„Sledovať dirigentskú prácu Juraja Valčuhu na pódiu je zážitok, ktorý sa vyrovná aj tej nainvenčnejšej opernej inscenácii.“

„Vokálni sólisti museli svojím excelentným výkonom uspokojiť aj toho najnáročnejšieho poslucháča.“

„Nesporne jeden z vrcholov tohoročnej koncertnej sezóny.“

Na prvej marcovej dvojici abonentných koncertov Slovenskej filharmónie v dňoch 9. a 10. marca 2023 to v plnej sieni Reduty naplno znelo Wagnerom. Prominentný dirigent Juraj Valčuha, slovenský rodák a v súčasnosti francúzsky rezident, rešpektovaný, žiadaný a, žiaľ, zriedkavo sa za jeho pultom objavujúci dirigentský hosť nášho prvého orchestra, sa tentoraz podujal na koncertné uvedenie kompletného 2. dejstva opery Richarda Wagnera Tristan a Izolda s výnimočným sólistickým obsadením: Maida Hundeling, stálica našej opernej scény, spievala Izoldu, rakúsky tenorista Norbert Ernst hrdinného Tristana, česká mezzosopranistka Ester Pavlů Brangänu a charizmatický Peter Mikuláš kráľa Markeho (hviezdnu štvoricu doplnili dvaja členovia Slovenského filharmonického zboru - Juraj Kuchar ako Melot a Martin Mikuš ako Tristanov pobočník Kurwenal). Ak odhliadneme od ambicióznej poloscénickej prezentácie operného výberu z Tristana v júni minulého roku v dramaturgicky čoraz odvážnejšie napredujúcom Štátnom divadle v Košiciach, bolo to po takmer 90 (!) rokoch prvé uvedenie väčšieho tristanovského hudobného kompletu na domácom koncertnom pódiu či divadelnej scéne (naposledy sa u nás, prakticky prvýkrát od svetovej premiéry, opera Tristan a Izolda hrala v januári 1934 v bratislavskom SND). Nuž darmo, na uvádzanie náročných Wagnerových partitúr nemáme v porovnaní so susednou Viedňou, Budapešťou či Prahou vyhovujúce realizačné predpoklady.

„Slouží ke cti režisérce Kateřině Duškové, že vypráví právě toto a nic dalšího.“

„Paolo Gatto učinil z orchestrálního partu samostatný symfonický plán inscenace, který věci zintenzivňoval a doříkával.“

„Lívia Obručník Vénosová dostatečně vystihla psychologii postavy, i když se nedostala až k úplným krajnostem srdceryvné pravdivosti, a ani v jednom okamžiku nezklamala pěvecky.“

Pucciniho Madama Butterfly je ve světovém repertoáru sedmou nejhranější operou a v časovém rozsahu hlavní role dokonce zřejmě drží primát. Liberecké Divadlo F. X. Šaldy oblíbený a působivý titul nastudovalo právem. Soudě podle páteční premiéry, ztvárnila sopranistka Lívia Obručník Vénosová gejšu Čo-Čo-San jako svou dosud snad nejlepší roli, režisérka Kateřina Dušková našla dobrý klíč k prezentaci dojemného příběhu jako uvěřitelného komorního dramatu a dirigent Paolo Gatto, zásadní aktér projektu, dokázal učinit ze známého díla opravdový hudební zážitek.

„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“

„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“

„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“

Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to  i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.

„Navázání spolupráce s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem bylo při interpretaci Schnittkeho Faustovské kantáty společně s Českým filharmonickým sborem Brno v roce 2017 na Pražském jaru.“

„Jedná se o pečlivě propracovanou strukturu, která přesto působí velmi expresivně a emotivně. Orchestr hrál pod vedením svého šéfdirigenta velmi koncentrovaně. Propojení se sólovými houslemi bylo niterné a vypracovaná byla instrumentální barevnost.“

„Houslista Milan Paĺa hrál s expresivním, až démonickým výrazem, kterým uchvacoval publikum, stejně jako krásnými jemnými zářivými piany, zejména v diskantové poloze.“

Abonentní koncerty hrají nyní hudebníci brněnské filharmonie svým posluchačům jeden za druhým. Třetí koncert cyklu Filharmonie v divadle I se uskutečnil 9. a 10. března, přičemž je recenze psána z prvního, čtvrtečního. Plné Janáčkovo divadlo slyšelo Koncert č. 4 pro housle a orchestr Alfreda Schnittkeho a na housle ho přednesl původem slovenský houslista Milan Paľa. Ten je v Brně usazený a již natolik věhlasný, že jeho jméno přilákalo mnoho posluchačů. Ve druhé polovině večera zazněla Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.

„Tomáš Jamník patří k interpretům, kteří se dokáží během hry upřímně a radostně usmát, mnohdy hned poté, co dali najevo absolutní koncentraci.“

„Nicolas Chalvin při Berliozově Fantastické symfonii předvedl z francouzského přístupu to skutečně nejlepší.“

„Výkon, k němuž dirigent dovedl královéhradecké filharmoniky, zaslouží velký obdiv a úctu.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci svého „Malého symfonického cyklu“ na 9. březen 2023 večer, sestavený ze dvou stěžejních děl francouzského repertoáru. V podání orchestru se sólistou Tomášem Jamníkem zazněl První violoncellový koncert a moll Camille Saint-Saënse a poté přišlo na řadu ve městě dlouho očekávané provedení Fantastické symfonie Hectora Berlioze. Taktovky se ujal francouzský dirigent Nicolas Chalvin a podle bezprostředního ohlasu publika šlo o událost na úrovni, jakou krajská metropole ve východních Čechách již dlouho nezažila.

„Měla jsem pocit, že ke Kleinově sonátě má Kahánek osobní vztah."

„Schubertova Impromptu byla výrazem tak nasycena, až už bych ani nepotřebovala víc."

„Vztah Kahánka k Janáčkovi je obecně znám, a tak originální a kvalitní provedení této skladby pro mě nebylo žádným překvapením."

Ve středu 8. března 2023 se konal benefiční koncert klavíristy Ivo Kahánka v rámci festivalu Věčná naděje. Večer v Zrcadlové kapli pražského Klementina byl věnován podpoře lidí s Alzheimerovou chorobou v Alzheimer Home Pitkovice a byl třetím z šesti koncertů letošního 6. ročníku festivalu.

„Vstup klavíru se tak po krátkém zopakování úvodního tématu ihned přelévá do melancholického tématu vedlejšího, kde se ukazuje Chopinova hlavní parketa, tedy nádherné vedení melodické linky, v níž dokonale využívá zvuk a témbr klavíru.“

„Klavírista Jan Lisiecki má ve svých 27 letech renomé mimořádného klavíristy mladé generace. Už v patnácti letech podepsal exkluzivní smlouvu s Deutsche Grammophon, v osmnácti se stal nejmladším držitelem ceny Grammophone’s Young Artist Award, kterou získal současně s cenou Leonarda Bernsteina.“

„Ve druhé polovině zahrál Symfonický orchestr FOK Brahmsovu překrásnou druhou symfonii.“

Letošní koncertní sezóna Symfonického orchestru FOK je věnována Evropě a jejím jednotlivým národům, některé koncerty dokonce konkrétním hlavním městům. Středeční koncert, tedy především jeho první polovina, patřil polské metropoli, Varšavě. Ve Smetanově síni Obecního domu se po úvodní Malé suitě Witolda Lutoslawského rozezněl slavný Chopinův koncert e moll v podání polského klavíristy světového formátu Jana Lisieckého. Orchestr řídil rovněž polský dirigent Krysztof Urbański, mimo jiné vítěz Mezinárodní soutěže Pražské Jaro v roce 2007. Druhou polovinu koncertu pak obsáhla Brahmsova Symfonie č. 2.

„Jemný a současně rozhodný úhoz Vojtěcha Trubače se dobře uplatnil v bězích, v nichž vynikla okouzlující perlivost.“

„Návaznost v předávání témat, výborná souhra i precizní hra a v neposlední řadě seznámení s dílem Giana Carla Menottiho, u nás nepříliš hraného, bylo velkým plusem tohoto provedení.“

„Technické i výrazové schopnosti dopřály Anně Gaálové plné soustředění na tektoniku skladby i vypracování detailů.“

Časovým souběhem až nemilým byly dva páteční koncerty, odehrávající se v Lichtenštejnském paláci pražské HAMU. Zatímco v Sále Martinů hráli Akademičtí komorní sólisté v řadě nazvané Ti nejlepší, v suterénní Galerii probíhal ve stejném čase absolventský bakalářský koncert Anny Gaálové.

„Koncert byl komorního charakteru, kdy vystoupilo jen osm pěvců a tři instrumentalisté, pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. Zazněly madrigaly ze sbírky Claudia Monteverdiho, které vytvořil pro chrám San Marco v Benátkách.“

„Vokální složka se proměňovala v obsazení i počtu pěvců, čímž byla zaručena variabilita barevnosti zvuku, hlasy se barevně dobře doplňovaly a soprány vynikaly v sólových partiích, zatímco jako součást ansámblu byly ukázněně součástí výsledného celku, který byl vyrovnaný jak v dynamice, tak v barvě.“

„Doprovodnou složkou byly tentokrát jen tři nástroje, kdy se spolu doplňovaly theorba Jana Krejči a viola da gamba Lucie Krommer za podpory varhanního pozitivu Martina Jakubíčka, který se občas ujal i dirigování.“

Cyklus staré hudby, který produkuje Czech Ensemble Baroque v Brně již 11. sezónu, se tentokrát zaměřil na dílo Claudia Monteverdiho. Pod názvem Selva Morale e spirituale připravil soubor vokální koncert, duchovní a komorní, který realizoval v katedrále sv. Petra a Pavla, ve středu 8. března 2023. Výběr skladeb Claudia Monteverdiho, pod souhrnným názvem Selva Morale e sprituale pro vokální ansámbl a continuo, přednesl výběr umělců. Na místo jindy velkého orchestru hrálo pouze trio, a to ve složení theorba, viola da gamba a varhanní pozitiv. Zpívalo osm pěvců, kteří se střídali a přeskupovali do různých uskupení, to vše pod vedením sbormistryně Terezy Válkové. V prostoru katedrály sv. Petra a Pavla zněly skladby velmi autenticky.

„Všechny tři duchovní kompozice prokázaly, že rozhodnutí oživit je mělo a má opodstatnění.“

„I když opera tento večer nezazněla, dalo se cítit, že Neapol osmnáctého století je bez ní nemyslitelná.“

„Program nenápadně aspirující na skutečnou událost.“

Fialová barva symbolizuje v římskokatolické liturgii pokání a kajícnost, užívá se proto v postní době nebo při mších za zemřelé. A právě takovou barvu měl světelný design úterního koncertu Collegia 1704 v pražském Rudolfinu. Na programu byly duchovní skladby, které tomu odpovídaly. Miserere, Stabat Mater a Requiem ve ztvárnění skladatelů Scarlattiho, Traetty a Duranteho, barokních mistrů patřících k neapolské škole. V tuzemském koncertním životě šlo o nesporně podnětný a objevný umělecký počin.

„Vedle skvělé interpretace byla další ozdobou večera nápaditá dramaturgie, zahrnující díla od klasicismu po současnost, zvolená tak promyšleně, že tvořila jeden gradující celek.“

„Byl to Janáček oscilující mezi rozverností, melancholií, romantickou lyrikou, výrazně, oddaně a srozumitelně interpretovaný.“

„Barvy jednotlivých nástrojů se do sebe tak vpíjely, až tvořily zvukově dokonalou koláž.“

Jedním z největších klenotů české komorní hry je dechový soubor Afflatus Quintet, založený v roce 1995. Již dva roky nato zvítězil v prestižní Mezinárodní soutěži ARD, následovala řada úspěšných koncertů u nás i v zahraničí, dvakrát mu byla Českým spolkem pro komorní hudbu udělena Cena roku za mimořádné interpretační mistrovství. V rámci sezony spolku zahrál soubor na pondělním koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, který byl připomínkou pětadvacátého výročí jejich prvního vystoupení v tomto sále.

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“

„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“

„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“

Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques. Posteskl si, že operní divadlo nemají a že jediná skutečná kultura je v Evropě. Měl i neměl pravdu, jak jsem se během týdenního pobytu v Montréalu stačila dozvědět.

„Z dirigentky čišela zkušenost, uvolněnost, lehkost a grácie, a to zejména v porovnání s jejími mladšími kolegy.“

„Při gradaci, zhruba v druhé polovině věty, dokonce zahodila taktovku a nechala promlouvat pouze gesta holých, z výjimečného okamžiku třesoucích se rukou.“

„Po doznění poslední skladby, za stálého potlesku publika nastoupili všichni absolventi kurzu a Maestro Martin Sieghart jim po krátkém, německo-anglickém projevu rozdal diplomy.“

Třetí březnový den byla v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc koncentrována veškerá pozornost na dirigenty z Jižní Koreje, Litvy, Polska, Rakouska, Číny, Řecka, Turecka i USA. Ti zde během závěrečného koncertu, jenž byl vrcholem Mezinárodních dirigentských kurzů, předvedli nově nasbírané postřehy a zkušenosti, které jim během lekcí předal umělecký vedoucí a dirigent Maestro Martin Sieghart. Desítka vybraných dirigentů a dirigentek tam společnými silami uvedla Symfonii č. 39 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonii č. 4 Johannesa Brahmse.

„Bylo to osobní vyznání obdivu a uznání jak skladateli Viktoru Kalabisovi, tak světoznámé první dámě cembala Zuzaně Růžičkové.“

„Úvod hýřivou barevností a závěr drsným nástupem a hlučným tutti.“

„Celek tmelila jak pozorná interpretace, tak spontaneita.“

Z iniciativy Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, vzniknuvšího na popud obou manželů v roce 2000, se aktuálně odvíjejí téměř tři desítky podpořených projektů spočívajících hlavně v pořádání koncertů konaných nejen v Praze, ale i dalších městech České republiky v průběhu loňského a letošního roku. Přímo symbolický význam v této souvislosti přísluší koncertu z vybraných komorních skladeb V. Kalabise, konaného v Sále Martinů HAMU na Malostranském náměstí v Praze 28. února 2023 s názvem 100 let Viktora Kalabise.

„Celý recitál doprovázela PKF – Pražská filharmonie pod taktovkou Giacoma Sagripantiho.“

„Pretty Yende a Nadine Sierra si nejprve spolu zazpívaly duet Hraběnky a Zuzanky z Figarovy svatby, následoval duet z Rossiniho opery Alžběta, královna anglická a potom si každá pěvkyně zazpívala árii z komické opery.“

„Z projevu obou umělkyň vyzařovala nelíčená radost ze zpěvu, absolutní znalost zpívaných skladeb i interpretace jejich stylu.“

První březnový večer zpívaly ve Smetanově síni Obecního domu sopranistky Pretty Yende a Nadine Sierra. Do Prahy, města ve středu Evropy, se vždy sjížděli instrumentalisté, dirigenti, skladatelé i pěvci. V Novém německém divadle se pořádaly tzv. Májové cykly, kde vystoupila celá řada světových pěvců včetně Enrica Carusa nebo Lea Slezaka. Mnozí významní pěvci zde byli v angažmá, např. Hans Hotter. Hanuš Thein vzpomínal na hostování legendárního ruského basisty Fjodora Šaljapina v Massenetově opeře Don Quijotte v Národním divadle. V sedmdesátých letech minulého století pozval dr. Pavel Eckstein do Prahy vynikající světové operní pěvce, např. Helen Donath, Hildegard Behrens nebo José Carrerase. Po sametové revoluci se operní domy v Praze nejprve osamostatnily (aby se později zase spojily) a v souborech začala působit řada zahraničních pěvců. Někteří pohostinsky, jiní v angažmá. A tento stav trvá dodnes. Přestože se nikdy nejednalo a dosud nejedná o špičkové operní pěvce s mezinárodní kariérou v prestižních operních domech, nesmazatelnou stopu zde zanechali např. Tamara Kucenko, Galia Ibragimova nebo Valentin Prolat. V současné době převyšuje všechny zahraniční pěvce v Národním divadle angažovaná islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir...

„Výsledkem souznění nástroje a klavíristky se v Zahradníkově „salónu“ stal krásný hudební večer.“

„I této výzvě však Aneta Majerová dostála s bravurou a elegancí.“

„A i když celý cyklus je intimní zpovědí zamilovaného mladého muže, i žena-klavíristka Aneta Majerová přetlumočila tuto navýsost emocionální hudbu přesvědčivě, s vyhraněným smyslem pro její výrazovou barevnost.“

Epocha měšťanských salónů, k nimž neodmyslitelně patřily i klavírní produkce (tehdy většinou v podání domácích dcerušek nebo synků), patří v současné době minulosti. Jejich duch, tedy setkávání hudbymilovných přátel v příjemném komorním prostředí, které velmi přeje soustředěnému poslechu hudby, naštěstí nezanikl. Dnes už navíc bývá prováděn i na nejvyšší profesionální úrovni.

„Díky špičkové akustice jsme se velmi dobře slyšeli navzájem a mohli jsme si doslova hrát se zvukem svých nástrojů, jejich barvou, zacházet do takových pianissim, která jsou v jiných sálech nemyslitelná. Podle mne to byl akusticky nejlepší sál v Kansas City, “ svěřil se klarinetista Lukáš Daňhel.“

„Koncerty v Brně v Janáčkově divadle byly návratem do domácího prostředí a musely být pro hudebníky tvrdou realitou. Několik zkoušek v sále Besedního domu, kde se navzájem hudebníci neslyší, neboť se zvuk slévá do jedné zvukové koule, a poté jedna akustická zkouška a následné dva koncerty v Janáčkově divadle.“

„Dvořákova Osmá patří také k niterným skladbám orchestru. Postrádala ale svěžest, dřevěné dechové nástroje se ztrácely oproti ostatním, houslím chyběl vzlet a jen žestě se prosazovaly pevným a jasným zvukem.“

Návrat filharmonie z amerického turné byl v Brně kulturní událostí. Aby dali umělci ochutnat z jeho programu, představili abonentům na koncertě v Janáčkově divadle sestavu nejúspěšnějších skladeb, které v Americe zazněly. Byla to díla Bohuslava Martinů Thunderbolt P-47, Houslový koncert in D Williama Bolcoma, který byl uveden v české premiéře se sólistkou Yumi Hwang-Williams, a na závěr Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka. Vše pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z druhého večera, který se odehrál v pátek 3. března 2023.

„Zaujal dynamický rozsah orchestru, jeho kompaktní zvuk.“

„Celkové lyrické pojetí díla vyznělo díky klavíristově jisté technice hry a přesvědčivému výrazu pozoruhodně.“

„Orchestr přesvědčil svou neuvěřitelně širokou škálou barev.“

Plzeňská filharmonie jako pořadatel festivalu Smetanovské dny si již tradičně zve na zahajovací koncert festivalu hostující symfonický orchestr. Letos byli přizváni vynikající Norimberští symfonikové. Orchestr vzdálený od Plzně jen 200 kilometrů přesvědčil o svých kvalitách a překvapil svým odlišným charakteristickým zvukem. U klavíru a zároveň za dirigentským pultem exceloval Němec Alexander Blettenberg.

„Dívat se na věci jednoduše, nekompromisně a hravě: Robert Jindra zazářil s Janáčkovou filharmonií Ostrava a výtečnými sólisty.“

„Schittlerovi se podařilo od prvních not hrát s výstižnou charakteristikou, v níž dominovaly vlastnosti jako hravost, perlivost a nonšalantní koketnost.“

„Zejména v části, v níž hrál Hudeček sólovou pasáž pouze za tremolového doprovodu harfy, evokovalo jeho podání líbezné milostné námluvy a svádění.“

Janáčkova filharmonie zahrála pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Sólisty koncertu konaného 2. března v Kinu Vesmír byli německý klarinetista Johannes Schittler a český fagotista Jan Hudeček. Na programu byla převážně díla hudebních romantiků, dramaturgie tentokrát svedla dohromady skladby, které nezaznívají často.