Tomáš Cidlina

Tomáš Cidlina

Historik a publicista

 

Tomáš Cidlina vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnoval též studiu francouzštiny. V posledních deseti letech působí na Českolipsku a je zaměstnán jako historik ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. V roce 2018 zde byl pověřen kurátorstvím výstavy  věnované stému výročí vzniku československého státu. Publikoval několik knih, které se věnovaly hudební a literární paměti regionu. Je také amatérským violoncellistou a zprostředkovává na různých webech recenze z koncertů pořádaných v severních Čechách.

000

„Festival přišel o svůj rituál, o pro pořadatele elektrizující moment, kdy se začnou plnit sedadla v obecenstvu, a možná tento stimul mohl chybět i interpretovi.“

„Bach by se vpravdě divil, ale myslím, že by se mu to líbilo. Pokud by tedy pochopil zběsilý, možná infernální flažoletový taneček s lámanými rázy a důrazy ve třetí závěrečné větě.“

„Následovala bolestná, zádušní a nesmírně krásná Malinconia, v jejímž závěru zaznělo jakési fiddlerské poselství.“

Každoroční podzimní konání festivalu Lípa Musica letos naráželo na pandemickou kolizi, hrálo se nejen z radosti, ale také o čas. Ve vzduchu visel zákaz konání koncertů, a tak se stalo, že měl festival přijít o jeden ze svých letošních dramaturgických vrcholů. Ale nepřišel. Navzdory všem omezením se Josef Špaček ve svém sólovém recitálu divákům představil, a sice v režimu online.

 
LMR0298

„Z úvodní Toccaty na pozadí konce světa skutečně až mrazilo, následující Fuga zvolnila a ubrala na fatalitě, ačkoliv se z ní nevytratila závažnost a sdělení.“

„Posluchači jsou možná obecně uvyklí či mají v povědomí hlavně duchovní varhanní hudbu, Corelliho Concerto byl ale vysloveně rozverný kus.“

„Koncert vyvrcholil Händelovým Gloria. Jednalo se o velmi procítěně zahranou a mobilizující melodii, jejíž poslech dával jistý komfort a důvěru v cokoliv, třeba v to, že se bude dál hrát.“

Ještě se stále hraje, říkal jsem si už trochu s podivem, když jsem se chystal ne nedělní koncert Lípy Musicy v České Lípě v bazilice Všech svatých. Letošní ročník festivalu se stále kymácí pod poryvy, které s sebou nese mimořádná situace, ale jeho strom stále pevně stojí. V neděli uvedl místo původně zpívaného projektu náhradní program, varhaníka Vladimíra Roubala a trumpetistu Miroslava Kejmara.

 
20

„Naprosto originálním směrem odstartovaný večer, tak by se dal charakterizovat úvod koncertu, který obstarala groteskní variace na symfonickou báseň Enšpíglovo šibalství od Franze Hasenöhrla.“

„Akustika byla dobrá a nic nepohlcovalo zvuky zajímavého tělesa, naopak docela holé stěny a zaklenutý strop vytvořily zajímavý, až hallový, ale při tom nestudený efekt.“

„Závěr zněl velmi od podlahy, rustikálně, byla to taková skoro skočná, i když pořád silně ovlivněná zámeckým prostředím.“

Festival Lípa Musica v sobotu zavedl své diváky v rámci putování po severních Čechách do majestátního i pitoreskního děčínského zámku. Zde se představil velmi unikátní a pro potřeby festivalu vzniklý ansámbl Lípa Musica septet, pracující pod vedením uměleckého garanta festivalu a houslisty Josefa Špačka.

 
0

„Výborně zastoupené a namíchané hlasy souboru vytvářely velmi autentické zvukové vlny, vzájemně se prolínající a lehce přes sebe převalující.“

„Pokud by se z kolektivního výkonu mělo něco vyzvednout na piedestal, potom je to disciplína zpěváků, vzájemný respekt a společný cit pro prováděná díla.“

„Z velké části přinášel program úvahy nad křesťanskými motivy vzkříšení a zmrtvýchvstání Krista. Pomyslně sledoval přesun energií na hranicích tohoto a jiných světů.“

Sváteční svatováclavské zastavení festivalu Lípa Musica přivedlo jeho diváky vůbec poprvé do České Kamenice, městečka, které je tak trochu pozapomenutou perlou severních Čech. V kostele svatého Jakuba staršího zde vystoupil vokální soubor Cappella Mariana. Přenádherný děkanský chrám je unikátním trojlodním renesančním skvostem v jinak tak často barokizovaných Čechách. Právě sem se více než jinam hodil program večera, který primárně těžil z děl 16. století. Prostředí i hudba si nadmíru konvenovaly.

 
čtvrtek, 24 září 2020 11:36

Iva Bittová a bytostná naturálnost i láska

14

„Inu, jsou ženy primášky a jsou úžasné, ale zároveň je dobře známé, že Bittová dokáže sílu lidových nápěvů předat houslovým a hlasovým projevem jako žádná jiná.“

„Houslová technika Bittové se v určitých momentech vymykala klasické představě o hře na nástroj.“

„Martin Prokeš byl pro Bittovou stabilní platformou, na kterou přistavovala své rozkošné, někdy intelektuální, ale spíše přirozeně intuitivní a jaksi prahudební konstrukce a ozdoby.“

Je nabíledni, že uměleckému projevu Ivy Bittové je každá škatulka těsná. Díky svým hudebním kořenům, otevřenosti jakékoliv inspiraci i hudební erudici se Bittová s grácií, lehkostí, hravostí a neopakovatelností dokáže pohybovat ve vesmírech lidové hudby, rocku, folku, jazzu i klasiky a opery. Na festivalu Lípa Musica se Iva Bittová představila za takřka dvacet let jeho existence už několikrát, každý koncert byl ale jiný a nejinak tomu bylo i ve středu v evangelickém kostele v České Lípě.

 
neděle, 20 září 2020 10:23

Josef Špaček v roli sólisty i dirigenta

21

„V orchestru odvedly výjimečnou práci zejména smyčce, které byly náležitě emotivní a přesvědčivé a vlastní sdělení skladby se jim povedlo vkusně obléci a doprovodit.“

„Na emoce a na to, aby si všichni přítomní dílo užili, orchestr ani v nejmenším nerezignoval.“

„V druhé části koncertu Josef Špaček odložil housle a došlo z jeho strany na dirigování. Podle slov z úvodu koncertu se tak stalo ve světové premiéře.“

Sobotním koncertem se Mezinárodní hudební festival Lípa Musica uvedl poprvé v tomto roce v bazilice Všech svatých v České Lípě, tedy ve městě, kde je festival domovem. V programu, který uváděl orchestrální díla Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Wolfganga Amadea Mozarta, se představila Česká studentská filharmonie pod vedením houslisty a nově i dirigenta Josefa Špačka, který je zároveň uměleckým garantem festivalu.

 
MG4929

„Svým způsobem se ale jedná o skladbu ještě američtější než kvartet s tímto predikátem.“

„Peter Jarůšek se za cellem postaral o nádherné subtilní dlouhé tóny, které nesly hlavní sdělení.

„Dvořáka v tento den prostě nemohlo být příliš.“

Během nedělního svátečního dne celou naší společností rezonovalo 100. výročí vzniku československé státnosti. Ne náhodou zároveň s tímto datem vyvrcholil i sedmnáctý ročník festivalu LÍPA MUSICA. Protagonisty jeho závěrečného koncertu byl v Městském divadle v Novém Boru suverénní PAVEL HAAS QUARTET, posílený o hostujícího violistu PAVLA NIKLA a klavíristu LUKÁŠE VONDRÁČKA. A hrál se Dvořák.

 
MG6895

„Duše, které se v souboru setkaly, dohromady vytvářely dojem naprostého uměleckého i lidského splynutí.“

„Středověkým skladbám bylo ušito progresivnější a modernější aranžmá.“

„Sjaella potvrdila vynikající a nápaditou německou vokální školu.“

Vokální hudba zněla nedělním podvečerem na festivalu Lípa Musica v kostele svatých  Petra a Pavla v Horním Prysku. Jeho protagonistou byl křehký i silný ženský sextet SJAELLA z Lipska.

 
sobota, 29 září 2018 11:06

Porce muzikality na Lípě Musice

MG0255

„Zkrátka se rozhodli Mozarta řešit jinak a bylo to velmi zajímavé.“

„Milan Řeřicha hraje mistrně a ještě se přitom usmívá.“

„Podaly si ruce vynikající výkon muzikantů s výjimečně silně napsanou hudbou.“

Svatováclavský podvečer zavedl diváky festivalu Lípa Musica do kostela svatého Vavřince v obci Jezvé, která koncerty festivalu v den národního světce hostí pravidelně. Protagonisty pátečního večera byli klarinetista Milan Řeřicha opřený o smyčcové kvarteto Energie Nove.

 
neděle, 23 září 2018 10:51

Světové číslo mezi poli

a

„Jediné osvětlení obstarávaly desítky svíček rozmístěných po celém kostele.“

„Celek působil jako zázrak.“

„Obě zpěvačky, byť každá jinak, předávaly silné duchovní poselství.“

Sobotní zastavení festivalu Lípa Musica zavedlo jeho diváky do kostela svaté Barbory nedaleko Zahrádek, na jedno z nejkouzelnějších míst každoročního putování festivalu. Hlavními protagonistkami velmi intimního večera byly sopranistky Hana Blažíková a Barbora Kabátková. Program, kterým byly TEMNÉ HODINKY Jeana Françoise Couperina, se do kostela svaté Barbory hodil nadmíru, protože tam není instalován elektrický proud a jediné osvětlení tak obstarávaly desítky svíček rozmístěných po celém kostele.