4

Patnáctý ročník letního festivalu klasické hudby Za poklady Broumovska zakončí v neděli 27. září v broumovském klášteře od 18 hodin koncert houslisty Pavla Šporcla a cimbálové kapely Gipsy Way Ensemble. Zazní úpravy děl Johannesa Brahmse, Ástora Piazzolly, autorské kompozice Pavla Šporcla, lidové písně, maďarské čardáše a filmová hudba. Program je pokračováním prvního koncertu Pavla Šporcla s cikánskou tématikou Gipsy Way.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Horna je jeden z nejtěžších nástrojů. Dá se bohužel zkazit velmi mnoho, když děti učí lidé, kteří ji přímo nevystudovali.“

„Jsem velmi šťastný, že teď máme v České filharmonii Semjona Byčkova“

„Jakub Hrůša je zrající osobnost, pro mě by to byl důstojný nástupce pana Byčkova..“

Broumov si postupně vybudoval pověst mekky hornistů. Kromě festivalu Za poklady Broumovska, který se tam koná každé léto, hostil letos už pošesté Letní hornové kurzy, které jsou největší svého druhu u nás. Vedle zakladatelky Zuzany Rzounkové, profesora Jindřicha Petráše, Lenky Němcové a významných zahraničních hornistů je jedním z lektorů i sólohornista České filharmonie Jan Vobořil. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyzdvihuje nejen unikátnost této akce, ale zamýšlí se také nad uplatněním lesního rohu, nad dirigenty, nad Semjonem Byčkovem v čele České filharmonie a nad jeho případným nástupcem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-DSC6565

„Velký úspěch. I proto, že jsme se po pandemii vůbec sešli.“

„Do nádvoří se vkrádá soumrak. Jak se ukazuje, jde o nejdelší letošní koncert.“

„V Evropě existují odlišnosti ve hře na lesní roh, ale nejsou tak velké jako před dvaceti lety.“

Úsměv! Teď! Je to dvoubarevná skrumáž. Na schodech sedí několik desítek mladých lidí v jasně tyrkysových tričkách a s lesklými mosaznými lesními rohy v rukou. Končí týdenní Letní hornové kurzy, vzniká závěrečná fotka. Právě dohráli, a to pod žhnoucím dopoledním sluncem, své tradiční „halali“. Ještě je čeká závěrečný koncert nahoře v opatském sále, dostanou diplomy, budou se loučit. Šestý ročník mezinárodního setkání se v Broumovském klášteře uskutečnil navzdory koronaviru a byl opět milý, úspěšný, zajímavý a prospěšný. Letos úplně bez Japonců. I tak přijelo bezmála šest desítek účastníků.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
IMG20200806094201

„Na historické rohy se tu neučí hrát, ale kontext, z něhož moderní nástroj vznikal, by mladí hornisté mohli a měli poznat a znát.“

„Patrně nebude toužit po profesi muzikantky, ale kurzy ji přesto baví. Hraje na hornu se zájmem a něco se tu dozví.“

„Hrají spolu snad jen půl roku, na kurzech jsou společně, jsou dobří. Velmi pěkně ve zvuku i v souhře, bez kazů, přednášejí větu z kvartetu, jehož autorem je Constantin Homilius.“

Třetí den vysvitlo slunce. Říkává se, třeba na horách, že den s číslem tři by měl být odpočinkový. Na Letních hornových kurzech v Broumově po více než osmačtyřiceti hodinách depresivně deštivého počasí úplně modrá obloha ve středu naopak nastartovala další aktivity. Několik desítek účastníků z tuzemska a okolních zemí, vesměs dětí a studentů, završilo celodenní výuku a přípravu přítomností na podvečerním koncertu těch nejlepších a uvolněně družným večerem na nedaleké farmě. Jedině ten se asi dá započítat do odpočinku.

 
Zveřejněno v ReportážPlus