ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


2

„Kombinace Eschenbachova analytického přístupu k partituře a Bellovy hravé hry vytvořila z výrazově povrchního Saint-Saënsova houslového koncertu širokou hudební paletu.“

„Brucknerova hudba v sobě skrývá nepřeberné množství podob, které se často ztratí v patosu, který mají tendenci někteří interpreti vytvořit.“

„Brucknera držel Eschenbach pevně v rukou, zcela přesvědčen o jeho Pravdě.“

Poslední letošní koncert hlavní abonentní řady České filharmonie přinesl posluchačům vskutku sváteční hudební zážitek. Nejprve se českému publiku znovu představil skvělý a zajímavý houslista Joshua Bell se svým hravým zvukem, tentokrát ve Třetím koncertu h moll Camilla Saint-Saënse. V druhé části programu potom kouzlila Česká filharmonie v Brucknerově Třetí symfonii tak mocně a přesvědčivě, že bylo až neskutečné, jak ji Christoph Eschenbach dokázal vštěpit svoji jednoznačnou představu o interpretaci této obsahově široké hudby.

 

středa, 05 červen 2019 09:17

Padající řemen aneb Skoro všechno špatně

Autor:
6

„Smyk vybírali dirigent, sólista a orchestr hodně dlouho. Z pódia se nekontrolovaně ozývaly akordy, za které by se nemusel stydět skladatel o půlstoletí mladší.“

„Provedení, v němž si zřetelně ani dirigent, ani sólista nevěděli s obsahem hudby příliš rady.“

„Přes všechna pěkná místa s harfami, flétnami a opalizujícími plochami výsledek rozhodně ne nezapomenutelný.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zakončilo posledním jedenačtyřicátým koncertem renomované francouzské těleso Orchestre National du Capitole de Toulouse řízené Tuganem Sochijevem. Druhá polovina úterního večera v Obecním domě s Debussyho Mořem a Stravinského Ptákem Ohnivákem byla dobrá, ale Dvořákův Houslový koncert bude pro dirigenta a sólistu Renauda Capuçona patrně ještě dlouho noční můrou.

 

4

„Ibertův koncert je technicky hutná skladba, náročná jak pro sólistu, tak pro orchestr.“

„Pahud si s Ibertem hrál, místy až na hranici respektu k zápisu či na hranici kultivovaného zvuku.“

„Orchestr ožil v důvěrně známém repertoáru, v Čajkovském předvedl konečně všechny finesy své hry a dostál tak pověsti, která jej předcházela.“

Závěrečné koncerty letošního Pražského jara svěřila festivalová dramaturgie Orchestre National du Capitole de Toulouse. Toto slavné těleso se v pondělní v pražském Obecním domě představilo v Česku vůbec poprvé. Spolu se svým dlouholetým hudebním ředitelem Tuganem Sochijevem uvedlo rusko-francouzský program, jehož hlavním lákadlem byl hvězdný sólista, švýcarsko-francouzský flétnista Emmanuel Pahud.

 

2

„Každá skladba, aj vďaka interpretácii, mala potenciál publikum strhnúť.“

„Výkon Španiela Manuela Blanca bol skutočne famózny. Neviem si vybaviť, že by ma že by ma niečia hra na tento nástroj v minulosti tak oslovila.“

„Cottis a hráči SOČRu by najmä prechody medzi rôzne dlhými kontrastnými blokmi potrebovali ešte vyriešiť premyslenejšie.“

Hoci sa Alondra de la Parra, vyhlásená dirigentka z Mexika, nakoniec na Pražskom jare pred Symfonický orchestr Českého rozhlasu postaviť nemohla, publikum v Obecnom dome o zážitok určite neprišlo. Pohotovo ju totiž zastúpila ďalšia výrazná dáma, austrálsko-britská dirigentka Jessica Cottis. Stalo sa tak bez toho, aby sa zmenil program koncertu: 2. júna sme tak počuli diela Šostakoviča, Harutjunjana a Stravinského. Sólistom bol skvelý hráč na trúbku Manuel Blanco.

 

Choir-of-Martime-University-of-Szczecin

„Právě rozmanitost ukázala výjimečnost a schopnosti jednotlivých sborů.“

„Vzájemná upřímná podpora účinkujících vytvořila výjimečnou atmosféru.“

„Hudba není sportovním kláním. Největším oceněním by nakonec měl být zážitek z vystoupení bez ohledu na výsledek hodnocení porotců.“

Letošní 47. ročník mezinárodního festivalu pěveckých sborů a mládežnických orchestrů Svátky písní Olomouc vyvrcholil během sobotního večera závěrečným koncertem. Obdobně jako celý průběh festivalu byl spjatý s už tradiční renomovanou soutěží Mundi Cantant. Na pódiu olomoucké Reduty se představilo pět nejlépe hodnocených sborů z různých koutů světa. Večer otevřel Choir of Medical University of Białystok (Polsko) a následovaly Choir of the University of Economics in Katowice (Polsko), Choir of Martime University of Szczecin (Polsko), UCSI University Chamber Choir (Malajsie) a na závěr Atlantic Girls Choir (Kanada). O výsledku soutěže rozhodovala hlasováním odborná porota, ve které zasedla i řada zahraničních osobností, například britská dirigentka a sbormistryně Andrea Brown či chorvatský skladatel, sbormistr a hudební producent Branko Stark.

 

pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

Autor:
6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 

00

“Pro orchestr a také sbor Divadla F. X. Šaldy je inscenace jistě vítaným zpestřením repertoáru co do žánru a způsobu hry.”

“V případě postavy Káči jsme nebyli svědky naivity mladé zaláskované dívky, což Křížová svým projevem a umem podpořila a dodala Káči šmrnc odvahy a zdravého sebevědomí.”

“Nadčasovost tematiky dobra a zla, o moci mocichtivých nad bezmocnými, o síle lásky a naději, že vše nakonec dobře dopadne, přitahuje diváky dodnes.”

Cestovat za kulturou se vyplatí. Když však stojíte mezi Prahou a Libercem v dopravní zácpě, na chvíli zapochybujete. A doufáte, že to bude stát za to. Stálo. Původní americký muzikál Divotvorný hrnec (v originále Finian’s Rainbow) v režii Oldřicha Kříže a pod taktovkou Dalibora Tuže má za sebou úspěšnou premiéru na prknech Divadla F. X. Šaldy a spokojené diváctvo, pohlazené na duši.

 

00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 

1

„Orchester si Limonádníka strihol s očividným nadšením.“

„Každú chvíľu som čakala, že sa v aule strhne pravá jam session.“

„K pekným momentom patrilo aj legendárne sólo anglického rohu z Larga, Novosvetská Východočeského akademického orchestru by však asi ešte mala dozrieť.“

Východočeský akademický orchester, mladé teleso pracujúce pod vedením dirigenta Jakuba Piklu, odohral 30. mája svoj druhý tohtoročný koncert v plnej zostave. V aule Univerzity Pardubice ukázali, ako rôzne môže inšpirovať Amerika.

 

4

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

 

3

„Takové ovládnutí všech houslových technik, které Milan nestaví na odiv, ale prostě je „jen“ používá, jsem patrně v jednom večeru neslyšela.“

„Je problém, jak hodnotit celkový zážitek z koncertu. Zárukou působivosti je kontrast. A ten se během nokturna neobjevil.“

„Pro Milana Al-Ashhaba je Adam Skoumal jako hudební partner požehnáním.“

Velkou pozornost přitáhlo první vystoupení Milana Al-Ashhaba - loňského vítěze soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku na Pražském jaru. Poté co v únoru vystoupil v sále Berlínské filharmonie jako vítěz newyorské soutěže, představil se ve středu 29. května v nokturnu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Přestože koncert začínal o půl desáté, naslouchal mu téměř do posledního místa vyprodaný sál. To svědčí o tom, že Milan Al-Ashhab má nejen své fanoušky, ale jeho jméno je už natolik usazené v povědomí posluchačů, že nelení ani v pozdní hodině přijít na jeho koncert. A nutno zmínit i jméno klavíristy, který ho doprovází a svým uměním dotváří výsledný dojem – Adama Skoumala.

 

čtvrtek, 30 květen 2019 17:09

Severské i jiné kontexty koncertu FOK

Autor:
1

„Jde sice o historickou legendu, ale aktuální propagandistické poselství jejího námětu bylo a je dostatečně zřejmé.“

„K údernosti Alexandra Něvského patří kompaktní veliký a kultivovaný zvuk. Pražský filharmonický sbor takové kvality má a drží.“

„Jeho stradivárky mají mimořádně pěkný a mimořádně nosný zvuk, pianissima, kdy hrají housle samy, se nesla do sálu skvěle.“

Ruský a finský hudební program úterního koncertu festivalu Pražské jaro, řízeného Alexanderem Vedernikovem, možná zachytil složitost vztahů obou národů ještě podstatněji, než se na první pohled může zdát. Když Jean Sibelius komponoval Houslový koncert, bylo Finsko už celé století ovládáno carským Ruskem a ještě deset let muselo čekat, než dospělo k vyhlášení nezávislosti. Ale necelý rok poté, co Prokofjev zkomponoval hudbu k Ejzenštejnovu filmu Alexandr Něvský - na podzim 1939, po dvou desetiletích samostatnosti - napadla zemi sovětská armáda…

 

5

„Mantovaniho Cadenza n°1 posloužila jako velmi svěží, efektní, byť místy lehce cirkusový úvod koncertu.“

„Proto bych panu Widmannovi navrhl, aby svou kompozici přejmenoval na ´průvodce mladého člověka soudobou hudbou´.

„Srnkova kladba Overheating není Čajkovského klavírní koncert a uslyšet ji znovu naživo se jen tak nepodaří. Ach, tragédie soudobé hudby.“

V roce 2010 stanul na stupínku pražského Rudolfina jeden z nejslavnějších skladatelů druhé půle dvacátého století, Pierre Boulez, charismatický a nesmlouvavý umělec, který svou hudbou a neméně svými názory a postoji po celý život vyvolával prudké diskuze. Jeho úsporná, jemná gesta byla členy Ensemble Intercontemporain důkladně, až posvátně sledována a převedena do hudby. V ten památný večer byl v Praze naposledy. Pierre Boulez, který v roce 1972 Ensemble Intercontemporain založil, zemřel před třemi lety. Ensemble Intercontemporain žije nadále. V pondělí vystoupil na Pražském jaru.

 

0

“Oceňuji zejména dramaturgickou volbu písňové poloviny koncertu.”

“Bylo zajímavé pozorovat, jak interpretace operních árií nesla větší pečeť všestranné vypracovanosti technické, výrazové, mimické.”

“Kateřina Ochmanová byla zpěvačkám výbornou oporou tempickou, rytmickou a zjevně i interpretační.”

Koncert mladých pěveckých nadějí proběhl v úterý 28. května v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. V rámci 51. ročníku Festivalu Antonína Dvořáka se představily laureátky Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech - Kristýna Kůstková a Lucie Vagenknechtová. Za klavírního doprovodu Kateřiny Ochmanové přednesly výběr z komorního a operního odkazu Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka.

 

1

„Ivana Pavlů, která disponuje znělým a sytým sopránem, posluchače přesvědčila, že ani odlehčené baroko jí není cizí. V Händelově árii vystřihla koloratury velmi sebejistě.“

„Současně jsme byli přítomni zřejmě jednomu z nejlépe zvládnutých sólových výkonů v tomto díle v podání Ondřeje Koplíka.“

„Lze jen popřát JAMU více studentů dirigování sboru, kteří by se dokázali tak profesionálně uvést už na bakalářském absolventském koncertu.“

Jezuitský kostel v Brně byl místem absolventského koncertu sbormistra Michaela Dvořáka, který ukončuje teprve bakalářské studium v oboru dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. S Českým akademickým sborem, jehož uměleckým vedoucím je Michal Vajda, nastudoval a provedl v úterý skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena a Leoše Janáčka.

 


Janáčkova filharmonie Ostrava míří do Španělska. Zítra a pozítří vystoupí ve španělských městech Castellón de Plana a Torrent pod taktovkou domácího dirigenta Sergia Alaponta, pro kterého je podle jeho vlastních slov koncertovat v jeho rodné zemi potěšením. Na obou koncertech zazní první řada Dvořákových Slovanských tanců a v druhé polovině interpretačně nelehká, ale krásná a významná Symfonie č. 4 Johannesa Brahmse. „Španělsko je pro středoevropské orchestry málo dostupnou destinací, a to i přesto, že na počátku milénia vzniklo v této zemi mnoho moderních koncertních sálů a kulturních prostor. Dva z nich měla Janáčkova filharmonie možnost navštívit po velkém úspěchu na festivalu v Bilbau v březnu 2017,“ říká PR orchestru a ředitel Jan Žemla dodává: “Janáčkova filharmonie se po dvou letech vrací opět do Španělska, kde bude prezentovat Dvořákovu a Brahmsovu symfonickou hudbu. Pevně doufám, že se Španělsko stane další destinací, do které bude filharmonie pravidelně zajíždět.”


03

„Hned v introdukci jsme slyšeli nádherná pianissima orchestru následovaná sytou barvou mužského sboru.“

„Jakubu Kleckerovi bezpochyby vděčí toto provedení Svaté Ludmily za téměř dokonalou souhru. Současně nebylo možné přeslechnout, jak plasticky pracuje s dynamikou orchestru.“

„Po závěrečném akordu prakticky okamžitě povstal zaplněný kostel a potleskem si vyžádal trojnásobný návrat dirigenta a sólistů na pódium.“

Oratorium Svatá Ludmila, které představuje jeden z pilířů bohaté vokálně-instrumentální tvorby Antonína Dvořáka, v neděli uzavřelo abonentní řadu koncertů Českého filharmonického sboru Brno. Spolu s ním vystoupili orchestr Czech Virtuosi a sólisté Pavla Vykopalová, Jana Sýkorová, Tomáš Černý, Peter Mikuláš a Petr Levíček. Provedení v téměř zaplněném kostele sv. Janů řídil Jakub Klecker.

 

01

„Náročná díla bylo třeba proložit něčím dietním. České skladby proto byly obklopeny hudbou slavného Michaela Nymana.“

„Pokud je vůbec směrodatné používat slovo postmoderní ve vztahu k hudbě, Grahamova cesta od chorálu přes jazz až po tříakordový „popík“ a zase zpět taková přesně je.“

„Je příjemné vědět, že na tak dramaturgicky smělý počin se vyprodaly všechny lístky.“

Festivaly klasické hudby se vyznačují zvláštním privilegiem oproti festivalům jiných žánrů – s velkou chutí oživují hudbu mrtvých lidí. Většina z nás si ani nic jiného nepřeje. Chceme pozvednout naši duši prostřednictvím tklivých harmonií, jímavých melodií, čistých forem… zavřít oči a přemístit se v čase do dob, kdy v Praze drandily drožky a Mozart rychle dopisoval ouverturu ke svému Donu Giovannimu. Do dob, kdy parní lokomotivy poháněly vlaky jedoucí z Vídně do Prahy a Dvořák je vyhlížel ve svém fraku. Členové Bohemia Saxophone Quartet nám nic takového v nedělní květnové odpoledne 26.5. nedopřáli. Žádné romantické usebrání nám nebylo dovoleno. Zcela plánovaně a troufale se rozhodli pražskojarnímu publiku naservírovat hudbu pouze žijících autorů. Dva z nich se dokonce přišli osobně poklonit. Bez fraků.

 

02

„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!

„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“

„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“

Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.

 

09

„Krystalická hudba vídeňského klasika, která nic neodpustí a dá posluchači poznat všechny schopnosti a kvality hráčů. V tomto případě velmi vysoké.“

„Carolina Eyck svým hlazením, úhozy a místy i údery do vzduchu tvořila nenapodobitelný zvuk, vábící jeho obdivovatele jako sirény námořníky...v tom nejlepším slova smyslu.“

„Jestli se Martinů někdy dotýkal božského, muselo to být při tvoření Fantazie.“

Koncert s podtitulem Pocta těreminu byl jedním z největších lákadel a bonbonků letošního festivalu Pražské jaro. A to zdaleka ne pouze pro milovníky netradičních programů a nástrojových obsazení… Že toto všeobecné tušení bylo oprávněné, dokázal pocit levitace, který se s každou skladbou stupňoval a vyvrcholil tou poslední. Pachateli toho, co se níže pokusím popsat, se stali členové Bennewitzova kvarteta, těreministka Carolina Eyck, pianista Karel Košárek, hobojistka Alžběta Jamborová a dirigent Petr Louženský.

 

008

„Tempo symfonie se jevilo jako ideální.“

„Hlasového partu se ujala Bernarda Fink. Jako obvykle to byla sázka na jistotu.“

„Šéfdirigent si neodpustil odsazení, které finální harmonii ještě více oddělilo od předchozího tutti orchestru. Účinek byl absolutní.“

Janáčkova filharmonie Ostrava se rozloučila s dosavadním šéfdirigentem Heiko Mathiasem Försterem mimořádným večerem v Domu kultury. Společně s Bernardou Fink, Českým filharmonickým sborem Brno a Koncertním sborem Permoník představila Třetí symfonii Gustava Mahlera. Filharmonie ukázala, že velké mahlerovské celky nezískávají svoji hodnotu jen v Praze, ale že mohou být úspěšně a bez otravného drobnohledu vystavěny i jinde. Mahler z Ostravy byl příjemným překvapením.