pondělí, 14 září 2020 14:26

S Collegiem 1704 v Sudetech

7

„Nešíří kolem sebe auru nedotknutelného posvátného soustředění jako kdysi Herbert von Karajan a všichni ti skvělí pánové minulosti.“

„Není to samozřejmost, právě v tom spočívá opravdové umění: hudba opravdu zní upřímně a krásně.“

„Sbor z Mesiáše, v němž se cítí přes jeho bravurní náročný průběh evidentně velmi pohodově, obdařují zpěváci s nesmírnou chutí radostnými tóny.“

Nastaly mimořádně teplé dny babího léta a nedělní odpoledne v Konojedech na úpatí východního Českého Středohoří, mezi Litoměřicemi a Českou Lípou, jim ani trochu nedělá ostudu. Zlaté slunce na obloze se zářijovými šmouhami pomalu směřuje k západu a nad střechami obce, před kostelním průčelím na terase porostlé travou, hosté se skleničkou v ruce uzavírají program Slavnostního koncertu česko-německého přátelství. Měl kulturně-politický, mezinárodní i regionální podtext, ale jeho středobodem byla Bachova, Händelova a Zelenkova hudba. Ta, která v podání Collegia 1704 zaznívá v tuzemsku i po Evropě na nahrávkách, v koncertních síních i sakrálních prostorech. Konojedský barokní kostel byl teď dějištěm jejich vystoupení s opravdu svátečními důvody.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
5

„Snažím se dětem dát impuls k tomu, aby začaly nad hudbou přemýšlet samy.“

„Před nástupem do orchestru jsem se nevědomě ochuzoval o množství nádherné muziky, jejíž jsem nebyl součástí.“

„Kdyby všichni houslisté byli stejní, tak by nikdo nechodil na koncerty.“

Na festivalu Dvořákova Praha dnes Jan Mráček vystoupí jako sólista Beethovenova Houslového koncertu. Před deseti lety byl nejmladším laureátem soutěže Pražského jara, pak se stal titulárním sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu a v roce 2014 vyhrál Mezinárodní houslovou soutěž Fritze Kreislera ve Vídni. Na pódiu bude večer s dirigentem Jakubem Hrůšou a s Českou filharmonií, jejímž je od září 2016 členem. Jiří Bělohlávek ho tehdy pozval na post koncertního mistra, který sdílí s Jiřím Vodičkou a Josefem Špačkem. Jan Mráček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad hrou v orchestru a nad hrou sólovou a vrací se také k Letní hudební akademii Kroměříž, kde byl v srpnu jedním z lektorů. A vysvětluje, kdy je Beethoven nejkrásnější.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
14

„Výrazné kontrasty v Neumannově hudbě do jisté míry utlumil mírně předimenzovaný prostor chrámu, přesto bylo zřejmé, nakolik je orchestr pečlivě vykresloval.“

„Hlavním úskalím koncertu byla – poněkud paradoxně – snad až příliš velká porce hudby.“

„Tento koncert byl dalším důkazem, že zaměření na méně známé skladatele může skýtat zajímavé objevy.“

Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídl opět spíše klasicistní program: večer nazvaný Missa Sanctissimae Trinitatis v kostele sv. Mořice představil hudbu českého skladatele, virtuóza a kapelníka olomoucké katedrály Antona Neumanna. Neumann ovšem nebyl pouze lokálním tvůrcem, skládal mimo jiné i pro proslulou kapelu v Esterháze, pro krakovského arcibiskupa a sloužil také jako kapelník ve Vídni ve službách Adama von Auersperg.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC4233-1

„Za vřelého úvodního potlesku vzorně orouškovaného publika zahájili hudebníci koncert svěží předehrou ke komické opeře Le trame Deluse Domenica Cimarosy.“

„Vilém Veverka předvedl strhující provedení, kterému snad přál a naslouchal i sám mistr Vranický.“

„Pro Wranitzky Kapelle závěrem večera přišel ten pravý prostor pro demonstraci zvukových a hráčských kvalit.“

Letošní festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců si místo tradičních jarních měsíců budou návštěvníci užívat po celý podzim. V červenci pořadatelé dvojitým písňovým prologem v Kalištích a v Jihlavě oslavili 160. výročí narození Gustava Mahlera, o koncertu jsme informovali v létě zde. Hlavní festivalový program se rozběhl ve čtvrtek 10. září „výjezdním“ koncertem v Nové Říši, na kterém vystoupil hobojista Vilém Veverka společně s Wranitzky Kapelle za řízení Marka Štilce. Zážitek to byl nezapomenutelný!

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 září 2020 14:46

Hrůšův objev – Sukova Symfonie E dur

DP2010-09HrusaKasikCF23cPetraHajska

„Sukova symfonie přináší energii směřující od dirigentského pultu a ochotně přijímanou, násobenou a vyzařovanou hráči.“

„Druhá věta může posluchače dovést až k pocitu, že jde o jakési pekelné intermezzo.“

„Dá se čekat, že pondělní koncert s Českou filharmonií přinese v symfonii Asrael mimořádné okamžiky.“

Sukovu ranou Symfonii E dur není radno podceňovat. Jakub Hrůša s Českou filharmonií na festivalu Dvořákova Praha ve čtvrtek dokázali partituru rozeznít takovým způsobem, že posluchači mohli odcházet s jednoznačným pocitem: byli přítomni zcela výjimečné koncertní události. Pořadatelé letos sáhli vedle autora, který dává přehlídce jméno, i k jeho žáku a zeti, jen postupně poznávanému v plnosti, a víc než jindy také k Beethovenovi, která má kulaté výročí. Učinili tak šťastně.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

„Pavel Haas Quartet jednoznačně přesvědčil, že v komorní hudbě – alespoň v českých luzích a hájích – nemá relevantní analogii.“

„Kontrasty a souhra barevných tónů, v tom je tajemství absolutně výjimečné interpretace Pavel Haas Quartet.“

„Širokoúhlý přístup k hudebnímu dílu je natolik promyšlený, báječně sehraný, psychologicky sevřený a výrazově výstižný, že se zdráhám popisovat jednotlivé věty zvlášť.“

Svatováclavský hudební festival, probíhající po celém Moravskoslezském kraji, pokračoval v pátek 11. září koncertem souboru Pavel Haas Quartet. Prestižní těleso vystoupilo v kostele sv. Mikuláše s programem, v němž figurovaly smyčcové kvartety Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka. Ačkoli se jedná o díla už dávno klasická, interpretace Pavel Haas Quartet potvrdila, že se tento soubor dokáže vyhnout jakékoli rutině a překvapit.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Kultura je kapitolou, která se neobejde bez veřejné podpory, a pevně věřím, že si nikdo nedovolí ani vyslovit něco o zbytnosti kultury.“

„Česká hudební elita přichází už řadu měsíců o významná koncertní pódia po celém světě.“

„Historie ukázala, že hodnota umění přečkala staletí, a tak věřím, že i touto zkouškou projde posílena.“

V sobotu začíná už 19. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. I přes mimořádné okolnosti se podařilo zachovat rozsah přehlídky, jen interpreti se z části změnili. Jak ale říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz ředitel festivalu Martin Prokeš, máme jedinečnou příležitost slyšet české umělce, které bychom pravděpodobně jinak do jedné dramaturgické řady dostávali jen velmi obtížně. A dodává, že víra ve smysl věcí, které chystáme, je naším nábojem, posláním a cestou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
6

„Lukáš Vondráček se v Praze ukázal nejen jako fenomenální klavírista, kterému se pod rukama stává z klavíru celý orchestr, ale i jako pozorný a citlivý komorní partner.“

„Celou skladbou jako by prosakovala – vedle již zmíněné stylovosti – jakási jemná energie, která propojila hráče s publikem.“

„Kvarteto Špaček – Nikl – Jamník – Vondráček vyniká skvělou tónovou kulturou, nezaměnitelným osobním rukopisem, vnímavostí a vzájemnou ohleduplností.“

Na prvním koncertě komorní řady Dvořákovy Prahy se potvrdila známá skutečnost, že i muzikanti, kteří spolu nehrají pravidelně v určitém komorním souboru, přimrazí při společném vystoupení publikum do sedadel. Stalo se tak i ve středu 9. září v pražském Rudolfinu a protagonisty byli klavírista Lukáš Vondráček, houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a violoncellista Tomáš Jamník.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 10 září 2020 10:54

Tosca 1900, 1947, 1999 a 2020

0

„Petra Alvarez Šimková vytváří titulní hrdinku uvěřitelně. Pěvkyně na svém místě.“

„Pavel Černoch předvedl, proč je po Evropě tak žádaný.“

„Vůbec by na mnoha klíčových místech neublížilo, kdyby se z orchestru ozývalo mnohem víc toho pravého verismu.“

Pucciniho Tosca jako replika inscenace scénografa Josefa Svobody z roku 1947 slavila úspěchy v pražské Státní opeře od roku 1999. Opět se tam teď vrátila po její rekonstrukci. První představení obnoveného projektu bylo ve středu zároveň prvním ze série večerů, pro které je letos na podzim zaslouženě vzácným a vítaným hostem v roli Cavaradossiho mezinárodně úspěšný český tenorista Pavel Černoch. Formulace Národního divadla, že vystupuje v hlavní roli, je však nešťastná. Hlavní a titulní rolí má být a je zpěvačka Floria Tosca. A Petra Alvarez Šimková se jí zhostila velmi dobře.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
veb-erven-2020-DSC7889

„U založení Nadačního fondu Soni Červené stáli přátelé z nadačního fondu Bohemian Heritage Fund.“

„Soňa Červená je a může být podle Pavla Smutného vzorem jak pro ženy, tak pro muže.“

„Pojďme podpořit etický rozměr toho, co Soňa Červená vytvořila. Než se člověk stane hvězdou, bolí to…“

Pěvkyně Soňa Červená dnes v den svých pětadevadesátých narozenin oznámila založení nadačního fondu, který bude podporovat mladé hudebníky a zpěváky v oboru klasiky. Nazvala ho darem české kultuře. Fond bude vyhledávat vhodné adepty, kterým nabídne finanční i profesní podporu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

„Kompozice zazněla oduševněle, krásně, vypracovaně, v čistém a zřetelném zvuku, v docela cudném, ale přesto dostatečně silném výraze.“

„Provedení dosahovalo krásných, téměř dokonalých momentů.“

„Pro skutečné dořeknutí všeho, katarzi a odevzdané spočinutí by bylo potřeba při ukončování Agnus Dei nějakého většího kouzla.“

Beethovenovo výročí nemohla Dvořákova Praha připomenout lépe a hodnotněji než uvedením Missy solemnis, a to v jedinečném a novém nastudování Václava Lukse. Pondělní večer v Rudolfinu budil právem očekávání. Collegium 1704 se do devatenáctého století za hudbou nevydává ze svých obvyklých starších souřadnic moc často. Kupodivu ale nebyla Dvořákova síň zcela plná. Divná doba. Za normální situace by zájem určitě odpovídal charakteru prvořadé události.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 08 září 2020 14:05

Koncert pro Amati

55

„Má-li být s Amati Kraslice amen, ať se alespoň do světa nerozkutálí cenná sbírka historických dechových nástrojů!“

„S pomocí producenta Radka Hraběte byl jako „tahák večera“ získán Václav Hudeček.“

„Snad časem uslyšíme, že do prostoru se vrací značka, která mnohé z nás provází životem od mládí. Amati Kraslice.“

V Itálii se traduje historka, jejíž protagonisté se v pointě pružně střídají podle toho, kdo z vyprávějících ctí víc tu či onu houslařskou školu. Jedna z variant zní takto. Žily nežily před mnoha lety na jedné ulici v Cremoně tři houslařské rody. Guarneriové, Stradivariové a Amatiové. A protože už tenkrát existoval marketing a PR, jednoho krásného dne se nad vchodem do houslařské dílny Guarneriů objevil hrdý nápis: „Nejlepší housle v Itálii!“ To si Stradivariové samosebou nemohli nechat líbit a brzy kontrovali štítem se sloganem: „Nejlepší housle na světě!“ Amatiové se nesplašili; nechali si to projít hlavou a pak nad své dveře umístili lakonické: „Nejlepší housle v této ulici...“

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
DP200609Kahanek17cPetraHajska

„Přicházel stále s něčí novým, a přitom to byl pořád Dvořák, třeba i neznámý, ale současně důvěrně známý.“

„Byl při výběru výrazových prostředků decentní, ale důsledný.“

„Že Dvořákovy klavírní skladby vesměs nepatří k tomu úplně nejvyššímu stupni perlivé obtížnosti, ukázaly mimoděk až přídavky.“

Ivo Kahánek přispěl do programu festivalu Dvořákova Praha svátečním, pozoruhodně monotematickým a vzácně vyrovnaným recitálem. Hrál v Rudolfinu v neděli večer jen Dvořáka, a to ne nějaký líbivý výběr, ale v rámci souborného festivalového projektu Dvořák Collection Suitu A dur a dva kompletní cykly, takto úplné a vcelku slýchané málokdy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Jsou koncerty, na kterých lze slyšet interpretace vymykající se běžné posluchačské zkušenosti. Ten sobotní na Slezské Ostravě k nim patřil.“

„V Beethovenově sonátě se Jiří Vodička a Martin Kasík ukázali jako zkušení muzikanti, které komorní hra velmi baví a dává jim prostor k vyjádření vlastní osobnosti.“

„Igor Františák krásnými prodlužovanými tóny vyvolával touhu po věčnosti, vroucnost a naléhavost vzbuzovaly zdání osamělosti.“

Severomoravský Svatováclavský hudební festival je znám zajímavou dramaturgií. Koncert v ostravském Husově sboru v sobotu 5. září stál však ještě o stupínek výš. Beethovenova Kreutzerova sonáta a Messiaenův Kvartet pro konec času jsou základní hudební kameny, které vynikající interpreti dokážou povznést k nezapomenutelným posluchačským zážitkům.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Nástrojová technika Karola Mossakowského nemá hranice a dovoluje zahrát cokoliv z varhanní literatury v nejrychlejších tempech.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave byla naprosto ve francouzském duchu.“

„Z díla polského pozdního romantika Felikse Nowowiejského zvolil Mossakowski krátké preludium. Škoda, že nezvolil rozsáhlejší skladbu.“

Letos třicetiletý polský špičkový varhaník Karol Mossakowski není v Praze neznámým jménem. V roce 2013 zvítězil v Mezinárodní varhanní soutěži Pražského jara a o rok později v rámci festivalu vystoupil na recitálu v kostele sv. Ignáce. Vyrostl v hudebnické rodině, jeho otec je varhaníkem. Po studiích v Poznani pokračoval na Pařížské konzervatoři a získával další první ceny – při Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani už v roce 2010 a ve velmi prestižní mezinárodní soutěži, Velké ceně v Chartres roku 2016. V současné době je titulárním varhaníkem katedrály v Lille, vyučuje improvizaci na Vysoké hudební škole ve španělském San Sebastianu a loňského roku byl jmenován rezidenčním varhaníkem Radia France v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 03 září 2020 10:09

Pavel Černoch: Fascinuje mě italská hudba

12

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích… A čeká ho řada představení v Národním divadle, respektive ve Státní opeře. Pucciniho Tosca, první už devátého září. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad zpíváním, rolemi, pěveckými obory a repertoárem, dává nahlédnout do svých plánů, bez nadšení krčí rameny nad dobou poznamenanou virem, vzpomíná na léta v brněnském dětském sboru Kantiléna… a připomíná i nám, že je třeba se učit akceptovat svůj věk, své tělo a vůbec věci, které život přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Naukou o afázii Rataj potvrdil, že patří k nejzajímavějším skladatelům současnosti.“

„Ačkoli Tóth začlenil do hudebního plánu velmi široké spektrum stylů, ukázal mimořádný talent k dramatickému semknutí díla.“

„Bizarní situace, které pramenily z „vakuového“ pohybu kosmonauta ve skafandru a jeho beznadějného absurdního počínání, působily velmi sugestivně.“

Dny nové opery Ostrava v sobotu uvedly v českých a světových premiérách díla Michala Rataje, Kathariny Schmitt a Miroslava Tótha. Nauka o afázii, pod níž je podepsán autorský tandem Rataj-Schmitt, zazněla v hudebním nastudování Michala Rataje a režii Kathariny Schmitt. Muž v skafandri slovenského skladatele Miroslava Tótha připravil k uvedení autor v režii Jana Komárka. Festival NODO se druhý den přesunul na Důl Hlubina do industriálního prostoru, který skvěle rezonoval s konkrétními díly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„V profesním životě Jiřího Beneše bylo velmi důležité období, kdy se stal členem obnoveného Moravského kvarteta.“

„Díky umělecké zralosti Moravského kvarteta se těleso stalo profesionálním souborem Státní filharmonie Brno a jeho členové byly vyjmuti z povinnosti pravidelně se účastnit orchestrálního koncertního dění.“

„Interpretační sféra ale nezůstala jedinou v Benešově činnosti.“

Ve věku nedožitých 92 let zemřel v noci z 23. na 24. srpna muzikolog a hudebník Jiří Beneš. Patřil neodmyslitelně ke stálicím hudebního Brna, byl živoucí pamětí brněnské filharmonie, s níž jej pojilo více jak půlstoletí spolupráce. Udivoval rozsáhlými vědomostmi a byl nekonečnou studnicí profesních vzpomínek, jeho elán byl vzdor věku nezměrný a dobrá nálada jej snad nikdy neopouštěla. Pro Brno je jeho odchod velkou ztrátou – kdo jej znal, se s ním může přijít v pondělí 31. srpna naposledy rozloučit.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
100

„Tajomne znejúce slovo ´hibiki´ je v skutočnosti názvom japonskej whisky.“

„Výraznú rolu zohrávajú aj rôzne nespievané zvuky, šepot a zvukomaľba vychádzajúca z práce so slovami a porekadlami.“

„Námetom kompozície pre šesť ženských hlasov a cappella sú srbské predsvadobné rituály a keď si k tomu pridáme kvality Any Sokolović, nemôže byť prekvapením, akým výnimočným dielom Svadba je.“

Dny nové opery Ostrava, známe predovšetkým pod skratkou NODO, teda New Opera Days Ostrava, sa tento rok konajú v termíne 28. 8. - 30. 8. V ich programe nájdeme päť predstavení, z ktorých každé je na určitej úrovni premiérou. Podujatie, ktoré má aj mimo Českej republiky renomé absolútne výnimočného počinu, je projektom Ostravského centra novej hudby, na čele s jeho umeleckým riaditeľom Petrom Kotíkom. Práve on sa vyjadril, že „v Ostrave je možné všetko“. Jeho tvrdenie som si opäť raz potvrdila na prvom z festivalových večerov, v Divadle Antonína Dvořáka, kedy bola na programe premiéra opery Mareka Keprta Hibiki, hibiki, vzhmoť! a česká premiéra opery Svadba od Any Sokolović.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Při pátrání po tom, proč je Pogorelichova hra tak progresivní, se vyplatí věnovat trochu času příběhu o jeho účasti v Chopinově soutěži ve Varšavě v roce 1980.“

„Pogorelich předložil alternativu, která se ale blíží hříchu.“

„Hlavní část Marche funèbre je svižnější, krajnímu tématu vrací Pogorelich tragickou vznešenost.“

Virtuozita Ivo Pogoreliche je nepopiratelná. Nikdo, kdo poslouchá některé z jeho alb, byť je největší tradicionalista, nemůže popřít, že každý tón, každá fráze, která vzniká pod jeho rukama, přináší neustálá překvapení a vzrušení. Bouřliváka, co před čtyřiceti lety rozvrátil Chopinovu soutěž, si připomínáme chopinovským albem o pět let mladším, z roku 1985. A ponecháváme při tom mezinárodně užívanou podobu jeho příjmení, které ovšem v originále vypadá a zní slovanštěji – Pogorelić.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
Strana 1 z 13