1111 Pořadatelé pětašedesátého ročníku festivalu Košická hudobná jar pozvali basbarytonistu Adama Plachetku. Ten ve čtvrtek 15. července od 19 hodin vystoupí po boku Státní filharmonie Košice, pod vedením slovinského dirigenta Marka Letonji v Domě umění, a to ve výběru scén z opery Mistři pěvci norimberští Richarda Wagnera. „V Majstroch spevákoch norimberských Wagner opustil svet mýtov a legiend a dielo situoval do Norimbergu polovice 16. storočia. Hrdinami opery sú obyčajní ľudia, medzi ktorými nechýba ani historická osobnosť, norimberský obuvník a básnik Hans Sachs. V prvej časti koncertu odznejú diela skladateľov Gabriela Faurého a Georgesa Bizeta,“ zvou na koncert organizátoři. O festivalu jsme informovali zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
500

Mezinárodní hudební festival Košická hudobná jar se bude konat od pátku 9. do čtvrtka 29. července. Pořadatelé pětašedesátého ročníku řady koncertů pozvali umělce z Ruska, Německa, Francie a z České republiky. Posunutí termínu konání festivalu z května na červenec je nasnadě, a sice kvůli epidemiologické situaci. Pořádající Státní filharmonie Košice tak nabízí větší jistotu v konání hudebních projektů. Přehledný program je k dispozici zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Jan-Malk---Tannhauser-50-leta-foto-z-historickch-tiskovin-DFX-v-Liberci

„Jan Malík patří svým datem narození do takzvané zlaté generace české opery, která vstupovala do praxe operních divadel v letech poválečných.“

„Jan Malík vynikl ve světovém repertoáru v obrovské šíři románského, ruského i německého repertoáru.“

„S Janem Malíkem odchází poslední ze zlaté generace pěvců, narozených ve dvacátých letech minulého století.“

Dne 18. června zemřel tenorista Jan Malík, jeden z nejlepších českých tenoristů hrdinného oboru druhé poloviny minulého století, narozen roku 1924. V loňském roce mohl ještě „v hodině dvanácté“ převzít Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Podstatu dlouhé pěvecké kariéry prožil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1953–1985. Často hostoval v Národním divadle v Praze, byl minimálně dvakrát jen krůček od angažmá ve zlaté kapličce, kam patřil svojí interpretační úrovní a vzácnou stabilitou svých výkonů. Řadě jeho výkonů jsem byl svědkem, tudíž se vůbec nejedná o zdvořilostní fráze. Viděl jsem Jana Malíka v Liberci, Plzni, i na scéně Národního divadla v Praze, vždy jsem byl nadšen mimořádnými pěveckými kvalitami i jevištní přesvědčivostí všech sledovaných výkonů. Naposledy vystoupil Jan Malík v Liberci roku 1987, již ve věku penzijním, nadšenému publiku se naposledy příznačně představil svým úspěšným Lukášem ze Smetanovy Hubičky.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
117

„Traduje se, že se Weber k vykreslení noční scény odlévání očarovaných kulí inspiroval cestou k Velkému Štolpišskému vodopádu, nebo případně ve vedlejší rokli Malého Sloupského potoka.“

„V Praze se hrál Čarostřelec už v roce 1822, rok po premiéře. Dirigovat přijel sám autor.“

„Paralelním kulturním příběhem ke krystalizaci německé romantické opery jsou obrozenecké snahy pražských umělců začít hrát divadlo v češtině, a to i opery.“

Čarostřelec se považuje za zakladatelské dílo německé romantické opery. Inspiraci k němu libretista Johann Friedrich Kind získal zřejmě v literární předloze týkající se Šumavy a skladatel Carl Maria von Weber nejspíš při procházkách v Jizerských horách. I když v té době byl kapelníkem v Praze, nemá ale smysl hledat v opeře něco českého. Jednak se jedná v obou případech o oblasti jazykově německé, jednak dílo vzniklo až později v Drážďanech. Weberův Der Freischütz, dnes Čarostřelec, tehdy Střelec kouzedlník, o něco později už Střelec kouzelník, byl ovšem jedním z podnětů vedoucích k první české opeře, Škroupovu Dráteníkovi, protože se s několika dalšími díly hrál v Praze v českém překladu. A to velmi záhy po premiéře, která se uskutečnila v Berlíně před dvěma sty lety, 18. června 1821.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
SORVojtch-Brtnick-2

Čtyřiadvacet koncertů chystá pro svou 95. sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Od září 2021 do června 2022 vystoupí těleso čtrnáctkrát v klasickém cyklu ve Dvořákově síni Rudolfina, jeho členové se pětkrát budou podílet na komorních koncertech v Anežském klášteře a pětkrát se k tomu ještě objeví na hranicích žánrů v cyklu Nové horizonty, a to zejména ve Foru Karlín a v sále DOX a pak s americkým jazzovým pianistou Bradem Mehldauem v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
KataKabanovereh280421-LO-RESphotoRichardHubertSmith-1516-1-e1620213902413

V Glyndebourne, na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie, má dnes vpodvečer premiéru nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové. Titulní roli v ní a v devíti navazujících představeních ztvárňuje do 19. června česká sopranistka Kateřina Kněžíková. Lyrické hudební drama, komponované podle ruské klasiky, Ostrovského hry Bouře z poloviny 19. století, mělo světovou premiéru v Brně v roce 1921.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

201 Metropolitní opera ve spolupráci s Hesenským státním divadlem ve Wiesbadenu přichystaly na sobotu 8. května živý stream komorního koncertu s wagnerovskými pěvci. Od 19 hodin našeho času vystoupí za doprovodu amerického klavíristy Craiga Terryho sopranistky Christine Goerke, Elza van den Heever, tenorista Andreas Schager a barytonista Michael Volle. Přednesou úryvky z Wagnerových oper Tannhäuser, Parsifal, Lohengrin, Bludný Holanďan, Zlato Rýna nebo Valkýra. Dále zazní ukázka ze Straussovy Ženy bez stínu (Die Frau ohne Schatten) a dojde i na písňovou tvorbu, Straussovu i Wagnerovu, z té dramaturgie vybrala kompletní Písně Mathildy Wesendonckové (Wesendonck Lieder). V koprodukci s Královskou operou ve Versailles pak chystá MET další koncert v sobotu 22. května. V něm se představí sopranistky Ailyn Pérez, Nadine Sierra a mezzosopranistka Isabel Leonardo, které doprovodí rumunský dirigent a klavírista Vlad Iftinca.

Zveřejněno v AktuálněPlus
33

„V květnu 2020 uplynulo pětasedmdesát let od konce války. Evropský koncert měl kvůli tomu loni poprvé překročit hranice světadílu. A zamířit do Tel Avivu. Pandemie to zrušila.“

„Letos 1. května měla Berlínské filharmoniky přivítat Gaudího barcelonská bazilika Sagrada Família; jenže 1. dubna vydali zprávu, která bohužel nebyla aprílem.“

„Ze známých příčin se Evropský koncert 2021 uskuteční znovu v jejich sídle, bohužel opět bez diváků. Jako by se záslužný projekt točil kvůli covidu v začarovaném kruhu.“

Evropský koncert orchestru Berlínských filharmoniků, připomínající na prvního máje jejich založení v roce 1882, bude tento rok v řadě už třicátý. Už podruhé bez publika. A místo konání se letos našlo až napodruhé.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
a-DSC02407

„Interpretace je úžasná věc, taková originál licence.“

„Potkat se s živým skladatelem je nezastupitelná energie, můžete poznat dílo zase z jiného úhlu.“

„Tato doba studenty vede k pocitu marnosti. Sama už skoro rok nemám co dělat, hledám si činnosti a pozoruji na sobě, jak je to ubíjející a nepříjemný pocit.“

Už více než rok je doma, bez divadla, a distančně učí. A potvrzuje, že je to psychicky i fyzicky velmi složité. Sopranistka Dana Burešová je sólistkou opery Národního divadla v Praze, kde ztvárnila mnoho titulních rolí včetně Libuše, Ruslaky, Mařenky, Jenůfy, Milady, Armidy, Taťány, Jolanty, Alžběty, Elzy a mnoha dalších. Zároveň vyučuje na Pražské konzervatoři. Sice nezahálí, ale v RozhovoruPlus popisuje, jak současná doba těžce doléhá na ní, na její studenty i na lidi a kulturu samotnou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

200 Essenští filharmonikové v čele s dirigentem Robertem Jindrou přichystali na dnešek od 20:15 online koncert na přání publika. Příležitost hlasovat o programu se naskytla v létě loňského roku. I přes omezení související s koronavirovou krizí mnoho lidí tuto příležitost využilo a nakonec se rozhodlo pro následující díla: předehru k opeře Richarda Wagnera Mistři pěvci norimberští, předehru-fantazii Romeo a Julie Petra Iljiče Čajkovského, Koncertní předehru ke Snu noci svatojánské Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a symfonickou báseň Les Préludes Franze Liszta. Večerem bude provázet německý hudebník, zpěvák a bývalý televizní moderátor Götz Alsmann. U příležitosti dnešního koncertu lze Essenské filharmonii zaslat příspěvek ve prospěch Corona-Nothilfefonds der Deutschen Orchester-Stiftung – fondu pro mimořádné události pro hudebníky na volné noze.

Zveřejněno v AktuálněPlus
103

„Káťu Kabanovou měla Kněžíková zpívat už loni, a to při koncertním provedení opery s Česku filharmonií a Jakubem Hrůšou v Praze a Hamburku.“

„Vedle Káti Kabanové je v plánu uvedení oper Turek v Itálii, Così fan tutte a Luisa Millerová a také poloscénické provedení Tristana a Isoldy. K tomu se přidává několik koncertů.“

„Pořadatelé letošní program trochu revidovali; věří v jeho uskutečnění, stejně jako v konání podzimní série představení po britských městech Glyndebourne on Tour.“

Sopranistka Kateřina Kněžíková se bude podílet na nové inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové v Glyndebourne. Na mezinárodně uznávaném operním festivalu ve Východním Sussexu na jihu Anglie se má od 20. května do 19. června odehrát desítka představení. Česká pěvkyně v nich ztvární titulní roli.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

208Moravské divadlo Olomouc v těchto dnech přichystalo další hudební stream k potěšení diváků v době, kdy nelze chodit na společenské akce a za kulturou. Zatímco se v divadle pilně zkouší, připravil soubor opery a operety pro milovníky dobré hudby koncert violoncellového kvarteta. Členové divadelního orchestru, violoncellisté Hana Harnošová, Petr Chudoba, Bohdana Onderková a Lukáš Pelikán, hrají v úpravách pro toto uskupení Předehru k opeře Tannhäuser Richarda Wagnera, úryvek z baletu Labutí jezero Petra Iljiče Čajkovského a Předehry k operám La Traviata a Nabucco Giuseppe Verdiho. Zároveň divadlo od konce ledna nabízí k zhlédnutí videokoncert souboru opery a operety u příležitosti 265 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta. Vystupují v něm pěvci Lea Vítková, Lucie Skácelíková, Barbora Řeřichová, Jiří Přibyl, David Szendiuch, Barbara Sabella, Elena Prášilová Gazdíková, Radoslava Müller, Martin Štolba, Milan Vlček a Helena Beránková a klarinetista Jan Charfreitag, za klavírního doprovodu Milady Jedličkové a Lucie Kaucké. „Přejeme ničím nerušený zážitek a těšíme se na viděnou,“ zvou ke sledování pořadatelé.

Zveřejněno v AktuálněPlus
pátek, 05 březen 2021 09:25

Slovenská filharmonie dnes online

100

Slovenská filharmonie pokračuje v online přenosech svých koncertů. V dnešním záznamu se představí pod taktovkou Charlese Olivieriho-Munroea, pravidelného hosta koncertních sezón. Sólistkou večera bude slovenská sopranistka Mária Porubčinová. Koncert bude možné sledovat od 19 hodin na stream.filharmonia.sk.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Hned v druhé frázi, kterou už Česká televize doladila, bylo jasné, že v žesťové skupině má Česká studentská filharmonie výraznou oporu, byť některé tóny nebyly zcela sladěné.“

„Marko Ivanović od začátku zářil optimismem a bylo znát, že si s orchestrem velmi dobře rozumí. Skladba Josefa Suka naladila všechny zúčastněné k přesnému frázování, byla odlehčená, čišela z ní obyčejná lidská radost z muzicírování.“

„Konkrétní a zároveň dramatický a „přesbarokně“ romantický. Já bych to nazval syntézou úhozu Buchbindera a Goulda, nebo u našeho Jana Bartoše. Opravdu je v jeho hře něco, co dosud nebylo slyšeno…“

Sobotní přímý přenos koncertu České studentské filharmonie z Rudolfina na ČT art jako poděkování a vyjádření podpory žákům, studentům a všem těm, kteří v těžkých podmínkách pandemie pečují o výchovu a vzdělávání, vyšel pod vedením dirigentů Marka Ivanoviće a Semjona Byčkova na jedničku!

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
210220CFeduA-prece-se-uciwebres15cPetraHajska

„Slovné spojenia ako ‚radosť zo spoločného hrania‘ sú tak trochu klišé, v súvislosti s týmto orchestrom nemožno túto ich devízu opomenúť.“

„Dobre sa predviedla sekcia drevených dychových nástrojov, ktorá zvládala exponované miesta vo všetkých číslach koncertu.“

„Za normálnych okolností by predohra k Sile osudu určite viedla k frenetickému potlesku: ten zaznel teraz aspoň z nahrávky.“

Očakávaný koncert Českej študentskej filharmónie s názvom „A přece se učí!“ odvysielala stanica ČT art v sobotu 20. februára. Leitmotívom podujatia bolo vzdelávanie: jednak bol projekt poďakovaním ľuďom, ktorí sa o vzdelanie starajú, jednak predstavil (v tom najlepšom svetle) vzdelávacie aktivity Českej filharmónie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Semjon Byčkov vyjadřuje uznání, ale pak se pouští do podrobné práce. Listuje partiturou, probírá klíčová místa, předzpěvuje, hovoří, znovu iniciuje soustředění… a kvituje, jak napodruhé, maximálně napotřetí zaznívají detaily o poznání lépe.“

„Studentští filharmonici loni Simona Rattlea doslova hltali, byli motivovaní, hráli skvěle a odnesli si nejen zážitek na celý život, ale určitě i řadu důležitých podnětů pro hraní. Semjon Byčkov teď takové impulsy cíleně, laskavě a inspirativně rozdává také.“

„Čím víc víme o životě, čím víc ho objevujeme a poznáváme, tím bohatěji pak naše noty život vyjadřují.“

Sobotní koncert České studentské filharmonie, který bude večer vysílat ČT art, má být vyjádřením podpory a díků všem, kteří statečně, přitom nenápadně a často nepovšimnuti, usilují o to, aby v současném soustředění na zachování zdraví nezapadla nutnost pokračovat i ve vzdělávání. V první polovině bude těleso dirigovat Marko Ivanović, ve druhé Semjon Byčkov. Na programu koncertu doprovázeného sloganem „A přece se učí!“ jsou Suk, Dvořák, Janáček, Wagner, Beethoven a Verdi. KlasikaPlus.cz se byla podívat, jak se studenti na vystoupení připravují.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
Semperoper-1850-volne

„Dějištěm světových premiér Straussových scénických dělo byla Semperoper přesto, že ve městě nikdy, na rozdíl od Berlína, nepracoval jako ředitel operní společnosti a ani v něm nikdy nežil.“

„Ernst von Schuch, hudební ředitel drážďanské Dvorní opery, se neobával a sedmatřicetiletého Strausse s jeho v pořadí druhým operním dílem, v Berlíně odmítnutým, v roce 1901 pozval.“

„Straussova hudba zůstala drážďanským muzikantům v krvi jako ´podivně pozitivní vedlejší účinek´ izolace Saska za železnou oponou.“

Devět z patnácti oper Richarda Strausse mělo premiéru v Drážďanech. S nadsázkou se proto někdy o saské metropoli hovoří jako o straussovském Bayreuthu. Tradice uvádění Straussových oper je tam opravdu dlouhá, silná a setrvalá. V mnohém to ale také opravdu kulhá. Přinejmenším v tom, že skladatel neinicioval postavení tamního divadla a že se v Semperoper zdaleka nehrají jen jeho díla. Bayreuthské festivalové divadlo je proti tomu zcela monotematickým místem.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 6