Lukáš Červený

Lukáš Červený

Mladý trutnovský hudebník, student houslí na Konzervatoři Pardubice pod vedením houslistky Ivy Svobodové-Kramperové. Jako sólista na klavír i na housle má za sebou řadu koncertů včetně večera s Trutnovským symfonickým orchestrem. Působí především jako pedagog a dirigent orchestru na Základní umělecké škole Trutnov, kde s jejími žáky realizuje různorodé projekty včetně několika autorských. Jako autor hudby spolupracuje mimo jiné s tanečním souborem Moving point. Je členem několika neprofesionálních hudebních těles včetně pražského Symfonického orchestru Uměleckého sdružení ČVUT.

001

„V Poémě-pohádce autorka nešetří půltónovými souzvuky ani nezpěvnými intervaly, které jsou přesto ve výsledku poslouchatelné.“

„Vystupování dirigentky nebylo ani opatrné, ani nepřerůstalo v neřízenou exhibici, tak akorát stačilo na to, aby přeneslo na hráče kus kouzla své osobnosti.“

„Oblíbený příběh Popelky je hudebně zpracován nejméně stejně tak poutavě, jako je tomu v případě vyprávění pohádkové babičky či dědečka.“

Pohádkový večer dirigentky Mathieson, takový byl název koncertu pořádaného Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v pondělí 13. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina. Spojoval hudbu tří autorů 20. století – Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva a Sofie Gubajduliny. Sólově se představila také mezzosopranistka Grace Durham. Chvílemi tesklivá, později pak tajemná až kouzelná a na závěr roztančená i dramatická hudba doplněná o malé překvapení dojala nejednoho z návštěvníků a návštěvnic tohoto koncertu.

 
211208CFBychkovGersteinkoncertWR09cPetraHajska

„Zatímco dynamický rozsah celého orchestru byl velmi široký, klavírista se do větších akcí příliš nepouštěl – Gersteinův projev byl spíše střídmý.“

„Skvěle si počínaly žestě, které s sebou přinášely velké množství zvuku, avšak bez újmy na jeho kvalitě.“

„Závěrečné Rondo představuje rozvíjející se imitační proud hudby, jehož komponenty do sebe nádherně zapadaly a celku bylo velmi dobře rozumět.“

Mahlerův projekt Semjona Byčkova s Českou filharmonií postoupil o krok dál. Ve středu vpodvečer ve Dvořákově síni pražského Rudolfina společně uvedli autorovu Pátou symfonii. Velkolepé dílo bylo doplněno o Straussovu Burlesku, klavírní dílo jen o pár let starší, avšak naprosto odlišné. Sólově se představil Kirill Gerstein. Zvukem i lidmi naplněné Rudolfinum zažilo velkolepý koncert, který vloni touto dobou nemohl mít obdoby.

 
211103PKFL4Camille-Thomashires16cPetraHajska

„V kontextu celého večera a v kombinaci se zasazením do zdobeného sálu mohlo uvedení slavnostní Gluckovy předehry vzbudit v návštěvnících pocit, jako by se stali součástí události pořádané dobovou aristokracií.“

„Violoncellistka Camille Thomas vystupovala sympaticky, komunikativně a vstřícně k publiku. Do hry pak dávala značnou dávku citu a její přednes byl velmi výrazný.“

„Všichni hráči orchestru napojení jeden na druhého bez sebemenšího zaváhání sehráli svou roli v hudebním celku, který dohromady tvořili.“

Antické náměty, motivy smrti a podsvětí, meditativní zastavení i žertovná Haydnova symfonie. To vše se stalo součástí středečního večera koncertní řady Setkání s příběhy umění, kterou PKF – Prague Philharmonia připravuje pro své nejvýznamnější sponzory i další donátory, kteří se rozhodli působení tohoto pražského tělesa finančně podpořit. Komorní obsazení orchestru si přizvalo ke spolupráci francouzsko-belgickou violoncellistku Camille Thomas. Významnou roli hrál také Lobkowiczký palác, v jehož honosných prostorech se společenský večer odehrál a jehož personál připravil pro hosty i mimohudební program.

 
99

„Dramaturgie pražského orchestru bodovala při výběru nevšedního sólisty i nevšedního programu.“

„Nejneuvěřitelnějšími se staly pianové okamžiky, kdy by vedle klavíru bylo slyšet spadnout špendlík.“

„Vedle perfektní souhry orchestru jako celku jsou zárukou kvality také jeho sólisté, především ti z dechové sekce.“

Středeční večer patřil ve Smetanově síni Obecního domu Symfonickému orchestru hlavního města Prahy FOK a jeho hostovi. Tím byl tentokrát vynikající a osobitý klavírista Lukáš Vondráček, který pro příležitost zahájení sedmaosmdesáté koncertní sezóny pražského tělesa společně s ním nastudoval Rachmaninovův třetí klavírní koncert. Orchestr sám pak ve druhé půli koncertně provedl celého Stravinského Ptáka Ohniváka. Hudebníci v čele s šéfdirigentem Tomášem Braunerem hráli neslýchaně, přímo senzačně.

 
1000

„Je obdivuhodné, že houslista vydrží jak fyzicky, tak duševně podávat stabilní virtuózní výkon v průběhu celého večerního koncertu.“

„Program byl proložen i společným duem Pavla Šporcla a Lukáše Sommera, což přineslo příjemný moment odpočinku od nepřetržité ryze houslové exhibice.“

„Zařazení se do světa šoubyznysu s sebou přináší i takové skutečnosti, mezi které tentokrát patřil příchod některých méně ohleduplných hostů.“

Přední český houslista Pavel Šporcl se rozhodl nastudovat a publiku představit vybrané kousky nejobtížnějšího houslového repertoáru. Projekt spojující vydání nové desky a následné turné připravil v průběhu roku 2020 a nyní jej prezentuje veřejnosti. Koncertní „šňůru“ Paganiniana započal v polovině září v Hradci Králové a v tomto týdnu dorazil do Prahy. V úterý a ve středu se svým hostem, kytaristou Lukášem Sommerem, vystoupil v Anežském klášteře.

 
221

„Zajímavé bylo, že uvedené bloky skladeb byly proimprovizované, a tak se jednotlivé kusy slévaly dohromady.“

„Během strhujícího vystoupení kontrabasista podrobil svůj nástroj rozmanitým technikám zahrnujícím i hru štětcem, kovovými pruty nebo smyčcem bez žíní.“

„Projev dua Terra Incognita i hudební obsah jejich vystoupení byl o poznání klidnější než v první půlce večera.“

Úterní podvečer v pražském kostele U Martina ve zdi patřil experimentální hudbě a improvizaci. Kontrastní program připravila dvě dua – Maya Homburger a Barry Guy zahráli na housle a na kontrabas, Jiřina Marešová a Matouš Vlčinský pak na varhany a na klarinet. Koncert v rámci festivalu Prague Music Performance představoval nevšední hudební zážitek s dopředu neočekávatelným průběhem. Pražské publikum otevřené všemu novému jej však náležitě ocenilo.

 
202109066512Vojtch-Brtnick

„Houslista Daniel Matejča hbitě zvládal výběhy až na konec hmatníku i dvojhmatovou techniku. A co víc, bylo znát, že si své vystoupení patřičně užívá.“

„Ze hry klavíristy Vsevoloda Zavidova je patrné téměř nadpřirozené propojení s nástrojem a jeho ovládnutí do nejmenších detailů.“

„Po progresivním Martinů zahrnujícím mimo jiné trubky a perkuse působil Beethoven až trochu moc slušně a při zdi.“

V pondělní podvečer se zaplnil koncertní sál Anežského kláštera u výjimečné příležitosti. Posluchačům bylo dopřáno krásných hudebních zážitků, o které se postaral Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Kružíka se svými sólisty. Ti však tentokrát nebyli nositeli zvučných jmen uprostřed své kariéry majícími za sebou nekonečnou koncertní historii, nýbrž mladými talenty, které pravděpodobně tato dráha z velké části teprve čeká. Houslista Daniel Matejča a klavírista Vsevolod Zavidov předvedli, co umějí a na co se od nich ještě můžeme těšit.

 
1

„Soudě podle neobvykle intenzivního potlesku hned na úvod byla Friedrichova německá nátura a živelná interpretace posluchačům sympatická.“

„Velkolepé zvolání (Ať trubka zní) respektoval Jaroslav Rouček, který vytruboval na dobový nástroj melodie v širokém rozsahu slavnostně a bez sebemenšího zaváhání.“

„Brentnerovo dílo je propracované, stylové, harmonicky zajímavé a navíc nese svůj jedinečný rukopis slyšitelně odlišný od Händela či Telemanna.“

Letošní koncertní sezóna klasické hudby na Kuksu je za námi. Velmi povedený sobotní závěrečný koncert tamního festivalu patřil německému basistovi Wolfu Matthiasi Friedrichovi a Ensemblu Inégal doplněnému o trumpetistu Jaroslava Roučka. V kouzelném Kostele Nejsvětější Trojice společně provedli vrcholně barokní hudbu německých a českých autorů. Tradičně byla na program zařazena také novodobá premiéra skladby dochované v archivu přímo na Kuksu. Tentokrát byl posluchačům představen Abundius Micksch se svou árií Ave Regina.

 
100

„Při poslechu úvodního varhanního preludia by si člověk myslel, že je prostor kostela už plný zvuku, avšak v okamžiku, kdy se pustil do zpěvu basista Beláček, se tato hranice posunula ještě mnohem dál.“

„Dramaturgicky velmi zajímavá byla série čtyř árií Ave Maria, pokaždé však od jiného autora a v jiném stylu.“

„Na kukský festival jsou zváni vždy kvalitní umělci, kteří však neuvádějí jen dobře známá díla, u nichž by dopředu měli záruku, že se jimi regionálnímu publiku zavděčí.

Čtvrtý koncert festivalu Hudební léto Kuks patřil basu a varhanám. Do kostela Nejsvětější Trojice, který je součástí východočeského barokního areálu, zavítali Gustáv Beláček, sólista Slovenského národního divadla, a Marek Mosnár, slovenský varhaník a nedávný absolvent Akademie múzických umění v Praze. S sebou přivezli repertoár složený především z děl slovenských autorů. Umělci tak vedle tradiční chrámové hudby dali prostor i hudbě v našich končinách poněkud méně známé.

 
113

„Nespočet odstínů medové barvy, které v nástroji violoncellista dokázal najít, se nesl prostorem a navozoval chvílemi až meditativní atmosféru.“

„Surzyńského Capriccio fis moll svým pohyblivým charakterem a množstvím rejstříků, které interpret využil, příjemně plynulo, skoro až vyprávělo příběh.“

„Barvitý tok hudby Mementa mori posouvá posluchače neustále dál kamsi do neznámých končin bez tonálního a rytmického ukotvení – jen s občasnými staccatovými tóny připomínajícími tikot hodin.“

Hudební festival situovaný do jedinečného prostředí podkrkonošského barokního hospitálu pokračuje – letošní ročník má za sebou už třetí koncert. V rámci něj v sobotu 24. července vystoupili violoncellista Tomáš Jamník a varhaník Tomasz Soczek. Třetím významným jménem tohoto večera pak byl Martin Hybler, skladatel, jehož sólové varhanní dílo Memento mori, op. 51 zaznělo na koncertě ve světové premiéře. Vedle obligátního Bacha a vždy vděčného romantického Dvořáka tak posluchači okusili i něco nového, neotřelého, mimochodem ušitého Kuksu přímo na míru.

 
Strana 1 z 4