5002

„Příčí se mi prosazovat jenom svoje nápady na úkor toho, že by se pěvec a herec v jedné osobě necítil komfortně.“

 „Je potřeba velice dobře trénovat, aby pěvci dokázali myslet na techniku, a přitom to nebylo vidět.“

 „Jsem velice pro moderní režii, ale zároveň jsem konzervativní.“

Vystudoval operní režii, které se věnuje dodnes, zároveň několik let pracoval jako asistent režie v České televizi Brno, ve studiu hraných filmů. Učí herectví, komunikační dovednosti a rétoriku, ale také předává mladé generaci operních pěvkyň a pěvců umění jevištního pohybu a herectví. Právě to považuje Jaromír Brych za významnou součást vzdělání a profesní přípravy moderních umělců. Jak říká v RozhovoruPlus, opera už dávno není jen o zpěvu. Doba pokročila a divák si žádá komplexní zážitek, tedy i skvěle zvládnutý herecký výkon, přirozenou práci s rekvizitami i pohyb. A vědí to i na Mistrovských letních kurzech v Českém Krumlově, které právě skončily a na kterých je Jaromír Brych jedním z pravidelných lektorů jevištního pohybu operních pěvců.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-Hawlata-hlavni-DSC1950

„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“

„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“

„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“

Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi. Vyjadřuje se na téma, jak zpívat a jak učit zpěv. A také prozrazuje, co napovídá i jeho příjmení, že totiž rodiče pocházeli z Československa, ze Sudet. Otec – ze Sokolova – mluvil česky, matka – z Karlových Varů – měla jako mateřštinu němčinu. Na Západ odešli koncem padesátých let, syn se jim v Bavorsku narodil o pár let později. Češtině i on sám díky tomu pasivně prý trochu rozumí. A není divu, že má hluboký vztah i k hudbě z českých zemí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-Hawlata-hlavn-DSC1985

„Také on názorně ukazuje při nejvyšších tónech rukou ke stropu. Ale šikmo.“

„Baví ho dávat dárky a stejně tak ho baví dávat i to, co se v životě naučil.“

„Každý dobrý pedagog má takovou empatii, že se dokáže vžít do těla toho, koho učí, ať je to muž, nebo žena.“

Propocená trička, příjemné prostředí, intenzivní výukové hodiny, pěkné koncerty, nové podněty, imponující lektoři, prima parta… Zhruba v takových kategoriích se těchto dnech v jihočeském památkovém městě Českém Krumlově mezi účastníky hovoří o Letních mezinárodních interpretačních kurzech. Pořádá je Pražský hudební institut. Konají se čtvrtým rokem, rozšiřují se… a organizátoři s nimi mají pěkné další plány. V ReportážiPlus dáváme nahlédnout do výuky i do prostředí města, ve kterém je z hudebního hlediska důležitým hráčem Základní umělecká škola.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1114

„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“

„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“

„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“

„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem. Pořádá je Pražský hudební institut ve spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou Český Krumlov. Učí tu renomované osobnosti a všichni si pochvalují nejen vysokou uměleckou úroveň, ale i lidskou stránku zhruba dvoutýdenní akce, na kterou se většina účastníků nadšeně vrací po předchozí dobré zkušenosti. Také Ester Pavlů, kterou jsme o rozhovor požádali těsně po skončení další lekce.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 27 červenec 2021 11:38

Franz Hawlata v Českém Krumlově

3

„Nezpívá Biblické písně jako pokorně věřící člověk, s akcentem na to nábožné a posvátné, ale jako člověk hrdý, moudrý, uznávající Boží autoritu.“

„I s velikým hlasem nacházel cestu, jak vyzpívat v Schubertových písních intimní sdělení textů.“

„Jeho nejparádnější rolí určitě musí být baron Ochs ze Straussova Růžového kavalíra.“

Jméno německého basbarytonisty Franze Hawlaty známe nejspíš ze studiové nahrávky Dvořákovy Rusalky, pod kterou je podepsán Sir Charles Mackerras. Figuruje tam vedle Renée Flemingové, Bena Heppnera, Evy Urbanové a České filharmonie. A samozřejmě jde o jméno patřící do okruhu Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, Bayreuthu a dalších světových domů. Franz Hawlata je teď v Českém Krumlově. Vyučuje na Mezinárodních interpretačních kurzech a v pondělí večer měl ve městě při té příležitosti písňový recitál. Bylo to setkání se světovým uměním, živým a suverénním.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Chmelo-1

„V duetu Vaška a Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty se uvedli sympatickým projevem tenorista David Cizner a sopranistka Petra Prýmková.“

„Vilém Cupák árií Rudolfa z Pucciniho Bohémy velmi příjemně překvapil.“

„Dagmar Drechslerová má od přírody velký klad – charisma, které si vždy dovede získat srdce posluchačů.“

Letní mezinárodní interpretační kurzy se konají v Českém Krumlově už počtvrté. Od 19. července do 1. srpna jsou dějištěm v několika uměleckých oborech. Pořadatelem je Pražský hudební institut v těsné spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou v Českém Krumlově. V letošním roce vedou zájemce o Mistrovské pěvecké kurzy slovenský barytonista Vladimír Chmelo a německý basbarytonista Franz Hawlata. Na prvním ze dvou koncertů dne 24. 7. (druhý se koná 31. 7.) předvedli výsledky svého snažení svěřenci Vladimíra Chmela. Výstupy se odehrávaly v kostýmech a v aranžmá quasi jevištního charakteru, které připravil s účinkujícími režisér Jaroslav Brych. Klavírní doprovod zajistil Robert Pechanec, kostýmy navrhla Kateřina Slavíková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus