2

„Svoje zásady, postoje a názory zastávala až do konce svých dnů. Nekompromisně a radikálně.“

„Nezaobírala se připomínkami svých uměleckých úspěchů, nikdy je sama také nepřipamatovala. A že jich za padesát let činnosti doma i v zahraničí bylo.“

„Byla osobností náročnou, laskavou, tvrdošíjnou i statečnou… a určitě hodnou naší vzpomínky a úcty.“

Sté narozeniny, k nimž klavíristce Zorce Zichové (1920-2017) chyběly už pouhé tři roky a které připadají právě na dnešek, se staly pro profesora Jiřího Hlaváče, klarinetistu a pedagoga, podnětem k připomenutí jejího lidského a uměleckého profilu. Potkávali se na hudební fakultě AMU. Zorka Zichová tam pedagogicky působila v letech 1950 až 1981 v oboru klavírní spolupráce. V roce 1968 byla jmenována docentkou pro obor klavír se zvláštním zřetelem ke komorní hře. Koncertní činnosti se věnovala do června roku 1990.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
010

„Berlín je velmi vzdušný, jakoby otevřený, kultura je všudypřítomná a naprosto samozřejmá.“

„Pierre Boulez Saal nemá téměř žádný dozvuk a bylo by slyšet spadnout špendlík, ale akustika není suchá, je naprosto ideální.“

„Kožená s Bronfmanem souzní jako jeden, všechno je podřízené hudbě, žádná gesta zbytečná, tedy nic než hudba.“

Michal Mašek je klavírista a manažer a jeho hudební postřehy a dojmy, i jeho podíl na organizování hudebního života, mají jeden cíl a touhu: aby se hudba dostávala mezi lidi a aby lidé byli schopni vnímat její krásu, její smysl, její poselství. Tentokrát Michal Mašek podává svědectví o umění pěvkyně Magdaleny Kožené a pianisty Yefima Bronfmana, kteří byli před několika dny protagonisty písňového recitálu v berlínské koncertní síni Pierre Boulez Saal. I o ní a o berlínské kulturní atmosféře autor svědčí. Jak píše, bylo by moc pěkné, kdyby se podbné koncerty, jako byl tento, častěji konaly – a byly vnímány jako naprosto samozřejmá součást života - i u nás.

 
Zveřejněno v ReportážPlus