RozhovorPlus


5

„Noty oratoria Eversmiling Liberty jsem měl doma dlouho, zálibně po nich pokukoval…“

„Koncert se v neděli uskuteční na schodišti před Rudolfinem a mělo by se zúčastnit zhruba dvanáct středoškolských sborů. Bude nás kolem tří set zpěváků.“

„Po letech, co dílo znám, musím přiznat, že jsem nenašel nic tak celistvého, komplexního a inteligentně napsaného.“

V neděli 17. listopadu si připomeneme výročí sametové revoluce, která předznamenala pád totality v Československu. Součástí oslav jubilea bude také nespočet hudebních akcí. Jednou z nich je provedení oratoria Eversmiling Liberty na hlavním schodišti před Rudolfinem. Dánští autoři Jens Johansen a Erling Kullberg použili libreto z oratoria Juda Makabejský skladatele G. F. Händela, příběh vůdce židovského povstání proti panovníkovi Antiochovi. Inspiraci nalezli právě v listopadových událostech a vzniklo tak dílo, jehož hlavním tématem je boj za svobodu. Podrobněji o této jedinečné skladbě hovoříme s dirigentem Liborem Sládkem.

 

2

„Lákalo mě hrát něco trochu jiného než klasický violoncellový repertoár.“

„Houslové skladby a jejich technická náročnost se mi líbí. Je to výzva.“

„Objevil jsem nástroj z roku 1891, který postavil v Budapešti houslař Janos Stowasser. Jsem s ním velmi spokojen.“

V posledních letech na sebe čím dál výrazněji svými koncertními aktivitami upozorňuje mladý brněnský violoncellista Lukáš Svoboda. Člen Filharmonie Brno je aktivní rovněž jako ansámblový a komorní hráč. Nyní se chystá představit unikátní recitálový program postavený na provedení některých virtuózních skladeb houslového repertoáru v transkripcích pro violoncello. V Brně zahraje 14. 11 v sále ZUŠ Veveří a v neděli 17. 11. pak zopakuje recitál v sále ZUŠ Břeclav.

 

2

„Když jsem objevil cembalo, byl jsem unesený jeho možnostmi.“

„V roce 2004 jsme začali postupně uvádět všechny Bachovy kantáty a skončili jsme až v roce 2012. Pak už bylo dílo, bohužel, vyčerpáno.“

„Pokud máte dobré hudebníky, nepotřebují mnoho pohybů rukama. Potřebují uvědomělost a srozumitelnost.“

Varhaník, cembalista a odborník na starou hudbu Jörg-Andreas Bötticher zavítal do Brna, kde během pouhých tří dnů přednesl sólový recitál v Konventu Milosrdných bratří (psali jsme zde), vystoupil s příspěvkem o uměleckém výzkumu na Mezinárodní hudební konferenci JAMUsica na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění a vedl dvoudenní kurzy pro studenty Katedry varhanní a historické interpretace tamtéž. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se především z mnoha aspektů zamýšlí nad historicky poučeným přístupem k hudbě minulosti.

 

0

„Karlovarská soutěž Antonína Dvořáka přestala být po roce 1990 jen soutěží posluchačů uměleckých škol, stala se soutěží mezinárodní, do 35 let.“

„Orchestr je pro řadu pěveckých soutěží nedostupnou věcí.“

„Písňové literatuře se na konzervatořích věnuji málo.“

Do Karlových Varů se na Mezinárodní pěveckou soutěž Antonína Dvořáka sjela stovka účastníků z bezmála dvou desítek zemí světa, mladých lidí do 35 let. Čtyřiapadesátý ročník vyvrcholí 15. listopadu. Vedle tuzemských zpěváků jsou dalšími nejpočetněji zastoupenými zeměmi Ukrajina, Slovensko, Rusko, Polsko, Slovinsko a Čína, ale soutěžící jsou i z Jižní Koreje, Japonska, Mexika nebo USA. Dlouholetý ředitel Alois Ježek v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje jedinečnost soutěže, danou zejména orchestrálním doprovodem finálových kol a zvláštními cenami udělovanými divadly a festivaly, hovoří o její proměně po roce 1990 a uvažuje o silné české účasti v poslední době.

 

4

„Zpěvák musí najít bezpečný prostor, kam v sobě hrdinský tón umístit. Pokud tak neučiní, nepřežije.“

„Wagnerova hudba se mi v té době nelíbila, také příběhy se mi zdály trošku zvláštní, cizí…“

„Tohle je debut a pak se uvidí. Ostatně se Siegmundem to bylo podobné. Také jsem nevěděl nejdřív, jestli ještě bude nějaké ´příště´.“

V roli Lohengrina debutuje dnes večer v pražském Národním divadle dánský tenorista Magnus Vigilius. S českým operním divadlem už má kontakty, především před rokem zpíval v Brně Borise v inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové. Tamní publikum ho zažilo také jako Pinkertona v Pucciniho Madama Butterfly a letos jako Michela ve Třech fragmentech z Julietty Bohuslava Martinů. Pětačtyřicetiletý pěvec v RozhovoruPlus v souvislosti s Lohengrinem přiznává, že k Wagnerovi hledal jako posluchač i jako interpret cestu hodně dlouho. Ostatně, nevyšel z hudebního prostředí a na studium zpěvu, které ho dovedlo přes muzikál k opeře, se dal primárně z divadelních, ne z hudebních důvodů.

 

0

„Hudba je o tom, umět si klást otázky.“

„Je jen velmi nepatrný rozdíl mezi zadržováním času a hraním si s časem.“

„Nejsme hudebníky proto, abychom si žili lehce.“

Na svém kontě má dvě důležitá prvenství. V roce 2011 odehrál historicky vůbec první cembalový recitál na BBC Proms v Londýně a o tři roky později se stal prvním cembalistou oceněným titulem Gramophone Artist of the Year. Je posledním žákem legendární české cembalistky Zuzany Růžičkové. V roce 2014 podepsal exkluzivní kontrakt s vydavatelstvím Deutsche Grammophon. Mahan Esfahani, nonkonformní umělec s famózní pamětí, který často a rád glosuje nešvary světa cembalistů a který na sebe během několika let strhl pozornost velké části hudebního světa, podniká koncertní cesty do všech koutů naší planety z naší staré dobré stověžaté Prahy. V pondělí 11. listopadu bude hvězdou závěrečného koncertu donátorské řady PKF – Lobkowicz abonmá v Lobkowiczkém paláci. V rozhovoru pro KlasikuPlus se dotýká specifik hry na cembalo i filozofičtějších otázek.

 

2

„Kromě klasického zvuku jednotlivých nástrojů využívám i některé atypické zvukové barvy a rozšířené techniky.“

„Soubory, se kterými funguje konstruktivní vazba hráčů s autorem už při čtení a nácviku, existují u nás i v zahraničí.“

„Vedu dětské sbory Rezekvítek a Cvrkot a smíšený sbor La Folia. Vedle dirigování pro ně také píšu a aranžuji písně.“

Jedna z nejvýraznějších českých skladatelek současnosti Jana Vöröšová se v těchto dnech připravuje na čtvrteční koncert v Rudolfinu, kde zazní světová premiéra její nové skladby Písně Vrbovýho proutku pro soprán a orchestr. Interprety jsou Česká filharmonie, sopranistka Vanda Šípová a dirigent Keith Lockhart. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje texty eskymácké poezie a jejich překlad i zvukovou stránku své partitury a chválí spolupráci s orchestrem a sólistkou.

 

1

„Soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností.“

„Nejzásadnější novinkou je, že se ve třetím kole finalisté utkají na veřejném koncertě v rámci Dvořákovy Prahy, budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou.“

„Domlouváme se s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.“

Mezinárodní klání pro mladé talenty Concertino Praga se mění. Od nadcházejícího 54. ročníku nese v podtitulu název Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky, což naznačuje nové spojení a také dimenzi, kterou tento projekt získává. Zakladatel soutěže a její dosavadní pořadatel Český rozhlas se totiž dohodl na spolupráci s Akademií klasické hudby. Soutěž tak čekají určité změny a na laureáty nové příležitosti, třeba veřejný koncert na Dvořákově Praze 12. září 2020, stipendium na studia nebo příspěvek na nákup nástroje. Přihlášky je možné podávat do 15. prosince. Podrobněji jsme o nové tváři soutěže mluvili s Janem Simonem, intendantem Akademie klasické hudby.

 

DSC09682

„Klišé? Ano, ale hezké, ne?“

„Psaní pro harfu je nevyzpytatelné a skláním se před všemi, kteří se do toho pustí.“

„Když hudbu, tak preferuji živou. Ten zážitek se nedá ničím nahradit.“

V nové Kavárně Českého rozhlasu pořádají KlasikaPlus.cz a stanice Český rozhlas D-dur jako blízcí partneři v neděli 3. listopadu od 20 hodin společný koncert, po roce v pořadí už druhý. V přímém přenosu zahrají harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka skladby Maurice Ravela, Luboše Sluky, Lukáše Hurníka a Clauda Debussyho. A určitě také o sobě a o hudbě, kterou hrají, promluví. Program nese název Impressions a Kateřina Englichová v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje mimo jiné právě nad hudebním impresionismem. Ale i nad tím, jak hudbu přibližovat slovy.

 

2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 

2

„Založení filharmonie se ukázalo pro Slovensko jako přínosné, velmi dobré.“

„Koncert k výročí sametové revoluce se uskuteční sedmnáctého listopadu a má česko-slovenský program. Vždyť revoluce byla společná! Budeme hrát Alexandra Moyzese, Miloslava Kabeláče a premiéru od Ľubice Čekovské.“

„Orchestry nestárnou: s příchodem každé nové generace, každého nového mladého člena, se obnovuje nová energie, ideály, chuť na nové výzvy i radost z muzicírování.“

Pianista Marián Lapšanský, absolvent Akademie múzických umění v Praze a mimo jiné profesor Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, je od roku 2004 generálním ředitelem Slovenské filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje, že nadále pravidelně koncertuje, ale jinak odpovídá hlavně na otázky související s letošním sedmdesátým výročím založení orchestru. Za zcela přirozené považuje, že jubileum má česko-slovenský akcent. Vždyť těleso vzniklo a čtyři desetiletí působilo ve společném státě a u jeho zrodu výrazně stál i český dirigent Václav Talich.

 

7

„Události festivalu plní nejen funkci typu „pojďme udělat koncert“, ale částečně popularizují pozapomenuté umění a osobnosti.“

„Letos je hlavním lákadlem holandský heldentenorista, sólista MET a La Scaly Frank van Aken.“

„Vzdělávání mladých lidí v oblasti umění vnímáme jako jedno ze zásadních poslání celého festivalu.“

V pondělí 4. listopadu začne Mezinárodní festival slovanské hudby, mimořádná přehlídka, která přináší do ostravského regionu nejen určitý typ hudby, ale také připomíná významné osobnosti a dává šance mladým muzikantům. Potrvá šest dní a letos se koná už potřetí. Na pódiích se vystřídají třeba sólista MET Frank van Aken, Miroslav Sekera, Dagmar Pecková, Janáčkova filharmonie Ostrava a dirigent Robert Jindra nebo vokální těleso Ensemble Versus a Capella Ornamentata. Nad festivalem se pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí jeho iniciátor Martin Kajzar z Ostravské univerzity.

 

2

Pri príležitosti premiéry najslávnejšieho muzikálu na svete Les Misérables (Bedári) na Novej Scéne v Bratislave navštívili naše hlavné mesto jeho autori Alain Boublil a Claude-Michel Schönberg. Rozprávali sme sa o tom, prečo v minulosti do titulnej úlohy Jeana Valjeana odmietli Plácida Dominga, prečo by Maria Callas mohla byť aj dobrou muzikálovou speváčkou, ktorá pieseň z Bedárov dnes znie na demonštráciách v Hongkongu, čo riešil Schönberg s Pavarottim pri spoločnom obede, alebo či čierne oči zo známej árie Escamilla patria býkovi alebo Carmen. Rozoberali sme viaceré známe aj menej známe rozdiely medzi operou a muzikálom. Pri rozhovore bola prítomná aj Boublilova manželka Marie Zamora, ktorá bratislavskú produkciu režíruje a ktorá okrem iného prejavila rozhorčenie nad tým, že na Slovensku nemajú umelci v muzikáloch zaplatený skúšobný proces a celé mesiace pracujú zadarmo.  

 

4

„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“

„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk...“

„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“

Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu. V nabídce jsou od 2. do 10. října koncerty z duchovní hudby v rámci pravoslavné bohoslužby, koncerty demonstrující vlivy byzantské hudby, a to i v díle Bohuslava Martinů, koncert, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra Miroslava Košlera k pravoslavné hudbě, nebo večer s lidovou hudbou, která i přes svůj světský nádech nezapře inspiraci v hudbě sakrální. Mezi účinkujícími jsou například Philokallia Ensemble, Pražský smíšený sbor nebo sbor Piccolo coro, Pražský mužský komorní sbor, kyperský soubor Santouto, významný protopsaltis Grigorios Anastasiou a další. Nechybí projekce, výstavy a přednášky. Na své si tak mohli a mohou přijít skladatelé, nadšenci pro duchovní (a to nejen) pravoslavnu hudbu, laická veřejnost i odborníci. Umělecký vedoucí festivalu, dirigent a skladatel Marios Christou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vypočítává, jaké jsou stěžejní body letošního ročníku a myšlenky, které může přinést, a hovoří o tom, jak byzantská hudba ovlivňuje nás, obyvatele střední Evropy. Jak říká, je nám bližší, než si často myslíme.

 

11

„Naštěstí jsme se oba, já i Rostropovič, znali s Nabokovovým synem.“

„Kdyby se mu tehdy premiéra nelíbila, tak kdo ví, jaký by opera Lolita měla další osud.“

„Od roku 1994, kdy měla Lolita premiéru, si Nabokovovy knihy vážím čím dál víc.“

Moskevskou konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírním koncertem, ale jako skladatel je spojován hlavně s operou a s baletem. Je autorem slavné adaptace Bizetovy Carmen pro primabalerínu Maju Pliseckou, která byla jeho ženou. Ovlivnil ho folklór i avantgardní kompoziční směry, je mistrem dramaticky cítěné hudební tektoniky i barvité instrumentace. Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý, přijel do Prahy v souvislosti s českou premiérou své opery Lolita. Dílo vzniklo před čtvrtstoletím na motivy stejnojmenného knižního bestselleru rusko-amerického autora Vladimira Nabokova o vášnivém vztahu vzdělaného čtyřicátníka k nezletilé dívce. Inscenaci uvidí publikum poprvé 3. a 5. října ve Stavovském divadle a do 10. ledna se uskuteční ještě sedm dalších představení. V rozhovoru pro KlasikuPlus skladatel přibližuje okolnosti stockholmské premiéry Lolity a uvažuje o zrání ženské krásy i o svém vztahu k žánrům hudebního divadla.

 

0

„Snažím si představit, jak by asi Bach hrál své skladby na moderní klavír.“

„Celý program mého recitálu je koncipován jako kontrast světla a temnoty v dílech tří mistrů.“

„Asi půl roku půstu od Chopinovy hudby šlo vydržet, pak jsem to vzdal.“

V kalendáři Marka Kozáka figurují v nadcházejících měsících klavírní i varhanní recitály, protože paralelně udržuje v běhu dráhu hráče na oba nástroje. Cestuje do Olomouce a do Zlína, vrací se na rodné Ostravsko, ale letí také do Alžíru. Úplně nejdřív ho však v pondělí čeká sólové vystoupení v Anežském klášteře v Praze, kterým začíná další sezona tamního cyklu recitálů „Hybatelé rezonance“ pořádaných pod hlavičkou výrobce klavírů C. Bechstein. Marek Kozák koncipoval program koncertu jako hold Johannu Sebastianu Bachovi a k tomu i jeho pozdějším obdivovatelům z řad komponujících interpretů – Ferrucciu Busonimu a Sergeji Rachmaninovovi. Na Francouzkou suitu tak navazují dvě odlišné transkripce Bachových houslových skladeb, v druhé polovině představí pak sólista oba autory přepisů Bachovy hudby prostřednictvím jejich vlastních skladeb. V rozhovoru pro KlasikuPlus se Marek Kozák mimo jiné dotýká způsobů interpretace staré hudby, pojmu česká klavírní škola i svého vztahu k Chopinově hudbě a k tvorbě Johanna Sebastiana Bacha.

 

2

„Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk.“

„Mým cílem je v žácích vybudovat větší pochopení pro hudbu a naučit je, jak toto pochopení vyjádřit svým nástrojem.“

„Českou hudbu samozřejmě miluji, Janáčka a Dvořáka ze všeho nejvíce.“

V pátek 4. října vystoupí v kostele sv. Barbory v Zahrádkách, malebné obci vzdálené necelých osm kilometrů od České Lípy, ruský houslista a violista Sergej Malov. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vybídl tohoto mnohostranného umělce k sestavení sólového recitálu. Pětatřicetiletý rodák z Petrohradu si do Zahrádek přiveze ze své kolekce dva nástroje: housle a pozoruhodné violoncello da spalla. Na programu budou Eugène Ysaÿe a Johann Sebastian Bach. S uměleckým garantem Lípy Musicy Josefem Špačkem a dalšími špičkovými umělci se představí také jako komorní hráč na violu v dílech Arnolda Schönberga a Antonína Dvořáka.

 

3

„Regiony jsou specifické, mají svá trápení ve všech odvětvích, nejsou prioritou pro mnoho úhlů pohledu, přesto si zaslouží svou pozornost.“

„Demokracie je dar, o který musíme pečovat.“

„Publikum je už za ty roky velmi vzdělané. Proto můžeme zařazovat věci, které se vymykají klasickému komerčnímu proudu.“

Lípa Musica se za osmnáct let své existence stala opravdu mezinárodním hudebním festivalem. Bohatě se rozkročila za hranice svého regionu a dramaturgicky se stále víc zapisuje mezi hodnotné a neotřelé přehlídky. Řečeno rodičovským slovníkem, vyrostla z ní hodnotná mladá dáma. A ředitel Martin Prokeš také o ní jako o své nejstarší dceři mluví.

 

66

„Středověké klávesové nástroje byly ještě před dvaceti lety dost opomíjené, takže bylo na čase je opět ´vrátit na scénu´.“

„Mohu potvrdit, že od doby, kdy jsem založila své dvě třídy na Schole Cantorum Basiliensis, přichází více a více studentů se zájmem o starou hudbu.“

„I když známe skladatele a jeho osobitý styl, nikdy nebudeme znát jeho skutečné emoce; můžeme se do hudby jen ponořit.“

A tak se spojilo Pražské jaro, Ústav hudební vědy Univerzity Karlovy a velký evropský badatelský projekt HERA, který se zabývá vlivem středověké a renesanční hudby na tehdejší společnost, na politickou situaci a na to, jak nás a naše století formuje dodnes. Přiblížit tyto souvislosti a tehdejší život s povinnostmi i zábavami pozdně středověkého studenta si předsevzal koncert „Sedm dní na Karlově univerzitě“, vycházející z historických dokumentů zakládací listiny a kolejního řádu tzv. Rečkovy koleje pražské univerzity. Ve spolupráci s předními českými muzikology se při příležitosti této hudební rekonstrukce spojili pro vystoupení v kostele Panny Marie Sněžné soubor Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a Corina Marti, pedagožka věhlasné Scholy Cantorum Basiliensis, hráčka na zobcové flétny a odbornice na středověké a renesanční klávesové nástroje.

 

0

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace. Tou je Janáčkova Věc Makropulos – opera o smrti a nesmrtelnosti napsaná ve dvacátých letech podle hry Karla Čapka. Hlavní roli Emilie Marty zpívá německá dramatická sopranistka Evelyn Herlitzius. Za nastudováním stojí režisér Dmitrij Čerňakov - a jako jediný Čech v týmu Jakub Hrůša. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dirigent vypočítává svá setkání s Janáčkovou hudbou a zamýšlí se nad rozdíly mezi jeho jednotlivými operami.

 

15

„Pokud to myslíte s uměním vážně, tak je občas potřeba samota, osamělost…“

„Nejde o to, že jsem snad lepší než oni. To ne. Jen mám prostě větší zkušenosti…“

„Subtilnost je pro vás hodně důležité slovo? Ano. Symbióza mezi slovem a tóny.“

Švýcarský pianista Gérard Wyss je specialistou klavírní spolupráce v komorní hudbě, zejména při interpretaci koncertních písní. Když byl minule v Česku, byl opakovaným důvodem Martinů, jehož sonáty předtím natočili s violoncellistou Petrem Nouzovským. Nyní se vedle sopranistky Martiny Jankové a klavíristy Iva Kahánka jako lektor podílel na výuce při Interpretačních kurzech na zámku v Litni, v někdejším sídle pěvkyně Jarmily Novotné. Festival Jarmily Novotné uspořádal v té souvislosti dva koncerty. V Litni ve čtvrtek zpívala písně Martina Janková. A Ivo Kahánek a Gérard Wyss dnes večer dostali ještě za úkol podpořit čerstvé absolventy kurzů při závěrečném koncertu v Sukově síni v pražském Rudolfinu. Gérard Wyss proto odpovídal především na otázky týkající se vyučování.

 
Strana 1 z 9