Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.
„Koncert neplánovane uviedla Sylvestrovova Modlitba pre Ukrajinu pre sláčikový orchester.“
„Nedostižná úderová kvalita klaviristu Alexeia Volodina.“
„Daniel Raiskin kraľoval nad symfóniou ako neohrozený vládca a orchester ho oddane nasledoval.“
Středeční abonentní koncert Slovenské filharmonie uvedl díla Valentyna Sylvestrova, Johannesa Brahmse a Ludwiga van Beethovena. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Daniel Raiskin, klavírního sóla v Brahmsově koncertu se ujal Alexei Volodin.
„Právě v takových chvílích oceníme kvalitu tohoto sboru – přeci jen udržet ‚ladění‘ po čtvrt hodinu bez pomoci jakéhokoliv nástroje je na hraně proveditelnosti.“
„Měl jsem možnost vyslechnout už několik koncertních provedení Poulencova Stabat Mater a musím říct, že na tomto koncertu bylo zdaleka nejlepší.“
„Mélissa Petit uchvacovala posluchače svými pianissimovými až andělskými nástupy ve vysokých polohách, při kterých se doslova tajil dech.“
Jarní koncert Pražského filharmonického sboru spolu s orchestrem PKF – Prague Philharmonia za řízení Lukáše Vasilka se konal v sobotu 26. března v pražském Rudolfinu a byl věnován Ukrajině. Nepříliš často uváděný program z děl českých klasiků 20. století Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů byl korunován kantátou Stabat mater, zásadním vokálně-instrumentálním dílem Francise Poulenca. Jako sólistky se představily dvě sopranistky: Pavla Vykopalová a Mélissa Petit.
„Lehký soprán Martiny Jankové byl nucen do nižších poloh a v zatížení zvyšoval vibrato a v nižších polohách ztrácel nosnost.“
„Líbezného partu v Mahlerově symfonii se ujala Martina Janková, která se stala součástí orchestru. Tato role ji poněkud klidnila a zpívala lehce, měkce a hlas se jí nesl příjemně.“
„Mahlerova symfonie završila koncert, který v sobě nesl mnohá očekávání, a i když se všechna nenaplnila, byl to večer plný krásné hudby.“
Abonentní řada koncertů Filharmonie v divadle I měla 24. a 25. března druhé pokračování. Tentokrát byla přizvána ke spolupráci sopranistka Martina Janková, která si vydobyla mezinárodní renomé díky svému perlivému a jasnému sopránu, který ji předurčuje zejména k mozartovskému repertoáru. Deset let působí v opeře ve švýcarském Curychu a v České republice ji neslýcháme příliš často. I proto bylo její avizované vystoupení v Brně velkou společenskou i hudební událostí.
„Titusz Tóbisz, svalnatý a tetovaný, tvrdý „macho“, je v našich končinách těžko napodobitelný.“
„Martin Bárta Jaga nehraje a nezpívá jako odpudivého křiváka, ale jako silnou a cílevědomou osobnost, nikoli skrytě intrikující, ale chladně a bezcitně kalkulující.“
„Režisér Oldřich Kříž příběhem doprovází tradičním, zkušeným, divácky přehledným způsobem.“
Otello je zralé a mistrovské dílo romantického hudebního divadla. Díky Verdiho hudbě i díky Boitově libretu. Plně o tom přesvědčuje také nová liberecká inscenace, třebaže Divadlo F. X. Šaldy neposkytuje ani na jevišti, ani v orchestřišti příliš velký prostor. Za pátečním premiérovým představením stáli dirigent Martin Doubravský a režisér Oldřich Kříž a v hlavních rolích pěvci Titusz Tóbisz, Lívia Obručník Vénosová a Martin Bárta.
„Dílo Karla Boleslava Jiráka, které vzniklo v těžkém období druhé světové války v roce 1940, je bohatě instrumentované a prokomponované.“
„Následovala premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr z roku 2009 Jiřího Temla. Díla se vynikajícím způsobem ujala Kristina Fialová.“
„Po přestávce zazněly Variace Enigma Edwarda Elgara. Plzeňská filharmonie se v díle plném kontrastů představila v nejlepším světle.“
Závěrečným koncertem Plzeňské filharmonie pod vedením Tomáše Braunera se sólistkou Kristinou Fialovou skončil festival Smetanovské dny. Konal se v Plzni od 3. do 24. března. Na programu byla premiéra Koncertu pro violu a komorní orchestr Jiřího Temla a díla Karla Boleslava Jiráka a Edwarda Elgara.
„Zvuk tria byl od prvních tónů velmi soustředěný a kompaktní.“
„Jednověté Klavírní trio Dmitrije Šostakoviče nadchlo až geniálním podáním nekonečně dlouhých melodií.“
„Talich je precizní, velmi přesvědčivý.“
Jedním z dalších hostů komorních koncertů festivalu Smetanovské dny v Plzni bylo Smetanovo trio. Soubor s bohatou historií si zvolil pro svůj program díla Ludwiga van Beethovena, Dmitrije Šostakoviče a Antonína Dvořáka.
„Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů.“
„Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit.“
„Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet.“
Svátky hudby si zakládají na zajímavé dramaturgii, která se občas vymyká běžným představám o koncertech. To se ovšem nestalo při koncertu, který měl název, pod který se dalo schovat všelicos. Hudba je radost. Ano, to všichni milovníci hudby mohou podepsat bez uzardění. I když každý pod tímto názvem může mít svou vlastní představu. Nakonec se z úterního koncertu v sále Pražské konzervatoře vyklubal příjemný večer u klavíru, samozřejmě s Václavem Hudečkem, ale také velmi mladým kvartetem a hlavním sólistou večera – Janem Simonem.
„Skladba vnesla do večera pozitivní radost i ryze hudební emoce. A od začátku také to, co neslo znějící hudbu po celý večer: měkce pronikavý zvuk cinků.“
„Víme, ale neškodí si to znovu a znovu připomínat: v hudebním umění Monteverdi zásadním a velkolepě invenčním způsobem překlenul období proměny renesance v baroko.“
„Také jde o raně barokní hudbu, odlišující se nicméně od Monteverdiho jednodušší sazbou a hladším, elegantnějším a možná vlastně i konvenčnějším průběhem.“
Chiaroscuro veneziano. Benátský šerosvit. Tak nazvalo Collegium 1704 úterní koncert v pražském Rudolfinu, jehož podstatnou částí byla hudba Francesca Cavalliho a Claudia Monteverdiho, autorů působících v první polovině sedmnáctého století v Benátkách v kostele sv. Marka. Václav Luks s pouhou hrstkou instrumentalistů a zpěváků vyprodukoval neuvěřitelně nádherný zvuk, plný barev a kontrastů – energickou, poutavou a krásnou duchovní hudbu, nekonečně mnohotvárnou a neoposlouchanou.
„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“
„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“
„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“
Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.
„Letošní absolventi si vybrali náročné a krásné téma, příběh šestnácti mladičkých karmelitánek v době francouzské revoluce. Dívky se scházely tajně k modlitbám a to způsobilo jejich popravu.“
„Nejsou tu dlouhé melodické pasáže, hudba je postavena na harmoničnosti, na intervalových skocích a na parlandu. Je to tedy pěvecky velmi obtížné a vyžaduje to velkou koncentraci při práci s hlasem.“
„Práce režie je citlivá a respektuje duchovní náboj opery. Přesto, že je děj veden v pomalém rytmu, inscenace neztrácí napětí a náboj.“
Komorní opera Hudební fakulty JAMU si jako jarní představení tohoto akademického roku zvolila Dialogy karmelitek Francise Poulenca. Inscenace v režii Kateřiny Křivánkové a v hudebním nastudování Patrika Červáka měla premiéru v sobotu 19. března. Tato reflexe se ohlíží za výkony premiéry druhé, uskutečněné o den později.
„Košárek se k těmto extrémně náročným a rafinovaným dílům postavil čelem. Teprve tady jsme si mohli uvědomit, jaký klavírista to vlastně sedí za klavírem.“
„Lehkost a energie, s jakou Košárek předvedl Guldovy skladby, byly dechberoucí. Z mého pohledu se jednalo o vrchol celého večera.“
„Karel Košárek posluchače dokáže bavit, protože je vidět, že hraní baví v první řadě jeho samotného.“
Na pondělí 21. března přichystali organizátoři koncertní řady Hybatelé rezonance v Anežském klášteře klavírní recitál Karla Košárka s neotřelým repertoárem sledujícím linku vzájemných vlivů jazzu a takzvané vážné hudby. Na koncertě zazněla kromě skladeb George Gershwina i díla Friedricha Guldy, Bohuslava Martinů, Nikolaje Kapustina a parafráze skladby Arama Chačaturjana.
„Dvořákovu síň naplnila Wagnerova operní hudba výjevem, který měl velkou fantazii, silnou působivost a dramatický tah.“
„Wagnerova hudba je omamná a vyzněla tak.“
„Skladba Valentyna Sylvestrova dala nahlédnout do arzenálu prostředků vracejících znějící hudbu ze světa studené racionality k citovosti.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu na chvíli vtáhl abonenty v pražském Rudolfinu a s nimi i rozhlasové posluchače do operního světa. Pondělní večer patřil ne zcela běžnému koncertnímu uvedení prvního dějství Wagnerovy Valkýry. Dirigoval Alexander Liebreich, poutavě zpívali Stefanie Irányi, Christian Elsner a Franz-Josef Selig. Jako úvod intenzivního, ale přesto značně krátkého programu, jako aktuální pietní vzpomínka na Ukrajinu napadenou Ruskem, posloužila nedlouhá kompozice žijícího ukrajinského autora Valentyna Sylvestrova – skladba s názvem Tichá hudba.
„Jihočeské divadlo předvedlo inscenaci, která uchvátila jak výkony, tak provedením. Mefistofeles Arriga Boita patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možno na letošní přehlídce vidět.“
„Režisér respektoval skutečnost, že se jedná v podstatě o oratorium, a vytvářel řadu estetických, půvabných i sugestivních obrazů, ve kterých převládala symbolika.“
„Tento inscenační tým pracoval ve výsostném propojení a přenášel diváka do gotické estetiky.“
Festival hudebního divadla s názvem Opera 2022 se koná v Praze už popatnácté. Přehlídka operních inscenací divadelních souborů Čech, Moravy i Slovenska je bienále a v krásných prostorách předních pražských divadel mohou diváci vidět a slyšet to nejlepší, co se na mimopražských scénách podařilo vytvořit. A mnohdy jde o počiny překvapivé, jako v případě Boitovy opery Mefistofeles, kterou přivezli z Českých Budějovic.
„Hravost, ale i náročnost partu byla příležitostí pro Juventus Collegium FOK předvést své kvality, ale také si dosyta zahrát (a vyhrát).“
„Markéta Cukrová, excelentní interpretka písní, vystihla všechny valéry Mallarméovy poezie a kongeniálního Ravelova zhudebnění.“
„Kontrast strohého technického jazyka s hudební nápaditostí uvedl posluchače v úžas.“
S nápaditou dramaturgií se představil soubor Juventus Collegium FOK s hosty mezzosopranistkou Markétou Cukrovou a klavíristou Stanislavem Gallinem. V rámci cyklu FOK Obrazy a hudba zazněla ve čtvrtek 17. března v Anežském klášteře díla Sergeje Prokofjeva, Maurice Ravela, Jana Nováka a Dariuse Milhauda. Vyprodaný sál byl svědkem vrcholných impresionistických kompozic i zábavné hudební ironie.
„Sokolov je už od pohledu muž patřící jiné epoše.“
„Snad bychom jeho přístup mohli označit jako neokázalou, zanícenou, ale i patřičně sebevědomou službu umění.“
„Sokolov během svého koncertu neřekl jediné slovo. Na jeho tváři se neobjevil úsměv ani žádné jiné emoce. Ale jeho hra má něco, co hovoří za slova všech jazyků této planety.“
Grigory Sokolov vystoupil v Ostravě. Klavírní recitál jednoho z nejrespektovanějších pianistů planety se odehrál 18. března v Domě kultury města Ostravy v rámci klavírní řady Janáčkovy filharmonie Ostrava. Muž, kterého předchází pověst interpreta osobitých, nekompromisních kvalit, bez nadsázky uchvátil publikum. Po každém z přídavků obecenstvo tleskalo vestoje.
„Brauner používá jednoduchá, čitelná gesta.“
„Sopranistka Markéta Klaudová má nádherně zabarvený hlas.“
„Závěrečný Sabat čarodějnic s citací Dies irae vyzněl velmi přesvědčivě.“
Bývá tradicí, že kromě zahajovacího a závěrečného symfonického koncertu festivalu Smetanovské dny v Plzni, který pořádá Plzeňská filharmonie a na kterém také účinkuje, se v průběhu festivalu objeví zajímavý symfonický koncert hostujícího orchestru. Plzeňské publikum tak mělo možnost slyšet i Gewandhausorchester z Lipska. Letos byl přizván Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, který řídil Tomáš Brauner.
„Anna Paulová působí, jako by si s technickými výzvami jen pohrávala, stejně lehce vyzněla i hra členů Doležalova kvarteta.“
„Vzájemné přebírání a doplňování hlasů basklarinetu a smyčců, vyniknutí barev nástrojů i lkavost basklarinetu daly vyniknout skvělému výkonu kvarteta.“
„V druhé větě Larghetto jako by se rozklenulo nebe – smyčce se stáhly ve prospěch klarinetu, následující dialog prvních houslí a klarinetu zaujal svou vemlouvavostí, intonační i rytmickou přesností.“
Břevnovská hudební setkání pokračovala v úterý 15. března dalším koncertem. V Tereziánském sále Břevnovského kláštera se sešli klarinetistka Anna Paulová s Doležalovým kvartetem. Instrumentalistka představila vděčnému publiku různé podoby svého nástroje.
„Vondráček hudbou skutečně žije, při koncertě mu prostupuje snad do té nejposlednější buňky v těle.“
„Haydn zde napsal jednu ze svých nejnáročnějších skladeb, která klade na orchestrální hráče přímo sólové nároky.“
„Provedení Beethovenova koncertu bylo skutečně impozantní a zanechalo velký dojem.“
PKO – Pražský komorní orchestr slaví sedmdesát let od svého vzniku. Patří ke čtyřem nejstarším komorním orchestrům v Evropě. Ve svých začátcích se soustředil na interpretaci starší české hudby, ale postupně se dostával až k uvádění soudobých autorů. Za dobu své existence uvedl přes stovku světových a českých premiér. A co se týče nahraných a prodaných desek, tak je multimilionář. Za dobu své existence prodal přes tři miliony nosičů. Taková historie chce dobře oslavit. PKO tak učinila koncertem v Rudolfinu 15. března.
„Čím déle Krajný hrál, tím více byla vidět koncepce jeho interpretace.“
„Janál je umělcem, který dovede kolem sebe vytvořit obrovský prostor.“
„S pěvci spolupracoval u klavíru vynikajícím způsobem dirigent Ivan Pařík.“
V Plzni v Domě hudby se konal koncert k připomenutí začátku místního festivalu Smetanovské dny. Přizváni byli umělci, kteří účinkovali na jeho prvním ročníku v roce 1981, dirigent Ivan Pařík a klavírista Boris Krajný, a další umělci s festivalem spjatí, pěvci Roman Janál a Ivana Veberová, a publicistka Gabriela Špalková.
„Petr Altrichter je pardubickým posluchačům i filharmonikům velmi dobře známý, jelikož je zde pravidelným hostem.“
„Na úvod večera zazněla třívětá Serenáda pro smyčce e moll Edwarda Elgara, skladatele známého především svými Okázalými a obřadními pochody.“
„Jako přídavek zahráli pardubičtí ještě dirigentem ohlášený Elgarův Pozdrav lásky, další hit hudby 19. století.“
Komorní filharmonie Pardubice přizvala na svou březnovou abonentní řadu, která čítá tentokrát dva koncerty, jednoho z nejlepších současných českých dirigentů. Nejinak tomu bylo i v případě flétnisty Jana Ostrého. Na programu byla v úvodu hudba anglického pozdního romantismu, lépe řečeno tamní národní školy, a vrcholného vídeňského klasicismu. Publikum se dočkalo i malých, nicméně hřejivých přídavků. Auditorium Sukovy síně, dějiště večera, rozhodně nebylo prázdné a bylo možné v něm nalézt publikum složené z různých věkových kategorií.
„Roberto Catalano zvolil asketické, strohé pojatie.“
„Napadne nás, že až v hodine smrti je hrdinka naozaj sama sebou, úplná, pochopená, milovaná…“
„Kučerová aj de Vicente dobre vedia, že ich postavy sú jedinečnými osobnosťami.“
Festival Opera 2022 pomaly vrcholí a v predošlom týždni stihol naplniť svoje predsavzatie zamerať sa nielen na české, ale aj na slovenské operné divadlo. Vo štvrtok 10. marca privítal festival Štátne divadlo Košice, v nedeľu 13. marca sme zhliadli La Traviatu Slovenského národného divadla, s popredným tenoristom Pavlom Bršlíkom v úlohe Alfreda.
„Dirigent i filharmonici sa pripojili k protestom svetovej kultúrnej obce.“
„Judd skúsený dlhoročný orchestrálny edukátor a dôverný znalec príslušných hudobných štýlov ponúkol poslucháčovi štandardnú podobu diel bez netradičných experimentujúcich vybočení.“
„Britský maestro Brucknerovej tvorbe dokonalo rozumie.“
Po dlhšej prestávke sa za dirigentský pult Slovenskej filharmónie znova postavil bývalý šéfdirigent orchestra James Judd. Naposledy upútal pri sugestívnej interpretácii Sibeliovej Symfónie č. 4 v júni 2021, tentoraz mu dramaturgia SF zverila vedenie dvoch abonentných koncertných dvojíc: na prvej z nich, v dňoch 3. a 4. marca 2022 uviedol diela Wolfganga Amadea Mozarta, Josepha Haydna a Felixa Mendelssohna-Bartholdyho, na druhej, o týždeň neskôr, zasa majestátnu, u nás zriedkavo hrávanú Symfóniu č. 8 Antona Brucknera.
„Poschnerův cit pro kompaktnost hry, pro plasticitu frází, diferencovanost dynamiky, pro výstavbu vrcholů dílčích a hlavních je naprosto zřetelný.“
„Bravo, takový kompaktní výkon orchestru v operním divadle je vzácný.“
„Aktualizací vytváří pan režisér Suschke jakýsi obecněji pojatý soumrak diktátora se scénickou výpůjčkou z Obersalzbergu v závěru díla.“
Ve velkém sále Musiktheateru v Linci se představilo 12. března 2022 vrcholné dílo Richarda Wagnera Parsifal. Stalo se tak pod taktovkou šéfdirigenta opery a Bruckner Orchestru Linz Markuse Poschnera a v aktualizovaném charakteru režijního pojetí ředitele Musiktheateru Stephana Suschkeho, která navodila vášnivé diskuze o přestávkách. V náročné titulní roli se představil německý hrdinný tenorista Heiko Börner, jenž se již osvědčil v Linci v roli Wagnerova Tristana. Pro uvedení vrcholného, třináctého hudebně dramatického díla Richarda Wagnera je nutný především výborný orchestr. Bruckner Orchestr Linz je pokládán v Rakousku za třetí nejlepší koncertní orchestr v zemi našeho jižního souseda. V roce 2020 obdržel dokonce Cenu „Bestes Orchester des Jahres“ za Wagnerova Tristana. Linec disponuje od roku 2013 novým, velkým moderním divadlem s výbornou akustikou, jehož auditorium pojme přes tisíc posluchačů. Pro uvedení vrcholných děl Wagnerových má velmi dobré podmínky. Z hlediska rozměru hudebního dramatu je začátek představení již v 17 hodin, aby večer s dvěma dlouhými přestávkami, umožňujícími velmi správně společenský efekt, mohl končit ve 22.00. Nejbližší reprízy jsou 27. 3., 9., 16. a 30. 4. 2022.
„Blechacz vládne skvělou úhozovou technikou, která mu umožňuje přesvědčivě hrát i nejjemnější pianissima.“
„Ve třetí větě opět přesvědčil o svých technických kvalitách. Tempo bylo skutečně brilantní, výrazem a dynamikou zcela naplnil charakter této dramatické věty, i když zůstával vždy úhozově kultivovaný.“
„Franckovou dílo vyznělo jako modlitba. Pokud některé z děl koncertu souznělo s atmosférou, kterou chtěl klavírista navodit úvodním proslovem, jímž chtěl koncert pojmout jako modlitbu za dění na Ukrajině, bylo to právě toto.“
V sobotu 12. 3. měl v rámci cyklu Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK vystoupit v klavírním recitálu Eugen Indjic. Ten však musel ze zdravotních důvodů koncert zrušit a FOK velmi rychle našel náhradu v polském klavíristovi Rafału Blechaczovi, který připravil nadmíru zajímavý, i když nikterak objevný program.
„Spurného přístup k Mozartovi byl dobově poučený.“
„Z externě angažovaných pěvců mimořádně vynikla Markéta Klaudová jako hraběnka Almaviva.“
„Opavský inscenační tým se nebál experimentovat a roli obsadil kontratenorem Vojtěchem Pelkou.“
Možnost, že by si mohlo nějaké šedesátitisícové město vydržovat vlastní divadlo s operní scénou, je na západ od Rýna naprosto nepředstavitelná. A přitom na severu Moravy je to už 218 let skutečností. Město Opava si postavilo divadlo v roce 1804 a od té doby si ho opečovává. Ne vždy je to procházka růžovou zahradou, periodicky se diskutuje o zrušení souboru, ale pokaždé se operní soubor udrží a dokáže nastudovat kolem pěti inscenací za sezónu. Na festival Opera 2022 přivezl jedno z nejslavnějších představení – Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta.
„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“
„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“
„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“
Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.