Jiří Fuchs

Jiří Fuchs

Sbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista. Je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD.

Doc. Mgr. Jiří Fuchs je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).

0005

„Markéta Cukrová předvedla vysokou míru pěvecké kultivace, schopnost piana i pianissima, ale na straně druhé neváhala poskytnout auditoriu i nosná prostorová forte svého neobyčejně příjemného, ve všech polohách až ideálně kulatého tónu.“

„Roman Hoza mne velmi překvapil vycizelovaným podáním v muzikálních, vybroušených plastických frázích, šířkou dynamického rozsahu.“

„Výborní pěvci nechť mi odpustí, jejich výkony byly imponující, ale dvojité bravo volám klavíristovi Ahmadu Hedarovi.“

64. ročník významného Národního festivalu Smetanova Litomyšl je již v plném proudu a vedle velkých koncertů na zámeckém nádvoří lze vždy zaznamenat také zajímavé komorní koncerty. Nemívají tak velkou návštěvnost jako ony zmíněné, proto se odehrávají v komornějším prostředí Zámecké jízdárny, navíc mimo večerní čas. Takového rodu byl i písňový koncert mezzosopranistky Markéty Cukrové, basbarytonisty Romana Hozy a klavíristy Ahmada Hedara z písňové i klavírní tvorby především Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v neděli 12. června ve 14:30 hodin v Zámecké jízdárně atraktivního litomyšlského zámku.

 
00025

„Co bylo na první pohled silně pozitivním jevem večera, byla vysoká míra návštěvnosti, pořadatelé museli přidávat improvizované řady až těsně pod pódium, aby uspokojili velký zájem publika.“

„Představili se tenoristé Peter Berger a Jaroslav Březina, barytonista Adam Plachetka, basista Jiří Sulženko a sopranistky Alžběta Poláčková, Markéta Klaudová a Eliška Weissová.“

„Takže celkové resumé – dobrá věc se podařila, věrná láska zvítězila! V obdobně koncipovaných koncertech by bylo moc dobré pokračovat!“

Koncert 64. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl nabídl v sobotu večer program sestavený z operního díla Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.  V interpretaci sólistů a Orchestru Národního divadla a jeho šéfdirigenta Jaroslava Kyzlinka se konal pod poetickým názvem Ten lásky sen, coby ústředním motivem árie Mařenky ze Smetanovy světově proslulé Prodané nevěsty. Různá podobenství lásky se stala leitmotivem dramaturgie prvního z operních koncertů, které letos nahrazují obvyklá festivalová operní představení.

 
0001

„Petr Nekoranec vládne výbornou hlasovou technikou, šel si za ní usilovně a cílevědomě, což není zdaleka každému dáno do vínku.“

„Cenu za nejlepší skladbu v sedmém ročníku kompoziční soutěži mladých autorů do čtyřiceti let získala Kateřina Horká za Kvartet č. 2.“

„53. ročník festivalu byl úspěšným večerem ukončen, připraven je již příští, 54. ročník, který snad již nenaruší žádná nová epidemie.“

Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami uzavřel závěrečným koncertem 53. ročník. Slavnostní závěrečný koncert se uskutečnil 7. června v příbramském Divadle A. Dvořáka, s názvem Petr Nekoranec – operní galakoncert. Partnerem mu byla PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Součástí koncertu bylo vyhlášení Ceny města Příbram a vyhlášení vítěze sedmého ročníku kompoziční soutěže festivalu.

 
113

„Zvolit si pro vstupní část koncertu Schubertovu Osmou symfonii h moll je jistě skvělý dramaturgický tah. Jedná se o dílo mimořádné v celém symfonickém světě po Beethovenovi.“

„Klavírista Miroslav Sekera disponuje bravurní klavírní technikou, naprostým nadhledem nad technickou nesnadností obtížného partu.“

„Bravo Radku Baborákovi a celému Západočeskému symfonickému orchestru za vydařenou sezónu.“

V pátek 3. června zažil sál Casina v Mariánských Lázních krásný koncert Západočeského symfonického orchestru s jeho šéfem Radkem Baborákem. Atraktivní program zahrnoval díla epochy romantismu – Franze Schuberta, Franze Liszta a Gustava Mahlera. Nedokončená 8. symfonie h moll Schubertova je zajisté jednou z nejpopulárnějších symfonií světové literatury. Pro Lisztův virtuózní První klavírní koncert Es dur pozval Radek Baborák znamenitého sólistu, klavíristu Miroslava Sekeru, kterého zdobí krom mnoha jiných cen také první cena z Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních. Večer vhodně doplnila kompozice Totenfeier od Gustava Mahlera. Koncert de facto zakončil první sezónu v historii ZSO, kdy šéfovské žezlo převzal v Mariánských Lázních vynikající světový hornista a výborný dirigent Radek Baborák. Je tedy možnost se spolu s reflexí koncertu poohlédnout za končícím prvním rokem působení nového šéfa orchestru.

 
1

„Sílu výrazu navodil dirigent již v úvodu, ve vstupní hudbě skladby, až sugestivně silně vyznělo Dies irae a úderně, dramaticky naléhavě vyzněl Sanctus.“

„Radek Baborák si přizval ke spolupráci Pěvecký sbor Čerchovan (sbormistr Marek Vorlíček), jenž se tolik osvědčil při realizaci Dvořákova Stabat Mater v loňském roce.“

„Kvartet sólistů ve svém zvukovém celku – což je zde u Mozarta v koncepci zásadní – zněl vyrovnaně, čehož nebývám tak častým svědkem u těchto hudebních forem.“

Na Velký pátek 15. dubna byl nádherný sál Casina v Mariánských Lázních svědkem nadmíru zajímavého koncertu, na němž zaznělo Mozartovo skvělé finální životní dílo Requiem, posvěcené prožitkem skladatelova velikého utrpení v posledním roce života. K realizaci přizval šéfdirigent Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních – Radek Baborák – osvědčený Pěvecký sbor Čerchovan se sbormistrem Markem Vorlíčkem a kvartet sólistů z Opery Národního divadla v Praze, který vytvořili Barbora Perná, Karla Bytnarová, Josef Moravec a Zdeněk Plech. Velkoryse dramaturgicky pojatý koncertní večer byl doplněn skladbami Antona Brucknera a Wolfganga Amadea Mozarta, ač samo veledílo světové hudby – Mozartovo Requiem – by dokázalo naplnit smysluplný večer. O to více byl však koncert na počátku oslav tradičních Velikonoc dramaturgicky bohatý.

 
006

„Jiřímu Vodičkovi jistě pomáhá v úspěchu u publika krom zřejmé technické jistoty také jeho přirozené, sympatické chování na pódiu, s pocitem nadhledu a nonšalantní elegancí.“

„Druhá věta – světoznámé Largo – vyzněla kompaktně a ve výrazu přesvědčivě jak v choulostivém nástupu žesťů, tak v preciznosti frázování sóla v tématu anglického rohu.“

„Za výstavbu skladby a výrazový náboj náleží zvolání bravo panu Altrichterovi a celému orchestru, který hrál skladbu se zřetelnou chutí.“

Loňský ročník příbramského festivalu zakončila v říjnu 2021 Moravská filharmonie. Letošní, už třiapadesátý Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami zahájila 12. dubna 2022 Česká filharmonie s dirigentem Petrem Altrichterem atraktivním programem, který vytvořila populární, posluchačsky velmi vstřícná díla Petra Iljiče Čajkovského a Antonína Dvořáka. V Čajkovského proslulém Koncertu D dur pro housle a orchestr se představil houslista Jiří Vodička. Ve druhé polovině vstupního večeru zazněla Dvořákova Devátá symfonie e moll „Z nového světa“. Program přenesla Česká filharmonie do Příbrami z jarního koncertu v Rudolfinu v Praze, kde ho prezentovala 9. dubna.

 
14

„Poschnerův cit pro kompaktnost hry, pro plasticitu frází, diferencovanost dynamiky, pro výstavbu vrcholů dílčích a hlavních je naprosto zřetelný.“

„Bravo, takový kompaktní výkon orchestru v operním divadle je vzácný.“

„Aktualizací vytváří pan režisér Suschke jakýsi obecněji pojatý soumrak diktátora se scénickou výpůjčkou z Obersalzbergu v závěru díla.“

Ve velkém sále Musiktheateru v Linci se představilo 12. března 2022 vrcholné dílo Richarda Wagnera Parsifal. Stalo se tak pod taktovkou šéfdirigenta opery a Bruckner Orchestru Linz Markuse Poschnera a v aktualizovaném charakteru režijního pojetí ředitele Musiktheateru Stephana Suschkeho, která navodila vášnivé diskuze o přestávkách. V náročné titulní roli se představil německý hrdinný tenorista Heiko Börner, jenž se již osvědčil v Linci v roli Wagnerova Tristana. Pro uvedení vrcholného, třináctého hudebně dramatického díla Richarda Wagnera je nutný především výborný orchestr. Bruckner Orchestr Linz je pokládán v Rakousku za třetí nejlepší koncertní orchestr v zemi našeho jižního souseda. V roce 2020 obdržel dokonce Cenu „Bestes Orchester des Jahres“ za Wagnerova Tristana. Linec disponuje od roku 2013 novým, velkým moderním divadlem s výbornou akustikou, jehož auditorium pojme přes tisíc posluchačů. Pro uvedení vrcholných děl Wagnerových má velmi dobré podmínky. Z hlediska rozměru hudebního dramatu je začátek představení již v 17 hodin, aby večer s dvěma dlouhými přestávkami, umožňujícími velmi správně společenský efekt, mohl končit ve 22.00. Nejbližší reprízy jsou 27. 3., 9., 16. a 30. 4. 2022.

 
900

„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.

 
4003

„V popředí stojí vyspělý výkon Svatopluka Sema v nádherné roli Kaliny, u něhož se snoubí vzácně ve všech polohách hlasově vyrovnaný, kultivovaný projev.“

„Je příjemné vidět, kolik mladých pěvců využilo adekvátně v této milé inscenaci poskytnutou příležitost dirigentem a režisérem.“

„Na glosované repríze dominovaly především zdařilé výkony sólistů, ve spojení pěveckého a jevištního projevu.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla dne 5. února 2022 šestou reprízu půvabné inscenace Smetanovy opery Tajemství, v režii Tomáše Studeného a pod taktovkou dirigenta Martina Peschíka, na barevné scéně Davida Janoška. Inscenaci Tomáše Studeného, převzatou scénicky z Ostravy, doslova pronásledovala epidemie koronaviru, až neskutečně. V březnu 2020 první vlna záhadného viru uzavřela nejen Jihočeské divadlo hned po úspěšné premiéře. Poté se titul znovu objevil až na konci září 2020. Tehdy jsem vyslovil naději, že snad epidemie už končí a zdravé ovzduší jižních Čech další vlny viru nepřipustí… Byl to falešný optimismus. Nová vlna zase nešťastně reprízy Tajemství zastavila, ihned po jeho obnovení. A tak po dvou letech jsem byl rád svědkem šesté reprízy, dle vyjádření pana režiséra Studeného. Jako přesvědčený Smetanovec, od dětství dodnes, jsem nemohl chybět, vždyť jsem inscenaci Ostravské opery ihned na Smetanově Litomyšli moc doporučoval využít pro dramaturgii Jihočeského divadla.

 
99

„Plné forte Presta také ihned ukázalo záludnost nově upravené akustiky renovovaného koncertního sálu.“

„Bylo znát, že pan dirigent Vaupotić si potrpí na pevný rytmus a přesné rytmické zákryty v ritardandech a accelerandech ve skladbách.“

„Spontánnost a rytmická pregnance podání orchestru pod pevným vedením dirigenta s přesnými avízy v gestu byly pro mne přirozeným vrcholem večera.“

S trochou opoždění uskutečnila Jihočeská filharmonie v Českých Budějovicích 12. ledna svůj novoroční koncert, nastudovaný a řízený novým šéfdirigentem Miranem Vaupotićem. Má to svoji nespornou výhodu, neb v první den roku je pozornost hudebních příznivců upřena k tradičnímu koncertu Vídeňských filharmoniků v přenosech televizí. Následuje ihned Česká filharmonie, takže konkurence je v posleších koncertů – mediálním prostřednictvím – přímo na Nový rok značná. Miran Vaupotić zvolil program širšího stylového záběru, zdaleka ne soustředěný jen na obvyklý vyšší populár skladeb vídeňského střihu, byť se ho zcela nezříkal. Ryze za sebe podobný dramaturgický přístup vítám. Jen je mi trochu líto, že česká hudba i tentokrát zůstala poněkud stranou, připomenuta jen jednou Antonínem Dvořákem, ač takzvaný vyšší populár je právě v české hudební tvorbě neobyčejně bohatý. Ale byla zařazena populární čísla z klasické hudby italské, rakouské, ruské, francouzské, tím byla dramaturgie koncertu pestrá, nehrozila jednotvárností a již vůbec ne nudou. Navíc renovovaný prostor kostela svaté Anny, dříve Jeremiášovy síně, voní stále novotou, byť moje pocity ze zmenšení počtu míst v auditoriu a vnímání poněkud náhalové akustiky pro mne není jednoznačně pozitivní. O tom bude ale v reflexi zmínka.

 
Strana 1 z 7