„Hlavní kouzlo jeho návštěvník objeví v duchovním potenciálu, který funguje jako živá voda, jako nesmírně důležitá součást duševní hygieny a duchovního rozměru života dnešního člověka.“

„Sbližování s byzantskou hudbou neprobíhá ovšem jen v koncertních sálech a sakrálních prostorech, už 27. srpna se v prostorách HAMU konal festivalový celodenní workshop.“

„V průběhu celého září a října byla v kostele svatého Vavřince pod Petřínem možnost zhlédnout také výstavu tradičních rumunských bohoslužebných oděvů.“

„První a (stále) jediný festival“ pravoslavné hudby Archaion Kallos i letos posluchačům otevřel možnost ponoření se do sebe, jako vždy v příhodném podzimním čase. Interpreti z domácí i zahraniční scény se znovu spojili v myšlence oživit „starobylou krásu“ a v zajímavé dramaturgii propojovali východní hudební tradici se západní.

„Hudba svaté Hildegardy a svaté Kassie působí jako živá voda pro lidskou duši a vůbec nezáleží na tom, zda je člověk věřícím, či nikoli.“

„Hlas Evanthie Vavoulioti se nesl chrámem nenuceně a elegantně, podpořen doprovodnými hlasy členů mužské části Philokallia Ensemble.“

„Každá členka Tiburtiny je skvělou sólistkou a v tutti je pro všechny samozřejmost propojit se v témbru.“

Výjimečný koncert festivalu Archaion Kallos v pravoslavném chrámu svaté Kateřiny Alexandrijské sliboval neotřelé propojení vybraných děl dvou křesťanských skladatelek, Hildegardy z Bingenu a Kassie z Konstantinopole. V interpretaci řecké zpěvačky byzantské hudby Evanthie Vavoulioti a předního ženského vokálního souboru Tiburtina Ensemble se zrcadlila ryzí ženskost, která nepopírá křehkost, ale skrze její přijetí nachází sílu, která ve světě nemá sobě rovnou.

„Ze sólistky čišela úcta k rukopisům a frázím, které si ‚vymazlila‘ do posledního tónu, dozvuku, či tiché prázdnoty po něm.“

„Bartoňova skladba vytvářela dojem ozvěny zážitku, kdy je zachována a zesílena její syrovost. Silná slova žalmu jako by se do ní vpila, slova zmizela, nikoli však jejich energie.“

„Moodyho Fioriture je až dojemnou hudební výpovědí o tom, že jediný možný směr je ‚vpřed‘, ať se děje cokoli, což o to významněji rezonuje v kontextu světových událostí.“

Ani na letošním ročníku pravoslavného festivalu Archaion Kallos nemohl chybět koncert soudobé hudby a hudby 20. století, inspirované pravoslavnou spiritualitou. „Filokalie dneška“, jak zní podtitul koncertu, který se tradičně konal v galerii HAMU, byla plná čistě klavírních tónů, s výjimkou jedné zvukové stopy. Posluchači mohli být přítomni světové premiéře Hanuše Bartoně, ale také dílům Arvo Pärta, Johna Tavenera, Vasilijeho Mokranjace a Ivana Moodyho. Recitálu se zhostila klavíristka Radka Hanáková, a to precizně, s hlubokým zaujetím stran výrazové složky hudby.

„Už při vstupu cítíte úplně jinou atmosféru, na kterou si posluchači zvykli, rádi se v ní rok co rok noří a přicházejí se zvláštním respektem a kontemplativní náladou.“

„Pianistka Andrea Mottlová hrála s hlubokým klidem a rozdala jej na všechny strany.“

„Archaion Kallos disponuje příběhy a neváhá použít i nové prostředky k jejich vyprávění, to vše na poli duchovní i lidové hudby.“

Koncert Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos s podtitulem Hudba (z) ticha, Sacred memories out of silence zakončil další úspěšný ročník. Dalo by se říct, že se stal jistým zadostiučiněním vzhledem k loňské situaci, kdy byl festival v den zahájení nucen zastavit „rozjetý vlak“. Tradiční závěrečné koncerty vycházejí z hesychasmu, pravoslavné mystiky, a nabízejí spojení instrumentální a elektroakustické hudby. V Galerii HAMU za klavír usedla vynikající Andrea Mottlová a interpretovala díla Mariose Christou, Alexandera Knaifela a Valentina Silvestrova. Vyslechli jsme soundscape kompozici Slavomíra Hořínky a zvukové intervence Jana Trojana.

„Písně taneční i lyrické měly spád, byly pestré v rytmech a náladách, a především byly výjimečné precizní instrumentací, uchu lahodící tektonikou, výrazem a citlivým rozložením hlasů.“

„Nelze dále ignorovat fakt, že současný muzikant by měl mít také přiměřený rozhled v hudbě různých národů a brát byzantskou a mimoevropskou modalitu jako součást celosvětové hudební historie.“

„Na závěr bohatého večera vystoupilo s hlavními aktéry několik muzikantů věnujících se modální hudbě oblasti Středozemí a Blízkého východu… Netradiční set byl skvělou a milou tečkou celého programu.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos už tradičně nabídl večer s lidovou hudbou inspirovanou pravoslavím. Koncerty s podtitulem „Byzanc jinak!“ jsou obvykle jedním z vrcholů festivalu, neboť hudba jako společný jmenovatel spojuje originálním způsobem folklor a duchovní tematiku oblastí Řecka a Malé Asie. V pátek 15. října v Kampusu Hybernská, téměř na rok přesně od loňského, kvůli vládním opatřením zrušeného koncertu, podali skvělý výkon loutnista a zpěvák Gerasimos Papadopoulos a hráčka na perkuse a zpěvačka Alexandra Papastergiopoulou z Řecka. Ve třetím bloku večera se k nim přidali i muzikanti ze spolku Modalmusic.cz a zahráli společně několik písní.

„V kontextu duchovní hudby jsme vyslechli meditativní i výrazově proměnlivé a zvukově velmi dynamické kusy.“

„Sedláčkovo kvarteto s Radkou Hanákovou vydalo ze sebe při Gemrotově kvintetu to nejlepší a významně přispělo k úspěšnému a umělecky krásnému vyznění večera.“

„Nesmírně bohatý svět byzantské hudby zjevně nabízí velikou studnici inspirace k hudební tvorbě spolu s dotekem duchovního působení.“

Festival pravoslavné hudby Archaion Kallos ani letos nevynechal koncert soudobé hudby inspirované pravoslavnou spiritualitou, tentokrát v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Na programu byly dvě světové premiéry dvou českých skladatelů, Jiřího Gemrota a Jana Ryanta Dřízala, a jedna česká premiéra díla Philipa Glasse. V případě koncertů, které nesou v podtitulu název Filokalie dneška, jde o unikátní spojení tradičního s novým. V galerii HAMU se mohli posluchači pohroužit do dramaturgicky velmi šikovně postaveného programu, který navíc naplnil očekávání duchovního zážitku.

„Několikahodinové Celonoční bdění dalo pocítit, jaké by bylo octnout se na svaté hoře Athos a zažít autentickou pravoslavnou liturgii.“

„Gerasimos Papadopoulos s Alexandrou Papastergiopoulou nás pomocí online přenosu přenesli až do Atén, kde představili řeckou duchovní lidovou hudbu.“

„Počet účastníků workshopu umění interpretace byzantského chorálu dokazuje, že zájem o byzantskou hudbu rok od roku roste.“

Další ročník festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos za uměleckého vedení Maria Christou je za námi. Festival každoročně představuje v různých koncertních prostorech bohatý svět pravoslavné duchovní, ale také lidové hudby s pestrou dramaturgií. Jeho součástí byl také úspěšný workshop interpretace byzantské hudby, o který projevují zájem nejen profesionální hudebníci a zpěváci. Dále nabídl online přednášku o muži mnoha tváří a byzantologovi Egonu Welleszovi. Podívejme se blíže na to, jak, s kým a kde festival probíhal.

„Byzantská hudba a pravoslavná církev jsou často vnímány jako spojovací články mezi východem a západem.“

„Posluchač si ve své vlastní meditaci mohl klást otázku, zda se zpěváci nenachází také v jakémsi příjemném transu.“

„Bdění se tak mohlo stát nejen symbolicky vnitřním nočním dialogem, nad kterým opět vychází světlo.“

První a vydatný večer letošního vydání festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos přinesl hudbu rovnou ze Svaté hory Athos. Každý si během něj mohl uvědomit něco pro sebe a svůj vnitřní svět. Přes čtyři hodiny trvající Celonoční bdění s autentickou byzantskou hudbou v podání zahraničních hostů (Konstantinos Fotopoulos, Fotios Kalyvas) a členy pražského Philokallia Ensemble bylo časem pro bdění duše a momentem pro odpočinek unavené, namáhané mysli.

„Děvčata hrála s přesností a pragmatickým zanícením.“

„Dohromady se spojovaly v soubor s vkladem ženské jemnosti, přizpůsobivosti i schopností stát samostatně v sólových myšlenkách.“

„Akordeon dostál svým virtuózním možnostem a hned na začátku si užil exponovanější plochu. Saxofonista nezůstal pozadu a na hudební motivky živě reagoval.“

Pražský festival soudobé hudby Contempuls si pro letošní ročník připravil mimo jiné tři světové premiéry. Tu z dílny Jakuba Rataje jsme mohli vyslechnout v centru současného umění DOX v podání německého Tria Catch – tři ženy. Ve druhém poločase se představilo POING, trio z Norska – tři muži. Večer ve formě dvou kratších koncertů měl mnoho odstínů a nálad, od zahloubanosti po veselou, avšak ukotvenou ztřeštěnost. Každopádně gradoval a posluchač mohl odcházet s úsměvem, možná i s (Beethovenovou) písničkou na rtech.

“Vše se na jevišti odehrává velmi, velmi pomalu. Hluboký smysl má každý pohyb, obraz a jeho postupná, oko-uzlující výstavba.”

“Výjimečně krásným se stal obraz, kdy se zpěváci dotýkali rukou a následně rty tak, že na prknech, co znamenají svět, se objevilo rudé láskyplné srdce se zlatým popraškem...”

“Costanzo se zaskvěl v nádherné něžné barvě a jeho počáteční non vibrato pohladilo i to slunce v pozadí obrazu, ke kterému vystoupal po schůdkách.”

Fascinujícího provedení opery Achnaton od Philipa Glasse v režii Phelima McDermott byla svědkem plná a dychtivá Metropolitní opera v New Yorku a mnoho návštěvníků kinosálů po celém světě. Působivou symboliku světa starověkého Egypta podtrhla ústřední trojice postav a třpytivé výkony sopranistky Díselly Lárusdóttir, kontraaltistky J’Nai Bridges a doslova slunečný kontratenorový part Anthonyho Roth Costanzo. Orchestr vedla Karen Kamensek, čímž si odžila svůj debut v Met spolu s J’Nai Bridges.