„Tento klavírní virtuos a skladatel, v dětství žák samotného Mozarta, později přítel Beethovenův a Schubertův, není zdaleka pouze autor klavírních skladeb, jak je často vnímán.“

„Komorní filharmonie Pardubice opět ukázala, že patří v oboru komorních orchestrů k naší absolutní špičce.“

„To jsem ovšem netušil, že jednou budu psát tuto recenzi, ani to, že do tohoto orchestru usedne moje dcera.“ 

Osmý abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice nabídl 24. a 26. dubna v její domovské Sukově síni Domu hudby kromě svého osvědčeného repertoárového pilíře, tedy skladeb období klasicismu, i hudbu Eugena Suchoně, vše za řízení Daniela Raiskina, současného šéfdirigenta Slovenské filharmonie, zároveň hudebního ředitele Winnipeg Symphony Orchestra a hostujícího dirigenta Bělehradské filharmonie. Jedním z očekávaných vrcholů večera pak bylo vystoupení mladé korejské hobojistky Yehyun Kim, nastupující mezinárodní hvězdy tohoto oboru.

„Provedení bylo naprosto přesvědčivé, jistě i díky bohaté dirigentské zkušenosti Leoše Svárovského.“  

„Někteří posluchači klasických koncertů mají duchovní kantátu Stabat Mater spojenu pouze s Antonínem Dvořákem.“

„Přestože poslech díla mohl být pro některé posluchače doslova emočně vyčerpávající, nezbývá než smeknout jak před dílem samým, tak před náročností jeho nastudování a provedení.“

Bohatá a žánrově pestrá 45. koncertní sezóna Filharmonie Hradec Králové nabídla kromě šesti abonentních řad i tři mimořádné koncerty. Ten, který se uskutečnil 3. dubna 2023, byl mimořádný. Hradecká filharmonie pod vedením zkušeného Leoše Svárovského uvedla Stabat Mater Petra Fialy (*25. 3. 1943), světově uznávaného brněnského sbormistra, skladatele a pedagoga, zakladatele proslulého Českého filharmonického sboru Brno. Stalo se tak krátce po světové premiéře tohoto díla ve Zlíně (Filharmonie Zlín, Robert Kružík, 22. 3. 23) a následném slavnostním provedení k autorovu jubileu v brněnském Besedním domě, dne 26. března za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, skladatelova jmenovce. Aktuálnímu vyznění přispělo i vhodné načasování. Dílo je věnováno památce Jiřího Bělohlávka, přičemž na podzim se na jeho provedení chystá i Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Kromě obligátního spojení orchestru se smíšeným sborem, svěřil Petr Fiala významnou úlohu i sólové viole, tedy trpící Matce Boží, jejíhož náročného partu se ujala autorova dcera Kristina Fialová, v současné době i ve světovém měřítku špičková interpretka tohoto nástroje.

„Celé provedení Valdštýnova tábora zaujalo velmi plastickým zvukem a ve vypjatých pasážích citlivě dávkovanou gradací i energií. Naproti tomu dokázal orchestr vykouzlit i velmi působivou tajemnou atmosféru „noční scény“, jakéhosi intermezza celého díla.“

„Závěrečné virtuózní Allegro molto prezentoval sólista s absolutním technickým nadhledem, artikulační i intonační srozumitelností tak, jak jsme u Pavla Šporcla ostatně zvyklí. Sytý tón jeho nástroje nebyl v žádném okamžiku „překryt“ orchestrem a byl zřetelný v celém prostoru přívětivé hradecké koncertní síně.“ 

„Zařazení Druhé symfonie - „Sinfonia pacis“ op. 18 (1961) Viktora Kalabise do symfonického cyklu hradecké filharmonie nemohlo být aktuálnější a patřilo bezesporu k vrcholu večera. Myslím, že sám autor nemohl předpokládat, že jeho dílo bude ještě po více, než šedesáti letech, tak bezprostředně varující.“

Dramaturgie pátého abonentního koncertu hlavní symfonické řady Filharmonie Hradec Králové, konaného 23. února, nemohla být zařazením Sinfonie pacis Viktora Kalabise (1923-2006) aktuálnější. V době, kdy slovo válka slýcháme ze všech médií, je Kalabisovo dílo mementem i pro dnešní dobu. Rovněž první položka působivého večera s hradeckou filharmonií v jejich domovském sále, pod taktovkou šéfdirigenta Kaspara Zehndera, odkazovala k vojenské tematice. Úvodem zazněla totiž zřídka uváděná symfonická báseň Bedřicha Smetany (1824-1884) Valdštýnův tábor (1858-59). Tato dvě díla pak rámoval První houslový koncert C dur Jana Kubelíka (1881-1940) v provedení Pavla Šporcla – dílo, které vzniklo v roce 1916, tedy během 1. světové války.

„Závěr Smetanovy etudy navodil svou zjemnělou dynamikou opravdu atmosféru „vzpomínky“, Debussyho Svit luny pak doslova rozehrál tónovou barevnost impresionistického hudebního obrazu, úkol o to složitější, že interpret neměl k dispozici žádného „Steinwaye“, ale musel se vyrovnat s ne zcela dokonalým nástrojem, což je ovšem údělem všech klavíristů, koncertujících na méně prestižních pódiích.“

„Kultivovanost projevu, neokázalost a technickou bravuru nabídla publiku i hlavní protagonistka večera Michaela Hrabánková, tentokrát výhradně s díly francouzských autorů, což jistě souvisí i s místem jejího současného profesionálního působení.“

„S potěšením lze konstatovat, že po složitém „covidovém“ období si koncerty Kruhu přátel hudby ve Dvoře Králové nad Labem opět našly své publikum a pozitivní energii.“

Protagonisty 478. koncertu KPH 26. ledna 2023 byli dva špičkoví interpreti ve svých oborech. Hobojistka Michaela Hrabánková a klavírista Miroslav Sekera, kteří připravili publiku nevšední a pestrý posluchačský zážitek. Není mnoho příležitostí slyšet sólový hoboj, navíc v tak virtuózním provedení, jaké předvedla Michaela Hrabánková, mezinárodně respektovaná umělkyně žijící v Paříži, členka Orchestru královské opery ve Versailles, navíc schopná interpretovat hudební repertoár v celé jeho šíři, včetně staré hudby na dobové nástroje. To vše díky jejímu obdivuhodně širokému mezinárodnímu hudebnímu vzdělání, včetně „poučené“ historické interpretace. Jako jistý atraktivní bonus pak královédvorskému publiku představila historicky cenný anglický roh, na který bylo původně hráno proslulé vstupní sólo Dvořákova „Larga“ z 9. Symfonie e-moll při české premiéře tohoto díla.

„Orchestr dokázal sugestivní atmosféru Noci a naděje Otmara Máchy posluchačům bezezbytku zprostředkovat a dramaturgovi patří dík za její zařazení do programu.“

„Skvělou příležitost pro demonstraci virtuózní houslové techniky přináší závěrečné Finále, které Roman Patočka přednesl se suverénní jistotou a patřičnou živelností.“

„Filharmonie zvolila tradiční interpretační přístup s využitím plného, tvárného zvuku s celou škálou dynamických nuancí. Zvláštní uznání patřilo skupině dřevěných dechových nástrojů.“

Pro první koncert své „Žluté řady“, tedy Malého symfonického cyklu, si Filharmonie Hradec Králové zvolila díla Otmara Máchy, Ericha Wolfganga Korngolda a Antonína Dvořáka. V Korngoldově houslovém koncertu se jako sólista představil Roman Patočka. Hradecká filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera podala v dramaturgicky pestrém programu působivý výkon.

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

„Jan Schulmeister doslova ‚odvažoval‘ každý tón úvodní části, kterou postupně s citem pro napětí gradoval.“

„Hudba klasicismu dovršila důkaz o Schulmeisterově všestrannosti, po Debussym zde podal ukázněný výkon, stylově čistý, podpořený citlivým doprovodem Wihanova kvarteta.“

„Naprosto zaplněný kostel v Ruprechticích dokládá, že lidé si cestu za kvalitní hudbou dokáží najít i do tak ‚zapadlých‘ koutů naší vlasti a podpořit opravu barokních skvostů Broumovska.“

Klavírista Jan Schulmeister a Wihanovo kvarteto obohatili program letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska. V sobotu 9. července přednesli v zaplněném kostele svatého Jakuba Většího v Ruprechticích díla Bacha, Debussyho, Mozarta a Ravela.

„V žádném případě nešlo o rutinní výjezd ‚na venkov‘, ale toto špičkové těleso podalo strhující, energický a doslova radostný výkon.“

„I když v provedení PKF zazněla díla klasiků v tradiční komorně-symfonické interpretaci, je i toto pojetí plně regulérní, navíc publikem v zaplněném kostele nadšeně přijaté.“

„Je třeba vzdát hold zakladateli, dramaturgovi a řediteli festivalu Vítu Havlíčkovi, který dokázal vybudovat tento pozoruhodný festival s jeho vysokou úrovní.“

Publikum festivalu Hudební léto Kuks bere už jako samozřejmost, že ač se jedná o regionální festival, vystupují na něm naši i zahraniční vynikající interpreti a festival má tak už tradičně tu nejvyšší úroveň. Nejinak je tomu i v letošním ročníku, jehož zahájení se uskutečnilo v sobotu 25. června v kostele Církve československé husitské ve Dvoře Králové nad Labem. Přestože se všechny ostatní koncerty odehrají v Kuksu v kostele Nejsvětější Trojice, pro úvodní koncert festivalu bylo zvoleno vzhledem k jeho protagonistovi, orchestru PKF – Prague Philharmonia, prostorově i akusticky vhodnější řešení. Dramaturgie koncertu vybrala tentokrát výhradně díla předních představitelů období klasicismu, navíc vesměs s pozitivním emočním nábojem, což ještě podtrhlo fakt, že se festival konečně může konat bez zdravotních omezení.

„Hudební obsazení bylo vskutku velkorysé.“

„Lucie Silkenová zvládla svůj náročný part doslova excelentně, její plný a intonačně jistý soprán zněl přesvědčivě ve všech polohách.“

„Závěrečné sborové fugato s plénem orchestru a sólistů ve vynikajícím provedení tohoto mohutného hudebního aparátu přineslo silnou emoci a povznášející duchovní zážitek.“

Výročí svaté Ludmily vyprovokovalo v půli září k provedení Dvořákova stejnojmenného oratoria nejeden soubor. Mezi „gratulanty“ se zařadila i Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou Jiřího Petrdlíka. Spolu s ní také čtyři sborová tělesa a pětice výtečných sólistů. V sídle hradecké filharmonie zazněla Dvořákova Svatá Ludmila 15. září.

„Po nekonečně dlouhé covidové pauze konečně živá symfonická hudba s báječným orchestrem, který plně obstojí v konkurenci našich nejlepších těles.“

„Okamžitě bylo cítit synergii hudebníků s posluchači, kteří si mohli vychutnat velmi plastické, dynamicky procítěné a doslova s nadšením provedené nesmrtelné dílo Antonína Dvořáka.“

„Trio amerických autorů Gershwin, Bernstein, Daugherty v provedení FHK – to byla erupce stylové syntézy, energie, hudební rafinovanosti a ‚americké svobody‘.“

Filharmonie Hradec Králové pod vedením svého šéfdirigenta Kaspara Zehndera zahájila abonentní cyklus čtyřiačtyřicáté koncertní sezóny vskutku velkolepě. První koncert takzvané „Bílé řady“ se nesl výhradně v americkém duchu a kromě Dvořákovy „Novosvětské“ a amerických klasiků Bernsteina a Gershwina představil i zajímavé dílo soudobého skladatele Michaela Daughertyho.