Kristýna Farag

Kristýna Farag

Publicistka, flétnistka, pedagožka.

Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio 
Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v 
kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008).

Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.

DSC8411

„Celý kvartet byl zahrán s nadhledem moudrého šamana a zároveň neupřel nic z náladových extrémů, které v něm můžeme slyšet.“

„Haasovci dokázali hrát s velikou vnitřní vášní, avšak s měkkostí a hlubokým porozuměním obsahu.“

„Hra jednotlivých hráčů povídala a kdo pozorně vnímal, mohl zaznamenat slova a věty, které se na prknech Rudolfina klubaly s až šokující konkrétností.“

Hvězdné smyčcové kvarteto s nepopiratelnou aurou pokory vystoupilo v Rudolfinu v rámci cyklů komorní hudby České filharmonie jako rezidenční soubor sezony Českého spolku pro komorní hudbu. Dvořákovu síň rozezněly tóny tří smyčcových kvartetů Dmitrije Šostakoviče, a to 2., 7. a 8., které také bude ensemble v květnu nahrávat. A jak už to u Haasovců chodí, je opravdu na co se těšit.

 
powell-741373-topfoto1-pgbm3

“Sólista ví, kam míří, své tóny sází jistě a tvrdě, z tohoto dojmu ale rychle vyvede barvami, linoucími se z klastrů, které otevírají dveře do zcela nových světů.”

“Sportovní výkon neskutečných technických dovedností večera pokračoval v pasážích, ze kterých by se nejednomu klavíristovi zamotala hlava...”

“Před strhujícím výkonem po energetické a výrazové stránce Jonathana Powella nelze než smeknout.”

Je zvláštně příjemné, když se citlivě protnou protiklady a vytvoří dojem harmonie, chvíli nulového bodu, kolem kterého každý ve svém životě oscilujeme. Kostel sv. Vavřince pod Petřínem, ústřední bod Nebovid, kdysi jedné z nejstarších vesnic na levém břehu Vltavy, byl v sobotu svědkem dvou recitálů britského pianisty Jonathana Powella. Zazněla na nich díla hudby 20. a 21. století. To vše pod hlavičkou Mezinárodního institutu a festivalu Prague Music Performance. Bohatá nadílka soudobé hudby v prostoru původně románského kostela a výrazná umělcova osobnost byla lákadla, která i při jednom z prvních svěžích jarních večerů přitáhla posluchače do magických útrob koncertní síně Pražského jara.

 
čtvrtek, 28 březen 2019 15:40

Epické narozeniny Epoque Quartet

MIR0919

“Večer byl pompézním přátelským setkáním s komorní rodinnou atmosférou.”

“Pokud někdo ten večer zažíval posluchačskou premiéru Epoků, zakusil hned při entrée jejich pověstné ´chytíme Tě a nepustíme´.”

“Kvarteto opět podtrhlo intenzitu svého srdcařství, úžasné hudebnosti a čiré radosti ze hry, kterou nabili a inspirovali všechny přítomné v sále.”

Dvacet let působení na scéně oslavilo jedno z našich předních komorních těles. Multižánrové smyčcové kvarteto Epoque Quartet ve složení David Pokorný, Vladimír Klánský, Vladimír Kroupa a Vít Petrášek si připravilo průřez tvorbou ve velkém stylu - pražská Lucerna ožila tóny povedených aranží i kousky, psanými „Epokům“ přímo na tělo. To vše za přítomnosti čestných hostů hereckých a hudebních, kteří se v průběhu let zapsali do jejich života. Celý koncert byl navíc zanesen prachem, pravým kalafunovým... Aneb - kdo nebyl, prohloupil!

 
190319PKOIvan-Klansky34cPetraHajska

„Koncertní mistr Leoš Čepický svým zápalem pro hru a čitelnými gesty vedl k souhře a zvukové vyváženosti smyčcovou i dechovou složku orchestru.“

„Nejen klavíristé se mohli učit na tom, jak stavět fráze, jak odlišit náladou jednotlivé její podčásti, které dohromady dávaly smysl, a posluchači nezbylo než si říct: „Ano, takto!““

„Křišťálovou jasnost a výstižnost hudebních myšlenek sólisty podporoval citlivě doprovázející orchestr, který si nedovolil udusat pianistovu technicky i barevně bravurní hru.“

Na koncert skladatelů první vídeňské školy si Pražský komorní orchestr pod vedením koncertního mistra Leoše Čepického do Rudolfina přizval jednoho z našich nejvýznačnějších muzikantů, pianistu Ivana Klánského. A protože celý program byl tak trochu jedna velká klasika, volba padla na Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll, K. 466. Ten se stal středem pozornosti, avšak ani na okamžik nebylo cítit, že by si ji uměle vynucoval přehnanými gesty. Mozart je křišťál nebo, chcete-li, diamant. A tak také v podání interpretů zněl. Obklopen byl dalšími drahokamy od Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna.

 
čtvrtek, 28 únor 2019 08:36

Nová hudba, cyklus povedený na druhou

Hork-nov-CF994231-310B-4E92-A802-24B4B5D4E452

„Trio Polák-Horák-Novák se zhostilo děl s chutí a citlivostí a upřelo svou maximální pozornost na detaily s dynamikou. Umělci jejich kalibru šíří povědomí o kvalitní soudobé hudbě tím nejpozitivnějším způsobem.“

„Při díle Clarinet Zombie se z Milana Poláka stalo vše, jen ne zombie. S vysokým nasazením a energií předvedl spoustu možných i zdánlivě nemožných technik hry na klarinet.“

„Na první pohled zvláštní a netradiční kombinace zmíněných tří nástrojů zněla díky muzikalitě a souhře muzikantů v ensemblu od začátku velmi příjemně.“

V koncertním sále Pražské konzervatoře se odehrál inspirativní večer se skladbami českých a německých současných autorů. Osmý ročník cyklu Nová hudba na druhou a pátý koncert z něj představily premiéry děl Holmera Beckera, Michaela Emanuela Bauera, Jiřího Bezděka, Nikolause Brasse, Pavla Trojana a Járy Nováka, který byl zároveň spolu s Ladislavem Horákem a Milanem Polákem interpretem večera. Klarinet, kytara a akordeon se na něco přes hodinu spojily v jeden symbiotický muzikální organismus a nabídly ochutnávku skladeb, které měly myšlenku a především vysokou interpretační úroveň. 

 
pátek, 18 leden 2019 07:59

Klid i vzlet Ensemblu (J)Inégal

DSC3522

"Všichni přítomní na podiu svou citlivostí a muzikantstvím přispěli a přispívají plnou měrou k faktu, že máme skvěle a pestře obsazenou scénu barokní a renesanční hudby."

"Sólistka předvedla schopnosti precizních legat, briskní techniky, nemluvě o velkém rozsahu, který autor požaduje."

"Elektrizující tvořivost, kterou vyrovnává zemitá energie, působily dojmem, že vše vyrovnaně plyne a zná své místo."

Skutečně hladivým zážitkem se stal včerejší koncert jednoho z našich předních souborů, věnujícího se nejen barokní a renesanční hudbě. Ensemble Inégal se svým uměleckým vedoucím, varhaníkem a neúnavným hledačem Adamem Viktorou představili v Rudolfinu v cyklu Českého spolku pro komorní hudbu duchovní díla raného a pozdějšího baroka. Skladatelský triptych ve složení Claudio Monteverdi, Giovanni Antonio Rigatti a z Čech pocházející Samuel Capricornus se na zlatém podnose, který nám interpreti podali, skvěl s elegancí a pozoruhodnou hudební fantazií.

 
čtvrtek, 13 prosinec 2018 11:47

Pootevřená okna Radka Baboráka

DSC4700

„Charisma a aura Radka Baboráka dokáží stmelit muzikanty způsobem, který jinde nenajdeme.“

„S péčí vystavěné dialogy jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin potěšily nejedno ucho.“

„Struny zkrátka zahrály na onu strunu a konalo se pohlazení ve své nejprostší podstatě.“

Muzikant, který měl tu možnost spolupracovat s Radkem Baborákem, ví, že když se s ním dělá muzika, koná se radost. A také poctivá řemeslná práce, bez které nic výjimečného nemůže vzniknout. Ať už s touto kreativní osobností tvoří kdokoli, koncerty pod jeho vedením mají svoji specifickou, živou atmosféru. Nejinak tomu bylo na vyprodaném koncertě z komorní řady FOK, který se konal v prostoru kostela svatých Šimona a Judy. Mohl za to krásný program, sehranost a emotivnost Pražských komorních sólistů a jejich uměleckého vedoucího i uvedení jeho skladby v podání vynikající hobojistky Clary Dent-Bogányi.

 
sobota, 01 prosinec 2018 07:49

Rozbarvené černobílé Miroslava Sekery

460627318225ffbf40fc7k

„Schopnost udržet neskutečné napětí a delikátní vedení frází je něco, co dělá Sekerův výraz geniálním.“

 „Miroslav Sekera dává pocit hlubokého klidu a harmonie.“

„Hravost, lehkost, čistota a přirozená citlivá muzikalita prolétly Rudolfinem jako samozřejmost.“

Klavírní festival Rudolfa Firkušného nabídl další událost, která se zapíše do historie českého klavíru a Dvořákovy síně Rudolfina - recitál Miroslava Sekery. Hravost, lehkost, čistota a přirozená citlivá muzikalita prolétly Rudolfinem jako samozřejmost.

 
úterý, 27 listopad 2018 17:13

Hovory s Bohem, Dykem a se sebou

06-Vojtech-DykLeonard-Bernstain-MassColours-of-Ostrava-2018Foto-c-Tino-Kratochvil

„Takovou fúzi dovede jedině Leonard Bernstein. A k takové fúzi se nehodí nikdo lépe než Jan Kučera.“

„Hodně otázek? Lenny jich naservíroval ještě mnohem víc. Asi víc, než odpovědí.“

„Dyk předvedl obrovskou paletu výrazu pěveckého i hereckého.“

Bernsteinova Mše, radikální a provokativní skladba balancující na hranách mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, se v hudebním nastudování Jana Kučery, na scéně a v režii bratrů Cabanů a se zpěvákem Vojtěchem Dykem v hlavní roli Celebranta vrátila dvěma představeními do Prahy. První z nich se ve Fóru Karlín uskutečnilo v pondělí.

 
gytIeyAA

„Tomáš Kačo září a otvírá okolí svou otevřeností.“

„Těží z  originálního mixu, který je mu zjevně obří studnicí inspirace a osobního projevu.“

„Srdečnost jeho projevu upoutala od první noty.“

Klavírista Tomáš Kačo vzbudil nadšení svým koncertem v Anežském klášteře. Večer byl součástí série klavírních recitálů s názvem Hybatelé rezonance. Mladý hudebník původem z Nového Jičína, který kombinuje směs klasické hudby, jazzu a romské muziky, představil svůj sólový recitál s podtitulem Cikánská duše letos v únoru v newyorské Carnegie Hall, přednesl na něm vlastní skladby a úpravy děl Johanna Sebastiana Bacha a Fryderyka Chopina. Absolvoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, pražskou HAMU a prestižní hudební školu Berklee v Bostonu. Pochází z 12 dětí a k hudbě ho v pěti letech přivedl jeho otec.

 
Strana 1 z 2