90

„Niektoré z diel poslúžili skôr k vytvoreniu si obrazu o skladateľovom prístupe v danom období, mnohé sú však hodné pozornosti ako kvalitné diela, ktoré by si iste zaslúžili aj častejšie uvádzanie.“

„Zvuk nástroja Fazioli sa mi pod rukami Marka Kozáka páčil asi najviac.“

„Pre Natalii Schwamovou sa repertoár zložený prevažne z Humoresiek zdal byť ako stvorený.“

Ťažiskom uvedenia kompletného klavírneho diela Antonína Dvořáka, ktoré si tento rok organizátori Dvořákovej Prahy vytýčili za cieľ, bol celodenný klavírny maratón v sobotu 19. septembra. V predposledný deň festivalu zazneli všetky tie skladateľove kompozície pre klavír (sólový aj štvorručný), ktoré neboli zaradené na niektorý z predošlých koncertov. V piatich blokoch sa predstavili Ivo Kahánek, Matouš Zukal, Marek Kozák, Natalie Schwamová a dvojica Kristýna Znamenáčková a Pavel Zemen.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

Prologem už za měsíc začne festival Dvořákova Praha. V neděli 30. srpna je na programu tradiční den nazvaný Po stopách Antonína Dvořáka. Letos diváky zavede na zámek Sychrov na Turnovsku, kam Dvořák opakovaně jezdil a kde komponoval. Průvodcem bude i tentokrát festivalový muzikolog a znalec Dvořákova díla David Beveridge. Součástí akce budou i dva odpolední koncerty v zámecké kapli a galerii. Jubilejní 20. ročník Dvořákovy Prahy pak začne 4. září zahajovacím koncertem, na kterém vystoupí Česká filharmonie, její šéfdirigent Semjon Byčkov a jako sólista violoncellista Václav Petr. Nová opatření vlády zatím pro diváky ani pořadatele festivalu nic nemění.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
neděle, 02 září 2018 12:59

Stopy Antonína Dvořáka

DSC0432

„V Žitné Dvořák postupně bydlel nejméně ve čtyřech různých bytech.“

„Varhany, na které hrával u sv. Vojtěcha, byly přeneseny ke sv. Haštalu.“

„U Hlávků Dvořák hrával na klavír, často na čtyři ruce s paní Zdeňkou.“

„Dvořák chodil do Konviktu pravidelně také do hostince.“

„Jelikož měl s Hlaholem úzký vztah, je možné, že se byl podívat, jak se budova staví.“

 

 

 

 

Bohu díky, psávali někteří skladatelé na konci svých rukopisných partitur. Byli to zbožní muži a mysleli to jako vyjádření kratičké vděčné modlitby, jako poděkování za inspiraci, za dokončené dílo. Patřil k nim i Antonín Dvořák. Byl římský katolík. Z bytu v Žitné ulici chodil denně do kostela sv. Ignáce. Když byl na Vysoké, tak chodil hrát do kostela Nanebevzetí Panny Marie do nedalekého Třebska. Vystudoval ostatně Varhanickou školu a v mládí se živil jako varhaník. 

Zveřejněno v NedělePlus