ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


14739

„Pěvci, tanečníci, sboristé a herec Daniel Bambas se mísí a v promyšleném pohybu a v souladu se scénografií, včetně svícení, vytvářejí nádherné obrazy naplněné poselstvím.“

„Je vzrušující sledovat i tematické a stylové a hudební souvislosti s jinými díly Bohuslava Martinů.“

„Prostoru na Výstavišti by Hry o Marii vyhovovaly ve spojení s Heřmanovou poetiku lépe než co jiného.“

Dvě předvelikonoční představení Her o Marii připomněla, že má Národní divadlo Brno na repertoáru nádherné dílo - a navíc v úžasné inscenaci. Bohuslav Martinů posunul v polovině třicátých let touto operou svou dosavadní laťku o hodně výš a Jiří Heřman z titulu vytvořil velkolepé jevištní mysterium. Za necelé tři měsíce s tímto představením hostuje brněnský operní soubor na festivalu Smetanova Litomyšl.

 

pondělí, 15 duben 2019 13:33

Opera Iris Pietra Mascagniho poprvé

Autor:
Iris-WEB-2000pix-root-1716

„Spolupráce orchestru, sboru a sólistů je bezproblémová, Štruncovo pevné vedení vykřeše z orchestru více dynamických změn, než jsme v Plzni zvyklí.“

 „Každý hráč má autorem napsaný svůj originální part. Zapojeny jsou vedle tradičních nástrojů originální nástroje japonské, celesta, různé gongy, malý tam–tam a tympány, tamburína, malý hoboj a třístrunná japonská loutna zvaná šamisen…“

 „Při premiéře excelovala v titulní roli Iris Ivana Veberová.“

Operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni se rozhodl jako svou pátou premiéru sezóny zařadit v našem prostředí vůbec neuváděnou a ve světě jen zřídkakdy inscenovanou operu Iris italského představitele verismu - Pietra Mascagniho. Dramaturgicky velmi zajímavý počin se podle slov šéfa opery Tomáše Pilaře připravoval od myšlenky k realizaci čtyři roky. Dílo poznáváme v českých zemích a na Slovensku úplně poprvé. Výsledek, soudě podle sobotního prvního představení, stojí za to.

 

190413WinterreiseMarecekMartinik04cPetraHajska

„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“

„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“

„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“

Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.

 

Kalliope-Trio-438290012109745905951981135720219229290496o

„S vrozeným sklonem k dramatu se zde Šostakovič navíc rozhodl zamilovat, a tak jeho první trio v sobě mísí tragično s lyričnem.“

„Dílo z šedivých normalizačních let má v sobě mnoho barev. Expresivní, vzdorná i radostná nálada krajních vět se výtečně projevila, stejně tak i úzkostlivá a makabrálně vznešená nálada vět vnitřních.“

„Všichni tři hráči působí na pódiu sympaticky, skromně a vřele.“ 

Středeční podvečer v Sukově síni patřil klavírnímu triu Kalliopé. Během devadesátiminutového koncertu s krátkou přestávkou předvedl soubor, založený v roce 2011 na AMU, svůj um na Klavírním triu B dur op. 11 od Ludwiga van Beethovena, raném Klavírním triu č. 1 c moll, op. 8 od Dmitrije Šostakoviče a konečně na Klavírním triu Petra Ebena.

 

190411NetopilLuganskyweb-res006cPetr-Kadlec

„Pod Netopilovým vedením predviedlo teleso výkon, ktorý charakter klasicistickej hudby skvele podčiarkol.“

„Luganského interpretácia upútala všadeprítomnou eleganciou a noblesou, ktorá však klaviristovi nezabránila tvoriť zvukovo pestré, niekedy až symfonicky vyznievajúce plochy.“

„Ako celok dielo pôsobilo nesmierne pozitívne, živo, a splnilo tak to najdôležitejšie, čo od tejto symfónie možno očakávať.“

Posledný koncertný program novej abonentnej rady „C“ Českej filharmónie, do ktorej bola zaraďovaná najmä hudba klasicizmu, k sebe stavia všetkých troch velikánov tohto štýlového obdobia: Haydna, Mozarta a Beethovena. V spojení so stále žiadanejším dirigentom Tomášom Netopilom a klavírnym virtuózom Nikolajom Luganským pritom ide o udalosť, ktorú si milovníci prvej veľkej viedenskej trojice určite nemôžu nechať ujsť. Posledný z koncertov je pripravený na dnešné popoludnie.

 

20190410191443

„Do Schönbergem dané podoby Brahmsovy skladby vstoupil dirigent Yoon Kuk Lee svým dílem úprav v instrumentaci, realizovaných přímo pro Jihočeskou filharmonii.“

“Výrazu Petra Nouzovského po chvíli poslechu plně věřím, protože je vnitřně upřímný a technicky svrchovaný.”

„Půvabná Rybova kompozice vedle dvou světových velikánů uspěla.“

Jihočeská filharmonie představila v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích méně hraná díla Johannesa Brahmse a Jakuba Jana Ryby. Zajímavým otazníčkem byla původně ohlášená premiéra zbrusu nového díla mladého českého skladatele. Z plánovaného uvedení  novinky zatím sešlo, byla nahrazena vstupní ouverturou W. A. Mozarta k opeře La Clemenza di Tito, kterou lze mimochodem celou slyšet a vidět v nedalekém Linci. Náhrada přinesla ovšem zřetelně výhodu v udržení přísného stylového rámce první části pěkného koncertu.

 

julietta-20190409-i-gen-4569-jpg-1554887575

„Tandem SKUTR přinesl neotřelé nápady, jak znázornit situace bez smyslu.“

„Kněžíková je mladou ženou, chvíli kontaktní, chvíli unikající, chovající se stejně nevyzpytatelně jako ostatní obyvatelé podivného města bez paměti.“

„Ostravská inscenace, mimochodem historicky první uvedení Julietty v tomto městě, je vzácným příkladem krásného souladu mezi děním na jevišti a textem libreta.“

Juliettu Bohuslava Martinů je možné inscenovat jako lyrické drama, přízračné blouznění, absurdní divadlo, marné bloudění, nereálnou feérii nebo třeba jako kafkovské dusno či jako obraz horečnatého šílenství. Všechny takové už tu byly. Režisérské duo SKUTR v Ostravě předložilo publiku operu ještě jinou - jako hravou fantazii, zbytečně nezatíženou. Jako úsměvně poetické podobenství o snění.

 

čtvrtek, 11 duben 2019 16:57

Kde se potkávají Rusalka a Asrael

Autor:
DSC6632

„Tam, kde je jako hlavní hit vtělena árie o měsíčku, dospěli autoři suity nejdál od Dvořáka a až k hranicím.“

„Oproti pozdním romantikům je Suk v Asraelovi chvílemi romantičtější než oni, ale v některých momentech hledí také jinudy a dál.“

„V místě, kde Suk nechá problesknout láskyplnou vzpomínku na milovanou bytost, se náhle otvírá další hudební dimenze.“

Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.   

 

středa, 10 duben 2019 17:14

Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse

Autor:
190409Matousovypasije125cPetraHajska

„Slyšeli jsme dílo vedené k dojmu vážné, soustředěné a oduševnělé opravdovosti a účinné sdělnosti, bez hluchých míst.“

„Tenorista Stoklossa dává partu Evangelisty svou mateřštinu a krásně hladký propojený hlas, ale i neomylnou znalost slov a jejich kontextu.“

„Václav Luks má bezedný arzenál drobných důrazů, dynamických akcentů, artikulačních detailů a dalších nesčetných podnětů směřujících k tvarování hudebního toku.“

Tříhodinový koncert, který v úterý v Rudolfinu dal zaznít Matoušovým pašijím Johanna Sebastiana Bacha, dílu hodnému v evropském hudebním odkazu - bez přehánění a právem - zcela mimořádného obdivu, byl v tisícovce detailů i ve své přirozené autoritativnosti a výsledné kráse ojedinělou událostí. Václav Luks s Collegiem 1704, Collegiem Vocale 1704 a řadou sólistů se k několika největším dílům barokní éry pravidelně vrací. Umělecké důvody, pro které je vnímáme jako nadčasová, dokáže zpřítomňovat naprosto zřetelně. Luksovy návraty k Mesiáši, k dvojím pašijím a Velké mši h moll jsou relevantní, samozřejmé, zdařilé.

 

DSC03626

„Hned od prvních taktů se podařilo navodit velmi klidnou a koncentrovanou atmosféru. Filharmonie v rukou Stanislava Vavřínka působila po celou dobu soustředěně a jistě.“

„Jakmile sólistka položila ruce na klaviaturu, bylo zřetelné, že s tvorbou Petra Ebena má velmi dobrou a dlouholetou osobní známost.“

„Andělské sbory byly po technické i interpretační stránce skutečným blahem pro uši a zároveň působivým dramatickým prvkem na srdce posluchačů.“

Pátá neděle postní se podle starobylé tradice vynášení smrtky, symbolizující přivítání jara, nazývá „smrtná“. V samém vrcholu postní doby si pro svůj 7. abonentní koncert vybral v jistém smyslu tematiku smrti i Český filharmonický sbor Brno, který v Besedním domě uvedl vedle sebe „Píseň osudu“ Johannesa Brahmse a oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena. Tento spíše duchovně či do hloubky zaměřený obsah večera doplnil do trojice ještě Klavírní koncert Petra Ebena.

 

pondělí, 08 duben 2019 20:35

Musica Bohemica před Velikonocemi

Autor:
Foto-Milo-Kolesr-9

„Krčkova Mše obsahovala kontrastní hudbu s převažujícími prvky mysticismu a kontemplativnosti.“

„Jednalo se o hudbu k pašijovým hrám, které se konají již po několik staletí v Hořicích na Šumavě.“

„Celý koncert se nesl v příjemné atmosféře klasické a především lidové hudby, která dnes už není tolik slyšet.“

V rámci Pardubického hudebního jara se v neděli festivalový koncert uskutečnil mimo krajské město, a to v kostele Nejsvětější Trojice v Sezemicích nedaleko Pardubic. Program nesl název Musica Bohemica a jubilující Jaroslav Krček, vedoucí souboru se totiž letos v dubnu dožívá osmdesáti. Hudebníci si pro tento večer připravili reprezentativní výběr ze svého bohatého vokálně-instrumentálního repertoáru. 

 

powell-741373-topfoto1-pgbm3

“Sólista ví, kam míří, své tóny sází jistě a tvrdě, z tohoto dojmu ale rychle vyvede barvami, linoucími se z klastrů, které otevírají dveře do zcela nových světů.”

“Sportovní výkon neskutečných technických dovedností večera pokračoval v pasážích, ze kterých by se nejednomu klavíristovi zamotala hlava...”

“Před strhujícím výkonem po energetické a výrazové stránce Jonathana Powella nelze než smeknout.”

Je zvláštně příjemné, když se citlivě protnou protiklady a vytvoří dojem harmonie, chvíli nulového bodu, kolem kterého každý ve svém životě oscilujeme. Kostel sv. Vavřince pod Petřínem, ústřední bod Nebovid, kdysi jedné z nejstarších vesnic na levém břehu Vltavy, byl v sobotu svědkem dvou recitálů britského pianisty Jonathana Powella. Zazněla na nich díla hudby 20. a 21. století. To vše pod hlavičkou Mezinárodního institutu a festivalu Prague Music Performance. Bohatá nadílka soudobé hudby v prostoru původně románského kostela a výrazná umělcova osobnost byla lákadla, která i při jednom z prvních svěžích jarních večerů přitáhla posluchače do magických útrob koncertní síně Pražského jara.

 

MG5731

„Pouhý prolog. Větší jevištní sílu Nymanův opus, původně film, neprokázal.“

„Druhá polovina večera - Stuckyho operní groteska Klasika – je naštěstí hodně jiná.“

„A začíná šňůra humorných, absurdních, ironických, skrytě vzdělávacích i nezakrytě satirických situací, dialogů a scének, týkajících se hudby.“

Inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart… a ti druzí“ má ve Stavovském divadle dvě části. Kratičkou, původně televizní operu Michaela Nymana a po časné pauze mnohem delší, mnohovrstevnatější a zábavnější divadelní hříčku Stevena Stuckyho. Wolfgang Amadeus je přítomen v obou. V první umírá. Po přestávce, v ráji a pak znovu na návštěvě na zemi, jsou s ním i „ti druzí“. Režisérka Alice Nellis zejména druhou část večera rozehrála skvěle.

 

564351993741444299835259210104058243710976n-2

„Rybova Stabat mater i díky sólistům zazněla jako mimořádně zajímavé, neoposlouchané a velmi působivé dílo.“

„Skladatel se rozmáchl s invencí a svobodně. Provedení tuto ´modernost´ podtrhlo.“

„Dobové zprávy domyslel Marek Štryncl hodně daleko, hodně odvážně… Až narazil na hranice stylové normy.“

Musica florea zdaleka nekrouží jen kolem barokní hudby. Natáčí například i Dvořákovy symfonie, a tak je zcela logické, že v předvelikonoční době připomněla také klasicistní odkaz Jakuba Jana Ryby. V prostoru dvorany Českého muzea hudby, která má chrámovou akustiku, protože kdysi před přestavbou šlo o vysokou loď barokního kostela sv. Máří Magdaleny, zazněla ve středu večer Rybova Stabat mater. V osobitém pojetí dirigenta Marka Štryncla jako dílo s více než výraznými romantickými přísliby.

 

Foto-Milo-Kolesr-9

„Festival má výhodou – má totiž ´k ruce´ orchestr Barocco sempre giovane.“

„Duchovní dílo zaznělo s patřičnou mohutností i vroucností, předepsanou především pro sólové party.“

„Během Vondráčkova recitálu čtyřsethlavé poučené publikum ve zcela zaplněném sále snad ani nedýchalo.“

Pardubické hudební jaro již několik let není tuctovým regionálním festivalem. Neúnavná dramaturgická snaha jeho uměleckého ředitele Josefa Krečmera staví vedle sebe koncerty nejrůznějších žánrů s provedením děl velkolepých i komorních, posluchačům důvěrně blízkých i méně známých, oslovuje široké spektrum špičkových interpretů a sází i na nejrůznější prostředí. Dva další festivalové koncerty, které se uskutečnily v tomto týdnu v Pardubicích, přinesly opět jejich návštěvníkům zcela neopakovatelné zážitky. Byť se jednalo o večery zcela odlišné.

 

190403ByckovMahler9hires15cPetraHajska

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek. Pokud má existovat mahlerovská interpretační tradice u České filharmonie, její povaha se nám v tomto případě pravděpodobně odkrývala.

 

4V0A8520

„Ondrej Lenárd stavěl jednu krásnou část za druhou, v plynulém toku.“

„Pražský filharmonický sbor je v tomto úkolu tím nejpovolanějším.“

„Obsazení sólových partů bylo česko-slovenské, takové, které sází na jistotu.“

Blíží se velikonoční svátky a zařazení Dvořákovy kantáty Stabat mater do abonentního programu rozhlasových symfoniků má logiku. Pondělní koncert měl sváteční náboj. Možná ani nemusíme podrobně sledovat text. Tahle vokálně-instrumentální hudba působí sama o sobě, svou absolutní krásou, vlastně téměř nezávislou na tématu.

 

Foto-Lada-Kolesrov-7---2

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

 

yumi-895x597

„Sólistka hrála nejen velmi přesvědčivě a procítěně, technicky vyrovnaně a virtuózně, ale dokázala přednést skladbu s pochopením, takže dokonale připoutala pozornost.“

„Interpreti dokázali publikum přesvědčit, že porozuměli hudebnímu obsahu díla a s veškerým jeho bohatstvím ho dokázali uchopit, pojmout a předat svým posluchačům.“

„Z následného dlouhotrvajícího potlesku byl patrný nejen úspěch dalšího zdařilého projektu filharmonie, plného krásné a intenzivní hudby, ale především příslibem a pozváním na jejich další koncerty.“

Filharmonie Brno ve 4. abonentním koncertu  63. koncertní sezóny představila posluchačům další ze zdařilých projektů, ve kterých se spojením děl z časově a stylově vzdálených hudebních období snaží překlenout pomyslnou propast mezi slohy. Připravuje netradiční hudební zážitky, ve kterých předkládá krásnou hudbu „klasického“ symfonického repertoáru vedle hudby často myšlenkově závažnějších obsahů v moderním kompozičním stylu. V Besedním domě se tak Brnu představila vedle sebe Brahmsova Třetí symfonie, Houslový koncert Thomase Adèse a „Komorní“ symfonie Miloslava Kabeláče v jediném hudebně velmi intenzivním večeru…

 

20190328084517

“Glassova hudba je místy až vemlouvavá, prvky minimalismu užívá v míře i pro posluchače-laika zdrženlivé, až laskavé.”

“Skladba byla přijata publikem velmi pozitivně, navíc zde nehrozí porovnávání s vyznavači autentického provedení.”

“Jan Talich vládne svěžím, technicky suverénním projevem, Musím se upřímně podivit, jak se mu daří udržet si hráčskou kondici při tak vysilující činnosti, jakou je obor dirigování.”

Jihočeská filharmonie uvedla 27. a 28. března v Koncertní síni Otakara Jeremiáše v Českých Budějovicích dramaturgicky zajímavý koncert. Roční doby v proměnách staletí - za tímto vzletným názvem se skrývala kontrastní dramaturgie uvádějící jednu z vrcholných skladeb italského baroka - Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho - a v druhé polovině programu současnou tvorbu - Koncert pro housle a orchestr číslo 2 "American Four Seasons" (Americká čtyři roční období) skladatele Philipa Glasse. Obdobný námět ve smyslu mimohudební tematiky, ale komponovaný v soudobém hudebním duchu a soudobými technikami.

 

190327CFBernonMorkBockovawebres14cPetraHajska

„Cellista, velký obdivovatel Rostropoviče, se vyznačuje velice intenzivním vibratem a širokým zvukem. Jeho idol by byl pravděpodobně spokojen.“

„Salonenův epický opus byl technickým oříškem pro sólistu, zvukového technika, dirigenta a všechny členy České filharmonie.“

„Čas na zkouškách pravděpodobně patřil zejména Salonenovi a není se čemu divit. Práce dirigenta, sólisty i orchestru na tomto díle přinesla své ovoce.“

Mozart a Prokofjev a mezi nimi pouhé tři roky stará kompozice. To je abonentní program, který Česká filharmonie s mladým britským dirigentem Benem Gernonem prezentuje po středeční premiéře ještě dnes a v pátek. Esa-Pekka Salonen a jeho Violoncellový koncert hraný Trulsem Mørkem je před přestávkou velkým zážitkem: zvukově nesmírně bohatou skladbou využívající orchestr jako jeden velký ansámbl sólistů - skladbou mnoha impulsů, skladbou fascinující.