Jiří Fuchs

Jiří Fuchs

Sbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista. Je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD.

Doc. Mgr. Jiří Fuchs je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).

405

„Radek Baborák ví, co chce, má jasnou koncepci díla, umí díla secvičit konstruktivně, smysluplně.“

„Hned v první větě zaujal Dalibor Karvay perfektním tónem, ideálně měkce tvořeným i v dlouhých pasážích, s bezvadnou intonací ve všech polohách.“

„Po doznění posledních tónů propuknul frenetický potlesk s dupáním a voláním bravo, standing ovation bylo doslova jako na povel.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních se podruhé v nové sezóně, 24. září 2021, představil ve Společenském sále Casina se svým novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. O úspěšném vstupním koncertu 10. září jsem na těchto stránkách referoval a osobnost Radka Baboráka v roli nového šéfa orchestru představil. Druhý koncert sezóny se nesl ve znamení tří velkých „B“ německé hudby, jak se vyslovil Brahmsův stoupenec Hans von Bülow: Bach – Beethoven – Brahms. Ba i historická posloupnost byla na koncertu zachována. Beethovenova Čtvrtá symfonie B dur zazněla v první části, zatímco Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77, byl postaven do druhé části večera. Sólistou byl znamenitý slovenský houslista Dalibor Karvay, v současnosti působící jako koncertní mistr Vídeňských symfoniků. Dvě velká díla nejen německé hudby, zásadní pro světový hudební vývoj, doplnil v entrée večera Johann Sebastian Bach Braniborským koncertem číslo 3, G dur, psaném pro smyčcové nástroje.

 
204

„Jsem důkazem faktu, jak obrovský vliv má lázeňský orchestr na hudební vnímání lidí!“

„Dirigentsky, to jest především v tektonice, vystižení stylu, ve vyváženosti temp a dynamiky, byl Brahms zřetelným vrcholem zajímavého večera.“

„Radek Baborák disponuje dobře čitelným, exaktním typem gesta, v jeho mimice se zračí výraz hudby, dokáže hudebníky strhnout k výrazné interpretaci.“

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních zahájil novou éru, když se 10. září představil ve Společenském sále Casina s novým šéfdirigentem Radkem Baborákem. Hudební osobností v českých hudebních kruzích dobře známou, ověnčenou řadou výrazných úspěchů v mezinárodním měřítku, především působením v Mnichovské a Berlínské filharmonii v pozici prvního hornisty. Každá změna v šéfovské pozici u symfonického orchestru je významná a obvykle přináší nové impulzy, nová očekávání. U orchestru, který slaví zároveň dvě stě let existence (založen roku 1821, tři roky před narozením našeho skladatele Bedřicha Smetany), je toto očekávání dvojnásobně významné pro město, široký region, ale i v mezinárodních souvislostech. Spolková republika Německo je velmi blízko Mariánským Lázním. Program inauguračního koncertu nového šéfa orchestru byl postaven na závažných dílech Bedřicha Smetany a Johannesa Brahmse, které vhodně doplnily skladby z tvorby Gustava Mahlera a Niccola Paganiniho.

 
100

„Severočeská filharmonie s Petrem Vronským představila na finálním festivalovém koncertu tři vynikající Dvořákova díla z oblasti symfonické hudby a jeho výrazných koncertů.“

„Leticia Moreno upoutala pozornost ke kráse svého tónového projevu zejména v rozezpívaném, působivém Adagiu ma non troppo druhé části koncertu.“

„Očekávaným vrcholem večera se však nestal nádherný Houslový koncert a moll, ale Novosvětská symfonie. Díky koncentrované hře orchestru a pevné, promyšlené výstavbě skladby šéfdirigentem Vronským.“

Třicátý, jubilejní ročník Mezinárodního festivalu Český Krumlov uzavřel koncert Severočeské filharmonie Teplice s jejím šéfdirigentem Petrem Vronským, dne 18. září 2021, v Zámecké jízdárně českokrumlovského zámku. Závěrečný festivalový koncert byl věnován 180. výročí narození Antonína Dvořáka, předního českého skladatele světového významu, jehož hudba nás dokáže naplňovat zvláštními pocity štěstí a pohody jako u málokterého jiného autora. Večer byl krásně stylově dramaturgicky vystavěn a okořeněn významnou houslovou virtuózkou Leticií Moreno, která zařadila Dvořákův Houslový koncert a moll. Vrcholem se však stala především výrazově silně dirigentem Vronským uchopená a interpretovaná Novosvětská symfonie, jedno z vrcholných symfonických děl české, ale i světové romantické tvorby.

 
5148816172774becea26ak

„Do galavečera si pozval mladé hosty, které sám zřejmě pokládá za perspektivní operní umělce, což byl dramaturgicky velmi dobrý počin.“

„Adam Plachetka předvedl svůj mozartovský repertoár s nadhledem, lehkostí, plným volumenem hlasu ve všech polohách.“

„Přídavek Adama Plachetky v podobě nejpopulárnější Figarovy árie byl završením příjemného, velmi pěkného operního večera.“

Třicátý ročník vrcholícího Mezinárodního hudebního festivalu pokračoval v pátek 17. září. V Zámecké jízdárně českokrumlovského zámku slavnostním večerem pěvce Adama Plachetky a jeho hostů – sopranistky Terezy Štěpánkové a tenoristy Daniela Matouška, společně s osvědčenou Komorní filharmonií Pardubice a dirigentem Janem Kučerou. Operní galakoncert byl věnován 230. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta, z jehož operního díla zazněla řada ukázek, pěveckých i instrumentálních.

 
514298178352f2e2cde10k

„Domingův hlas zní stále plně, v perfektní koncentraci do masky, která by mohla sloužit jako dokonalá ukázka pravé italské školy.“

„Hlas se rozezníval každým vstupem suverénněji, sebemenší stopa únavy se neobjevila ani ve třech přídavcích v závěru večera.“

„Zážitek večera byl pro mne osobně mimořádný. Ostatně standing ovation v závěru bylo naprosto oprávněné a signalizovalo pocity početného publika.“

Třicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov zahájil 4. září 2021 galavečerem v Pivovarské zahradě s vynikající a všestrannou světovou hudební osobností – španělským pěvcem i dirigentem – Plácidem Domingem. Partnerkami večera mu byly sopranistka Adriana Kučerová a mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Základním pilířem večera pro doprovody a řadu samostatných vstupních čísel byl zvolen Český národní symfonický orchestr pod taktovkou amerického dirigenta Eugena Kohna. Mezinárodní festival, podobně jako v loňském roce, byl pořadateli přeložen z obvyklých a léty zavedených letních měsíců kvůli koronaviru na měsíc září. Galakoncertem provázel osvědčený moderátor Jiří Vejvoda.

 
Chmelo-1

„V duetu Vaška a Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty se uvedli sympatickým projevem tenorista David Cizner a sopranistka Petra Prýmková.“

„Vilém Cupák árií Rudolfa z Pucciniho Bohémy velmi příjemně překvapil.“

„Dagmar Drechslerová má od přírody velký klad – charisma, které si vždy dovede získat srdce posluchačů.“

Letní mezinárodní interpretační kurzy se konají v Českém Krumlově už počtvrté. Od 19. července do 1. srpna jsou dějištěm v několika uměleckých oborech. Pořadatelem je Pražský hudební institut v těsné spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou v Českém Krumlově. V letošním roce vedou zájemce o Mistrovské pěvecké kurzy slovenský barytonista Vladimír Chmelo a německý basbarytonista Franz Hawlata. Na prvním ze dvou koncertů dne 24. 7. (druhý se koná 31. 7.) předvedli výsledky svého snažení svěřenci Vladimíra Chmela. Výstupy se odehrávaly v kostýmech a v aranžmá quasi jevištního charakteru, které připravil s účinkujícími režisér Jaroslav Brych. Klavírní doprovod zajistil Robert Pechanec, kostýmy navrhla Kateřina Slavíková.

 
Katka-Kachna-Pibylov5

„V ústředním kvartetu sólových rolí se představili Amir Khan, Ivana Veberová, Zdeněk Plech a Aleš Voráček.“

„Hudební stránka ležela na osvědčeném dirigentovi Martinu Peschíkovi, který se už mnohokrát osvědčil jako dirigent-praktik, s citem pro vedení pěvců, jejichž potřeby dokáže intuitivně vycítit.“

„Pan Pilař si musel jako nový operní šéf hodně dlouho počkat na své entrée, to se mu ovšem vydařilo nadmíru přesvědčivě!“

Opera Jihočeského divadla zahájila ve dnech 16. a 17. července letní sezónu – Léto s Jihočeským divadlem – představením premiéry populární Smetanovy komické opery Prodaná nevěsta. Stalo se tak přímo na návsi v Holašovicích, vzdálených přibližně patnáct kilometrů od metropole České Budějovice. Holašovice představují cennou památku, která je na seznamu UNESCO. Vynikající nápad realizovat právě zde populární Smetanovu operu! Už roku 1975 si zvolil legendární režisér a dirigent Václav Kašlík scenérii s typickými štíty holašovických selských domů ze šedesátých let 19. století pro svoji filmovou verzi Prodané nevěsty. Není náhodné, že půvabné jihočeské Holašovice lákaly a opětovně lákají k vytvoření inscenace Smetanovy komické opery. Pro Jihočeské divadlo je letní sezóna navíc tradičně zásadně důležitá známým Otáčivým hledištěm na zámku Český Krumlov, přidávají se Holašovice, ale také vodní zámek Blatná.

 
119

„Osobně miluji u hudebně geniálních komických oper Smetanových onu báječnou pohodu, harmonii, vyrovnanost.“

„Marek Šedivý si vedl dirigentsky velmi dobře, interpretaci Smetany měl promyšlenou v tempech i agogických momentech, jeho gesto je exaktní, plně srozumitelné.“

„Díky za večer plný optimismu, jasu a lehce naznačovaného humoru, díky za poctivé a noblesní hudební provedení, z něhož byl cítit respekt ke Smetanovu odkazu.“

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dne 10. července na Smetanově Litomyšli operu Bedřicha Smetany Hubička. V hudebním nastudovaní dirigenta Marka Šedivého, v režii Jiřího Nekvasila, na scéně vytvořené Jakubem Kopeckým, v kostýmech Simony Rybákové. V ústředních postavách díla se představili Luciano Mastro, Veronika Rovná, Svatopluk Sem a Martin Gurbaľ.

 
101

„Představení zaujalo především poctivým hudebním nastudováním dirigenta Jakuba Kleckera.“

„Komplexní uchopení náročné titulní role v podání Kateřiny Kněžíkové je obdivuhodné.“

„Princ Martina Šrejmy je příjemným překvapením festivalového večera.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo na festivalu Smetanova Litomyšl ve dnech 8. a 9. července Dvořákovu operu Rusalka. Autorovo vrcholné operní dílo datem své premiéry (březen 1901) – trochu překvapivě – náleží už hudbě dvacátého století. Rusalku hudebně nastudoval a dirigoval Jakub Klecker, v režii Radovana Lipuse, na scéně Davida Baziky, kostýmy navrhla Ha Thanh Špetlíková. Choreografie byla v rukou Jany Hanušové, v této inscenaci velmi podstatnou videoprojekci realizoval Otakar Mlčoch. Reflexe se vztahuje na představení v pátek 9. července, realizované na inspirativním druhém zámeckém nádvoří. V hlavní trojici rolí opery, na něž se tradičně upíná pozornost, byli Martin Šrejma a František Zahradníček, v titulní roli se představila Kateřina Kněžíková.

 
Jan-Malk---Tannhauser-50-leta-foto-z-historickch-tiskovin-DFX-v-Liberci

„Jan Malík patří svým datem narození do takzvané zlaté generace české opery, která vstupovala do praxe operních divadel v letech poválečných.“

„Jan Malík vynikl ve světovém repertoáru v obrovské šíři románského, ruského i německého repertoáru.“

„S Janem Malíkem odchází poslední ze zlaté generace pěvců, narozených ve dvacátých letech minulého století.“

Dne 18. června zemřel tenorista Jan Malík, jeden z nejlepších českých tenoristů hrdinného oboru druhé poloviny minulého století, narozen roku 1924. V loňském roce mohl ještě „v hodině dvanácté“ převzít Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Podstatu dlouhé pěvecké kariéry prožil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1953–1985. Často hostoval v Národním divadle v Praze, byl minimálně dvakrát jen krůček od angažmá ve zlaté kapličce, kam patřil svojí interpretační úrovní a vzácnou stabilitou svých výkonů. Řadě jeho výkonů jsem byl svědkem, tudíž se vůbec nejedná o zdvořilostní fráze. Viděl jsem Jana Malíka v Liberci, Plzni, i na scéně Národního divadla v Praze, vždy jsem byl nadšen mimořádnými pěveckými kvalitami i jevištní přesvědčivostí všech sledovaných výkonů. Naposledy vystoupil Jan Malík v Liberci roku 1987, již ve věku penzijním, nadšenému publiku se naposledy příznačně představil svým úspěšným Lukášem ze Smetanovy Hubičky.

 
Strana 1 z 5