„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti. 

Na čtvrteční koncert směřovalo publikum nad město lanovkou… Jak se nový prostor osvědčil? Už tam někdy byl koncert klasické hudby?

Závěrečný festivalový koncert, který jsme pořádali stejně jako v loňském roce ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem, se konal v areálu Diany – nejznámější karlovarské vyhlídky uprostřed lázeňských lesů. Koncert jsme museli poměrně narychlo přesunout z původně plánovaného prostoru Císařských lázní a hledali jsme místo netradiční, neokoukané. Nejsem si vědoma, že by se tam někdy nějaký koncert konal…! Sál pro asi dvě stovky lidí dal vyznít všem artikulačním detailům, překvapivě se vlastně ukázal jako akusticky příjemný, zvenku bylo absolutní ticho a celkovou atmosféru ještě umocnil nezvykle teplý večer… Prostě celkově to všechno sedlo.

Festival nese jméno barokního skladatele. Není ale festivalem jen barokní hudby, viďte?

Fischerovo dílo a díla jeho současníků tvoří základní osu festivalové dramaturgie, ale festival připomíná i různá hudební výročí – letos třeba osmdesátiny nedávno zesnulého skladatele, cembalisty, varhaníky, hobojisty a muzikologa a pedagoga Františka Xavera Thuriho a nedožité devadesátiny skladatele Petra Ebena. Své místo mají i varhanní koncerty – asi trochu „nadržuji“ svému oboru. Fischerova varhanní tvorba není nijak rozsáhlá, ale jeho Ariadne Musica je dílem zásadním a skrze ni již vede můstek k Johannu Sebastianu Bachovi…. A mimo to, západní Čechy jsou bohaté na krásné nástroje.

Čím vším akcentujete v programech Fischerův původ v regionu?

Většina Fischerovy tvorby, která se nám dochovala a která tedy na koncertech zní, pochází z období, kdy působil v Ostrově. Koncerty se konají mimo jiné v Krásně, kde se (pravděpodobně) narodil, a v Ostrově v místě bývalého piaristického kláštera, kde velkou část života působil. Jeho hudba zní tedy přesně tam, kde zněla před třemi sty lety.

A má na Karlovarsku Fischerova hudba odezvu?

V regionu stále narážíte na dozvuky relativně nedávné historie, v kultuře se to samozřejmě odráží. Že tu působil Fischer, lidem nic moc neříká, protože sami odtud vlastně nepocházejí… Fischerovo dílo v programech koncertů zasazuji do kontextu s díly Bacha, Händela, Vivaldiho… Posluchače možná přilákají jména „slavnějších“ kolegů a Fischera pak poznávají. Ale každý rok posluchačů přibývá a po těch pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.

Letos hrál v Česku orchestr z jeho dávného působiště. Jak ho vnímají tam?

Na zahajovacím koncertě v Ostrově vystoupil ansámbl Rastatter Hofkapelle. Hezké propojení, myslím. Jak Fischera v Rastattu vnímají? Jako v Lipsku Bacha.

Snesou mimochodem srovnání Fischer a Bach…?

To je téma na diplomovou práci…! Ve své době se o Fischerovi říkalo, že je nejlepší skladatel, o Bachovi se to neříkalo, Bach byl považován za nejlepšího varhaníka… a z Fischera, o generaci staršího, vycházel. Fischer psal „francouzskou“ hudbu, rozsah jeho díla vlastně neznáme, jelikož z jeho druhé poloviny života, kdy působil u dvora v Rastattu, se dosud v podstatě žádné dílo neobjevilo. To ale asi nemůže být důvod se domnívat, že by dále nekomponoval. A jde-li tedy o srovnání “kvality”? Ano, snesou.

Ještě chystáte koncert Jiřího Bárty. Festivalový epilog. Je skutečným závěrem, nebo bonusem po závěrečném koncertě?

Jiří Bárta zahraje ve čtvrtek 5. září  od 18 hodin v kostele sv. Petra a Pavla v Karlových Varech kompletní Bachovy violoncellové suity – taková třešnička na dortu…!

Můžete už prozradit něco z programu na příští rok?

Příští ročník už obrysy získává, ale stále je mnoho ve fázi jednání.  Určitě chceme zachovat model, že závěrečný koncert festivalu je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme místo neobvyklé!

Zmínila jste nutnost přesunout poslední srpnový koncert na Dianu… Jste spíše pozorovatel – jak se podle vás vyvíjí budoucnost Císařských lázní? Začne rekonstrukce? Budou tam jednou koncerty? I Vašeho festivalu?

Rekonstrukce Císařských lázní začne nepochybně.  Otázkou a politickou tahanicí zůstává, zda se podaří v lázních vybudovat sál a zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr. Za sebe mohu říci, že orchestru a vlastně nám všem držím palce, abychom ho tam v blízké budoucnosti mohli slyšet.

Foto: Archiv Festivalu J. C. F. Fischera a M. Káčerkové