

Moderátorka, publicistka

Vyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době připravuje a moderuje pořad Na návštěvě pro ČRo D-dur, pořady s vědci o vědě pro ČRo Plus a v oblasti klasické hudby příležitostně moderuje pro ČT art. Kromě toho spolupracuje jako moderátorka i s festivaly klasické hudby, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi, psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny. Je spoluzakladatelkou portálu o klasické hudbě KlasikaPlus.cz, kde zároveň publikuje. Kromě klasické hudby je její zálibou golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i kvalitní vína, vaření a gastronomii. Kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Její velkou láskou se stal v roce 2020 syn Kubíček. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…



Příspěvky od Veronika Veber Paroulková



Více z této rubriky