Alena Sojková

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

DSC01231

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Voráč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková… 

 
190413WinterreiseMarecekMartinik04cPetraHajska

„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“

„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“

„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“

Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.

 
DSC4845

„K provedení pozval Marek Štilec Wranitzky Kapelle, pro niž to bylo první veřejné vystoupení.“

„Koželuhova skladba se pohybuje od jásavé introdukce přes rokokovou hravost až k tísnivosti melodramatických pasáží.“

„Marek Štilec zná Koželuhovu skladbu do detailů. Stylové a gestické kreace netvoří pro publikum, ale svou energii vlévá do orchestru.“

Nezvyklou dedikaci – uctít olomouckého arcibiskupa  Rudolfa Jana, pocházejícího z habsburského rodu – měl koncert, který se konal 9. dubna ve vídeňském kostele svatého Karla Boromejského, Vídeňanům i turistům známém jako Karlskirche. Monumentální barokní stavba z let 1715 až 1737 vévodí spodní části Karlova náměstí, tedy Karlsplatz, které je známé nejen jako rušná křižovatka několika linek metra, ale i jako ochutnávka vídeňské secese (známý Pavilon secese či pavilony Otto Wagnera). K oslavě arcibiskupa zahrála Wranitzky Kapelle řízená Markem Štilcem, zpívali sopranistka Simona Eisinger a chlapecký sbor Boni pueri a melodramatických partů se ujal Wolfgang Klivana. A v rámci projektu Češi ve Vídni to byla příležitost k  uvedení další skladby Leopolda Koželuha – kantáty Josef, požehnání lidu, kterou věnoval arcibiskupovu strýci, císaři Josefu II.

 
190314CFBraunerVodickahires18cPetraHajska

„Po Stravinském přišlo to, kvůli čemu řada posluchačů ten večer vážila cestu do Rudolfina – Prokofjevův 2. houslový koncert.“

„Vodička je rozený sólista. Prokázal virtuozitu, muzikálnost… a také charisma.“

„Tomáš Brauner i vše vynahradil v Sinfoniettě La Jolla od Bohuslava Martinů.“

Na koncertech abonentní řady C se třikrát po sobě představili Česká filharmonie s Tomášem Braunerem a jako sólista v Prokofjevově Druhém houslovém koncertu Jiří Vodička. Přitažlivá byla navíc i dramaturgie, i když Haydn mezi Stravinským, Prokofjevem a Martinů působil jako pěst na oko, pro někoho možná úder na solar plexus. Následující hodnocení je psáno z pátečního koncertu 15. března.

 
140319killig025

„Právě v těchto okamžicích člověku naskočilo: Je mnoho výborných houslistů – ale pak je tu Gil Shaham!“

„Klavírista Martin Stadtfeld místy dominoval, místy jen skromně doprovázel, to vše bez ambice upoutat na sebe pozornost, přesto byl nepřeslechnutelný.“

„Byl to ten vzácný okamžik, kdy obecenstvo i hráči dýchají v jednom rytmu.“

Už se stalo pravidlem, že Jan Vogler, intendant Drážďanských hudebních slavností, které se konají od poloviny května do poloviny června, pořádá koncerty s hlavičkou festivalu i mimo hlavní dobu jeho konání. Večer nazvaný „Carte blanche“, který se uskutečnil ve velkém sále drážďanského Paláce kultury ve středu 13. března, byl opravdu mimořádný. Nejen jmény účinkujících umělců, ale i dramaturgií a provedením. 

 
REN7175

„V průběhu večera nebyla hluchá místa a jednotlivé skladby na sebe nejen navazovaly, ale dávaly koncertu vítanou gradaci.“

„Výsledkem je osobitá interpretace nabitá virtuozitou, sehraností a vzájemným porozuměním.“

„Je třeba ocenit i to, v kolika různých stylových podobách se trio představilo a každému období odevzdalo, co jeho jest.“

V této sezoně je vzácné slyšet v Praze hrát Dvořákovo trio, o to příznivější byl záměr pořadatelů pozvat tento oceňovaný soubor k vystoupení v rámci Komorní řady pořádané Komorní filharmonií Pardubice. V pondělí 11. února byl sál Domu hudby vyprodán. I z toho lze usuzovat, že v tomto městě je po kvalitní komořině hlad. Ostatně, pouhá hodina jízdy vlakem z Prahy může z Pardubic udělat vítaný cíl zájemců o dobrou hudbu ve špičkovém podání.

 
pondělí, 28 leden 2019 12:14

Jan Bartoš hraje pro vnímavé publikum

FOK-4838636819155340352107081823072265483321344n

„Netýká se to jen vlastní hry, hluboce promyšlené, uměřené, neokázalé, sloužící skladateli, ale i pečlivě sestavené dramaturgie.“

„Nenapodobitelná pianissima byla výsadou Ivana Moravce. Málokterý současný interpret se jimi může pyšnit tak jako Jan Bartoš.“

„Smetanovy Sny uzavřely promyšleně koncepční program jako kontrast i propojení k Janáčkově skladbě V mlhách.“

Jsou klavíristé, jejichž hra září, vybuchuje a jiskří, a posluchači šílí. A pak jsou ti, kteří nehrají na efekt, nedávají své umění na odiv, a publikum je jejich hrou uhranuté. Protože zaujmout auditorium tak, aby s napětím čekalo, jak se budou odvíjet další takty, jak interpret přetlumočí ty nejniternější záchvěvy skladatelovy mysli a invence, to je umění, které je výsadou velkých mistrů. Jan Bartoš na svém recitálu v pražském Rudolfinu, který se uskutečnil v sobotu 26. ledna v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba, znovu ukázal, že patří nejen k současné české klavírní špičce, ale je umělcem přinejmenším evropského formátu.

 
DSC4510

„V Bartókovi se zdálo, jako by byli vyškoleni nejlepšími folklorními soubory a jejich primáši.“

„Primárius Juraj Tomka zahrál svůj part naprosto neakademickým, emocionálně zaujatým, a přitom technicky dokonalým způsobem.“

„Dvojice Englichová a Veverka je již tak sehraná, že je úlevné poslouchat, jaký cit mají oba instrumentalisté pro styl, jak si pohrávají s tvořením tónu.“

Na pražské Novoměstské radnici se ve čtvrtek 3. ledna konal další z koncertů Českých doteků hudby – a s dalším dramaturgickým překvapením. Jednak v podobě účinkujících a jejich spojení – pořadatelé pozvali slovenský Mucha Quartet, harfistku Kateřinu Englichovou a hobojistu Viléma Veverku –, jednak připravili pestrý a nepodbízivý program složený ze jmen jako Bartók, Bella, Benda… ale hlavně Otomar Kvěch a jeho Hrubínovské proměny. 

 
DSC4209

„Je až nepochopitelné, jaké bravurní souhry dosáhne komorní těleso, které se v různém složení sejde jednou do roka.“

„Zkoušíme tak, jako zkouší kvarteta nebo kvinteta – žádný dirigent, jen skvělá souhra, vysoké osobní nasazení a zodpovědnost. Je to zkrátka komořina.“

„Orchestr okouzlil svou bohatou dynamikou, energičností, barevností, souhrou a nepominutelným zvukem, kterým se vyznačují ty nejlepší ansámbly.“

Idea ředitele festivalu České doteky hudby Miroslava Matějky postavit vlastní festivalový orchestr se naplnila již před několika lety. Myšlenka orchestru složeného z těch nejlepších hráčů smyčcových kvartet a jiných komorních seskupení, se ukázala být nosná a přitažlivá i pro posluchače.

 
Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 
Strana 1 z 3