„Můj učitel mi říkal, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory.“

„O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.“

„Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.“

Patří k největším akcím svého druhu. Letní hornové kurzy provázející festival Za poklady Broumovska se letos konaly popáté a jejich rozměr úctyhodně roste. Do z většiny opravených prostor barokního klášterního skvostu se sjelo přes šest desítek mladých hornistů. Celý uplynulý týden je vedl tým lektorů v čele se Zuzanou Rzounkovou, posílený o tři korepetitory (Rozhovor s Janou Goliášovou si můžete připomenout zde). Účast je mezinárodní včetně Japonců nebo Maďarů, kteří patří mezi současnou elitu mezi hráči na lesní roh. Přesto se rádi u Čechů lecčemu přiučí, říká sedmnáctiletý Máté Harangozó, který se na kurzy vrací opakovaně.

Na Letních hornových kurzech jsi už potřetí. Co tě láká znovu a znovu do Broumova?

Poprvé jsem přijel na doporučení mého učitele, pana Tibora Maruzsy. Studuju u něj na konzervatoři v Budapešti. Říkal mi, že česká hornová škola patří ke špičce ve světě a že se mi určitě vyplatí přijet a strávit celý týden s českými lektory. Na kurzech se mi líbí všechno, prostředí kde bydlíme, kde máme lekce, samozřejmě přístup pedagogů.

Přijíždíš na kurzy sám?

Před třemi lety jsme byli čtyři. Tři chlapci a naše kamarádka. Tím, že všichni studujeme u jednoho učitele, jsme o kurzech řekli našim spolužákům, že příště určitě musí jet s námi, že je tu zajímavý a nabitý program. Takže letos nás je tu z Maďarska sedm.

Co lektoři, jsou na hodinách přísní?

Lektory kurzů mám moc rád, právě kvůli nim se vracíme především. Každý z nich má jiný přístup, to se mi právě líbí. Když postupně zahraju stejnou skladbu všem, každý z nich má svůj přístup, dokážou mi otevřít nové obzory.

Naopak úplně poprvé přijela letos do Broumova teprve desetiletá Češka Tereza Kucháriková. Na hornu hraje od sedmi.

Na Letní hornové kurzy jsi přijela úplně poprvé. Jsi tu s maminkou, která také hraje na lesní roh. Odkud jsi a jaké jsou tedy dojmy z tvých prvních kurzů v Broumově?

Moc se mi tu líbilo. Jsem z Hradce Králové, kam chodím třetím rokem do ZUŠ na lesní roh. O kurzech mi řekla maminka a vyrazily jsme na ně společně.

Co říkáš na lektory, byli na vás hodní?

Všichni učitelé byli moc hodní, dozvěděli jsme se od každého z nich něco nového. Například o dýchání. To bylo zajímavé.

Seznámila ses během kurzů i s dalšími dětmi? Líbil se vám program mimo hudební lekce?

Zahraniční účastníci byli moc milí, celý týden se na nás usmívali. Já jsem se na kurzech spřátelila s dalšími dětmi a společně jsme navštívili klášterní skriptorium. Vyzkoušeli jsme si tady knihtisk, povedlo se mi udělat si obrázek krtka a budu ho mít doma jako vzpomínku na kurzy. Taky jsme opisovali na pergamen staré povídky o medvědovi, opékali jsme jeden večer buřty… Líbilo se mi i na společném koncertě na Jízdárně v Hejtmánkovicích, i když drobné chybičky tam byly (směje se), ale snad je nikdo nepoznal.

Foto: Letní hornové kurzy 

—-

Atmosféru letních hornových kurzů v Broumově si můžete připomenout i v naší nedávné reportáži. 

Vyvrcholením intenzivního týdne byl sobotní koncert lektorů kurzů Ricarda Matosinhose, Zuzany Rzounkové, Jana Vobořila a Martina Sokola v rámci festivalu Za poklady Broumovska.

Foto: Za poklady Broumovska