„Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni.“

„Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád.“

„V příští sezóně se moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena.“

V době koronavirové spustila Filharmonie Hradec Králové online cyklus Varhany v karanténě, který čítá nakonec sedm koncertů. Orchestr vymýšlí různorodé aktivity, přesouvá alespoň na chvíli svou pozornost ke komorní hudbě, zároveň ale filharmonie zveřejnila v těchto dnech program příští sezóny. Nad čím přemýšlí ředitel orchestru Václav Derner a jaké má plány nejen na nejbližší období?

Filharmonie Hradec Králové se nyní stejně jako ostatní české orchestry snaží udržet kontakt se svými diváky, o které přišla takřka „ze dne na den“. Kde orchestr zastihla zpráva o náhlém „přerušení činnosti“?

Ano, „ze dne na den“, to máte pravdu. Možná i spíš „z hodiny na hodinu“. Na úterý 10. března jsme měli připravený koncert TATA BOJS s Filharmonií Hradec Králové. Ještě dopoledne proběhla generálka a na večerní půl osmé byl již připravený dlouho vyprodaný sál. Během dne jsme se ale dozvěděli, že s účinností od šesti hodin toho dne se ruší všechny veřejné akce. Trochu zoufalá situace, neboť příprava koncertu, který vyžaduje poměrně komplikované zvučení, má skvělý light design díky rozsáhlému technickému vybavení a vyžaduje přesnou souhru dvou hudebně rozdílných těles, byla náhle zastavena. Rychlé úvahy o uspořádání koncertu již od čtvrté hodiny odpolední, abychom se vešli do nových nařízení vlády, organizační komplikace… No prostě, museli jsme koncert zrušit.

V dobré víře jsme ho přesunuli na červen. Dnes již víme, že červen je také passé, neboť takový koncert pro 50 posluchačů je totální nesmysl. Takže další přesun – září, desátého. Snad už s tím nebudeme muset hýbat. Situace je o to složitější, že sezóna 2020/2021 je již dávno připravena, takže jakékoli přesuny jsou dílem náhody, zda se vůbec nějaká mezera v plánu práce najde. Vždyť my už dnes přesně víme, co do června 2021 bude orchestr každý den a každou hodinu dělat. To je prostě provoz profesionálních symfonických těles. Však ani divadla to nemají jiné.

I když brzy bude možné pořádat komorní koncerty s omezeným počtem posluchačů, orchestrům tato forma rozvolnění zatím moc nepomůže. Jakým způsobem řešíte stav, že hráči najednou nemohou hrát pro veřejnost?

Hráči orchestru čerpali v březnu a v dubnu podstatnou část řádné dovolené, abychom mohli v letních měsících víc hrát. Open air koncerty, zámky, zahrady – věřím, že lidé budou na takové akce natěšeni. Ale ani současný stav nám neumožňuje zodpovědně plánovat, dodnes není úplně jasné, jak mají hrát třeba dechaři s rouškami.

Je ale vidět, že členům orchestru kolektivní hraní chybí. Množí se sympatické aktivity hraní pro seniory, natáčejí se videa…

Ano, hra v symfonickém orchestru je prostě kolektivní pracovní výkon. Orchestr, to jsou jednotliví výborní muzikanti, kteří jsou ale zvyklí tvořit jeden celek. Co může každý sám dělat zavřený doma? Moc fajn bylo, že první společnou aktivitou bylo šití roušek. Pak spontánně vznikl videopozdrav do Švýcarska pro našeho šéfdirigenta a také internetový pozdrav pro naše posluchače. Naši muzikanti se zapojili i do Svěrákova projektu „Není nutno…“.

Cyklus „Varhany v karanténě“ byl už dalším výstupem. Na MALL.TV jsme zveřejnili řadu našich videonahrávek, třeba i koncerty z katedrály svatého Víta nebo z festivalu Soundtrack Poděbrady. Díky pandemii jsme museli kromě jiného přerušit přípravu koncertu „Filharmonie plná mládí“ se žáky východočeských ZUŠ, ale zůstali jsme s nimi v kontaktu prostřednictvím nahrávek jednotlivých partů. Velmi milá byla i nabídka jednotlivých hráčů k sólo výstupům ve veřejném prostoru města. Kdo totiž jednou k muzice přičichl, neumí si život bez ní představit. Tak pevně věřím, že se už co nejdříve zase budou moci naši muzikanti potkat se svým publikem a bez omezení tu vzájemnou vlnu prožívat.

Doba odpočinku pro diváky je dobou extrémního vytížení pro hudební organizátory a ředitele orchestrů. Koncerty se ruší, překládají, hledají se nové cesty, jak zpřístupnit hudbu posluchačům a neztratit s nimi kontakt. Co Vás v současné době zaměstnává nejvíce?

Je toho víc dohromady: informovat posluchače a návštěvníky koncertů, řešit vrácení vstupného, avizovat příští sezónu, protože tu začínáme v půli května prodávat. Aktivovat diskuze v úzkém vedení, jak dál. Připravovat koncepce, které jsou diametrálně rozdílné od toho, co bylo naplánováno, motivovat zaměstnance, vytvářet vědomí „jsme na jedné lodi“, chystat nejrůznější prezentace instituce, neboť udržet veřejné povědomí o nutnosti kultury pro dlouhodobou udržitelnost pozitivního vývoje společnosti není samozřejmostí ani v době před Covid a už vůbec ne dnes. Musíme také komunikovat se zakladateli, díky jejichž dotacím svoji funkci můžeme plnit, vyčíslovat ztráty, hledat nové kontakty a udržovat i staré, které jsme museli odmítnout. Řešíme vysoké storno poplatky od nakladatelství, která zapůjčila notový materiál, který nemohl být použit … nechtějte, abych vám vyjmenoval všechno.

To, že natáčíme a streamujeme koncerty s názvem „Varhany v karanténě“, kde na naše skvělé varhany každou neděli hrají varhaníci, kteří mají co do činění s královéhradeckým krajem, vidím jako samozřejmost. Že to s sebou nese vícenáklady, si musí ředitel v rámci daného rozpočtu vyřešit sám.

Právě vaše varhanní koncerty v online prostoru byly jednou z prvních aktivit českých orchestrů. Měli jste vlastně štěstí, že koncept Stříbrné řady pro varhany umožnil tento typ vysílání. Jaké jsou reakce na tuto vaši aktivitu?

Pořad „Varhany v karanténě“, který vysíláme každou neděli, má pěkný ohlas. Za to jsem rád. Chtěli jsme aspoň tímto způsobem říct, že jsme tu pro vás. Všechno vypadalo na začátku technicky poměrně snadné, ale postupně se ukázalo, že pokud chceme prezentovat tyto koncerty, technické zabezpečení nás bude stát v průběhu měsíce cca 150 tisíc Kč. Uvidíme, jak dlouho můžeme v tomto projektu pokračovat. Na druhou stranu musím říct, že všichni účinkující do tohoto projektu šli s nadšením. Nová zkušenost je, že to veřejnost moc zajímá. Možná na základě ohlasů budeme v nejbližší budoucnosti pokračovat.

Na varhanní koncerty budete navazovat i dalšími komorními koncerty, na začátku příští sezóny plánujete představit i zbrusu nový koncertní klavír Petrof. Kdy a při jaké příležitosti to bude?

Město Hradec Králové je kupodivu spojeno s více fenomény v oblasti výroby hudebních nástrojů. Pokud pominu architekturu (Kotěra-Gočár), tak tady vznikly i významné firmy, které se zabývaly výrobou hudebních nástrojů. Jak firma Červený, žesťové nástroje pro armádní orchestry, jakožto přirozená potřeba doplňovat zbraně motivačním materiálem, tak i firma Petrof, která více než 150 let vyrábí úžasné klavíry pro celý svět. I v této svízelné době se podařilo to, že oba zakladatelé FHK se domluvili na možnosti zakoupit koncertní křídlo pro sál Filharmonie Hradec Králové. Máme z toho velkou radost a první koncert v naší sezóně plánujeme na září.

Jak vlastně celou situaci vnímá váš šéfdirigent Kaspar Zehnder? Je vůbec v Čechách, nebo doma ve Švýcarsku? Jakým způsobem nyní komunikujete?

S Kasparem Zehnderem jsme v kontaktu. Je se svojí rodinou ve Švýcarsku a díky světové situaci je odtržen od českého kulturního dění, které dnes stejně vlastně spí. Má samozřejmě ztíženou situaci – jeho tři koncerty jsme museli zrušit, dokonce i ten, který jsme chtěli přeložit na červen. Konzultujeme s ním další postupy i průběžné vedení jednotlivých nástrojových skupin, než budeme moci hrát všichni společně. Není to ale jednoduché, není to přímý kontakt. Těšíme se, až se zase potkáme. Motivace pro členy orchestru, kterou šéfdirigent zajišťuje, je zásadní v návaznosti i na výsledný výkon, a to on umí nejlépe. Už jen aby to mohl osobně předávat.

Jistě jste také v kontaktu s ostatními orchestry a sledujete i dění ve světě. Jak odhadujete vývoj situace především z hlediska angažování zahraničních umělců a vašich vlastních zahraničních koncertních turné na příští sezónu. Máte nějaký plán B?

Ač to možná bude znít podivně, tak ty samé věci jako my řeší mezinárodní plénum odborníků. Například organizace Pearl (sdružující instituce provádějící živé performance) řeší, jak dechaři mají hrát s rouškami a podobné „praktické“ věci. Samozřejmě na úrovni Asociace symfonických orchestrů a profesionálních sborů (ASOPS) diskutujeme všechny možné varianty a možnosti, jak dál. A vývoj situace? Líbilo by se mi, kdybychom začali znovu a bez předsudků, samozřejmě se zodpovědností k sobě i druhým, žít normálním životem. V Rakousku otevírají hotely, u nás se mají otevřít kina i bazény. Koncert živé hudby, ať už v sále, nebo i ve volném prostoru, nemůže být přece zdraví škodlivý. Ale to už se asi pouštím na příliš tenký led. Angažování zahraničních umělců je z mého pohledu možná trochu kontroverzní i mimo Corona dobu. Najdete-li umělce, který převyšuje současné kvality u nás, je to bezesporu přínos – posouvá to i naše vnímání umění o stupeň výš. Vedle toho bychom ale neměli přehlížet umělce tady. Mnozí jsou opravdu na špici, jen mít tu odvahu a angažovat je. Plán B? Asi ne, vždycky jsem se držel plánu A.

Tak to je sympatické a asi máte pravdu, nesmíme ztrácet naději. A na co se Vy osobně v příští sezóně těšíte nejvíc?

Velmi rád bych domluvil produkci dalšího díla Krzysztofa Pendereckého, toho mám obzvlášť rád, třeba jeho Pašije. To se snad podaří v některé sezóně následující. V příští sezóně se ale moc těším na premiéru kantáty Juraje Filase „Záhořovo lože“ podle básně Karla Jaromíra Erbena. To, že Erben má výročí, je jedna věc. Ale to, že Juraj Filas píše muziku, která má v sobě melodii neuvěřitelně nosnou, je záležitost další. Tak na to se kromě všech jiných koncertů fakt těším.

O programu následující sezóny jsme psali ZDE.

——————–

Filharmonie Hradec Králové byla založena v roce 1978 pod názvem Orchestr města Hradec Králové. Od vzniku České republiky (1. 1. 1993) nese orchestr název Filharmonie Hradec Králové, vyjadřující historickou kontinuitu sahající přes Filharmonii Sokola v Hradci Králové (1921–65) až k Filharmonické jednotě činné ve městě od roku 1887.

Významné období uměleckého rozkvětu tělesa je spojeno se jménem prof. Františka Vajnara, který pracoval jako šéfdirigent s orchestrem nepřetržitě od roku 1991 až do roku 2001, kdy byl jmenován čestným šéfdirigentem tělesa. V letech 2001–2012 působil na postu šéfdirigenta tělesa Ondřej Kukal, v letech 2012–2018 Andreas Sebastian Weiser. Od sezóny 2018/2019 je šéfdirigentem FHK významný švýcarský dirigent Kaspar Zehnder.

FHK vystoupila na pódiích významných koncertních síní Evropy (Grosser Musikvereinssaal ve Vídni, Gewandhaus v Lipsku, Victoria Hall v Ženevě, Queen Elizabeth Hall v Antverpách, Tonhalle v Düsseldorfu, Neue Flora v Hamburku, KKL v Luzernu aj.), účinkovala v Belgii, Francii, Itálii, Německu, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Španělsku a švýcarském Murtenu.

Vybrané koncerty jsou přenášeny Českou televizí, Televizí Noe a Českým rozhlasem. Dosaženou interpretační kvalitu orchestru dokumentují četné CD nahrávky pro tuzemské i zahraniční společnosti nebo pro Český rozhlas. FHK účinkuje na významných festivalech (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkovy Hukvaldy, Český Krumlov aj.).

Od roku 2005 pořádá FHK ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava unikátní festival Hudební fórum Hradec Králové, v rámci kterého provedla české premiéry děl Schnittkeho, Pendereckého, Henzeho, Kančeliho, Gubajduliny, Corigliana, Tan Duna, Pärta a dalších. Všechny koncerty Hudebního fóra pravidelně živě přenáší Český rozhlas Vltava.

Filharmonie Hradec Králové se dlouhodobě věnuje oslovování také mladšího publika, prolínání hudebních žánrů a koncertům typu crossover.

Foto: Patrick Marek, Fb FHK