Lukáš Červený

Lukáš Červený

Mladý trutnovský hudebník, student houslí na Konzervatoři Pardubice pod vedením houslistky Ivy Svobodové-Kramperové. Jako sólista na klavír i na housle má za sebou řadu koncertů včetně večera s Trutnovským symfonickým orchestrem. Působí především jako pedagog a dirigent orchestru na Základní umělecké škole Trutnov, kde s jejími žáky realizuje různorodé projekty včetně několika autorských. Jako autor hudby spolupracuje mimo jiné s tanečním souborem Moving point. Je členem několika neprofesionálních hudebních těles včetně pražského Symfonického orchestru Uměleckého sdružení ČVUT.

106

„Po celou dobu večera byla cítit přízeň všech přítomných, což mělo pozitivní vliv na celkové neopakovatelné vyznění koncertu.“

„Silný a pevný hlas sboru se dobře doplňoval s kulatým tónem orchestru i v těch největších dynamikách, aniž by ovšem celkový zvuk přehltil sál, který má své limity.“

„Na popředí skvěle instrumentovaného a dobře se pojícího orchestru doplněného například o dvě harfy vynikla Brisceinova barva hlasu i citlivě interpretovaný text staroindické předlohy.“

Minulé úterý hostovala s Pražským filharmonickým sborem a s orchestrem PKF – Prague Philharmonia přední česká dirigentka Miriam Němcová. Pro společný koncert obou těles vybrala repertoár druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Vlajkovou lodí programu se stala Kytice Bohuslava Martinů, která se zároveň symbolicky stala připomínkou dirigentčina oslaveného životního jubilea. K této příležitosti do pražského Rudolfina doputovaly zástupy lidí plných vřelého postoje k oslavenkyni. Ta je společně s dalšími přítomnými hudebníky obdařila skvělým hudebním zážitkem.

 
0003

„Krásný hlas, sympatické vystupování a neskrývaná radost ze zpěvu byly výraznými prvky vystoupení sopranistky Řehořové.“

„Citlivá duše violoncellistky Lim se projevila ve zpěvném tónu podpořeném dlouhými legaty a celkově v emoci, kterou dokázala interpretka posluchačům skrze skladbu předat.“

„Vyspělý přednes, zvládnutá technika a tvorba tónu by leckoho mohly dovést k myšlence, že před ním sedí vyhraný profesionál, a ne student střední školy.

Čtvrteční večer Smetanovy síně patřil minulý týden mladým hudebníkům, studentům pražského hudebního gymnázia. Každoročně pořádaný galavečer představil sólisty širokého spektra nástrojů s více i méně známým repertoárem vybraným napříč obdobími. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod taktovkou Jana Kučery tak připravil zážitek nadějným a nadšeným mladým hudebníkům a všichni společně pak početnému a vřelému publiku.

 
1006

„Orchestrální předehra poměrně rychle uplynula, přesto však neztratila nic ze svého napětí a skryté předtuchy toho, co přijde dál.“

„Senzačním způsobem vyzněly společné gradace, které Dvořák pečlivě vystavěl a v tomto podání měly tah, sílu a pokaždé ohromný vrchol.“

„V monumentálním, imitačně zpracovaném Amen excelovali úplně všichni, především pak dirigent, který nedopustil, aby tentokrát došlo k jakýmkoliv nesouhrám.“

Blížící se Velikonoce s sebou tradičně přinášejí vlnu tematických koncertů. Tradicí je v tomto čase mimo jiné uvádění Dvořákova Stabat Mater Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Tentokrát se koncert konal ve středu večer v Obecním domě za přítomnosti početného publika. Originální spojení českého orchestru a sboru, polského dirigenta a sólistů českých a slovenských operních domů přineslo do společného díla osobité prvky, které když ve výsledné skládačce zapadly dohromady, vytvořily krásný hudební zážitek.

 
008

„Všudypřítomná svěží energie, mistrovské hráčské umění, vzájemné napojení a především vtip, smysl pro detail a odvaha, to vše se podepsalo na zábavné a strhující interpretaci.“

„Přidaná hodnota tohoto večera ve formě nespočtu vychytaných malých i velkých nuancí, tempových a dynamických změn, náladového pojetí a společného jednoho dechu byla neocenitelná.“

„Po doznění posledních jarních tónů, které tematicky zapadly do kontextu dnešních dní, byli všichni hudebníci odměněni dlouhým nadšeným potleskem vestoje.“

Festival Pardubické hudební jaro nově pořádaný Komorní filharmonií Pardubice vstoupil do svého 44. ročníku. Na čtvrtečním zahajovacím koncertě domácí komorní soubor Barocco sempre giovane hostil sólistu Josefa Špačka. Společně připravili program z díla Vivaldiho a Piazzolly. Zaplněná Sukova síň Domu hudby byla nejspíš natěšena na atraktivní repertoár i účinkující, avšak koncert, který by pardubickým mohli závidět téměř kdekoliv jinde, zcela jistě předčil veškerá očekávání.

 
1

„Čtyři věty Françaixova Dechového kvintetu č. 1 byly kořeněné především notnou dávkou humoru.“

„Svižné pasáže prověřily pohyblivost prstů všech dřevařek a jazyka hornisty. Všichni prospěli s vyznamenáním.“

„Nadšení vložené do provedení Krejčího kvintetu přineslo své ovoce a skvělý závěr koncertu byl obdařen dlouhým potleskem.“

Barokní refektář Profesního domu MFF UK na Malé Straně hostil v pondělní podvečer další z komorních koncertů pořádaných PKF – Prague Philharmonií. Vystoupil Kalabis Quintet, protentokrát pro nemoc ochuzený o svou hornistku, ovšem doplněný o sólohornistu PKF Mikuláše Kosku. Soubor s sebou přinesl program z autorů 20. století domácí a západní hudební scény. Celým koncertem se nesla příjemná atmosféra způsobená pohodovými, často až humornými kousky kvintetového repertoáru.

 
502

„Symbolem dokonalosti tvořené kombinací výtečné intonace, frázování a citu pro věc se staly například výkony hobojistky Jany Brožkové či flétnisty Naokiho Sata.“

„Tok hudby Mystéria času se postupně komplikuje, a když dosáhne svého vrcholu, postupně se vrací zpět k lehce obměněné počáteční myšlence, až nakonec zcela odejde pryč.“

„Vypravěčská schopnost Thomase Quasthoffa byla okouzlující i pro člověka, který původnímu jazyku, tedy němčině, skoro vůbec nerozumí.“

Trojici vystoupení, která se jen tak nebudou opakovat, má za sebou Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na domácí půdě pražského Rudolfina. Sobotní odpolední koncert uzavřel sérii sestávající jednak z velké Brahmsovy první symfonie, provedené ovšem vedle zřídka slýchaného Mystéria času Miloslava Kabeláče a melodramu Viktora Ullmanna, ve kterém exceloval Thomas Quasthoff v roli recitátora. Koncert nejenže nabídl publiku senzační hudební zážitek, stal se svou dramaturgií rovněž mimořádně zajímavým a jedinečným.

 
190314CFBraunerVodickahires28cPetraHajska

„Wodiczkova nekomplikovaná šestá sonáta nechává sólový nástroj vyniknout, aniž by na sólistu kladla zvláště vysoké nároky.“

„Corelliho concerto grosso mělo strhující rychlé krajní věty, klidnou, ale ne loudavou větu pomalou a taneční menuet zahraný tak akorát příjemně ‚od podlahy‘.“

„Povětšinou ponurou Šostakovičovu komorní symfonii zahrál orchestr ve své doposud největší sestavě se vší pečlivostí a respektem k autorově soukromí, které do díla bezpochyby vložil.“

V letošním roce už šestý koncert Českého spolku pro komorní hudbu představil Jiřího Vodičku coby sólistu a uměleckého vedoucího ad hoc Komorního souboru České filharmonie. Středeční podvečer patřilo Rudolfinum zprvu barokně-klasicistnímu, víceméně posluchačsky oddychovému repertoáru, později pak závažnějším dílům autorů 20. století. Celý koncert byl pestrý a zábavný, jen by si chvílemi zasloužil větší pečlivost a smysl pro detail.

 
Z6P5831c-Petr-Dyrc

„Do Blechaczovy interpretace po celou dobu promlouvala hodná a citlivá duše spíše než rozhýřenost či opojení vášní.“

„Dirigent po celý večer poctivě a bez zbytečných okras konal to, co dirigent konat má – staral se, aby hráčům bylo jasno, kdy a jak mají hrát.“

„Už v první větě Šostakovičovy symfonie se dostával orchestr do takové dynamiky, že zvukem tak akorát naplnil celý prostorný sál.“

Smetanova síň pražského Obecního domu se připravovala na středeční koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK se sólistou Rafałem Blechaczem, když v tom přišla zpráva, že dirigent pro nemoc nemůže přijet. Taktovky se ovšem ujal pohotový Eugene Tzigane a poněkud neplánovaně si zapsal do deníku svoji pražskou premiéru. Z původní trojice provedených autorů bohužel vypadl Christos Hatzis a zůstalo jen netradiční spojení Mozarta a Šostakoviče. O tom, že stálo být u toho, ale není nejmenších pochyb.

 
001

„V Poémě-pohádce autorka nešetří půltónovými souzvuky ani nezpěvnými intervaly, které jsou přesto ve výsledku poslouchatelné.“

„Vystupování dirigentky nebylo ani opatrné, ani nepřerůstalo v neřízenou exhibici, tak akorát stačilo na to, aby přeneslo na hráče kus kouzla své osobnosti.“

„Oblíbený příběh Popelky je hudebně zpracován nejméně stejně tak poutavě, jako je tomu v případě vyprávění pohádkové babičky či dědečka.“

Pohádkový večer dirigentky Mathieson, takový byl název koncertu pořádaného Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v pondělí 13. prosince ve Dvořákově síni Rudolfina. Spojoval hudbu tří autorů 20. století – Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva a Sofie Gubajduliny. Sólově se představila také mezzosopranistka Grace Durham. Chvílemi tesklivá, později pak tajemná až kouzelná a na závěr roztančená i dramatická hudba doplněná o malé překvapení dojala nejednoho z návštěvníků a návštěvnic tohoto koncertu.

 
211208CFBychkovGersteinkoncertWR09cPetraHajska

„Zatímco dynamický rozsah celého orchestru byl velmi široký, klavírista se do větších akcí příliš nepouštěl – Gersteinův projev byl spíše střídmý.“

„Skvěle si počínaly žestě, které s sebou přinášely velké množství zvuku, avšak bez újmy na jeho kvalitě.“

„Závěrečné Rondo představuje rozvíjející se imitační proud hudby, jehož komponenty do sebe nádherně zapadaly a celku bylo velmi dobře rozumět.“

Mahlerův projekt Semjona Byčkova s Českou filharmonií postoupil o krok dál. Ve středu vpodvečer ve Dvořákově síni pražského Rudolfina společně uvedli autorovu Pátou symfonii. Velkolepé dílo bylo doplněno o Straussovu Burlesku, klavírní dílo jen o pár let starší, avšak naprosto odlišné. Sólově se představil Kirill Gerstein. Zvukem i lidmi naplněné Rudolfinum zažilo velkolepý koncert, který vloni touto dobou nemohl mít obdoby.

 
Strana 1 z 5