KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pavel Svoboda: Dům hudby v Pardubicích je teď přívětivější english

„Plány na novou abonentní řadu padají, budeme rádi, když zvládneme nahradit alespoň některé zrušené koncerty.“

„Jsem přesvědčen, že i tato architektura má svou hodnotu a jedinečnost.“

„Držme si palce, aby důsledky opatření proti nákaze nezničily obchod, možnosti cestovat ani bohatou kulturní infrastrukturu naší země.“

Komorní filharmonie Pardubice, sídlící společně s konzervatoří v Domě hudby, měla v polovině března po jeho rekonstrukci otevřít při úvodním večeru Pardubického hudebního jara i zrenovovanou Sukovu síň. Vzhledem k opatřením proti pandemii koronaviru však dokončený koncertní sál zůstal a zůstává prázdný. Pavel Svoboda, od počátku roku nový ředitel orchestru, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus popisuje, na co se publikum může těšit, až se život společnosti – a tedy i hudební provoz – vrátí k normálu.

Rekonstrukce Sukovy síně byla loni představena jako nezbytnost. Co se tehdy jevilo jako největší bolest?

Jedná se o rekonstrukci celého Domu hudby v Pardubicích, jehož je Sukova síň součástí. Mnoho prací, které byly potřebné, nebude vidět – výměna a rozšíření dříve hlučné vzduchotechniky, rozvody, stoupačky, povrch pódia a podobně. Doplňuje se audiovizuální technika, která velmi pomůže. Kromě sálu se investuje do zateplení celé budovy, výměny oken a obnovy foyer.

Otevření obnoveného sálu se mělo uskutečnit 12. března jako zahajovací koncert Pardubického hudebního jara. Škoda, že se kvůli pandemii už neuskutečnilo…

Na zahajovací koncert se již zkoušelo, samozřejmě jsme se všichni těšili. Hráči si tedy opravený sál „užili“ jen dva dny a v tu chvíli přišel zákaz hromadných akcí. Vládní nařízení plně respektujeme a nezbývá než trpělivě čekat, rušit a přesouvat koncerty na náhradní termíny.

Až přece jen jednou přijdou návštěvníci na první koncert, čeho si všimnou nejdřív?

Hned vstupní foyer je elegantně a citlivě zrekonstruováno a rozšířeno i za kavárnu. Zaujmou jistě nové lustry od designové a sklářské společnosti Lasvit. V samotném sále jsou nová zábradlí a znak Pardubického kraje, vlastníka budovy. V okolí se dokončují parkové úpravy… Věříme, že lokalita bude celkově přívětivější.

Pracovalo se také na akustice sálu?

Akustika byla jednou z priorit v Malém sále Domu hudby, kde je kapacita přibližně sto osob. V Sukově síni se akustika významně nezmění.

Podařilo se trochu odstranit skutečnost, že před rokem 1990 byl sál součástí tehdy nového krajského sídla vládnoucí strany?

Věřím, že ano! Pochopitelně Rudolfinum to nikdy nebude, současně jsem ale přesvědčen, že i tato architektura má svou hodnotu a v mnoha ohledech je a bude jedinečná.

Na čem jste postavil svou koncepci, se kterou jste zvítězil a stal se ředitelem Komorní filharmonie Pardubice?

Neřeknu teď nic objevného – kontinuita, dobré mezilidské vztahy, vícezdrojové financování, zvyšování prestiže, kvalitní a krásné koncerty… Rád bych ale zdůraznil, že předchozí management byl velmi profesionální a orchestr je v dobré formě.

Doufejme, že nová sezóna bude od podzimu už plně v normálu. Chystáte v ní něco zásadně jiného?

Opatření proti nákaze koronavirem nás zastihla během uzávěrky programové brožury, navíc současně s vystěhovanými kancelářemi managementu kvůli výměně oken. Jedná se možná o nejkritičtější moment v historii orchestru. Chtěl bych moc poděkovat celému týmu za profesionální spolupráci a nasazení. Samozřejmě jsme měli plány na rozšíření činnosti včetně nové abonentní řady. To ale aktuálně padá a budeme rádi, když zvládneme nahradit alespoň některé zrušené koncerty. Pevně věřím, že v září zahájíme třemi večery podle plánu. Prozradím teď jediné jméno: Petr Nekoranec. Jeho „pardubický návrat“ očekáváme s velkou radostí.

Petr Nekoranec je někdejším absolventem pardubické konzervatoře. Jak se v jednom domě s touto školou propojujete?

Intenzivně! Na základě konkurzů vystupují nejlepší studenti konzervatoře sólově s filharmonií. A potenciál spolupráce není zdaleka vyčerpán. Nyní nás spojuje a zaměstnává také společný zájem na dokončení rekonstrukce budovy.

Hovořívalo se i o stavbě nebo přístavbě dalšího prostoru vedle Domu hudby. Jak to vypadá…?

To je pro nás pochopitelně velké téma, ale pokud vím, v nejbližší době to není reálné.

Jsou na tom nyní po rekonstrukci Sukovy síně Pardubice lépe?

Určitě to bylo potřeba. Naprosto ideální zázemí orchestru by pochopitelně vypadalo trochu jinak, ovšem realisticky viděno jsme rádi za to, co máme. Statutární město Pardubice jako náš zřizovatel skvěle spolupracuje a podporuje nás. To není málo! Komorní filharmonie Pardubice má skvělý potenciál a velkou budoucnost. Držme si palce, aby koronavirus nebo spíše ekonomické důsledky opatření proti nákaze nezničily obchod, možnosti cestovat ani bohatou kulturní infrastrukturu naší země.

Foto: Komorní filharmonie Pardubice, Lukáš Hurník 

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky