„Trio znělo nad filharmonií velmi přirozeně a vyzařovalo uvolněnost a nesobecké sebevědomí. Pardubičtí jim byli kvalitním a klasicistnímu kusu adekvátním suportem.“

„Trubka do temperamentních pasáží vstupovala naléhavými fanfárami a už tak velmi plné dílo podtrhovala a rozstřelovala opět směrem k šostakovičskému šílenství.“

„Hudba není večeře, aby se na konci servíroval desert, hudba má gradovat. Mendelssohna-Bartholdyho dílo nebylo slabé, ale bylo zkrátka o mnoho prostší.“

Svatováclavský koncert letošního ročníku festivalu Lípa Musica byl věnován umělecké garantce festivalu klavíristce Jitce Čechové. Ta do České Lípy, nikoliv do Nového Boru, jak bylo původně avizováno, přivedla své přátele, tedy kompletní Smetanovo trio, trumpetistu Jiřího Houdka a Pardubickou komorní filharmonii, kterou dirigoval houslista Smetanova tria Jan Talich.

„Skladby v úvodu koncertu byly bez předělů a pauz; zazněly jako jedno pásmo, ve kterém oba citlivě hrající muzikanti přecházeli ladně mezi renesančními a barokními skladbami a vlastními kusy.“

„Pro diváky bylo příjemné přivřít oči a nechat se unášet volnou hudební krajinou. Nebyly zde žádné nečekané krpály a sešupy, cesta nevedla přes vysoké kopce, nebylo v ní mnoho zatáček a nabízela výhled do daleké krajiny na všechny strany.“

„Oba Davidové ukázali, že hudba kráčí dál, stále jinam a přitom stejně dobře funguje.“

Devátým letošním koncertem a zároveň třetím koncertem v Liberci pokračoval letošní ročník festivalu Lípa Musica. Ve velmi specifickém prostoru Nové synagogy vystoupili ve společném programu nazvaném Alter ego klarinetista David Orlowsky a loutnista a theorbista David Bergmüller.

„Hlavní nosnou ideou programu bylo spojení západního a východního hudebního světa a rytmické mentality, což bylo v pravdě náročné zadání.“

„Tural Ismailov hrající na starý francouzský pozoun byl duší souboru, který skutečně pojilo tolik vlivů, inspirací a hudebních postupů, že šlo skutečně o nevšední cestovatelský zážitek.“

„Sympatičtí interpreti si ale posluchače na svou stranu získali a dostalo se jim upřímného poděkování a aplausu. Pokud večer něco dokázal, tak to bylo podtržení známé pravdy o tom, že hudba nemá hranic.“

Páteční večer zavedl posluchače festivalu Lípa Musica do malebného Horního Prysku v Lužických horách. V místním kostele sv. Petra a Pavla se představil projekt s názvem Západovýchodní díván. Vystoupil soubor Anima Şirvani.

„Skladbu zahráli tak, jak by ji možná Beethoven napsal, kdyby žil o více než sto let později a stihl být políben jazzem a trochou bluesu a kdyby měl k dispozici dva ďábly hrající mu v hlavě bez přestání v šíleném tempu na housle.“

„Rázem je jasné, proč Janoška Ensemble jezdí po všech světadílech. Všude, kde rozbalí své nářadí, v tu ránu vznikne dav, který chce žít, plakat, smát se, pít, cokoliv, jenom se mu nechce domů.“

„Je to styl, který vyžaduje od interpretů hodně energie, ale odpočinout nedá ani posluchačům – bere si i dává.“

Festival Lípa Musica je ve svém regionu v severních Čechách nositelem vysoké úrovně klasické hudby. Zároveň se ale v každém ročníku nebojí přijít s projektem neklasickým, alternativním, osobitým. Během koncertu 18. září v nově otevřeném Jiráskově divadle v České Lípě se podařilo tato dvě různá a často protipólná předznamenání skloubit. Stačilo pozvat Janoska Ensemble.

„Lucile Richardot citlivě i majestátně přenesla duchovní a trauma obsahující emoci díla a vyplnila s ní zcela prostor kostela.“

„Lucile nezpívala na úkor souboru a Collegium ji nijak nekrátilo a neomezovalo. Byla dalším sólovým nástrojem.“

„Provedení Vivaldiho Nisi Dominus autora respektovalo, ale bylo též nadčasové, civilní i nevídaně silné. Vivaldim si Lucile Richardot razila vlastní cestu a její naléhavost byla až expresivní.“

Sobotní večer v libereckém kostele sv. Antonína Velikého byl ve znamení pátého koncertu letošního ročníku festivalu Lípa Musica. Pro posluchače koncertu byl připraven jeden z vrcholů letošního festivalového pořadu. V čistě vivaldiovském programu vystoupila francouzská mezzosopranistka Lucile Richardot opřená o soubor Collegium 1704 pracující pod vedením Václava Lukse.

„Matouškův Nemorino byl smutný, jímavě tragický a dokonale uvěřitelný.“

„Olga Jelínková se skvěle položila do své belcantové disciplíny, během které rozvibrovala nejen své hlasivky, ale i vzduch v koncertním sále.“

„Provedení kusu překonávalo prkna, na kterých se odehrával.“

Čtvrteční teplický koncert festivalu Lípa Musica hostil Koncertní sál tamější konzervatoře. V příjemném nevelkém prostoru, kde měl divák své interprety velmi blízko, s programem nazvaným Belcanto vystoupili sopranistka a členka opery v Lipsku Olga Jelínková a tenorista Daniel Matoušek. Klavírní doprovod duu zpěváků zprostředkoval Marcel Javorček.

„Když došlo na tremolo, tak se málem chvěly i stěny budovy.“

„Zpívala čistě, skvěle intonovala a diváky nechtěla připravit o nic, co je v jejím bohatém rejstříku pěveckých dovedností.“

„Markéta Cukrová je zpěvačka křehkého a jemného působení, avšak silného a opravdového výrazu.“

Jeden z posledních koncertů letošního ročníku festivalu Lípa Musica se konal ve velkolepé hale Oblastní galerie v Liberci. Původně zde měl vystoupit americký vokalista Joel Frederiksen. Pro nemoc interpreta však muselo dojít ke změně programu. Festivalu vyšla velmi pohotově vstříc mezzosopranistka Markéta Cukrová, která dorazila společně s theorbistou Janem Krejčou s programem věnovaným barokním písním italské provenience.

„Skladba začínala jemně a nenápadně, za moment ale rozvinula známé téma v šíleném tempu a s vynikající výpravou.“

„Byla to performance, která byla zcela programově na pomezí vynikající muziky a bujaré, leč nehloupé zábavy.“

„Došlo také na Dvořáka, ale konferující klarinetista dopředu varoval, že ho nebudou hrát normálně.“

Svižně běžící jednadvacátý ročník festivalu Lípa Musica nabídl v úterý večer další koncert, který byl tentokrát na pomezí klasiky a všeho dalšího jen představitelného. V Městském divadle v Novém Boru, na jednom z tradičních míst festivalu, vystoupil mezinárodní soubor Philharmonix: The Vienna Berlin Music Club, jehož členové jsou koncertními mistry Vídeňských a Berlínských filharmoniků. V tomto projektu ale dávají nahlédnout do svých mimopracovních hudebních aktivit.

„Pro majestátní program nedal Ensemble Inégal dohromady okázale monstrózní kapelu a sbor.“

„Sbor věděl, o čem zpívá, radosti zde bylo dosti a její zvěst zde byla krásně slyšet.“

„Jistota, že Bůh je dobrý a nemá nic proti radosti svých oveček, byla v díle všudypřítomná.“

Už několik let po sobě festival Lípa Musica, který je rozkročený na různých místech severních Čech, navštěvuje také blízké saské příhraničí. Kromě jiných destinací také evangelicko-luteránský kostel ve Waltersdorfu. V pondělí večer tam přijel s programem Händelových Chandoských žalmů Ensemble Inégal.

„Útulně a dobře se měli v duchovně zaměřeném programu Severáčku cítit i posluchači koncertu.“

„Projevu Severáčku je vlastní něžnost, ovšem kromě pracovitosti mu zbývá ještě prokázat vášeň pro prováděné kusy, která napomůže hlubšímu budování výrazu.“

„Děti, jakmile věděly, o čem zpívají, náhle zpívaly s větší radostí a intenzivněji.“

Sobotní večer festivalu Lípa Musica představil svým divákům novou festivalovou destinaci, a sice kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí nedaleko Liberce. Ve velmi slušně zaplněném kostele vystoupil s programem Sanctissima sbor Severáček, který tvoří žáci liberecké ZUŠ. Soubor, který v programu podpořil sólista Šaldova divadla basista Josef Kovačič, vedla sbormistryně Silvie Langrová.