„Všichni posluchači byli zcela okouzleni a od prvního do posledního tónu naplno poutáni hrou sólistky, která se předvedla jako pianistka s velkým P.“

„Bylo znát, že před sebou máme osobnost, která svůj celý život zasvětila hudbě – hudbu hraje a o hudbě přemýšlí.“

„V rychlých větách všichni museli smeknout před virtuozitou a technickou vyrovnaností, v níž tryskaly jeden tón za druhým jako perličky.“

Filharmonie Brno si pro 1. a 2. abonentní řadu své 64. koncertní sezóny připravila speciální program, který byl zvláštním potěšením pro všechny milovníky Beethovena a klasické hudby vůbec. Pro provedení pětice Beethovenových klavírních koncertů byla pozvána mimořádná klavíristka a osobnost hudebního světa, Elisabeth Leonskaja, kterou brněnští posluchači měli možnost slyšet už na zahajovacím koncertě letošní filharmonické sezóny. Po tři večery 4., 5. a 6. prosince rozzářila Besední dům svým provedením první trojice koncertů č. 1 C dur, č. 2 B dur a č. 3 c moll a příští týden se posluchači mohou těšit na další dva koncerty v pořadí č. 4 G dur a č. 5 Es dur.

„Gideon Klein patrí ku skupine skladateľov, pre ktorú sa vžil názov terezínski skladatelia.“

„Jedným z vrcholov večera bola premiéra diela mladého skladateľa Daniela Chudovského Třináct atributů milosti.“

„Otázkam, ako by sa Kleinova tvorba vyvinula, sa ubránime len ťažko.“

Jeden z koncertov festivalu Gido se vrací domů, venovaného skladateľovi Gideonovi Kleinovi, sa 5. decembra uskutočnil v pražskej Maiselovej synagóge. Slávnostný predvečer stého výročia skladateľovho narodenia priniesol okrem diel Kleina aj diela ďalších židovských autorov či premiéru diela Daniela Chudovského a krst knihy Dopis od Gideona Davida Fligga. Hlavnými protagonistami bola speváčka Irena Troupová a sláčikové kvarteto FAMA Q v zložení David Danel (housle), Roman Hranička (housle), Ondřej Martinovský (viola) a Balázs Adorján (violončelo).

„V úvodu třetí věty se blýskl violoncellista Ivan Vokáč sólem, kterým upoutal pozornost již na prvním koncertu.“

„Po zcela odzbrojujícím výkonu jak klavíristy, tak orchestru, přidal Francesco Piemontesi Brahmsovo Intermezzo.“

„Filharmonici ani dirigent se nebáli kontrastních až mezních dynamických extrémů, mohutná forte se vzápětí lomila do pianissim smíření.“

Pro své abonentní koncerty 4. až 6. prosince Česká filharmonie zvolila sice náročnou, ale pro posluchače i vděčnou dramaturgii, v níž dostala příležitost předvést se v tom nejlepším světle. Na programu byl Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83 Johannesa Brahmse a Symfonie č. 4 Es dur Romantická Antona Brucknera. Klavírního partu se ujal Francesco Piemontesi, řídil španělský dirigent Pablo Heras-Casado, pro něhož byla tato vystoupení pražským debutem, spojeným s mnohými očekáváními. A dlužno konstatovat, že Heras-Casado v Praze rozhodně nezklamal. O tom jsem se mohla přesvědčit na dvou koncertech – ve středu 4. prosince a v pátek 6. prosince.

„Při prvním pohledu na orchestr bylo překvapivé, v jak velkém obsazení smyčců budou hradečtí filharmonici skladbu hrát.“

„Zehnder přednášel svůj part s technickou jistotou a graciézností.“

„Publikum ocenilo záslužné přednesení ne moc často uváděné kompozice vřelým potleskem.“

Ve čtvrtek 5. prosince se uskutečnil abonentní koncert Filharmonie Hradec Králové v jejím domovském sídle. Jednalo se o součást velkého symfonického cyklu, kde zazněl dramaturgicky pestrý program a hlavně se na něm představil šéfdirigent orchestru Kaspar Zehnder nejen v roli dirigenta, ale i sólového flétnisty.

„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“

„Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“

„František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“

Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který po studiích v Pardubicích, Praze a holandském Utrechtu zakotvil na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vybudoval oddělení chrámové hudby i hry na varhany, je zde docentem a v současné době i jejím děkanem. Pohledem do programu jeho vystoupení bylo možno konstatovat, že vypadá jako průřez skladbami varhanní hudby od renesance do současnosti a mohl by svádět k suchému odehrání, vhodnému spíš k ilustraci k přednášce o vývoji varhanní literatury v Evropě. Opak však byl pravdou.

„Dojem umně dotvářely sestřihy ze samotných filmů promítané na velkou obrazovku za orchestrem.“

„V Gladiátorovi dokreslila Anna Slováčková hru orchestru vokály a Chuhei Iwasaki tanečními kreacemi.“

„Hudba Johna Williamse dokonale ladila s obrazem a zanechala hluboký dojem.“

První prosincové pondělí zavítal do brněnského SONO Centra Moravia Brass Band se svou Film Music Tour. Za řízení Chuheie Iwasakiho a průvodního slova i zpěvu Anny Slováčkové a Milana Peroutky zazněl výběr nejslavnějších filmových melodií v úpravě pro žestě a bicí, některé z dílny aranžéra a přítomného trumpetisty Ondřeje Moťky.

„Děvčata hrála s přesností a pragmatickým zanícením.“

„Dohromady se spojovaly v soubor s vkladem ženské jemnosti, přizpůsobivosti i schopností stát samostatně v sólových myšlenkách.“

„Akordeon dostál svým virtuózním možnostem a hned na začátku si užil exponovanější plochu. Saxofonista nezůstal pozadu a na hudební motivky živě reagoval.“

Pražský festival soudobé hudby Contempuls si pro letošní ročník připravil mimo jiné tři světové premiéry. Tu z dílny Jakuba Rataje jsme mohli vyslechnout v centru současného umění DOX v podání německého Tria Catch – tři ženy. Ve druhém poločase se představilo POING, trio z Norska – tři muži. Večer ve formě dvou kratších koncertů měl mnoho odstínů a nálad, od zahloubanosti po veselou, avšak ukotvenou ztřeštěnost. Každopádně gradoval a posluchač mohl odcházet s úsměvem, možná i s (Beethovenovou) písničkou na rtech.

„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“

„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“

„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“

České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.

„Mozartovo Exsultate, jubilate Barbory Řeřichové bylo výtečné koncertantní provedení.“

„Vaňhalova Symfonie d moll klade na celý orchestr značné nároky.“

„Souhra Radka Baboráka a Petra Hernycha v Telemannově Koncertu pro dva lesní rohy byla příkladná, technika brilantní a provedení mistrovské.“

Adventní koncerty patří k tradici Vánoc již mnoho let. Dramaturgové si lámou hlavu, jaký program připravit, aby byl vánoční a přitom se nehrály stále stejné opusy. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK v přípravě svého adventního podvečera sáhl do 18. století a přesně se trefil. Ač šlo o díla profánní, vánoční atmosféra naplnila kostel svatých Šimona a Judy do posledního místečka.

„Dívčí okteto Voice Mix jsme v České republice měli možnost slyšet poprvé. Bylo to ovšem entrée jaksepatří.“

„Vše bylo jištěno dokonalou intonací, soustředěním, vzájemnou empatií a výrazovou sdělností.“

„V jedné skladbě se jako sólista představil sbormistr Jan Staněk, v dalších zpěvech pak mistr alikvotního zpěvu Filip Rydlo.“

Poslední listopadový večer pražským milovníkům sborové hudby obohatila dvě tělesa: české Spektrum, výjimečné svým zaměřením na alikvotní zpěv, a nováček na českých pódiích Voice Mix z německé Kostnice. Návštěvníci koncertu byli svědky nejen výjimečného sluchového i vizuálního zážitku, ale také ztělesnění švédské tradice slavnosti světla.

„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“

„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“

„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“

Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.

„Repin dokáže svůj nástroj rozezpívat a naplno zhodnotit dědictví starého italského houslařského mistra.“

„Třetí věta plná imitací všeho druhu měla energii, o kterou se Repin dělil se všemi přítomnými.“

„Repin stvrdil svoji nadvládu nad všemi houslovými technikami. Společně s Korobeinikovem dovedli publikum k nadšenému potlesku.“

Ruský houslista, který je odmalička ve světě považován za jednoho z nejlepších hráčů na svůj nástroj vůbec, zavítal do Obecního domu. Ke spolupráci si přizval klavíristu Andreie Korobeinikova, taktéž skvělého instrumentalistu. Početné pražské publikum mělo možnost si v jejich podání vychutnat díla Debussyho, Prokofjeva, Griega a Ravela. Koncert, přestože už začal na výbornou, dokázal ještě nabrat vzestupnou tendenci a posluchači odcházeli nadmíru spokojení.

„Pro vychutnání zvuku a všech hráčských fines PKS je třeba většího prostoru, než je sál Novoměstské radnice.“

„Tak stylově čistou hru bylo radost poslouchat.“

„Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů byl jednoznačně úspěchem.“

Snad mi Radek Baborák odpustí, že jsem si vypůjčila jeho hodnocení ansámblu, který sice v roce 2021 oslaví šedesát let existence, ale v posledních letech jsme ho příliš neslýchali. Inaugurační koncert Pražských komorních sólistů v novém složení se konal v úterý 26. listopadu v sále Novoměstské radnice a zazněly na něm skladby od Griega, Mozarta, Bacha, Mendelssohna-Bartholdyho a Beethovena. Dirigoval a vtipného průvodního slova se ujal Radek Baborák.

„Večer patril dielam plným hĺbky a intímneho výrazu.“

„Trio Helix patrí medzi telesá, ktoré inšpirujú vznik pozoruhodných diel a ktoré si dokážu poradiť naozaj kvalitne a veľmi inšpiratívne.“

„Výborne tu pôsobila najmä Horáková: niežeby bola vo vyslovene nadradenej pozícii, stala sa skôr akýmsi prirodzeným centrom, od ktorého sa celok odvíjal.“

V rámci 637. utorku Umělecké besedy sa 26. novembra predstavilo u svatého Vavřince Trio Helix. Súbor v zložení Tereza Horáková (husle), Ondřej Štochl (viola) a Egli Prifti (klavír) sa predstavil v dielach, ktoré mu pristanú najviac: večer tak patril skladbám plným hĺbky a intímneho výrazu.

„Contempuls si za desať ročníkov a jedenásť rokov existencie vybudoval povesť podujatia s nápaditou a nekompromisnou dramaturgiou.“

„Nemčina je všeobecne považovaná za neľubozvučný až nepríjemný jazyk, jej intonácia a dikcia však boli v tejto kompozícii využité nesmierne funkčným spôsobom.“

„Mrkvičkova premiérovaná kompozícia nie je nijak výrazovo megalomanská a sústredí sa skôr na vypracovanie konkrétneho ´problému´.“

Desiaty ročník festivalu súčasnej hudby Contempuls začal v nedeľu 24. novembra dvojicou celkom rozdielnych koncertov. Zatiaľ čo na tom prvom sa predstavil súbor ascolta v diele Martina Smolku a Jiřího Adámka plnom ostrých kontrastov a spájajúcom hudbu a slovo, druhý koncert patril jedinej interpretke, klaviristke Satoko Inoue, a veľmi koncentrovaným kompozíciám obsahujúcim často len minimum zmien.

"Jeho tón je v nejlepším smyslu slova reklamou na ruskou klavírní školu."

"Kissin vystavěl tyto monumentální variace naprosto přehledně, s obrovským tahem, ale zároveň s velkou dávkou humoru."

"Jednalo se bezesporu o koncert světové úrovně."

Klavírní festival Rudolfa Firkušného završil sobotním koncertem v pražském Rudolfinu Jevgenij Kissin. Ruský pianista žijicí v Praze pro tento večer zvolil pouze díla Ludwiga van Beethovena. Vybral si skladatele, jehož interpretaci se v posledních letech intenzivně věnuje, ačkoli beethovenské výročí připadá až na příští rok. Zařadil skladby, které má rád a které si společně s publikem užije. Koncert by mohl být nazván také jako velkolepá oslava Beethovenových 250. narozenin takříkajíc "v předvečer".

„Leoš Svárovský po návratu z Koreje filharmoniky vůbec nešetřil.“

„Srozumitelnost každé noty byla až neuvěřitelně dokonalá, vše bylo slyšet, všemu rozumět.“

„Poslední věta symfonie, stejně jako první, byla poněkud nekonečná.“

Dům kultury města Ostravy byl minulý čtvrtek svědkem společného vystoupení pianisty Lukáše Vondráčka, dirigenta Leoše Svárovského a Janáčkovy filharmonie. Vedle Glinkovy a Dvořákovy hudby zazněl v podání třiatřicetiletého opavského rodáka 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, populární a efektní dílo, které autor sám jako sólista premiéroval v roce 1921 v Chicagu. O koncertě píše studentka Fakulty umění Ostravské univerzity Helena Kokšová.

“Vše se na jevišti odehrává velmi, velmi pomalu. Hluboký smysl má každý pohyb, obraz a jeho postupná, oko-uzlující výstavba.”

“Výjimečně krásným se stal obraz, kdy se zpěváci dotýkali rukou a následně rty tak, že na prknech, co znamenají svět, se objevilo rudé láskyplné srdce se zlatým popraškem...”

“Costanzo se zaskvěl v nádherné něžné barvě a jeho počáteční non vibrato pohladilo i to slunce v pozadí obrazu, ke kterému vystoupal po schůdkách.”

Fascinujícího provedení opery Achnaton od Philipa Glasse v režii Phelima McDermott byla svědkem plná a dychtivá Metropolitní opera v New Yorku a mnoho návštěvníků kinosálů po celém světě. Působivou symboliku světa starověkého Egypta podtrhla ústřední trojice postav a třpytivé výkony sopranistky Díselly Lárusdóttir, kontraaltistky J’Nai Bridges a doslova slunečný kontratenorový part Anthonyho Roth Costanzo. Orchestr vedla Karen Kamensek, čímž si odžila svůj debut v Met spolu s J’Nai Bridges.

„Dirigent Mario De Rose vedl představení s přehledem a spolehlivě.“

„Na první premiéře dle očekávání dominoval Aleš Briscein.“

„Role Milady byla velmi pěkně ztvárněna mladou sopranistkou Lucií Kašpárkovou.“

Operní soubor Jihočeského divadla v Českých Budějovicích představil na dvou premiérách ve dnech 21. a 22. listopadu Smetanovu operu Dalibor. Poprvé v historii předvedl nemilosrdně zkrácenou verzi připravenou filmovým režisérem Milošem Formanem. Navíc s nově vytvořeným textem Pavla Drábka a Tomáše Studeného, který se současně chopil režie. Hudebního nastudování se ujal Mario De Rose, scénografie a kostýmů Sylva Marková a světelného designu Ondřej Šesták. V titulní roli se představili tenoristé Aleš Briscein a Josef Moravec.

„Hráči orchestru odhaleni publiku – zvukem i pohledem – hráli svou úlohu bravurně.“

„Výstupy dámského tria byly zcela excelentní – hlasově, souhrou a i ztřeštěnou hereckou akcí.“

„Patrik Červák řídil instrumentální ansámbl i zpěváky jistou rukou a kromě toho se zhostil také role herecké.“

Komorní opera Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v sobotu uvedla premiéru Rossiniho opery Zkouška lásky, v originále La pietra del paragone. V inscenaci spojili své síly studenti obou fakult JAMU a přivedli k životu vskutku neotřelou a zejména svěží inscenaci – co do mládí samotných interpretů i celkového pojetí.

„Dokonalé provedení Mikeše z hor od Martinů bylo jednoznačně nejdůstojnější vzpomínkou na vznik sboru.“

„Doufejme, že po své světové premiéře se sympatická skladba Terezy Surovíkové dočká dalších provedení.“

„Slušelo by se sboru poděkovat za odvedenou práci, neboť v současné chvíli k němu neexistuje srovnatelná alternativa.“

Významný pražský sbor, který roku 1959 založil Pavel Kühn, letos slaví kulaté výročí. Při té příležitosti už uspořádal jeden koncert na Novoměstské radnici a natočil nové CD. Své jubileum sbor připomněl i podzimním a cappella koncertem v kostele sv. Šimona a Judy, čímž završil letošní oslavy. V průběhu večera představil některé skladby z nově vydané nahrávky. A deska měla křest.