„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“
„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“
„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“
Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.
Další koncert komorního cyklu souboru Collegium Vocale 1704 přichystali pořadatelé na čtvrtek 17. března od 19:30 ve vršovickém Vzletu. Původně měli vystoupit sopranistka Hana Blažíková a theorbista Jan Krejča s programem L'amante segreto na téma láska planoucí, utajená, zklamaná i žárlivá, jak ji ve svých kantátách, áriích a villanellách zpodobnili skladatelé raného italského baroka. Z důvodu nemoci se ale mění interpreti i program. Vystoupí basbarytonista Tomáš Šelc a zazpívá písně Ludwiga van Beethovena, Jakuba Jana Ryby a Franze Schuberta. Partnerkou na kladívkový klavír mu bude Barbara Maria Willi.
„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“
„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“
„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“
V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Vyhlašujeme VÝHERCE vstupeney na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.
Soubory Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704 ve středu 23. února vystoupí od 19:30 hodin ve vršovickém Vzletu. Společně zde zahájí čtvrtou sezónu komorní řady prvního jmenovaného uskupení. Během koncertu bude znít magická hudba komponovaná pro liturgii „temných hodinek“ Svatého týdne, která vzešla z pera francouzského barokního skladatele Françoise Couperina, jehož jméno je spjato především s tvorbou pro cembalo. „Couperinova nepříliš rozsáhlá vokální tvorba je dokladem jeho jedinečného citu pro barvu lidského hlasu a mimořádné melodické invence,“ uvádějí soubory. Dílo budou protkávat instrumentální skladby Marina Maraise a Roberta de Visée. Coby sólistky vystoupí sopranistky Tereza Zimková a Pavla Radostová. Vše bude řídit Václav Luks. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem, a sice od půl sedmé. Zkouška na vlastní uši se bude konat zítra od 14 hodin.
Sdružené soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 vystoupí za řízení Václava Lukse ve Dvořákově síni Rudolfina, a to v úterý 15. února od 19:30 hodin. V rámci koncertu zazní nejprve Zelenkova imaginární mše Missa 1724. „Jednotlivé části mešního ordinária, které Zelenka zkomponoval v letech 1724 až 1725, nebyly jistě zamýšleny jako jeden hudební celek, avšak kromě vysoké kvality je spojuje jednotný jazyk, příbuzný tonální plán a podobná instrumentace. Forma imaginární mše představuje ideální možnost, jak tuto část Zelenkovy tvorby představit dnešnímu publiku,“ uvádí dramaturgie. Zelenkovo dílo doplní dvě duchovní moteta z pera slavného Benátčana Antonia Vivaldiho. Virtuózního partu se ujme kanadská pěvkyně Karina Gauvin, která patří k nejuznávanějším světovým interpretkám barokní hudby. Pořadatelé zvou také na některou z repríz nové inscenace Händelovy opery Alcina v Národním divadle Brno, kde pod vedením Václava Lukse hraje Collegium 1704. A v titulní roli se alternují právě Karina Gauvin s Pavlou Vykopalovou. Nedávnou ReflexiPlus premiérového představení si můžete připomenout zde.
„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“
„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“
„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“
Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.
„Václav Luks, pohroužený do podrobných detailů a zároveň vytvářející klenbu celku, jako vždy v dirigentském projevu oddaně náruživý, se pro mimořádný koncert obklopil těmi nejlepšími možnými interprety.“
„Bachovu hudbu předává publiku nejen jako pastorální meditaci, ale také jako vzrušující vyprávění a jako velkolepý dobový zvukový obraz.“
„Nejde totiž na prvním místě o zvukovou mohutnost, ale o mohutnost uměleckou.“
Koncerty Václava Lukse a jeho Collegia 1704 přinášejí do pražského hudebního dění jedinečné okamžiky. Ten, který se odehrál sedmého prosince, nabídl mimořádné tříhodinové potěšení – Bachovo Vánoční oratorium. Šest kantát pro vánoční dny roku 1734, každou jinou, všechny naplněné neutuchající muzikalitou autora i jeho interpretů. Letos zaznělo ikonické vánoční dílo překvapivě brzy, už v adventní době, ale nad tím se netřeba pozastavovat. Radostné evangelium o narození Spasitele si můžeme připomenout častěji a poslouchat Bachovu radostnou hudbu kdykoli.
„Anthem jako forma se vyvinula z antifony.“
„Největší část programu byla věnována nejznámějšímu skladateli této epochy – Henrymu Purcellovi.“
„John Blow je považovaný za druhého největšího skladatele této epochy, hned po Purcellovi.“
Už jsme si zvykli, že Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 mají dramaturgii, která nás stále obohacuje. Je založená na výběru skladatelů, jejichž díla slýcháme zřídka, a na provedení, které je co nejvíce autentické. Není divu, že s ní slaví úspěchy nejen v České republice, ale v celém světě. Jedním z podobných koncertů byl i ten 4. listopadu v kulturním domě Vzlet v Praze, věnovaný anglické duchovní hudbě 17. století.
Další koncert komorní řady Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704 ve vršovickém Vzletu má název Pane, slyš mé prosby. Koná se ve čtvrtek 4. listopadu od 19:30 hodin. Vedle hudby Henryho Purcella zazní díla Johna Blowa, Matthewa Locka nebo jejich předchůdce Orlanda Gibbonse. Ve středu mohou posluchači od 14 hodin přijít do Vzletu na Zkoušku na vlastní uši a být svědky závěrečných příprav na koncert. „Na pátek 5. 11. chystáme první z plánované řady edukativních pořadů s moderátorkou Klárou Boudalovou – dva hudebně-výtvarné workshopy s názvem Všechny odstíny hudby,“ uvádějí organizátoři s tím, že první, v 16:00 hodin, je určen dětem od dvanácti let, druhý, v 17:30 hodin, je zaměřen na dospělé. Za živého doprovodu hudebníků Collegia Vocale 1704 a Collegia 1704 budou účastníci tvořit výtvarná díla inspirovaná anglickou polyfonií.
„Právě proto, abychom si tak odlišného Mozarta užili, jsme všichni do Rudolfina ten večer přišli.“
„Václav Luks vedl nevelký orchestr náruživě, s akcenty a drobnými echy, zvýrazněnými výstupy některých linek, s novými a novými podněty.“
„V dobách před covidem, kdy byla ještě Praha plná turistů i hodinových koncertů pro ně, bylo Mozartova Requiem všude tolik, že prý čekali.“
Collegium 1704 otevřelo svou sezónu v pražském Rudolfinu Mozartovou hudbou. O krůček dál od svého nejobvyklejšího, tedy barokního repertoáru, ale nadále ve svém živlu. Pondělní koncert, zvukově uměřený, výrazově ale zdaleka ne strohý, přinesl sváteční chvíle. Měl šťastnou inspiraci, muzikalitu a průzračnost, emotivní naléhavost a spoustu krásných detailů. A vůbec nepůsobil posmutněle, přestože byla na programu Symfonie v g moll a Requiem v d moll – a mollové tóniny přece mají vyjadřovat opačný pól než jas a radost…
Pražské barokní soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 v čele s Václavem Luksem zahájí v pondělí 11. října od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina novou sezónu. V první polovině zazní Mozartova Symfonie č. 40 g moll, KV 550 z roku 1788. Jak soubory uvádějí, ta je předposlední skladatelovou symfonií a jednou ze dvou, které zkomponoval v mollové tónině. Robert Schumann vyzdvihl její „řeckou lehkost a graciéznost“. Následovat bude Mozartovo Requiem d moll, KV 626, v němž se sólových partů ujmou sopranistka Simona Šaturová, altistka Henriette Gödde, tenorista Eric Stoklossa a basista Tobias Berndt. Jednu ze svých nejznámějších duchovních skladeb začal Mozart komponovat ve Vídni roku 1791, tedy v roce své smrti, a skladbu nedokončil. První představení zkompletované zádušní mše se konalo ve Vídni o dva roky později a skladba si rychle získala celoevropskou a později celosvětovou proslulost. V úterý všichni aktéři přednesou stejný program v drážďanském Annenkirche.
Soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 s dirigentem Václavem Luksem zvou do pražského Vzletu v Holandské ulici ve Vršovicích. Ve čtvrtek 30. září tam společně od 19:30 přednesou takzvané ensaladas. Roku 1581 vyšla v Praze tiskem pozoruhodná sbírka světských vokálních skladeb specifického pojetí – Las ensaladas de Flecha. Jde o vůbec první tištěné vydání žánru, za jehož zakladatele je považován skladatel katalánského původu Mateo Flecha. Typickým rysem je střídání jazyků ve zpívaných textech – vedle španělštiny se v nich setkávají různé dialekty a také prvky lidové hudby. Ještě před samotným koncertem se bude konat Ouvertura s Václavem Luksem, a to od 18:30 hodin.
„Vivaldiho hudba je přístupná, vděčná a mnohotvárná, takže si v ní každý může najít svůj oblíbený repertoár, říká umělecký vedoucí Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 Václav Luks.“
„Z pódia Herkulova sálu Jiří Partyka zdůraznil, že nadcházející Lednicko-Valtický hudební festival bude tak obsáhlou přehlídkou Vivaldiho tvorby, jaká se v celoevropském měřítku nekonala padesát let.“
„Festivalový program představuje Vivaldiho dílo i ve skladbách méně známých, a to jak instrumentálních a duchovních, tak také operních, říká dramaturg Eduardo García Salas.“
Předzvěst letošního ročníku Lednicko-Valtického hudebního festivalu zazněla ve čtvrtek 23. září ve Vídni. Zavítaly sem spolu s Václavem Luksem jeho soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, aby oživily hudby Vivaldiho i jeho mladšího současníka Pichlera.
Mimořádným prologem začne ve čtvrtek 23. září v Lichtenštejnském zahradním paláci ve Vídni Lednicko-valtický hudební festival. Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 za řízení Václava Lukse zde uvedou duchovní skladby Antonia Vivaldiho a novodobou světovou premiéru Concertina G dur Johanna Melchiora Pichlera. Bonusem pro návštěvníky bude navíc možnost prohlédnout si jednu z nejrozsáhlejších soukromých uměleckých sbírek světa, která zahrnuje vzácná díla Rubense, van Dycka, Raffaela nebo Rembrandta. Koncert bude možné sledovat v přímém přenosu na webu, facebooku a youtube LVHF. Festival jinak letos nabídne největší evropskou přehlídku Vivaldiho tvorby za posledních padesát let.
„Estonský sbor Collegium Musicale, řazený do absolutní špičky evropské vokální hudby, přiváží duchovní skladby Arvo Pärta.“
„V podání souboru La Grande Chapelle zaznějí neznámé skladby v novodobé premiéře právě na Svatováclavském hudebním festivalu.“
„Na žádném jiném festivalu Colegium 1704 neodehrálo tolik koncertů a žádný jiný pořadatel mu neposkytl tak velkou dramaturgickou svobodu.“
Svatováclavský hudební festival, odehrávající se až do 28. září v kostelích Moravskoslezského kraje, má za sebou první týden. Dnes večer pokračuje ostravským uvedením Verdiho Requiem. V sobotu přehlídka hostí estonský sbor Collegium Musicale s duchovními vokálními díly Arvo Pärta, v pondělí a v úterý se pak zaměří na starou hudbu. Hvězdami programu budou v ty dny španělský vokální a instrumentální soubor La Grande Chapelle s repertoárem hudby pro královskou kapli a český barokní orchestr Collegium 1704 se sborem Collegium Vocale 1704 s duchovními díly Johanna Sebastiana Bacha a Jana Dismase Zelenky. Na 15. září je pak připraveno provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila.
„Na listopadovém koncertě zazní v Rudolfinu repertoár, který Collegium 1704 natočilo pro film Il Boemo.“
„Sólistkou má být Karina Gauvin, představitelka Händelovy Alciny v nové inscenaci, kterou za spoluúčinkování Collegia 1704 plánuje Národní divadlo Brno.“
„V roli Evangelisty se má poprvé s Collegiem 1704 představit německý tenorista Sebastian Kohlhepp.“
Letošní pražskou koncertní sezónu barokního orchestru Collegium 1704 otevře 11. října Mozartovo Requiem. V dalších měsících v Rudolfinu postupně zazní také Bachova a Zelenkova díla nebo hudba z chystaného velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi, který má mít premiéru v kinech letos v prosinci. Pokračuje rovněž komorní řada sboru Collegium Vocale 1704, a to ve vršovickém Vzletu, a online koncertní série Universo 1704. V roce 2022 se bude orchestr navíc v Brně podílet na inscenaci Händelovy opery Alcina.
„Praha byla jedním z nejdůležitějších center pěstování Vivaldiho hudby a jediným městem mimo Itálii, pro které psal Vivaldi opery na zakázku.“
„Takže ne že bychom u nás vymysleli vídeňský klasicismus…“
„Představa ´zbožštěného´ skladatele přišla, až když Liszt a Chopin a všichni tihle ´výtečníci´ vnesli do hudby ´kult osobnosti´…“
Rozhovor s Václavem Luksem, zakladatelem a uměleckým lídrem souboru Collegium 1704, je vždy občerstvující, zábavný a v mnohém poučný. Tentokrát jsme se dostali od Vivaldiho přes Zelenku až k chystanému velkofilmu Il Boemo o Josefu Myslivečkovi. Jádrem našeho rozhovoru však nicméně zůstal právě Antonio Vivaldi. Důvod? Blížící se koncert Collegia 1704 v Gartenpalais Liechtenstein ve Vídni 23. září v rámci 6. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu. Zazní na něm novodobá světová premiéra díla rakouského skladatele Johanna Melchiora Pichlera, ale také Vivaldiho hudba.
„Händelova skladba byla příležitostí pro Terezu Zimkovou, aby bezchybně po dvacet minut sólově excelovala v radostných koloraturách.“
„Václav Luks mohl ukázat umění odlišit styly a nálady děl, práci s architekturou a neomylně vyhmátnutým výrazem i nepřeberné množství krásných detailů.“
„Jde o kulturní zařízení, které může přinášet nové podněty a formáty, které určitě bude přesahovat lokální podmínky a které může obecně umění zlidšťovat.“
Nový kulturní prostor Vzlet, adaptovaný z někdejšího sokolského kina v Praze-Vršovicích, je zasvěcen hudbě, divadlu a filmu. Programy v něm společně zaštiťují a zajišťují divadlo Vosto5, nedaleké kino Pilotů a orchestr Collegium 1704. Používají slogan „Do Vršovic za kulturou, za zážitky a na dobré kafe“. Publikum tam bude občas směřovat i za barokní hudbou. První koncert v pátek naznačil, že zvyknout si bude nutné i možné.
