Jiří Slabihoudek

Jiří Slabihoudek

Skladatel.

Studia na Pražské konzervatoři s doc. Eduardem Doušou zakončil v roce 2015 Koncertem pro pozoun, smyčce a bicí. Od roku 2014 je studentem Pražské HAMU ve třídě prof. Hanuše Bartoně, kde svůj bakalářský cyklus úspěšně zakončil Koncertem pro violoncello a komorní orchestr „Petrichor“. Absolvoval roční studium v Kodani v rámci programu Erasmus na Royal Danish Academy of Music. Na kontě má několik skladeb orchestrálních, komorních, sólových, vokálních. Kromě několikerých umístění v mezinárodní skladatelské soutěži Generace byl v roce 2019 OSA oceněn jako „nejúspěšnější mladý autor vážné hudby“ za rok 2018. Pod jeho jménem najdete na YouTube kanál zaměřený na méně známou hudbu českých skladatelů, zvlášť těch soudobých. Během studií na konzervatoři založil s velkolepými vyhlídkami studentský časopis, který vydržel jeden školní rok. I přes tento „úspěch“ se psaní o hudbě i o jiných tématech věnuje pravidelně, byť spíše do šuplíku. Mezi jeho další záliby patří filmy – zvlášť ty dánské, od Refna, Triera, Vinterberga – seriály, četba, a psaní o sobě samém ve třetí osobě.

6

„Krom společného hraní s vynikajícími kolegy se moc těším hlavně na interpretaci Zjasněné noci od Schönberga.”

“Soutěž královny Alžběty byla zážitkem, který mi otevřel oči a po kterém jsem se cítil zocelený.“

„Mám velice rád zvukomalebnost a expresi v Rautavaarově hudbě, a proto jsem také nahrál jeho Houslový koncert.“

Umělecký garant mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, houslista Josef Špaček, si na koncert v kostele v nevelké německé obci Großschönau přizval na 3. října pět dalších vynikajících hudebníků. Jedinečný soubor individualit vznikl přímo pro tento koncert a podle toho se i pojmenoval – Lípa Musica Sextet. Vedle Josefa Špačka se festivalovému publiku představí kreativní multiinstrumentalista Sergej Malov, violista věhlasných Berlínských filharmoniků Máté Szücs, energický německý violoncellista Julian Steckel a českému publiku dobře známý violoncellista Tomáš Jamník. Posledním do šestice je slibný talent houslového světa - finalista prestižní Soutěže královy Alžběty z roku 2015 Tobias Feldmann.

 
20190729LSSHV-zahradach-muzZdenkaHanakova12

„Skladba sice velice umně navodila atmosféru šlechtického dvora, co ale chybělo, byly stoly obložené ústřicemi na másle.“

„Charismatická Chantal Santon-Jeffery, jejíž hebký hlas působil měkce a příjemně i ve vysokých polohách, působila na pódiu uvolněně a šťastně.“

„Jednalo se o dramaturgicky objevné kusy, které zároveň obsahovaly hudebně hezká a hravá místa.“

Pátý večer letošních Letních slavností staré hudby nás zavedl do Pařížských hudebních salónů 18. století. Přenesli jsme se v čase nejprve do domu finančníka Alexandra Le Riche de la Pouplinièra a následně do sídla prince Louise François de Bourbon Contiho. Nejvýznamnější pařížské orchestry té doby působící v těchto salónech zastoupili v prostorách Trojského zámku sopranistka Chantal Santon-Jeffery, flétnistka, dramaturgyně a dobrá duše celého festivalu Jana Semerádová, houslisté Stéphanie Pfister a Vojtěch Semerád, violoncellista Bruno Cocset a cembalistka Béatrice Martin.

 
0

„Quito Gato měl nohu opásanou rolničkami, které se tu a tam rozšafně rozezněly do rytmu.“

„Sólistka se ponořila do svých rolí s vervou a zdařilý projev doplnila jevištním chováním a jemnou dávkou manýrismu.“

„V souhře s kytaristou to bylo trochu náročnější, protože do svých aranží přinášel také osobitou živelnost.“

„Což nekrotí vás strach, což nekrotí vás strach, že půvab opustí vás?“ Mě osobně nekrotí, možná za to může vtíravý pocit, že mou rachitickou shrbenou postavu už mnoho půvabu opustit ani nemůže. Pokud takový strach, jímavě zpracovaný španělským barokním skladatelem José Marínem (1618/19-1699), trápil pařížskou rodačku mezzosopranistku Annu Reinhold, šlo o obavy zbytečné. Právě adjektivem půvabný se vyznačoval večer plný zejména španělské barokní hudby, který se konal 22. července v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby v prostorách nádhernými freskami oplývajícího Trojského zámku.

 
03

„Oskar Nedbal je všestranná, zajímavá a neprávem opomíjená osobnost české hudební scény.“

„Rozhodla jsem se první kolo zpříjemnit jak soutěžícím, tak i porotcům a namísto povinných etud jsem dala možnost výběru libovolné sólové skladby.“

„Současní majitelé, vášniví obdivovatelé umění, na vlastní náklady zrenovovali starobylou budovu, která funguje jako obrazárna a muzeum a místo konání koncertů.“

Významná česká violistka Kristina Fialová má napilno. Kromě svých klasických koncertních aktivit je také ředitelkou Jihočeského komorního festivalu. Zahajovací koncert jeho 14. ročníku se koná už tuto sobotu. A v plném proudu jsou přípravy na 1. ročník Mezinárodní violové soutěže Oskara Nedbala, kterou mladá umělkyně založila.

 
5

„Stanislav Svoboda dokázal vyloudit tuze líbezné tóny, které se působivě odrážely od stěn kulturní památky.“

„Tklivé a táhlé skřehotání rorýsů se náramně pojilo s klasickým Martinů harmonickým spojem (ten, kterému se někdy přezdívá Juliettin spoj a dobře ho zná každý milovník Martinů i Janáčkova Tarase Bulby).“

„Měl jsem radost z toho, že i přes hluk z ulice se vedení PKF rozhodlo orchestr nezvučit.“

V minulosti tam pochodovali vojáci, teď se na nádvoří v objektu Kasárna Karlín linou tóny produkované členy PKF – Prague Philharmonia. Náš význačný český orchestr se rozhodl oslovit kulturní centrum Kasárna Karlín ku příležitosti oslav jejich druhého výročí. V unikátním areálu kulturní památky se odehrálo šest open-air koncertů pro celkem 3600 lidí.

 
01

„Náročná díla bylo třeba proložit něčím dietním. České skladby proto byly obklopeny hudbou slavného Michaela Nymana.“

„Pokud je vůbec směrodatné používat slovo postmoderní ve vztahu k hudbě, Grahamova cesta od chorálu přes jazz až po tříakordový „popík“ a zase zpět taková přesně je.“

„Je příjemné vědět, že na tak dramaturgicky smělý počin se vyprodaly všechny lístky.“

Festivaly klasické hudby se vyznačují zvláštním privilegiem oproti festivalům jiných žánrů – s velkou chutí oživují hudbu mrtvých lidí. Většina z nás si ani nic jiného nepřeje. Chceme pozvednout naši duši prostřednictvím tklivých harmonií, jímavých melodií, čistých forem… zavřít oči a přemístit se v čase do dob, kdy v Praze drandily drožky a Mozart rychle dopisoval ouverturu ke svému Donu Giovannimu. Do dob, kdy parní lokomotivy poháněly vlaky jedoucí z Vídně do Prahy a Dvořák je vyhlížel ve svém fraku. Členové Bohemia Saxophone Quartet nám nic takového v nedělní květnové odpoledne 26.5. nedopřáli. Žádné romantické usebrání nám nebylo dovoleno. Zcela plánovaně a troufale se rozhodli pražskojarnímu publiku naservírovat hudbu pouze žijících autorů. Dva z nich se dokonce přišli osobně poklonit. Bez fraků.

 
47832460832bdf23ac970k

„Voseček vytvořil něco, co bych se opovážil shrnout jako uhrančivě dekadentní hudební zátiší.“

„Alexandre Collard se partu ujal se sametovým zvukem, členové PKF ho lehce provokovali v dobrém smyslu lehkovážným doprovodem.“

„Krásná podmanivá práce s dynamikou, velice pěkná sóla, detailní práce s akcenty.“

Sympatický a svěží večer čekal návštěvníky koncertu 19. 5. v Rudolfinu v rámci festivalu Pražské jaro. Usměvavý francouzský hornista Alexandre Collard, který zvítězil v 70. ročníku mezinárodní hudební soutěže Pražského jara, se tu sešel s energickým a skromným Britem Benem Glassbergem, vítězem 55. ročníku Mezinárodní soutěže pro mladé dirigenty v Besançonu z roku 2017. Pro oba mladé a začínající umělce se jednalo o velké a důležité vystoupení a oba ho pojali s velkou radostí pro hudbu.

 
1

„Podivuhodné bachovské bezčasí může vyniknout jedině v rukách svrchovaného umělce.“

„Největší pochvala a obdiv ale patří především k nadlidské výdrži.“

„Isabelle Faust dokázala vzbudit vzácný pocit absolutní jednoty s hudbou.“

Odbila sedmá večerní a v pražském Rudolfinu stojí na pódiu jeden osamocený pultík. V prostoru, kde většinou slýcháváme velká tělesa či komorní celky, působí taková situace nezvykle, až nepatřičně. Kladu si v duchu otázku, zda tak závažný a zároveň choulostivý program, jako je kompletní provedení všech houslových partit i sonát od Johanna Sebastiana Bacha, bude fungovat pro velký sál zaplněný stovkami lidí. Všechna ta odkašlání, vrtění, chrchlání. Nebezpečí, že vzácná a křehká koncentrace a napojení mezi interpretem a publikem bude narušeno, ne-li přetrženo. Zvládne to interpretka? Zvládne to Bach? A zvládneme to my, posluchači?

 
00

„Angažmá Harryho Bicketa by vzhledem k jeho životopisu člověk očekával u orchestrů se zaměřením na autentickou interpretaci. Pozvání od PKF považuji za velmi osvěžující.“

„Úsměvné oživení připravil stroj na vítr.“

„Vrcholem večera pro mě zůstala barvitá a hravá partitura Rameauova.“

PKF si pro svůj sedmý abonentní koncert pozvala za dirigentský stupínek distingovaného anglického gentlemana Harryho Bicketa. Renomovaného interpreta staré hudby. Jak dopadla kombinace jeho poučeného přístupu a moderních nástrojů nespecializovaného tělesa?

 
2019-04-27PKF-DE4Hudebni-mesto-c-Vaclav-Hodina-126

„Například jim vyvrátil to, že Gigue je vlastně hovorové slovo pro ´žigulík´.“

„Styděl jsem se. Dvořákovy variace jsem slyšel mockrát, ale těchto skrytých slov jsem si v sobotu všiml poprvé.“

„Asi ten nejunikátnější Don Giovanni, kterého jsem viděl; a v jiném kontextu dost možná i ten nejděsivější.“

„Hela, helilou, muzikanti jdou!“, zpívají skřítci Šíma (Filip Sychra) a Lupi (Stela Chmelová). K jejich zpěvu se záhy připojí i někteří hráči z PKF – Prague Philharmonia. Děti v publiku se mimo jiné dozví, že jejich uši budou očarovány houslemi a že flétna „dohraje a odlétne“. Je sobotní dopoledne a v Rudolfinu se koná další z programů orchestru pro budoucí publikum. 

 
Strana 1 z 2