ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


10

„Pod taktovkou Ondreje Lenárda se tento večer hrála opera mající jak folklorní kolorit, tak patos velkého dramatu.“

„Větší prostor než Katrena mají v této opeře dvě mužské postavy: Ondrej - a Štelina, otec zabitého Jana.“

„Basista Jozef Benci se obdivuhodně proměnil ve vnitřně opravdového starého muže.“

Sedmdesát let od premiéry díla, dvacet let od premiéry inscenace. Suchoňova opera Krútňava se drží historické budovy Slovenského národního divadla. A stala se v ní už klasikou. Přinejmenším slovenskou. První ze čtyř představení naplánovaných v reprízách do současné sté jubilejní sezóny mělo v sobotu parametry setkání se zavedenou, usazenou hodnotou, sdělnou a nezpochybnitelnou.

 

14

„Kromě sborových pasáží skladba obsahuje i místa pro sólové hlasy, kterých se naprosto senzačně zhostili přímo členové souboru.“

„Ve všech polohách však Martinů Voices jen potvrzovali své nesporné kvality.“

„Závěrem krásného koncertu bylo famózní provedení cyklu Čtyři písně o Marii, kterým Martinů Voices dostáli svému jménu a pověsti.“

Pátý koncert festivalu Moravský podzim nabídl pestrý a současně jednolitý a celistvý program ze skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Jana Nováka. Do Brna zavítal komorní sbor Martinů Voices se sólistou Ondřejem Holubem pod vedením Lukáše Vasilka. Doprovázeli je varhanice Linda Sítková a kvarteto lesních rohů ve složení Jan Vobořil, Petr Hernych, Mikuláš Koska a Zdeněk Vašina.

 

15

„Zhudebněné texty přednáší s takovou upřímností a nad to srdečností, jako by je chtěla sdělit každému konkrétnímu člověku v sále.“

„Bylo znát, že před sebou máme interpreta, který je s klavírní tvorbou Martinů velkou částí svého života spjat, hraje s porozuměním a věcným klidem.“

„Upoutá od prvních okamžiků osobním kouzlem v příjemném srdečném projevu.“

Moravský podzim, jeden z našich nejvýznamnějších mezinárodních hudebních festivalů, zahájil v neděli úspěšně svůj jubilejní 50. ročník a každý den teď do brněnských koncertních prostor a sálů ve své pestré nabídce přináší nové hudební rozměry. Vedle francouzské dvorské hudby z Versailles nebo Mieczyslawa Weinberga a Petera Eötvöse zde má zvláštní místo i hudba Bohuslava Martinů. Jeho písně, které zazní mimo jiné i dnes, v sobotu, ve třech brněnských vilách, byly ve čtvrtek 3. 10. v podání mezzosopranistky Jany Hrochové a klavíristy Giorgia Koukla v Besedním domě pro posluchače zvláštním potěšením.

 

5

„Umanutá repetitivnost některých hudebních frází podtrhovala celkově deprimující atmosféru, ze které není úniku.“

„Černého humoru se posluchačům také dostalo, ale ne tolik jako v knižní předloze, ani ne tolik jako ve dvou slavných filmových adaptacích.“

„Námět by mohl nabídnout záminku k vytvoření skandální a prvoplánové inscenace. Tomu se Daubnerové podařilo vyhnout.“

První premiéra odvážné a náročné inscenace opery Lolita z pera významného ruského skladatele druhé poloviny 20. století Rodiona Ščedrina se odehrála v pražském Stavovském divadle ve čtvrtek. Druhá se tam koná dnes večer. Jde o první tuzemské uvedení čtvrtstoletí starého díla.

 

1

„Šťastná volba garanta festivalu přinesla ovoce v naprosto ojedinělém projektu – speciálně pro festival sestaveném smyčcovém sextetu, jehož složení by mohl Lípě Musice závidět leckterý z obřích světových festivalů.“

„Rychlé secvičení nemůže být dostatečně přesvědčivé? Čtvrteční koncert dokázal, že může.“

„Slyšet to všechno podané tak přirozeně a nadšeně bylo barvitým dobrodružstvím, které lahodilo duši posluchačů.“

Malebná německá obec Waltersdorf, ležící na svahu kopce Luž, při staré obchodní stezce mezi Čechami a Lužicí, se svými 1700 obyvateli neaspiruje na titul rušného centra, a přesto už počtvrté hostila koncert mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Příčinou je jak krásný kostel, který je útulnou a akusticky skvělou koncertní síní, tak dlouholetý cíl festivalu rozvézt hudbu do severočeského regionu i za německé hranice. Inspirován sympatickou decentralizací německé kultury, kde je běžné potkat špičkový koncert v malé obci či zapadlém klášteře, vydal se festival touto cestou, v Čechách ne zcela obvyklou, již před lety.

 

pátek, 04 říjen 2019 11:16

Rudolfinem znělo „Agněče Božij“

Autor:
20

„Šumařovo dítě, to byl Janáček smutný, ale vroucí, dramatický a přitom jemný, plný energie i melancholie.“

„Jan Mráček zahrál Prokofjevův houslový koncert - jedním slovem – skvěle.“

„Janáčkova Glagolská mše je jednou z nejoriginálnějších kompozic duchovní hudby vůbec a patří mezi největší světová hudební liturgická díla.“

Česká filharmonie připravila svým abonentům mimořádný zážitek. Na koncertu 2. 10. a ještě i po dva následující večery provedla monumentální dílo Leoše Janáčka - Glagolskou mši . Doplnila ji houslovým koncertem Sergeje Prokofjeva, který dal vyniknout jejímu koncertnímu mistru Janu Mráčkovi.

 

15

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme - záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální - interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně - vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera - Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován - a to beze zbytku.

 

DSC5083

„Pietari Inkinen předestřel symfonii v převažující náladě mocné, ale přesto moudře klidné vyrovnanosti.“

„Orchestr prokázal, že je hodně soustředěný, motivovaný a ochotný tvořit hudbu tak, aby posluchače naplňovala.“

„Mahlerova Třetí symfonie se hrává vzácně – a také to je vzácné dílo.“

Mahlerova Třetí symfonie je prý nejdelší mezi klasicky formovanými symfoniemi. Ano, její středeční provedení orchestrem FOK trvalo dobrých sto minut. Ale mnohem víc než pouhá délka poutala pozornost její krása. Šéfdirigent Pietari Inkinen dokázal skladbu modelovat a vymodelovat takovým způsobem, že sledovat známé idiomy i stálé nové a nové záhyby a proměny hudby bylo skutečným potěšením. Provedení zůstane dlouho v paměti jako emotivní, stylové a zdařilé. Souznění orchestru a dirigenta se nasčítalo až do výjimečného výsledku.

 

0

„Hlavním rysem zvuku salteria je jeho konejšivý, uklidňující a půvabně ladný tón.“

„Svět staré hudby se v tomto koncertním cyklu stává stále neprobádaným a vždy znovu překvapivým prostorem. Je skvělou motivací a inspirací pro ty, kdo v hudbě i v životě stále hledají“

„Koncert představil opravdu autentický zvuk, interpretky hrály na originální nástroje z 18. století.“

Mimořádný zážitek nabídl koncertní cyklus Barbary Marie Wiili, která uvádí v Brně už XVI. ročník oblíbených koncertů staré hudby. Salterio neboli barokní hackbrett či barokní cimbál je nástroj, který slavil největší rozkvět v Itálii v 18. století a nemohl chybět na žádné aristokratické slavnosti, zejména v Neapoli. Není mnoho hráčů, kteří by se rozhodli virtuózně věnovat tomuto nástrojovému unikátu. Do Konventu Milosrdných bratří v Brně přijela jediná sólová hráčka Franziska Fleischanderl. Společně s Barbarou Marií Willi vytvořily dramaturgii, ve které se zvuk salteria snoubil se svým mladším následovníkem, kladívkovým klavírem.

 

4

„Dramaturgie večera byla velmi promyšlená - až ďábelská.“

„Opět představil, co je na jeho hře cenné – od něžného vyjádření po intelektuální výstavbu skladby.“

„Kozák nese posluchače vzhůru; neopájí se vlastním uměním, ale myslí na publikum.“

Prvním klavíristou, který vystoupil v letošním, v pořadí druhém ročníku cyklu Hybatelé rezonance, byl Marek Kozák. Na klavíru C. Bechstein, „rezidenčním“ nástroji celého cyklu, zahrál v pondělí 30. září v Anežském klášteře skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ferruccia Busoniho a Sergeje Rachmaninova. A jak už řekl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, celý program recitálu koncipoval jako kontrast světla a temnoty v dílech těchto tří skladatelů.

 

6

„Pro zahajovací koncert jubilejního 50. ročníku festivalu Moravský podzim padla volba na minimalistickou operu Philipa Glasse Einstein on the Beach.“

„Neustálé opakování téhož otupuje vaše smysly a zkresluje vnímání času. Už posloucháme téměř hodinu.“

„Za tři a půl hodiny jsme nezpozorovali jediné zaváhání. Bylo by tedy ospravedlnitelné podezírat účinkující z toho, že jsou roboti.“

29. 9. 2019, 18:59 – na pódiu se pomalu formuje sbor. 19:00 – první gesto dirigenta: „One, two, three, four…“ – začínáme. Stále bzučící sál se uklidňuje, diváci pochopili, že netradiční koncert začal. Máme před sebou možná až čtyřhodinové představení.

 

4

„V jejich provedení se Rondo stalo zábavnou hudbou, v níž posluchači napínali svůj sluch i pozornost v očekávání, co se dál bude na podiu dít.“

„Po celou dobu hrála houslistka s takovou pozorností, věnovanou každému záchvěvu tónu, jako by hraní na housle bylo pro tuto chvíli tou nejdůležitější věcí na světě.“

„V obou interpretech jsme spatřili spojení uměleckého nadhledu s hlubokým uměleckým prožitkem, které daly Poème její jedinečný poetický a zároveň závažný charakter.“

Co dělá Lednicko-valtický festival v nabídce českých festivalů nebo koncertních cyklů speciálním, jedinečným? Vedle pečlivého výběru špičkových interpretů, kteří přednesou hudbu mnoha rozličných stylů a období, je to zajisté právě jeho umístění do mimořádně přitažlivých a architektonicky okouzlujících prostor Lednicko-valtického areálu, kde se koncerty odehrávají. Vedle toho je mimořádný i další rozměr festivalu, který má za cíl utužovat a prohlubovat mezinárodní kulturní odkaz této oblasti, a proto je hudební program festivalu obohacen též o přednášky a výstavu obrazů. Díky všem těmto aspektům se tak festival stává významnou událostí celého jihomoravského regionu. Ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. 9. byli pozváni francouzsko-holandská houslistka Cosima Soulez Larivière a český klavírista Miroslav Sekera, kteří nadchli přítomné romanticky laděným programem.

 

11

„Righetti vystavěl lyrické části do velmi zpěvného tvaru a varhany mu dýchaly krásou svých rejstříkových kombinací.“

„Pro své vystoupení v Praze zvolil dvě rozsáhlé skladby renomovaných francouzských autorů.“

„Jestli byla nutná ke společenskému oděvu na levé noze modrá a na pravé intenzivně červená ponožka, zůstává otázkou.“

Je významným dramaturgickým počinem symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, že do letošní koncertní sezony zařadil tři sobotní varhanní matiné ve Smetanově síni. Cenný romantický nástroj od firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe z roku 1912 byl v poslední době málo využíván a můžeme jen doufat, že FOK bude v pořádání varhanních koncertů dále pokračovat. Na prvním matiné 28. září vystoupil sedmatřicetiletý švýcarský varhaník Benjamin Righetti.

 

0

„Dirigent znamenite vystihol dramatický nerv diela i jeho záverečné, prenikavo apelatívne vyznenie.“

„Skúsený Judd volil v interpretácii striedme tempá s pôsobivým melodickým frázovaním a účinnou nástrojovou artikuláciou.“

„Indjicova hra sa aj po rokoch vyznačuje vzácnou noblesou prednesu, príkladnou kultúrou tónu a silnou individualitou umeleckého prejavu.“

Koncertom Slovenskej filharmónie sa v piatok, 27. septembra 2019, otvoril v hlavnom meste Slovenska jubilejný, 55. ročník Bratislavských hudobných slávností. Medzinárodný hudobný festival sa v priebehu desaťročí vyprofiloval na jedno z najvýznamnejších kultúrnych podujatí metropoly. Defilé svetoznámych orchestrálnych telies, znamenitých komorných súborov, hviezdnych inštrumentalistov a vokalistov, ktorí na festivale dosiaľ účinkovali, svedčí o prvotriednej práci jeho organizátorov a riadiaceho manažmentu. Možnosť vystúpiť na BHS sa stáva doslova prestížnou záležitosťou mnohých svetových umelcov. Pri pohľade na dramaturgickú zostavu nadchádzajúceho ročníka sa ukazuje, že ani tento rok to nebude inak.

 

5

„Šostakovičovo dílo zcela nevšedně začíná nebesky krásným, hluboce opravdovým, nekonečně dlouhým, klidným a posmutnělým nokturnem.“

„Sergej Chačatrjan, vše jen ne povrchní, byl objevem pana šéfdirigenta. Vybral skvěle!“

„Symfonie vyzněla elegantně, hravě, nesmírně muzikálně, ano – překvapivě; to vše ale v hranicích uměřenosti.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel koncertní sezonu zajímavým, ambiciózním a zdařilým způsobem. Páteční mimořádný koncert nasadil laťku hodně vysoko díky Sergeji Chačatrjanovi a jeho dech beroucí interpretaci Šostakovičova 1. houslového koncertu a pak i prostřednictvím neortodoxního výkladu Dvořákovy Osmé symfonie šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem.

 

4

„Slovenský filharmonický sbor byl Jozefem Chabroněm výborně připraven. Nadchla zejména dynamika jeho projevu.“

„Převažovaly nesmírně povedené momenty, které umocnily celkově nadstandardní kvalitu nastudování Ronaldem Zollmanem.“

„Bylo jen dobře, že dílo zaznělo v Plzni bez přestávky.“

Přestože Plzeňská filharmonie již v září natočila kompletní symfonie Jana Václava Tomáška a účinkovala i na open–air koncertě na Náměstí Republiky v Plzni při příležitosti slavnostního průvodu Vendelín, oficiálně zahájila novou koncertní sezónu až nyní svým prvním abonentním koncertem řady Diamant. Uvedla ve čtvrtek Missu solemnis Ludwiga van Beethovena. Dílo, které zaznívá spíše na festivalech, řídil při příležitosti stého výročí vzniku orchestru v Plzni nynější šéfdirigent Ronald Zollman. Přizván byl Slovenský filharmonický sbor a sólisté Marie Fajtová, Markéta Cukrová, Jaroslav Březina a Jozef Benci.

 

40

„Martinů? Promyšlené a naprosto zvládnuté nastudování, špičkový výkon.“

„Sukův pochod zahraný velmi dobře, i s bezchybnými fanfárami trubek v úvodu.“

„Václav Petr zahrál Koncert h moll opatrněji, krásně spolehlivě, zpěvně, bez přehánění temp.“

Olomoucká Reduta je z hlediska symfonického provozu sálem nevelkým, hodně útulným. Na koncertním zvuku Moravské filharmonie se to podepisuje značně, nikoli úplně ku prospěchu věci. Dojem ze čtvrtečního inauguračního koncertu nového šéfdirigenta Jakuba Kleckera zůstává přesto mimořádně příznivý. Zejména díky způsobu, jakým společně prezentovali Čtvrtou symfonii Bohuslava Martinů.

 

11

„Od prvního čísla programu bylo zřejmé, že posloucháme těleso s vytříbeným zvukem.“

„Krásná Benedetti je muzikální dáma, jež patří do širší světové špičky houslistek.“

,„Dvořákova Praha opět stvrdila vysokou úroveň, ve výsledku jsme byli svědky jednoho z nejsilnějších ročníků festivalu.“

Závěr letošního festivalu Dvořákova Praha ležel na bedrech Estonského národního symfonického orchestru s jeho bývalým šéfdirigentem a pro pověst estonského hudebního života stále aktivně pracujícím Neemem Järvim a skotskou houslistkou Nicolou Benedetti. Zahráli symfonickou báseň Úsvit Heino Ellera, Sibeliův Houslový koncert d moll a Čtvrtou symfonii Es dur Antona Brucknera Romantickou. A bylo to důstojné vyvrcholení festivalu.

 

5

“Už od počátečních not byl přednes Coriny Marti prodchnut vznešeností, jistotou a intenzitou.”

“Členové Scholy Gregoriany Pragensis disponují velmi zajímavou barvou hlasů v sólech a zároveň fungují dohromady jako zvukově homogenní, vyvážený celek.”

“´Sedm dní´ potvrdilo, že se lidé za těch několik století nezměnili; mají stejné emoce, motivace a touhu po vývoji a harmonii, jež vyjadřují hudbou.”

Slovo výjimečný je v kontextu koncertu Scholy Gregoriana Pragensis a významné interpretky staré hudby Coriny Marti na místě víc než kdy jindy. U Panny Marie Sněžné zazněla liturgická i neliturgická hudba pozdního středověku - a její velká část jako dosud koncertně neprovedený odkaz, vycházející z historických dokumentů Univerzity Karlovy a Rečkovy koleje.

 

00005

„Jaroslav Krček je vpravdě osobností renesanční.“

„Za svou elektroakustickou operu Nevěstka Raab obdržel cenu města Ženevy.“

„Náměstkyně ministra kultury JUDr. Kateřina Kalistová předala Jaroslavu Krčkovi nejvyšší rezortní vyznamenání Artis Bohemiae Amicis za celoživotní přínos české kultuře.“

Jsou lidé, kteří se už za svého života stanou legendou. K nim patří i letošní osmdesátník Jaroslav Krček, člověk mnoha dovedností. Skladatel, sběratel a upravovatel lidových písní, autor zpěvníků a sborníků, dirigent, sbormistr, hudební režisér, zpěvák, hráč na nespočet nástrojů, z toho několik velmi neobvyklých, dokonce i jejich výrobce, spisovatel, dramatik, umělecký vedoucí souboru Musica Bohemica. To vše často souběžně. A je pro něho typické, že své životní jubileum slaví prací. V rámci Břevnovských hudebních setkání uspořádal 23. září dva koncerty, které byly malým průřezem jeho tvorby.

 

0

„Kuriózní neuvěřitelný příběh třísetleté ženy proměňuje režisér v závěru v její emotivní veřejnou zpověď, odehrávající se v přímém přenosu.“

„Poselství zůstává: je to na světě dobře vymyšleno, když člověk není nesmrtelný.“

„Jakub Hrůša od prvních rázných taktů předehry po poslední úsečné údery drží Janáčkovu partituru pevnou rukou a dostává z ní, co potřebuje.“

Janáčkova a Čapkova Věc Makropulos je dynamickým a strhujícím hudebním divadlem, promlouvajícím mimořádně intenzivně do života každého z nás. Operní divadlo v Curychu ji od neděle hraje v režii Dmitrije Čerňakova jako krutě pravdivý a žhavě současný apel: važme si každého okamžiku, zvažujme, co děláme, protože naše přebývání na Zemi je konečné. Po hudební stránce stojí za inscenací Jakub Hrůša. Drží pevně v rukou otěže a iniciuje přesně zacílený výraz a zkratkovitou naléhavost, aby hudba nesla slova a věty a doříkávala jejich význam.