„Je to vždy skvělá příležitost a možnost nahlédnout do kreativního myšlení dětí, jak o své hudbě přemýšlejí.“

„Nádherně vyzněla zejména Partita a moll pro flétnu sólo v excelentním, stylovém a muzikálním podání sólistky Opery Národního divadla Praha Jany Pavlíčkové.“

„Atmosférická hudba se rodila přímo na pódiu společnou synergií, které nechyběla hledačská touha a otevřené myšlení.“

I v letošním roce se s velkým štěstím mohla konat Dílna pro nejmenší skladatele. Šestnáctý ročník projektu, který je zaměřen na rozvoj improvizace a první skladatelské počiny, se letos odehrál ve dnech 10.–13. června v malebných interiérech zámku v Hradci nad Moravicí. Mezi lektory nechyběly už tradičně skladatelské osobnosti Ivo Medek, Vít Zouhar, Markéta Dvořáková, Sára Medková a mnozí další. Přinášíme z této akce, jíž se aktivně zúčastnilo přes dvacet dětí, reportáž.

Dílna pro nejmladší skladatele je svým způsobem zázrak. Na území České republiky patrně neexistuje podobný projekt, v němž by získali mladí autoři hudby tak vlídnou a cennou reflexi a zpětnou vazbu, mohli své skladby prezentovat a účastnit se celé řady doprovodných aktivit. Dílna pro nejmladší skladatele se během let vyprofilovala jako mimořádně intenzivní hudební maraton, melting pot, místo krásných setkávání a předávání zkušeností, platforma plná objevů a inspirací bez hranic.

Tým lektorů i letos tvořili zkušení, otevření profesionálové. Na prvním místě nutno zmínit muže, bez kterého by Dílna pro nejmladší skladatele nebyla vůbec možná. Skladatel, pedagog a organizátor Ivo Medek je duše a centrální „mozek“ těchto kurzů, stará se nejen o náplň a organizaci, ale hlavně o finanční záštitu, hladký průběh celé akce a navíc má dar výstižnosti. Jako průvodce všech koncertů mě jeho vtipné a poutavé moderování bavilo stejně jako samotná hudba. Letos poprvé jsem na kurzech zažil violoncellistu a muže rozličných profesí Jana Kavana, který přispěl nejedenkrát do diskuzí velmi bystrými postřehy. Další lidé už patří víceméně ke stabilnímu lektorskému týmu, ať už se jedná o skladatelku a klavíristku Sáru Medkovou, flétnistku Janu Pavlíčkovou, kontrabasistu Jana Dvořáka nebo tým z Univerzity Palackého ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Gabriela Všetičková a Jaromír Synek. Nesmíme zapomenout ani na skladatelku a multiinstrumentalistku Gabrielu Vermelho a jejího kolegu Petera Grahama alias Jaroslava Šťastného, který se představil i jako nevšední performer.

Program šestnácté Dílny zahájil ve čtvrtek 10. června koncert s názvem Novinky a premiéry, na kterém zazněly nové skladby lektorů-skladatelů. Samotné kurzy zahájil v pátek Workshop nad zaslanými skladbami, na který se osobně těším vždy nejvíc. Probíhá tak, že autoři (děti) nebo někdo z lektorů (podle nástrojového obsazení) zahrají kompozici, která byla do Dílny přihlášena. Následuje přátelská diskuze, během níž se může kdokoli vyjádřit svým názorem, co by se dalo udělat případně jinak. Je to vždy skvělá příležitost a možnost nahlédnout do kreativního myšlení dětí, jak o své hudbě přemýšlejí, jaké jsou jejich motivační zdroje, ale vůbec nejkrásnější je samotná komunikace a vzájemné tříbení názorů.

Na workshop navázal projekt Slyšet jinak pod vedením lektorů z Univerzity Palackého, jejich úkolem bylo vytvořit s dětmi novou skladbičku. Pro zájemce byla připravena v odpoledních hodinách hra na boomwhackers, na které si mohli mladí muzikanti zkusit zahrát i úvodní předehru kantáty Carmina Burana Carla Orffa. Klíčový význam má samozřejmě individuální výuka s lektory, která probíhá nad zaslanými skladbami. Tohle rádcovství, abychom použili pro změnu také české slovo, je vůbec moc hezká a užitečná věc. Samozřejmě, když se radí citlivě, kamarádsky… tak, že děti na to nakonec přijdou samy. Ale to všichni lektoři Dílny ovládají dokonale. Komunikace je totiž nastavena jinak než z pozice „já jsem učitel, ty jsi žák“. Je to partnerský dialog, který vede k zamyšlení, nebo i zábavě, cílem je otevřít co nejvíc možností a hledání cest. To je důležité nejen v hudbě, ale i v celém životě a konání.

Ačkoli je program Dílny logicky naplněn především současnou a aktuální hudbou, nechybí ani přesahy do minulosti. Magnetem letošního ročníku byl koncert Pocta J. S. Bachovi v interpretaci renomovaných umělců Sáry Medkové, Jany Pavlíčkové, Jana Kavana, Gabriely Vermelho, Pavla Vítka a Jakuba Černohorského. Pestrá dramaturgická linka vedla posluchače fascinujícím světem Bachovy polyfonie, která je věčnou inspirací a výzvou praktických muzikantů i skladatelů. Nádherně vyzněla zejména Partita a moll pro flétnu sólo v excelentním, stylovém a muzikálním podání sólistky Opery Národního divadla Praha Jany Pavlíčkové, zajímavé byly také Sonáta g moll pro violoncello a klavír v podání violoncellisty Jana Kavana a Koncert pro klavír a smyčcové kvarteto, který ztvárnila brilantně a zpaměti Sára Medková s Gabrielou Vermelho a hosty z Janáčkovy filharmonie Ostrava, koncertním mistrem houslí Jakubem Černohorským a violistou Pavlem Vítkem. Poutavý koncert.

Na Dílně si děti nejen zahrály, ale také si mohly vyrobit vlastní nástroje z rozličných materiálů. S obrovskou vervou a úsilím tak vznikaly pod vedením laskavých a trpělivých lektorů Gabriely Všetičkové, Gabriely Coufalové a Jaromíra Synka všelijaké koncovky, vodní flétny, paličky, chřestidla, čaringy i kalimby… Další úžasnou věcí byla práce ve skupinkách, jejichž cílem bylo vytvořit kolektivně novou, částečně graficky fixovanou kompozici a posléze ji na koncertě předvést. Na tyto spontánní výrony fantazie se vždy těším nejvíc, protože se v nich naplno odhaluje přirozenost, svobodný charakter hudebního umění, ale i nezbytnost komunikace a nutkání být součástí týmu.

Středobodem sobotního večera bylo vystoupení multiinstrumentalistky a zpěvačky Gabriely Vermelho. Jedna z nejvýraznějších osobností české hudební scény se představila ve vlastních skladbách, ale značnou část jejího koncertu tvořila improvizace a komunikační aktivity s publikem. Vermelho sestoupila z pódia a vydala se mezi posluchače s mikrofonem a začala s nimi hovořit svou vlastní řečí, pomocí všelijakých zvuků vytvořených hlasem i dalšími částmi lidského těla. Vznikaly vzrušující, zábavné i zvukově překvapivé dialogy, které až magickým způsobem řídila Vermelho. Působivé bylo také její čarování s vrstvením pěveckých a instrumentálních stop pomocí looperu, ale nejvíc mne elektrizoval její nespoutaný a živelný pěvecký projev. Unikátní hlas Vermelho, který se vymyká všem charakteristikám, má dar postihnout život v jeho nejpestřejších proudech. Je osvěžující, rituálně živočišný i něžný.

Nesmírně zajímavé bylo též vystoupení dvojice Peter Graham (klavírní zvuky) a Jan Dvořák (kontrabas), které se patrně „upeklo“ až na Dílně a nebylo tedy graficky předem nijak kodifikováno. Graham pomocí efektu zvaného EBow rozezněl klavír v dlouhých držených tónech, které evokovaly témbrovou a spektrální kompozici. Atmosférická hudba se rodila přímo na pódiu společnou synergií, které nechyběla hledačská touha a otevřené myšlení.

Vyvrcholením Dílny byl koncert účastníků, na kterém zazněly skladby dětí, z nichž mnohé doznaly zásadních změn ve výrazovém i přednesovém označení. Bylo naprosto evidentní, kolik práce se během tří dnů na kompozicích dětí udělalo, jak se některé skladbičky vylouply díky nenásilným proměnám v dynamice, nástrojové poloze či stylizaci. Došlo také na vyhlášení soutěže Malý vynálezce a předání diplomů za účast na Dílně. Na nikoho se snad nezapomnělo a krásné bylo, že dárečky dostali opravdu všichni, kteří se zapojili.

Milým závěrem celého třídenního setkávání je tradičně round-table, kde se každý účastník i rodič může vyjádřit k tomu, co se mu líbilo či nelíbilo, co by případně udělal jinak. I zde se potvrdilo, že děti a rodiče jsou bezvýhradně nadšení, a jedinou vtipně míněnou připomínkou v podstatě bylo, pročpak není Dílna trochu delší…

Dílna pro nejmladší skladatele v Hradci nad Moravicí probíhá v pohádkovém prostředí Červeného zámku. Panuje zde jakási magie místa a času. Ještě tady rezonují návštěvy dvou z největších skladatelů Beethovena a Liszta, do současnosti díky úžasnému festivalu Hradecký slunovrat a jeho kreativním organizátorům vyvěrá odkaz uměnímilovné kněžny Mechtilde. A Dílna pro nejmladší skladatele přibližuje dětem svět ve všech barvách a vůních. Zámek Hradec nad Moravicí je křižovatkou umění, které má smysl, protože dokáže pozitivně ovlivnit naše bytí.

Za to patří všem, kteří se o to zasloužili, velký dík.

Foto: Milan Bátor