Jan Hora

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.

3

„Bylo by zajímavé slyšet v Cassanově podání Viernovu symfonii celou.“

"Toccatu Jeana Guillou, skladbu nejvyšší obtížnosti, hrál David Cassan s naprostou suverenitou.“

„Cassanovy enormní improvizační schopnosti jsou tak výrazné, že bychom ho v budoucnosti rádi slyšeli v Praze při ryze improvizačním koncertu.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské minoritské bazilice sv. Jakuba zahájil mladý francouzský varhaník David Cassan, který velmi zaujal suverénním výkonem už na festivalu před dvěma léty. Vítězství v deseti mezinárodních varhanních soutěžích, mezi nimi v Chartres, St Albans a Haarlemu, ho katapultovalo mezi elitu světových varhaníků. Je vybaven obdivuhodnou hudební představivostí a vynikajícím smyslem pro zvukové barvy a jejich finesy, kterých bohatě využil u jakubského nástroje. Přistupuje ke skladbám osobitě a více výrazově ve srovnání se svým vystoupením před dvěma léty. Podpořen fantastickou technikou manuálovou i pedálovou, která nemá hranice, může si na královském nástroji dovolit naprosto všechno, což koriguje vynikajícím smyslem pro vystižení stylu interpretovaných děl.

 
7

„V roce 950. výročí vzniku kolegiátní kapituly na Vyšehradě v kostele sv. Petra a Pavla byl uspořádán první ročník varhanních koncertů Varhanní Vyšehrad.“

„Petr Kolař se představil v programu, který výrazně akcentoval moravské autory.“

„Sympatickým zakončením koncertu byl přídavek – vtipná, nápaditá a stručná improvizace.“

Při příležitosti výročí vzniku starobylé kapituly na památném Vyšehradě byl uspořádán z iniciativy mladého místního varhaníka Ondřeje Valenty cyklus čtyř koncertů „Varhanní Vyšehrad“ – na přelomu června a července za účasti našich varhaníků a s výhledem i mezinárodního obsazení pro další ročníky.

 
5

„Na svatomikulášském kůru v 18. století působil známý skladatel a pedagog František Václav Habermann.“

„Příznivý posudek Josefa Vocknera vyzdvihl jasnou intonaci jednotlivých hlasů i v plenu a technickou spolehlivost nástroje.“

„Můžeme jen litovat, že unikátní Zausovy romantické varhany nejsou víc využívány.“

Romantické varhany v hlavním městském kostele v Chebu postavil místní mistr varhanář Martin Zaus v roce 1894. Jsou dokladem vysoké úrovně jeho umění ovlivněného pobytem v Paříži u významného varhanáře Josepha Merklina a poznáním francouzského varhanářství. Jsou jeho největším nástrojem a shodou okolností se zachovaly v téměř nezměněné podobě do dnešní doby.

 
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
0

„Česká spořitelna se k blížícímu se padesátému výročí svého vzniku rozhodla vybudovat nový koncertní sál.“

„Od začátku bylo do velkého sálu počítáno se stavbou varhan.“

„Byla zvolena německá varhanářská firma Wilhelm Sauer z Frankfurtu nad Odrou.“

Pro rozvoj kultury v druhé polovině 19. století bylo rozhodnutí České spořitelny vybudovat v Praze reprezentativní budovu s koncertním sálem velice přínosné. Po dostavění byla sličná budova od roku 1885 na vltavském nábřeží centrem pražského hudebního dění. Po habsburském korunním princi byla nazvána Rudolfinum. Součástí nového sálu bylo také postavení nových varhan. Po vzniku Československa bylo Rudolfinum přeměněno na nový parlament a varhany odvezeny do Brna. Po vzniku Protektorátu byl sál navrácen zpět ke koncertním účelům a postaveny nové varhany, které byly ještě roku 1957 rozšiřovány. Až v sedmdesátých letech minulého století bylo rozhodnuto o stavbě dalšího – už třetího – nástroje, který by odpovídal současným požadavkům na stavbu varhan. Tento nástroj stojí a slouží dodnes.

 
1

„Nejstarší barokní varhany v Praze se shodou příznivých okolností zachovaly v unikátním nezměněném stavu ze 17. století.“

„Dá se předpokládat, že už v době gotiky stály v Týnském chrámu varhany, ale doložen je až renesanční nástroj z roku 1574.“

„Pro hudební Prahu 18. století bylo neobyčejně přínosné 41leté působení na týnském kůru Josefa Segera, skladatele a významného pedagoga.“

Týnské varhany jsou nejkrásnějším barokním nástrojem v Praze a pozoruhodným příkladem úrovně varhanářského umění 17. století. Jsou jedním ze tří nástrojů spolu s varhanami ve františkánském kostele ve Vídni a blízkém Klosterneuburgu (oba byly dostavěny roku 1642), které se zachovaly do dnešní doby v původním stavu. Týnské varhany se stylově řadí k varhanářství jihoněmeckému s krátkou oktávou v pedálu a rozsahem do malého a. Jsou vhodné především k interpretaci jihoněmecké barokní školy, italských barokních skladatelů a rakouských a českých mistrů 18. století. Máme málo tak zvukově kvalitních nástrojů a neumíme je využít k většímu počtu nahrávek i koncertů. Tak varhany Hanse Heinricha Mundta tiše čekají jako spící Šípková Růženka, až je někdo probudí a budou moci prokázat své vynikající zvukové kvality, které jsou při výhradně liturgickém provozu jen velmi málo využity.

 
111

„Vysoká muzikálnost a sympatické pohroužení do hudby oslovily obecenstvo především ve skladbách Petra Ebena a Lukáše Hurníka.“

„Nápaditý program měl vhodně zvolené dominanty i jejich odlehčení.“

„Půvabným zpestřením byly Haydnovy miniatury pro mechanický píšťalový hrací stroj.“

Již 80. varhanní podvečer v evangelickém kostele U Salvátora potvrzuje, že nenápadné koncerty první středu v měsíci na nové varhany firmy Eule z německého Bautzenu si od roku 2011 našly své obecenstvo a obohacují pražský hudební život. Příležitost k vystoupení dostávají spíš naši mladší varhaníci a varhanice, kteří této možnosti rádi využívají a svým hráčským elánem a nadšením oživují velebné zvuky královského nástroje.

 
úterý, 24 prosinec 2019 09:34

Varhanní matiné po francouzsku

Svoboda-2

„Pavel Svoboda je vybaven neselhávající technikou, neobyčejnou hráčskou jistotou a imponující zvukovou představivostí.“

„Gotická suita Léona Boëllmanna zazněla monumentálně v Introdukci a svižně a velmi rytmicky v Menuetu.“

„Vigilii Luboše Sluky zařazuje Svoboda často do svých recitálů a z jeho hry je patrné zaujetí touto skladbou.“

Díky pořadateli, Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK, jsou v této sezóně uspořádána tři varhanní matiné na cenný romantický nástroj Smetanovy síně z doby postavení pražského Obecního domu – dílo varhanářské firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe, které bylo různými přestavbami uvedeno do původního stavu. Program, složený z převážně romantické francouzské hudby, i interpret Pavel Svoboda přilákali v neděli před polednem četné publikum, které nešetřilo uznáním. Zdá se, že nápad pořadatelů s organizováním varhanních matiné padl na úrodnou půdu, a snad by se dalo uvažovat i o rozšíření jejich počtu.

 
2

„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“

„Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“

„František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“

Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který po studiích v Pardubicích, Praze a holandském Utrechtu zakotvil na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vybudoval oddělení chrámové hudby i hry na varhany, je zde docentem a v současné době i jejím děkanem. Pohledem do programu jeho vystoupení bylo možno konstatovat, že vypadá jako průřez skladbami varhanní hudby od renesance do současnosti a mohl by svádět k suchému odehrání, vhodnému spíš k ilustraci k přednášce o vývoji varhanní literatury v Evropě. Opak však byl pravdou.

 
11

„Righetti vystavěl lyrické části do velmi zpěvného tvaru a varhany mu dýchaly krásou svých rejstříkových kombinací.“

„Pro své vystoupení v Praze zvolil dvě rozsáhlé skladby renomovaných francouzských autorů.“

„Jestli byla nutná ke společenskému oděvu na levé noze modrá a na pravé intenzivně červená ponožka, zůstává otázkou.“

Je významným dramaturgickým počinem symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, že do letošní koncertní sezony zařadil tři sobotní varhanní matiné ve Smetanově síni. Cenný romantický nástroj od firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe z roku 1912 byl v poslední době málo využíván a můžeme jen doufat, že FOK bude v pořádání varhanních koncertů dále pokračovat. Na prvním matiné 28. září vystoupil sedmatřicetiletý švýcarský varhaník Benjamin Righetti.

 
Strana 1 z 3