„Charles Burney ve svém často citovaném hudebním cestopisu styl Františka Bendy popsal jako jeho vlastní, vytvořený podle vzoru, který by měl studovat každý instrumentalista, totiž podle zpěvu.“

„V roce 1774 přišel zlom. Jiří Antonín Benda se seznámil s melodramem Pygmalion s textem od Jeana-Jacquese Rousseaua a s hudbou Antona Schweitzera.“

„Médea je téma samo o sobě silné, hrůzné. I ve výrazně idyličtější podobě, kterou mu nutně dodává hudba ze sedmdesátých let osmnáctého století, vyznívá dostatečně naléhavě, psychologicky vyhroceně, osudově.“

Češi ve Vídni, to je poslední dobou v tuzemském hudebním životě časté slovní spojení. Nebyli však sami. Češi byli také ve větším počtu přítomni v Mannheimu a v dalších městech dnešního Německa. Včetně Berlína a Postupimi, kde vynikla rodina Bendů. Jeden z jejích příslušníků, Jiří Antonín, jehož komickou operu či singspiel Vesnický trh zpřítomnila letos o prázdninách v Praze a ve Valticích Musica florea, je zajímavým autorem. Přinejmenším díky svým melodramům, ale určitě i kvůli operám a další hudbě. Autorem dosud málo uváděným. Narodil se v Benátkách nad Jizerou před třemi sty lety, posledního června 1722.

„Dvořákova síň se ponořila do šera a pódium ovládla herečka, deklamující monolog zhrzené ženy.“

„Zuzana Stivínová fascinované publikum nekompromisně vtáhla do výjevu a už nepustila.“

„S Tomášem Netopilem se Tom Borrow příjemně potkal v přístupu, který Mozarta vidí skutečně neromanticky.“

Pro abonentní koncerty v tomto týdnu se Česká filharmonie proměnila v nevelké těleso mozartovského typu. Hudba Wolfganga Amadea Mozarta a Jiřího Antonína Bendy jí pod taktovkou Tomáše Netopila slušela ve středu velmi pěkně. Zajímaví byli však i sólisté: v první polovině mladičký pianista Tom Borrow a v druhé polovině, v Bendově melodramu Medea, herečka Zuzana Stivínová.