„K provedení pozval soubor famózní klarinetistku Annu Paulovou, s níž loňského roku provedli v cyklu Břevnovská hudební setkání atraktivní program s názvem Podoby klarinetu.“

„Primarius Václav Dvořák pak upřesnil program koncertu, který soubor přizpůsobil komorní podobě setkání tím, že z každé skladby programu uvedl jen jednu větu, kromě poslední skladby vždy první.“

„V současném zájmu o život a dílo Josefa Myslivečka lze připomenut supraphonskou nahrávku smyčcových kvartetů a kvintetů s hobojistou Michaelou Hrabánkovou Josefa Myslivečka.“

V sobotu 21. ledna uspořádalo Doležalovo kvarteto vzpomínkový koncert v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na Malé Straně v Praze, aby tak vzdalo hold svému jubileu. Již celých padesát let existuje a hraje na pódiích ve vlasti i v zahraničí české kvarteto, které nese jméno svého zakladatele, violisty Karla Doležala, třebaže už není mezi námi a soubor tvoří generace nová. Kontinuitu názvu a interpretačního stylu si byli souhlasně vědomi jak zakladatel, tak nový primarius současné sestavy Václav Dvořák, který dědictví s kolegy přebíral. Stalo se tak rok po slavnostním koncertu k 30. výročí založení Doležalova kvarteta, který se konal ve Dvořákově síni Rudolfina v únoru roku 2003.

„Hudba je hodna svého tvůrce, je jiskřivá, rozpustilá, brilantní, španělské rytmy se tu objevují jen jako ilustrace, převládá styl nastolený Orfeem v podsvětí a nechybí sladkobolné melodie, které nezapomíná autor karikovat, ani pekelný kankán."

„Obsah operety je prostý, jak jinak. Místokrál je obklopen podlézavými a všehoschopnými lidmi, kteří mu pochlebují a udržují lid ve strachu. Ale o lidi tu nejde, představiteli lidu jsou dva mladí, věčně hladoví, zamilovaní pouliční umělci, Périchola a Piquillo."

„V každém případě to bude jistě opereta, která v případě potřeby využije příležitosti a začne útočit na nešvary ve společnosti. Pokud jí to ovšem výkonná moc dovolí."

Theater an der Wien se před léty profilovalo jako operní divadlo, ale v historii divadla je i slavná operetní éra. Nynější uvedení operety Jacquese Offenbacha La Périchole, nazvaná jako opéra-bouffe, jejíž premiéra byla v náhradních prostorách v Museumsquartir v pondělí 16. ledna 2023, bylo poněkud překvapivé. Inscenace byla v režii Nikolause Habjana, na scéně Juliuse Theodora Semmelmanna, v kostýmech Cedrica Mpaky a v choreografii Esther Balfe, pod taktovkou Jordana de Souzy hrál ORF Radio-Symphonieorchester Wien a zpíval Arnold Schoenberg Chor, pod vedením sbormistra Erwina Ortnera. V titulní roli La Péricholy se představila Anna Lucia Richter a David Fischer v roli Piquilla a Alexander Strömer v roli Místokrále.

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

„Chuhei Iwasaki je schopen podpořit svými gesty hráče v detailním frázování.“

„Houslistka Mayumi Kanagawa byla naprosto suverénní.“

„Vřelý tón smyčců a čistý zvuk všech dechových nástrojů doplněný dokonale zahranými sólovými vstupy prvních hráčů podtrhly vynikající vyznění symfonie.“

Plzeňská filharmonie provedla na svém dalším abonentním koncertě řady Diamant Sedmou symfonii d moll Antonína Dvořáka a Třetí houslový koncert polské skladatelky poloviny 20. století Grażyny Bacewiczové. Přizvána byla vynikající houslistka mladé generace Mayumi Kanagawa. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

„Balada blanická je hudba v idiomech, rozvrhu, průběhu a instrumentaci podobná jiným Janáčkovým partiturám, ale přece jen o stupeň méně výrazná.“

„Přesto, že základním znakem celého provedení byla pečlivá artikulace, muzikalita, ušlechtilost, nelze se zbavit dojmu, že Dvořák napsal díla, která jsou silnější.“

„Miloš Orson Štědroň napsal postmoderně rozvolněnou, přesto v některých parametrech pevně sevřenou skladbu, muzikální, poutavou, posluchačsky uchopitelnou, zábavnou.“

Česká filharmonie vsadila na odvážnou kartu. Pro abonentní koncerty tento týden zvolila premiéru současné novinky v kombinaci se dvěma málokdy hranými díly dvou českých klasiků. Miloš Orson Štědroň, Leoš Janáček i Antonín Dvořák nicméně pod dirigentským vedením Tomáše Netopila u publika v pražském Rudolfinu ve čtvrtek nakonec plně obstáli.

„Hráči s bohatými zkušenosti s hraním ve Vídeňské státní opeře vtiskli provedení Symfonie č. 7 e moll zcela přirozeně ve všech větách adekvátní epickou obraznost.“

„Symfonie má četné vrcholy, které Andris Nelsons vrstevnatě odstínil, přičemž orchestr vedl k velké flexibilitě v maximálně širokém dynamickém a barevném spektru.“

„Smyčcové nástroje dodali přednesu díla hloubku dramatického vyjádření.“

Po Novém roce se k Vídeňským filharmonikům vrátil proslulý lotyšský dirigent Andris Nelsons, který se světoznámým rakouským orchestrem uzavřel vloni ve Smetanově síni Obecního domu 77. ročník MHF Pražské jaro. V Praze společně nabídli festivalovému publiku díla A. Dvořáka, D. D. Šostakoviče a S. Gubajduliny. V lednu ve Vídni a pro koncerty v zahraničí nastudovali program s velkolepou Sedmou symfonií Gustava Mahlera.

„Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku v USA.“

„Viktor Kalabis byl bytostně spojen s Jindřichovým Hradcem, třebaže se narodil v Červeném Kostelci poblíž Náchoda. V malebném jihočeském městě studoval na gymnáziu a celý život se tam s manželkou Zuzanou Růžičkovou, legendární první dámou českého cembala, vracel.“

„Slavnostní koncert, který se konal v neděli 15. ledna v Rudolfinu, nastudoval a řídil hudební ředitel a šéfdirigent PKF–Prague Philharmonia Emmanuel Villaume, který spolehlivě motivoval jak celý ansámbl, tak sólisty z orchestru, kterým Kalabis vepsal ve variacích významové kadence.“

Na neděli 15. ledna připravila dramaturgie PKF-Prague Philharmonia ve svém orchestrálním cyklu 29. koncertní sezóny mimořádný večer. Ve spolupráci s Nadačním fondem Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové odehrála v Rudolfinu zahajovací koncert oslav 100. výročí narození skladatele Viktora Kalabise. Další koncerty, které Nadační fond v roce oslav podpoří v rámci projektu Kalabis100, uvedou v průběhu roku na mnoha místech republiky kolem čtyřiceti skladeb z jeho tvorby. Kalabisovo Canticum Canticorum bude v březnu dokonce uvedeno v Katedrále sv. Jana v New Yorku.

„Už od prvního cembalového akordu a prvních tónů houslí mě syntéza zvuku obou interpretů zaujala svou vznešeností."

„Rozdílný původ z jejich hry nebyl patrný ani náznakem a Bachovy skladby zněly, jako by na ně oba umělci měli naprosto stejný názor."

„Oba ve své hře využívali velmi jemných a nenápadných interpretačních prostředků."

Příslib, že úterní koncert bude neobyčejný, dával již pohled na jména interpretů. Spojení íránsko-amerického cembalisty a francouzské houslistky ve mně budil velká očekávání. Souhra umělců pocházejících z různých kontinentů nebývá tradiční, o to méně, když jeden z interpretů je držitelem ocenění Wigmore Medal za přínos a uznání dlouhodobého vztahu s londýnským koncertním sálem a druhá hráčka byla jmenována rytířkou francouzského Řádu za umění a literaturu.

„Dramaturgia predstavovala zaujímavý pohľad na hudbu prvej polovice 20. storočia – a v rukách SOČR-u sa jej dostalo kvalitnej interpretácie.“

„Napriek zrejmej technickej suverenite nehrala Vähälä „na efekt“, jej hra bola zreteľne premyslená, nechýbal jej prežitok.“

„Koncertné zážitky sa často spájajú najmä s výkonom sólistu – a hoci ma Elina Vähälä veľmi zaujala, zásadný zážitok som si odnášala zo záverečného Messiaena.“

Čisto z diel 20. storočia vystaval 16. januára Symfonický orchestr Českého rozhlasu program svojho abonentného koncertu. Večer s hudbou Janáčka, Bartóka a Messiaena dirigoval Sylvain Cambreling, sólového partu v Bartókovom Husľovom koncerte č. 2 sa ujala Elina Vähälä.

„V Metropolitní opeře byla Fedora poprvé uvedena 5. prosince 1906 s Linou Cavalieri a Enricem Carusem v hlavních rolích."

„Obsazení jistě dominovala bulharská sopranistka Sonya Yoncheva, které Fedořin part nečinil žádné potíže (ostatně není až tak náročný ve srovnání s rolemi v jiných veristických operách) a byla přesvědčivá i po herecké stránce."

„Rosa Feola zaujala svým zvonivým sopránem i hereckým pojetím bezstarostné Olgy a výborně si vedl i barytonista Lucas Meachem v roli de Siriexe."

V sobotu 14. ledna měli operní fanoušci na celém světě jedinečnou možnost v rámci přenosů The MET: Live in HD vidět veristickou operu Umberta Giordana Fedora. Měla premiéru 17. listopadu 1898 v Teatro Lirico v Miláně a Giordano ji napsal dva roky po Andreovi Chénierovi. Přestože v letech 1888/1929 napsal celkem třináct oper, na jevištích se nejčastěji uvádějí jako jeho nejúspěšnější opery právě jen Fedora a Andrea Chénier. Jestliže druhá jmenovaná prošla v posledních letech řadou našich operních scén, Fedoře jsou tuzemská divadla mnoho dlužná. Přitom se jedná o výborně napsané dílo, operu na kvalitní libreto i předlohu (V. Sardoua, podle jehož námětu vznikla např. Pucciniho Tosca a k jehož hře Madame Sans-Gêne Giordano sáhl později), o operu se strhující hudbou.

„Dramatické akordy, kontrasty plného zvuku a jemných ozvěn, dialog pravé a levé ruky, který se v leckterých místech stáčí až do půtek, snivost a křehkost, jež se však záhy vyjevují jako zdánlivé, to vše Matouš Zukal přednesl s nadhledem a naprostou jistotou.“

„De Falla sedí jejímu naturelu i hlasu, Kůstková byla oslnivá i oslňující, niterná, její hlas zněl jemněji, citověji, s temperamentem ztvárnila jednotlivé písně, kterým však dodala veškerou tíhu života.“

„Z klaviatury se stále neslo něco zajímavého, překvapivého. Za takového Schumanna by se nemusel stydět ani zralý maestro!“

Koncert v Sále Martinů na pražské HAMU, který se konal v pondělí 16. ledna a na němž vystoupili sopranistka Kristýna Kůstková a klavírista Matouš Zukal, nesl sice podtitul „k nedožitým 96. narozeninám Zuzany Růžičkové“, ale de facto oficiálně zahájil řadu koncertů, které se v průběhu letošního roku uskuteční u příležitosti 100. výročí narození jejího manžela Viktora Kalabise, významného hudebního skladatele.

„Režisér a scénograf Herbert Fritsch promítl své bohaté umělecké zkušenosti skvěle do symbolicky hravé moderní abstrakce.“

„Děj intenzivně gradoval a s četnými komickými situacemi a vtipnými zápletkami byl pro diváka poutavý.“

„Michele Mariotti ve Vídni přiznal, že i když se Gioacchino Rossini výrazně zasloužil o pozvednutí žánru opery buffa, vnímá skladatelovo mistrovské dílo na pomezí žánrů opery buffa a opery seria.“

Ředitel Vídeňské státní opery Bogdan Roščić a generální hudební ředitel Philippe Jordan zařadili v loňské sezóně na repertoár světoznámého rakouského divadla nejslavnější Rossiniho komickou operu Lazebník sevillský. K nové produkci byli přizváni významný německý režisér a scénograf Herbert Fritsch a renomovaný italský dirigent Michele Mariotti, oba umělci ve Vídeňské státní opeře debutovali. Současný hudební ředitel Teatro dell´Opera di Roma Michele Mariotti řídil 15. ledna 2023 ve Vídni své 19. představení s velkým úspěchem.

„Daniel Raiskin patrí medzi dirigentov, ktorí mozartovskej poetike dobre rozumejú.“

„Tvorbu Giju Kančeliho na Slovensku už desaťročia dôverne poznáme.“

„Jarolím Emmanuel Ružička predniesol Kančeliho dielo sústredene a s hlbokým vnútorným porozumením.“

Slovenská filharmónia vstúpila do nového roku dvojicou abonentných koncertov v dňoch 12. a 13. januára 2023 pod vedením svojho šéfdirigenta Daniela Raiskina. Ešte predtým absolvovala svoj tradičný silvestrovský a novoročný koncert s odľahčenou dramaturgiou; oba mal pôvodne dirigovať Robert Jindra, ten však pre náhlu zdravotnú indispozíciu v poslednej chvíli prenechal taktovku Rastislavovi Štúrovi... Daniel Raiskin pre svoje prvé tohoročné účinkovanie v bratislavskej Redute zvolil komornejšiu programovú zostavu so stíšenou dynamickou hladinou, ktorú tvorili diela W. A. Mozarta, Giju Kančeliho a Antonína Dvořáka. Orchester sa, na rozdiel od minulosti, zriekol ostro pointovaných akcentov brizantného fortissima a po celý večer pôsobivo čaroval so zvukom v pastelových farbách.

 „Dirigent Michael Schønwandt se v Brně představil již několikrát. Jeho úsporná, sevřená gesta, přesné nástupy a sugestivní výraz podněcovaly hudebníky ke kompaktnímu, barevnému a hutnému zvuku.“

„Druhou skladbu Hanse Abrahamsena Let me tell you přednesla sopranistka Nicole Chevalier. Byla vynikající, dala partu emoční sílu a jímavou barvu svého silného hlasu, který dokázala usměrnit a dát do služeb impresionistickému výrazu.“

„Symfonie č.5 Es dur op.82 finského postromantického skladatele Jeana Sibelia nesla v hornách bezchybně slavné labutí téma, které rezonovalo spolu s ostatními žesti, mělo obrovský tah a hutnou barevnost instrumentace a strhávalo napětím.“

Na prvním koncertě po Novém roce se na programu Filharmonie Brno objevila díla autorů ze severských zemí. Výběr ze suit Peer Gynt od norského skladatele Edvarda Griega, dílo současného dánského skladatele Hanse Abrahamsena Let me tell you, ve kterém vystoupila americká sopranistka Nicole Chevalier, a Symfonie č. 5 finského skladatele Jeana Sibelia. Večer řídil dánský dirigent Michael Schønwand. Recenzována je repríza, která se odehrála v sále Janáčkova divadla dne 13. ledna 2023.

„Je obdivuhodné, jakým způsobem se Avdeeva zvládne popasovat s výzvou. Jak se bez známky únavy a s přehledem pouští do dalších a dalších taktů rozsáhlé skladby.“

„Nasvícení sálu příjemně korespondovalo s tokem hudby. Na strop byla ovšem použita točící ornamentální světla, což už možná stálo za hranou vkusného pojetí.“

„Pražské publikum bezesporu zažilo jeden ze skutečně nevšedních koncertů, který lze zařadit mezi dramaturgicky nejodvážnější a zároveň nejzajímavější z celé sezóny.“

Ve středeční podvečer patřila Smetanova síň Obecního domu orchestru FOK pod taktovkou Andreje Borejka. Orchestr doplnila skvělá klavíristka Yulianna Avdeeva. Tajuplně nazvaný koncert lákal při bližším pohledu zejména svým zaměřením na pozdně romantická a modernistická díla 20. století. Za nejpřitažlivější kousky se dají na první pohled označit Prokofjevův Druhý klavírní koncert a kompletní provedení Skrjabinovy Páté symfonie Prométheus. Tragicky příjemným objevem se však stala i Karłowiczova symfonická báseň. Velmi dobrého provedení se dočkalo také Kabeláčovo Mysterium času.

„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu."

„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského."

„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena."

Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě,  byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.

 „Široký rejstřík tónů od lahodných k posluchačsky nepříjemným, zvuky evokující bicí nástroje, vibrato, intonační skoky, v dynamickém oblouku zahrané trylky, ševelení nástroje, to vše je neslýchané a Anna v této skladbě nezapřela svého učitele – specialistu na moderní klarinetový repertoár Karla Dohnala."

 „Daniel Wiesner patří k absolutní špičce českých komorních hráčů. Je spolehlivý, nestrhává na sebe pozornost, a přitom jeho brilantní hru vnímá posluchač jako přidanou hodnotu a rovnocenné partnerství."

 „Určujícím a rozpoznatelným rysem Vlčkovy hry je promyšlenost každého tónu, zodpovědnost za celkové vyznění skladby, pravdivost interpretace a oddanost skladbě, autorovi."

Jak hrají mladí interpreti, laureáti soutěží Pražského jara a Nadace Bohuslava Martinů? Klarinetistka Anna Sysová a violoncellista Vilém Vlček přesvědčili v úterý 10. ledna publikum Sukovy síně Rudolfina o tom, že minimálně s velkou erudicí a vysokým osobním vkladem.

„Cabani zasadili příběh Rusalky do protikladů současného světa a použili snad všechny zásadní artefakty, které ho charakterizují. Nevyhýbali se přitom ani vtipným konsekvencím, které operu okořenily, ani naturalistickým scénám."

„Opera je zarámována do stylu detektivky. V lese u jezera je v průběhu předehry nalezena mrtvola muže, kterého odváží sanitka. Na závěr je stejná scéna, jen policista zatýká Rusalku."

„Recenzované představení 11. ledna 2023 dirigovala asistentka Marka Ivanoviče, Anna Novotná Pešková, která překvapila profesionalitou a pohotovostí a dokázala dát orchestru plasticitu, hutnost a barevnost."

Soubor opery Moravského divadla v Olomouci uvedl pohádku Antonína Dvořáka a Jaroslava Kvapila Rusalka. Premiéra byla v pátek 16. prosince 2022 a vzbudila velké diskuse. O ty se postaralo svým režijním pojetím režisérské duo Šimona a Michala Cabanů. Oproti tomu hudební nastudování dirigenta Marka Ivanoviče konvenovalo Antonínu Dvořákovi a na repríze 11. ledna 2023, která obsazením odpovídala 1. premiéře, překvapila vedením orchestru jeho asistentka, mladá dirigentka Anna Novotná Pešková. V titulní roli Rusalky se představila Barbora Řeřichová, v roli Prince Jakub Rousek a ve dvojroli Cizí kněžna a Ježibaba Alžběta Vomáčková.

„Matthias Goerne je dostatečně hlasově vybaven, přesto se však nelze zbavit dojmu, že v případě Wagnera nejde o jeho nejvlastnější obor.“

„Schmidtova symfonie se hlásí k existenci tonálních center i k principům posluchačsky vstřícné instrumentace, zvukové libosti a psychologické čitelnosti.“

„Manfred Honeck udělal vše pro to, aby na dlouho asi ojedinělé provedení skladby, v tuzemsku neznámé, zanechalo dojem na dlouhou dobu.“

Koncert dirigenta Manfreda Honecka s Českou filharmonií se třemi výjevy z Wagnerových oper a závažným symfonickým dílem bratislavského rodáka Franze Schmidta byl ve středu v pražském Rudolfinu setkáním s vrcholným i pozdním hudebním romantismem a s typickou filozofující zatěžkaností umění německého jazykového okruhu. Nebyl ani efektním virtuózním ohňostrojem, ani brilantní přehlídkou interpretačního umění, ale vážným náladovým spočinutím. Působilo tak i vystoupení barytonisty Mathiase Goerna.

"U některých skladeb (jako v tomto případě) posluchače upoutají spíše než celek jednotlivé zvukově zajímavé fragmenty, se zvědavostí očekáváme, kam se daný hudební motiv (pokud takový rozeznáme) vrtne, s až intelektuální rozkoší sledujeme zajímavý rytmus, dynamické a barevné vrstvení." 

"Není divu, že Smyčcový kvartet g moll, op. 10 Clauda Debussyho zapůsobil jak z jiného světa. Dílo premiérované v roce 1893 v Paříži je plné barev, emocí, zpěvnosti, poezie, ba i exotiky."

"Klavírní kvintet f moll Césara Francka patří k nejvýmluvnějším, zvuku orchestru se přibližujícím dílům skladatele. Emocionální smršť, kterou autor při jeho tvorbě prožíval, se vepsala do výrazné expresivity skladby."

Přední komorní soubor převážně specializovaný na soudobou hudbu FAMA Quartet vystoupil v komorním cyklu PKF – Prague Philharmonia. Vedle kompozice současného slovenského skladatele Henriho Klimenta uvedlo kvarteto v pondělí 9. ledna i díla Clauda Debussyho a Césara Francka.

"Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka."

"Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor."

"Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm."

Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.