ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


pátek, 07 červen 2019 16:56

Arturo Sandoval jazzoval s FOK

Autor:
DSC7491

„Coplandova Fanfára pro obyčejného člověka měla oslavovat válečné úsilí amerických vojáků.“

„Gershwinova Kubánská předehra vychází z kubánské hudby, ale je harmonicky sofistikovaná.“

„Vrcholem první půle byl Koncert pro trubku a orchestr č. 2 od Arturo Sandovala.“

Středeční večer v Obecním domě patřil Akademii věd ČR. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK udržuje již několik let spolupráci s našimi špičkovými vědci, a tak se každý rok sejdou  badatelé s hudebníky na koncertě ve Smetanově síni. Že by ale večer patřil jim? Kdepak. Večer plně ovládl famózní trumpetista Arturo Sandoval. Ať už hrál v klasickém koncertu pro trubku a orchestr, nebo si na pódiu „zajamoval“, ať už hrál na činely a bubínky, či na klavír anebo zpíval, svým mistrovstvím i temperamentem obecenstvo neskutečně nadchl.

 

0

„Spoločným menovateľom skladieb, v prípade Pärta a Reicha, bola inšpirácia biblickými textami.“

„Sledovať jednotlivé ´ťahy´ hráčov a premeny štruktúry, o ktorej viete, že by nabudúce mohla zaznieť úplne inak, ma naozaj bavilo.“

„Večer tak celkovo radím k tým podujatiam Orchestru Berg, ktoré mali pre mňa jednu z najpútavejších dramaturgií vôbec.“

Orchestr BERG vybral na svoj stredajší koncert program spojený predovšetkým s minimalizmom. Ako bolo avizované aj v popise koncertu, zazneli diela ikon tohto štýlu, Arvo Pärta a Steve Reicha, preložené svetovou premiérou skladby Petra Wajsara. Voľba sa ukázala ako veľmi atraktívna: trombónista Štěpán Janoušek a teleso, tradične pod vedením Petra Vrábla, sa 5. júna predviedli pred celkom vypredanou sálou DOX+.

 

2

„Kombinace Eschenbachova analytického přístupu k partituře a Bellovy hravé hry vytvořila z výrazově povrchního Saint-Saënsova houslového koncertu širokou hudební paletu.“

„Brucknerova hudba v sobě skrývá nepřeberné množství podob, které se často ztratí v patosu, který mají tendenci někteří interpreti vytvořit.“

„Brucknera držel Eschenbach pevně v rukou, zcela přesvědčen o jeho Pravdě.“

Poslední letošní koncert hlavní abonentní řady České filharmonie přinesl posluchačům vskutku sváteční hudební zážitek. Nejprve se českému publiku znovu představil skvělý a zajímavý houslista Joshua Bell se svým hravým zvukem, tentokrát ve Třetím koncertu h moll Camilla Saint-Saënse. V druhé části programu potom kouzlila Česká filharmonie v Brucknerově Třetí symfonii tak mocně a přesvědčivě, že bylo až neskutečné, jak ji Christoph Eschenbach dokázal vštěpit svoji jednoznačnou představu o interpretaci této obsahově široké hudby.

 

středa, 05 červen 2019 09:17

Padající řemen aneb Skoro všechno špatně

Autor:
6

„Smyk vybírali dirigent, sólista a orchestr hodně dlouho. Z pódia se nekontrolovaně ozývaly akordy, za které by se nemusel stydět skladatel o půlstoletí mladší.“

„Provedení, v němž si zřetelně ani dirigent, ani sólista nevěděli s obsahem hudby příliš rady.“

„Přes všechna pěkná místa s harfami, flétnami a opalizujícími plochami výsledek rozhodně ne nezapomenutelný.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zakončilo posledním jedenačtyřicátým koncertem renomované francouzské těleso Orchestre National du Capitole de Toulouse řízené Tuganem Sochijevem. Druhá polovina úterního večera v Obecním domě s Debussyho Mořem a Stravinského Ptákem Ohnivákem byla dobrá, ale Dvořákův Houslový koncert bude pro dirigenta a sólistu Renauda Capuçona patrně ještě dlouho noční můrou.

 

4

„Ibertův koncert je technicky hutná skladba, náročná jak pro sólistu, tak pro orchestr.“

„Pahud si s Ibertem hrál, místy až na hranici respektu k zápisu či na hranici kultivovaného zvuku.“

„Orchestr ožil v důvěrně známém repertoáru, v Čajkovském předvedl konečně všechny finesy své hry a dostál tak pověsti, která jej předcházela.“

Závěrečné koncerty letošního Pražského jara svěřila festivalová dramaturgie Orchestre National du Capitole de Toulouse. Toto slavné těleso se v pondělní v pražském Obecním domě představilo v Česku vůbec poprvé. Spolu se svým dlouholetým hudebním ředitelem Tuganem Sochijevem uvedlo rusko-francouzský program, jehož hlavním lákadlem byl hvězdný sólista, švýcarsko-francouzský flétnista Emmanuel Pahud.

 

2

„Každá skladba, aj vďaka interpretácii, mala potenciál publikum strhnúť.“

„Výkon Španiela Manuela Blanca bol skutočne famózny. Neviem si vybaviť, že by ma že by ma niečia hra na tento nástroj v minulosti tak oslovila.“

„Cottis a hráči SOČRu by najmä prechody medzi rôzne dlhými kontrastnými blokmi potrebovali ešte vyriešiť premyslenejšie.“

Hoci sa Alondra de la Parra, vyhlásená dirigentka z Mexika, nakoniec na Pražskom jare pred Symfonický orchestr Českého rozhlasu postaviť nemohla, publikum v Obecnom dome o zážitok určite neprišlo. Pohotovo ju totiž zastúpila ďalšia výrazná dáma, austrálsko-britská dirigentka Jessica Cottis. Stalo sa tak bez toho, aby sa zmenil program koncertu: 2. júna sme tak počuli diela Šostakoviča, Harutjunjana a Stravinského. Sólistom bol skvelý hráč na trúbku Manuel Blanco.

 

Choir-of-Martime-University-of-Szczecin

„Právě rozmanitost ukázala výjimečnost a schopnosti jednotlivých sborů.“

„Vzájemná upřímná podpora účinkujících vytvořila výjimečnou atmosféru.“

„Hudba není sportovním kláním. Největším oceněním by nakonec měl být zážitek z vystoupení bez ohledu na výsledek hodnocení porotců.“

Letošní 47. ročník mezinárodního festivalu pěveckých sborů a mládežnických orchestrů Svátky písní Olomouc vyvrcholil během sobotního večera závěrečným koncertem. Obdobně jako celý průběh festivalu byl spjatý s už tradiční renomovanou soutěží Mundi Cantant. Na pódiu olomoucké Reduty se představilo pět nejlépe hodnocených sborů z různých koutů světa. Večer otevřel Choir of Medical University of Białystok (Polsko) a následovaly Choir of the University of Economics in Katowice (Polsko), Choir of Martime University of Szczecin (Polsko), UCSI University Chamber Choir (Malajsie) a na závěr Atlantic Girls Choir (Kanada). O výsledku soutěže rozhodovala hlasováním odborná porota, ve které zasedla i řada zahraničních osobností, například britská dirigentka a sbormistryně Andrea Brown či chorvatský skladatel, sbormistr a hudební producent Branko Stark.

 

pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

Autor:
6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 

00

“Pro orchestr a také sbor Divadla F. X. Šaldy je inscenace jistě vítaným zpestřením repertoáru co do žánru a způsobu hry.”

“V případě postavy Káči jsme nebyli svědky naivity mladé zaláskované dívky, což Křížová svým projevem a umem podpořila a dodala Káči šmrnc odvahy a zdravého sebevědomí.”

“Nadčasovost tematiky dobra a zla, o moci mocichtivých nad bezmocnými, o síle lásky a naději, že vše nakonec dobře dopadne, přitahuje diváky dodnes.”

Cestovat za kulturou se vyplatí. Když však stojíte mezi Prahou a Libercem v dopravní zácpě, na chvíli zapochybujete. A doufáte, že to bude stát za to. Stálo. Původní americký muzikál Divotvorný hrnec (v originále Finian’s Rainbow) v režii Oldřicha Kříže a pod taktovkou Dalibora Tuže má za sebou úspěšnou premiéru na prknech Divadla F. X. Šaldy a spokojené diváctvo, pohlazené na duši.

 

00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 

1

„Orchester si Limonádníka strihol s očividným nadšením.“

„Každú chvíľu som čakala, že sa v aule strhne pravá jam session.“

„K pekným momentom patrilo aj legendárne sólo anglického rohu z Larga, Novosvetská Východočeského akademického orchestru by však asi ešte mala dozrieť.“

Východočeský akademický orchester, mladé teleso pracujúce pod vedením dirigenta Jakuba Piklu, odohral 30. mája svoj druhý tohtoročný koncert v plnej zostave. V aule Univerzity Pardubice ukázali, ako rôzne môže inšpirovať Amerika.

 

4

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

 

3

„Takové ovládnutí všech houslových technik, které Milan nestaví na odiv, ale prostě je „jen“ používá, jsem patrně v jednom večeru neslyšela.“

„Je problém, jak hodnotit celkový zážitek z koncertu. Zárukou působivosti je kontrast. A ten se během nokturna neobjevil.“

„Pro Milana Al-Ashhaba je Adam Skoumal jako hudební partner požehnáním.“

Velkou pozornost přitáhlo první vystoupení Milana Al-Ashhaba - loňského vítěze soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku na Pražském jaru. Poté co v únoru vystoupil v sále Berlínské filharmonie jako vítěz newyorské soutěže, představil se ve středu 29. května v nokturnu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Přestože koncert začínal o půl desáté, naslouchal mu téměř do posledního místa vyprodaný sál. To svědčí o tom, že Milan Al-Ashhab má nejen své fanoušky, ale jeho jméno je už natolik usazené v povědomí posluchačů, že nelení ani v pozdní hodině přijít na jeho koncert. A nutno zmínit i jméno klavíristy, který ho doprovází a svým uměním dotváří výsledný dojem – Adama Skoumala.

 

čtvrtek, 30 kvě 2019 17:09

Severské i jiné kontexty koncertu FOK

Autor:
1

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský - na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti - napadla zemi sovětská armáda…

 

5

„Mantovaniho Cadenza n°1 posloužila jako velmi svěží, efektní, byť místy lehce cirkusový úvod koncertu.“

„Proto bych panu Widmannovi navrhl, aby svou kompozici přejmenoval na ´průvodce mladého člověka soudobou hudbou´.

„Srnkova kladba Overheating není Čajkovského klavírní koncert a uslyšet ji znovu naživo se jen tak nepodaří. Ach, tragédie soudobé hudby.“

V roce 2010 stanul na stupínku pražského Rudolfina jeden z nejslavnějších skladatelů druhé půle dvacátého století, Pierre Boulez, charismatický a nesmlouvavý umělec, který svou hudbou a neméně svými názory a postoji po celý život vyvolával prudké diskuze. Jeho úsporná, jemná gesta byla členy Ensemble Intercontemporain důkladně, až posvátně sledována a převedena do hudby. V ten památný večer byl v Praze naposledy. Pierre Boulez, který v roce 1972 Ensemble Intercontemporain založil, zemřel před třemi lety. Ensemble Intercontemporain žije nadále. V pondělí vystoupil na Pražském jaru.

 

0

“Oceňuji zejména dramaturgickou volbu písňové poloviny koncertu.”

“Bylo zajímavé pozorovat, jak interpretace operních árií nesla větší pečeť všestranné vypracovanosti technické, výrazové, mimické.”

“Kateřina Ochmanová byla zpěvačkám výbornou oporou tempickou, rytmickou a zjevně i interpretační.”

Koncert mladých pěveckých nadějí proběhl v úterý 28. května v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. V rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se představily laureátky Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech - Kristýna Kůstková a Lucie Vagenknechtová. Za klavírního doprovodu Kateřiny Ochmanové přednesly výběr z komorního a operního odkazu Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka.

 

1

„Ivana Pavlů, která disponuje znělým a sytým sopránem, posluchače přesvědčila, že ani odlehčené baroko jí není cizí. V Händelově árii vystřihla koloratury velmi sebejistě.“

„Současně jsme byli přítomni zřejmě jednomu z nejlépe zvládnutých sólových výkonů v tomto díle v podání Ondřeje Koplíka.“

„Lze jen popřát JAMU více studentů dirigování sboru, kteří by se dokázali tak profesionálně uvést už na bakalářském absolventském koncertu.“

Jezuitský kostel v Brně byl místem absolventského koncertu sbormistra Michaela Dvořáka, který ukončuje teprve bakalářské studium v oboru dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. S Českým akademickým sborem, jehož uměleckým vedoucím je Michal Vajda, nastudoval a provedl v úterý skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena a Leoše Janáčka.

 


Janáčkova filharmonie Ostrava míří do Španělska. Zítra a pozítří vystoupí ve španělských městech Castellón de Plana a Torrent pod taktovkou domácího dirigenta Sergia Alaponta, pro kterého je podle jeho vlastních slov koncertovat v jeho rodné zemi potěšením. Na obou koncertech zazní první řada Dvořákových Slovanských tanců a v druhé polovině interpretačně nelehká, ale krásná a významná Symfonie č. 4 Johannesa Brahmse. „Španělsko je pro středoevropské orchestry málo dostupnou destinací, a to i přesto, že na počátku milénia vzniklo v této zemi mnoho moderních koncertních sálů a kulturních prostor. Dva z nich měla Janáčkova filharmonie možnost navštívit po velkém úspěchu na festivalu v Bilbau v březnu 2017,“ říká PR orchestru a ředitel Jan Žemla dodává: “Janáčkova filharmonie se po dvou letech vrací opět do Španělska, kde bude prezentovat Dvořákovu a Brahmsovu symfonickou hudbu. Pevně doufám, že se Španělsko stane další destinací, do které bude filharmonie pravidelně zajíždět.”


03

„Hned v introdukci jsme slyšeli nádherná pianissima orchestru následovaná sytou barvou mužského sboru.“

„Jakubu Kleckerovi bezpochyby vděčí toto provedení Svaté Ludmily za téměř dokonalou souhru. Současně nebylo možné přeslechnout, jak plasticky pracuje s dynamikou orchestru.“

„Po závěrečném akordu prakticky okamžitě povstal zaplněný kostel a potleskem si vyžádal trojnásobný návrat dirigenta a sólistů na pódium.“

Oratorium Svatá Ludmila, které představuje jeden z pilířů bohaté vokálně-instrumentální tvorby Antonína Dvořáka, v neděli uzavřelo abonentní řadu koncertů Českého filharmonického sboru Brno. Spolu s ním vystoupili orchestr Czech Virtuosi a sólisté Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý, Peter Mikuláš a Petr Levíček. Provedení v téměř zaplněném kostele sv. Janů řídil Jakub Klecker.

 

01

„Náročná díla bylo třeba proložit něčím dietním. České skladby proto byly obklopeny hudbou slavného Michaela Nymana.“

„Pokud je vůbec směrodatné používat slovo postmoderní ve vztahu k hudbě, Grahamova cesta od chorálu přes jazz až po tříakordový „popík“ a zase zpět taková přesně je.“

„Je příjemné vědět, že na tak dramaturgicky smělý počin se vyprodaly všechny lístky.“

Festivaly klasické hudby se vyznačují zvláštním privilegiem oproti festivalům jiných žánrů – s velkou chutí oživují hudbu mrtvých lidí. Většina z nás si ani nic jiného nepřeje. Chceme pozvednout naši duši prostřednictvím tklivých harmonií, jímavých melodií, čistých forem… zavřít oči a přemístit se v čase do dob, kdy v Praze drandily drožky a Mozart rychle dopisoval ouverturu ke svému Donu Giovannimu. Do dob, kdy parní lokomotivy poháněly vlaky jedoucí z Vídně do Prahy a Dvořák je vyhlížel ve svém fraku. Členové Bohemia Saxophone Quartet nám nic takového v nedělní květnové odpoledne 26.5. nedopřáli. Žádné romantické usebrání nám nebylo dovoleno. Zcela plánovaně a troufale se rozhodli pražskojarnímu publiku naservírovat hudbu pouze žijících autorů. Dva z nich se dokonce přišli osobně poklonit. Bez fraků.

 

02

„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!

„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“

„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“

Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.

 

09

„Krystalická hudba vídeňského klasika, která nic neodpustí a dá posluchači poznat všechny schopnosti a kvality hráčů. V tomto případě velmi vysoké.“

„Carolina Eyck svým hlazením, úhozy a místy i údery do vzduchu tvořila nenapodobitelný zvuk, vábící jeho obdivovatele jako sirény námořníky...v tom nejlepším slova smyslu.“

„Jestli se Martinů někdy dotýkal božského, muselo to být při tvoření Fantazie.“

Koncert s podtitulem Pocta těreminu byl jedním z největších lákadel a bonbonků letošního festivalu Pražské jaro. A to zdaleka ne pouze pro milovníky netradičních programů a nástrojových obsazení… Že toto všeobecné tušení bylo oprávněné, dokázal pocit levitace, který se s každou skladbou stupňoval a vyvrcholil tou poslední. Pachateli toho, co se níže pokusím popsat, se stali členové Bennewitzova kvarteta, těreministka Carolina Eyck, pianista Karel Košárek, hobojistka Alžběta Jamborová a dirigent Petr Louženský.

 

008

„Tempo symfonie se jevilo jako ideální.“

„Hlasového partu se ujala Bernarda Fink. Jako obvykle to byla sázka na jistotu.“

„Šéfdirigent si neodpustil odsazení, které finální harmonii ještě více oddělilo od předchozího tutti orchestru. Účinek byl absolutní.“

Janáčkova filharmonie Ostrava se rozloučila s dosavadním šéfdirigentem Heiko Mathiasem Försterem mimořádným večerem v Domu kultury. Společně s Bernardou Fink, Českým filharmonickým sborem Brno a Koncertním sborem Permoník představila Třetí symfonii Gustava Mahlera. Filharmonie ukázala, že velké mahlerovské celky nezískávají svoji hodnotu jen v Praze, ale že mohou být úspěšně a bez otravného drobnohledu vystavěny i jinde. Mahler z Ostravy byl příjemným překvapením.

 

000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 

čtvrtek, 23 kvě 2019 17:50

Potřebuje vůbec orchestr dirigenta?

Autor:
0

„Lisiecki je ve svých čtyřiadvaceti mezi mladými pianisty pojmem. Dokáže podat neskutečný hráčský výkon.“

„Hráči svými neustálými pohledy mezi sebou vytvářeli pocit jistoty.“

„Italskou přednesli nesmírně muzikálně, prostým způsobem, jako je prostý i přesně cílený hudební účinek celé symfonie.“

Nepotřebuje! Tedy alespoň v případě Orpheus Chamber Orchestra, který vystoupil v rámci programu letošního Pražského jara v Rudolfinu, je odpověď na otázku v titulku možné formulovat jasně zápornou. Dobře známý orchestr, který staví svoji interpretaci na unikátním spojení individuality a zvukové originality, doprovodil v Praze stejně známého a oblíbeného pianistu Jana Lisieckého. Mimořádně muzikální a efektní večer se dočkal u posluchačů stejně mimořádného přijetí.

 

středa, 22 kvě 2019 18:30

Baroko na dotek

Autor:
190521C-VocaleTeDeum37cPetraHajska

„Všichni čistě intonující a stylově přednášející, hlasy pěkné samostatně i v souzvuku.“

„I Tůmův styl vystihli Luksovi hudebníci s citem, muzikálně a s neokázalým technickým mistrovstvím.“

„Kontaktní pocit sounáležitosti s účinkujícími byl výhodou, nepříliš častým zážitkem.“

Václav Luks se svými soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 otevřel v úterý v metropoli novou koncertní řadu. V Pražské křižovatce se v ní budou konat programy věnované staré vokální hudbě, programy výrazně komorní. Ten první hodinový koncert přinesl Tůmovu kantátu Stabat mater a drobnější duchovní skladby italských mistrů. Intimní atmosféru měl nádhernou, ale nezvyklou, málem až na hraně.

 

0

„Suitu opatrili jedinečnou farebnosťou a určitou striedmosťou, vlastnou kompozíciám severských autorov.

„Terezie Fialová vniesla do Ebenovho koncertu priliehavú dávku energie, nástojčivosti, takisto bola schopná uchopiť mnohovrstevnú štruktúru.“

„Inkinen mi vo väčšine diela nepripadal, že by sa snažil stoj čo stoj do diela premietnuť svoj názor na Šostakovičove pohnútky.“

Dokonca aj v kontexte bohatej ponuky Pražského jara dokázal festivalový koncert so Symfonickým orchestrom hlavního města Prahy FOK svojou dramaturgiou zaujať tak, aby sa pre mňa stal jedným z tých večerov, na ktorých som rozhodne nechcela chýbať. Ťažko pritom povedať, čo moju zvedavosť vystupňovalo viac: či česká premiéra ďalšieho Sibeliovho diela, Terezie Fialová v majstrovskom Koncerte pre klavír a orchester Petra Ebena alebo to, ako Pietari Inkinen pojme azda najrozporuplnejšie Šostakovičovo dielo, 5. symfóniu... A ak väčšinou prichádzam na koncert s najrôznejšími očakávaniami a „predpoveďami“, tentokrát som sa v rámci možností chcela interpretáciou nechať prekvapiť.

 

47832460832bdf23ac970k

„Voseček vytvořil něco, co bych se opovážil shrnout jako uhrančivě dekadentní hudební zátiší.“

„Alexandre Collard se partu ujal se sametovým zvukem, členové PKF ho lehce provokovali v dobrém smyslu lehkovážným doprovodem.“

„Krásná podmanivá práce s dynamikou, velice pěkná sóla, detailní práce s akcenty.“

Sympatický a svěží večer čekal návštěvníky koncertu 19. 5. v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro. Usměvavý francouzský hornista Alexandre Collard, který zvítězil v 70. ročníku mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, se tu sešel s energickým a skromným Britem Benem Glassbergem, vítězem 55. ročníku Mezinárodní soutěže pro mladé dirigenty v Besançonu z roku 2017. Pro oba mladé a začínající umělce se jednalo o velké a důležité vystoupení a oba ho pojali s velkou radostí pro hudbu.

 

6

„Vasilek umí rozpohybovat hudbu i na malých plochách do bohatosti, podrobně sledující proměny slov a emocí.“

„Brahmsova Píseň osudu má všechny znaky velkého romantického stylu o půlstoletí novějšího proti Schubertovi.“

„Lukášovu Requiem dal Pražský filharmonický sbor veškerou potřebnou hudební výřečnost.“

Pražský filharmonický sbor má vlastní koncertní cyklus, jehož programy zdobí sezónu v metropoli vzácnými vokálními koncerty. Takovým bylo i nedělní vystoupení na festivalu Pražské jaro. V kostele svatých Šimona a Judy sbormistr Lukáš Vasilek nabídl Schubertovu a Brahmsovu hudbu a krásné Requiem od Zdeňka Lukáše.

 

1

„Podivuhodné bachovské bezčasí může vyniknout jedině v rukách svrchovaného umělce.“

„Největší pochvala a obdiv ale patří především k nadlidské výdrži.“

„Isabelle Faust dokázala vzbudit vzácný pocit absolutní jednoty s hudbou.“

Odbila sedmá večerní a v pražském Rudolfinu stojí na pódiu jeden osamocený pultík. V prostoru, kde většinou slýcháváme velká tělesa či komorní celky, působí taková situace nezvykle, až nepatřičně. Kladu si v duchu otázku, zda tak závažný a zároveň choulostivý program, jako je kompletní provedení všech houslových partit i sonát od Johanna Sebastiana Bacha, bude fungovat pro velký sál zaplněný stovkami lidí. Všechna ta odkašlání, vrtění, chrchlání. Nebezpečí, že vzácná a křehká koncentrace a napojení mezi interpretem a publikem bude narušeno, ne-li přetrženo. Zvládne to interpretka? Zvládne to Bach? A zvládneme to my, posluchači?

 

00

„Pro svůj pražskojarní koncert zvolil Matyáš Novák poměrně zatěžkanou dramaturgii. Hrál pouze skladby Fryderyka Chopina a Ference Liszta.“

„Možná to však klavírista překombinoval a měl se spíše soustředit na to, aby ukázal více svých interpretačních tváří.“

„Takovou oslňující technikou se málokdo z mladých pianistů může chlubit. A to je počinek, na kterém se dá stavět.“

Pro mladého hráče musí být jistě velmi svazující pocit odpovědnosti, který se pojí s prvním vystoupením na Pražském jaru. Možná si to Matyáš Novák nepřipouštěl – alespoň způsob, jakým oslnil svou klavírní technikou, tomu nasvědčoval. Ale leckteré zkušenější ucho postřehlo, že na matiné v Sále Martinů v sobotu 18. května přece jen jeho výkon cosi postrádal.

 

6

„Úvodného slova sa ujal Pavel Kosatík. Ten o Zelenkovi momentálne pripravuje hraný film.“

„Pohyblivejšie úseky boli skvele vyartikulované, v každom momente zneli kompaktne; boli to práve oni, zbor a orchester, ktorí najviac zodpovedali za atmosféru diela.“

„Charakterovo pôsobí omša slávnostne, nie však okázalo, skôr pôvabne. Ako ťažisko by som označila Credo.“

Majstrovský kus jedného z najvýznamnejších predstaviteľov českého baroka v podaní súboru patriaceho k absolútnej špičke vo svojom „odbore“. Áno, Ensemble Inégal opäť ponúkol Jana Dismasa Zelenku a 17. mája uviedol v Prahe českú (a azda možno tvrdiť, že novodobú) premiéru jeho omše oslavujúcej patrónku hudby, svätú Cecíliu.

 

sobota, 18 kvě 2019 13:12

„Pomeranče“ v Národním

Autor:
laska-ke-trem-pom-23

„Orchestr hrál první večer Prokofjevovu sršatou hudbu, vyžadující hodně energie a neméně tolik přesnosti, opravdu skvěle.“

„Radim Vizváry našel rovnováhu mezi tušenou absurdní ztřeštěností, legrací a zábavností a hrůzostrašnou pohádkovostí.“

„Ze tří princezen ukrytých v plodech přežije sice jen jedna a ještě je na přechodnou chvíli proměněna v krysu, ale nakonec se vše v dobré obrátí. A nebo ne natrvalo…?“

Tři obrovské prsy, dvě mrtvé princezny a jeden uzdravený princ, to je základní materiál operní taškařice Láska ke třem pomerančům - pohádky, v níž je všechno naruby a která s odřenýma ušima dopadne tak nějak dobře. Sto let staré operní dílo Sergeje Prokofjeva teprve podruhé ve své historii teď nastudoval soubor pražského Národního divadla. Příjemně rozverná inscenace měla ve čtvrtek docela úspěšnou premiéru.

 

00

„Hráli s podobným entuziasmem a osobním nasazením jako hrávají mládežnické orchestry.“

„Bartókův koncert obdařila houslistka kantabilitou i vcítěním do atmosféry, pochopením pro nekonečné melodie.“

„Pappano zacházel v Šeherezádě do krajností, ale nikdy nepřesáhl míru únosnosti.“

Sir Antonio Pappano je rodilý Brit, ale po rodičích Ital – a temperamentem snad dvojnásobně. Hostování římského tělesa Orchestra dell´Accademia Nazionale di Santa Cecilia pod jeho vedením na Pražském jaru bylo v pátek večer skutečným symfonickým gejzírem – výbuchem energie podpořeným virtuózní sehraností.

 

010

„Berlín je velmi vzdušný, jakoby otevřený, kultura je všudypřítomná a naprosto samozřejmá.“

„Pierre Boulez Saal nemá téměř žádný dozvuk a bylo by slyšet spadnout špendlík, ale akustika není suchá, je naprosto ideální.“

„Kožená s Bronfmanem souzní jako jeden, všechno je podřízené hudbě, žádná gesta zbytečná, tedy nic než hudba.“

Michal Mašek je klavírista a manažer a jeho hudební postřehy a dojmy, i jeho podíl na organizování hudebního života, mají jeden cíl a touhu: aby se hudba dostávala mezi lidi a aby lidé byli schopni vnímat její krásu, její smysl, její poselství. Tentokrát Michal Mašek podává svědectví o umění pěvkyně Magdaleny Kožené a pianisty Yefima Bronfmana, kteří byli před několika dny protagonisty písňového recitálu v berlínské koncertní síni Pierre Boulez Saal. I o ní a o berlínské kulturní atmosféře autor svědčí. Jak píše, bylo by moc pěkné, kdyby se podbné koncerty, jako byl tento, častěji konaly – a byly vnímány jako naprosto samozřejmá součást života - i u nás.

 

Besedn-varhany

„Petra Kujalová se ukázala jako vnímavá a hudebně zkušená interpretka, která v každé skladbě vidí umělecké dílo a nejde jí pouze o technicky dokonalé a bezchybné provedení.“

„Celý večer hrála s maximálním zaujetí a láskou k hudbě a varhanám a z jejího projevu čišela muzikalita, kterou nenalezneme u každého varhaníka.“

„Posluchači se nemohli nudit ani na chvilku a s radostí očekávali pokračování varhanního recitálu.“

Spolek přátel hudby pod záštitou Filharmonie Brno překvapil své posluchače nabídkou celovečerního varhanního recitálu jediné interpretky. Tou byla Petra Kujalová, studentka doktorského studia JAMU v Brně, vítězka Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě 2008 a laureátka Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně 2017. Tak zatímco v úterý 14. května ve Dvořákově síni pražského Rudolfina vrcholilo finálové klání Pražského jara v oboru flétna, v Besedním domě v Brně tato sympatická mladá varhanice připravila publiku bohatý, rozmanitý a interpretačně velice náročný program, který proměnila ve skutečnou oslavu varhanní hudby...

 

pátek, 17 kvě 2019 10:46

Zralý výkon Kláry Leškové

Autorka:
0

„Půvab spojený s energickou, technicky bezvadnou a promyšlenou interpretací je věru nebezpečná kombinace!“

„To důležité ale přišlo se Sonátou Richarda Strausse. Byl to takřka fyzický zážitek principu napětí a uvolnění.“

„Projevily se nejen výborné technické schopnosti hráčů, ale zřejmé bylo i to, jak dobrou školou komorní hry všichni tři prošli.“

Další z absolventských koncertů studentů Pražské konzervatoře se konal v úterý 14. května v krásném prostředí historického sálu Deylovy konzervatoře. Tentokrát se představila houslistka Klára Lešková ze třídy prof. Jiřího Fišera. A zvolila program, ve kterém předvedla, jakou je zralou interpretkou.

 

000

„Sólista prostor sálu zvukově obsáhl a byl orchestru rovnocenným partnerem.“

„K Berliozovi patří i náruživost a instrumentační bohatost – a těchto parametrů bylo v provedení dostatek.“

„Berliozovo Te Deum je emotivní hudba, která zanechává velkolepý dojem, povznáší, nabíjí.“

Málokdy se ve Smetanově síni rozezní při orchestrálním koncertě varhany tak mohutně a samostatně. A stejně tak málokdy zní tímto sálem tak zřetelně jinak značně tichý tón sólové violy. Při středečním koncertě festivalu Pražské jaro nazvaném Vizionářský Berlioz bylo takových krajností a kontrastů víc. Hector Berlioz, od jehož úmrtí se připomíná 150 let, neměl daleko k extravagancím. Americký dirigent John Nelson je prezentoval výstižně a s nadhledem, rozumně, nepřehnaně.

 

0

„Jednou z novinek bylo využití cembala s violoncellem v druhém kole.“

„Vítanou novinkou bylo zařazení povinné komorní skladby do programu finálového kola.“

„Výsledné rozhodnutí poroty mohlo být pro mnohé překvapivé.“

Letošní flétnová soutěž Pražského jara našla své laureáty. Jsou jimi Chaeyeon You z Koreje, která získala první cenu, na druhém místě Češka Anna Talácková a flétnista Yu Yuan z Číny, na třetím pak Niamh McKenna reprezentující Irsko a Německo. Porota se tak rozhodla po zásluze ocenit všechny finalisty náročného tříkolového klání, které jsme mohli v Praze sledovat od rána 9. května až do pozdních hodin 14. května, kdy se uzavřelo jeho finále v pražském Rudolfinu.

 

1

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže - konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

 

013

„Festival si vzal za úkol představit celou šíři Rybova talentu.“

„L´Armoria Terrena hraje prakticky ve stejném složení, v jakém hrával orchestr na starorožmitálském kůru.“

„Poetický text Aramejského Otčenáše umocnila Krčkova hudba.“

Asi by se těžko našel v České republice někdo, kdo neslyšel Českou mši vánoční od Jakuba Jana Ryby. Zaznívá pravidelně z kůrů venkovských kostelíků v provedení amatérských hudebníků i zpěváků, asi tak jako za Rybových dob, i v koncertních síních v provedeních symfonických orchestrů a profesionálních sborů i pěvců, což Ryba za svého života nikdy neslyšel. Ano, Jakub Jan Ryba je pro většinu z nás spojen s jedním jediným dílem. Přitom to byl skladatel obrovské šíře. Objevit jeho dílo pro hudbymilovnou veřejnost si dal za úkol festival, jehož druhý ročník právě probíhá.

 

zahajovac-koncert--opening-concert-125201946920357515o

„Smetanu hrálo tvárné těleso, zralým způsobem inspirované a vedené.“

„Málokdo si dovolí ve Vyšehradu taková zvolnění a ztišení, jaká jsme slyšeli.“

„V závěru Blaníku patos nádherně nahradil vznešeností.“ 

Pražské jaro otevřeli Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou. Smetanova Má vlast zazněla velmi pěkně, nesmírně životně, do detailů propracovaně a přitom uvolněně. Zazněla v rovnováze lyrického a epického, svátečního a spontánního, promyšleného a prožitého, v rovnováze českého a světového přístupu, vzorově – tak, že by se o ní mohlo jednou mluvit jako o legendární.

 

FOK95201972dpi-1

„Rosettiho koncert je jak stvořený pro Radka Baboráka.“

„Orffova profánní kantáta zní tvrdě a syrové, je plná primitivních rytmů i bombastického zvuku.“

„Svou hvězdnou hodinu měla sekce bicích, kde se Orff skutečně rozmáchl.“

Titulek této recenze jsem si vypůjčil z předmluvy Daniela Sobotky, ředitele Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, v programové brožuře k mimořádnému koncertu 9. 5. 2019. Orchestr totiž musel letos zjara zrušit osm abonentních koncertů vzhledem k tomu, že jeho domovský sál, Smetanova síň Obecního domu, byl po určitou dobu uzavřen kvůli padajícímu štuku ze stropu. Aby se svým předplatitelům odvděčil, zorganizoval FOK nyní mimořádný koncert s mimořádným programem.

 

00

„Angažmá Harryho Bicketa by vzhledem k jeho životopisu člověk očekával u orchestrů se zaměřením na autentickou interpretaci. Pozvání od PKF považuji za velmi osvěžující.“

„Úsměvné oživení připravil stroj na vítr.“

„Vrcholem večera pro mě zůstala barvitá a hravá partitura Rameauova.“

PKF si pro svůj sedmý abonentní koncert pozvala za dirigentský stupínek distingovaného anglického gentlemana Harryho Bicketa. Renomovaného interpreta staré hudby. Jak dopadla kombinace jeho poučeného přístupu a moderních nástrojů nespecializovaného tělesa?

 

000

„Koncerty a capella by se sbor nemohl uživit. Přesto jsou komorní koncerty bez doprovodu nesmírně důležité pro technickou perfekci tělesa.“

„Sbor ve Fibichově půvabné skladbě prokázal za doprovodu varhan všechny své technické přednosti. Podmanivě měkký, intonačně precizní tón, plastiku frázování, výsostnou hlasovou kulturu, schopnost dynamického rozpětí.“

„Přirozeným vrcholem večera se staly dvě skladby Leoše Janáčka - originální, přinášející zcela osobitý sloh a výraz.“

V kostele svatého Jakuba v Příbrami se v úterý 7. května uskutečnil koncert Českého filharmonického sboru s jeho uměleckým ředitelem a sbormistrem Petrem Fialou. Na koncertním večeru v rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se podíleli varhaník Martin Jakubíček, tenorista plzeňské opery Tomáš Kořínek, altistka Petra Vrbová, houslista Leoš Zavadilík a harfistka Pavla Kopecká. Večer byl věnován duchovně laděným skladbám českých mistrů - Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka.

 

001

„Takové hudební večery již v Goethe-Institutu probíhaly a podle pořadatelů je nejvyšší čas je obnovit.“

„Spíše uměřený Dominik Wollenweber jako by nechával prostor pro dramatičnost a vzrušenost Veverkovu partu.“

„Brittenových Šest metamorfóz je hudební skvost, ve kterém hobojista může předvést jak všechny barevné odstíny nástroje, tak své umění.“

V předvečer prvního soutěžního dne hobojistů na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro vystoupili dva z porotců – Vilém Veverka a jeho učitel a kolega Dominik Wollenweber – na komorním koncertě, který uspořádal Goethe-Institut. Společně tam v úterý zahráli Invence pro dva hoboje Isanga Yuna.  Vilém Veverka se poté představil v Šesti metamorfózách podle Ovidia, opusu op. 49 pro hoboj sólo od Benjamina Brittena.

 

Foto-Milo-Kolesr-6

„Opera je magicky jedinečnou směsicí psychologie, filozofie, religiozity, humanismu, pohádkovosti a smyslnosti.“

„Člověka odedávna provázející ´svár duše s tělem´ toto dílo prezentuje velmi intenzivně.“

„V roli mnicha Athanaëla neokázale exceluje mladý slovenský pěvec Csaba Kotlár.“

Pardubické hudební jaro zasáhlo jedním přidaným večerem do chrudimské hudební sezóny. V Divadle Karla Pippicha se první květnovou neděli uskutečnilo pohostinské představení libereckého operního souboru. Nabídlo Thaïs od Julesa Masseneta – zdařilou inscenaci, za kterou stojí režisérka Linda Keprtová a dirigent Martin Doubravský.

 

7002496zmensena

„Každá zo skladieb bola špecifickým vyjadrením autora a hoci ide o študentov, smerovanie, je už v určitej miere cítiť u každého z nich.“

„Horká výborne odhaduje mieru strhujúceho baladizmu tak, aby neskĺzla do okázalého pátosu.“

„Slabihoudkovi sa verne podarilo zachytiť poetickosť, ktorú si s petrichorom možno spájať.“

Jeden z pravidelných koncertov z diel poslucháčov Katedry skladby HAMU, tentokrát orchestrálny, ponúkol v pondelok večer štyri pozoruhodné premiéry skladieb Bruna Cunhu, Jiřího Slabihoudka, Henricha Klimenta a Kateřiny Horkej. Kompozície mladých skladateľov zazneli v podaní Komornej filharmónie Pardubice, ktorú viedol Jan Bubák.

 

5965795727070634726982637520075525809766400o

„Rozhlasoví symfonici svým excelentním výkonem vytvářeli neskutečně kompaktní celek, plný zářivé barevnosti.“

„Symfonie nevyzněla tragicky. Byla to nesmírně zajímavá a přitažlivá hudba.“

„Vondráčkův Brahms byl opravdu dramatickou hudbou, plnou dynamických změn, efektních míst i citových zastavení.“

Poslední abonentní koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu byl v Rudolfinu mimořádný z více důvodů. Nejen účastí Lukáše Vondráčka jako sólisty, ale i díky Brahmsovu Klavírnímu koncertu č. 1 d moll. Překvapením večera byla potom Hindemithova Symfonie Malíř Mathis, ve které se ukázal SOČR v tom nejlepším světle. 

 

DSC08382---Copia

„V neděli se v Muzeu Antonína Dvořáka v Praze návštěvníci dotkli starého italského belcanta, a to se vším všudy.“

„Takhle přece dnes nikdo nezpívá, jak to dělá?“

„Bavila jsem se tím, že jsem zpívala obyčejné prosté tóny a poslouchala jejich ozvěnu.“

Asi před půl rokem jsem na sociální síti narazil na příspěvek spolužáka z AMU, barytonisty Andreje Beneše, který sdílel video své známé, sopranistky Astrey Amaduzzi. Přiznám se, že mi to jméno do té doby nic neříkalo. Po zhlédnutí videa, ve kterém zpívala árii Pucciniho Tosky, jsem se doslova zarazil, zda to, co slyším, je skutečné. Musel jsem si árii přehrát několikrát znovu, abych se ujistil, že neposlouchám historickou nahrávku ze začátku minulého století. „Takhle přece dnes nikdo nezpívá, jak to dělá?“ Hlavou se mi honily myšlenky a okamžitě jsem příspěvek okomentoval. Netrvalo dlouho a Andrej Beneš mi napsal, jak se s Astreou seznámili, že už jednou byla v Praze a že u nás chystá další pěvecké kurzy a koncert - ten nedělní.