Už 27. ročník zimních Abonentních koncertů Třeboňských nocturen rozezní prostory empírového divadla J. K. Tyla v Třeboni. Návštěvníky čeká od října do března pět koncertů klasické hudby a jeden diskusní večer. Sérii zahájí ve čtvrtek 26. října manželská dvojice violoncellisty Petra Nouzovského a violistky Kristiny Fialové a uvede dílo J. S. Bacha, Antonia Vivaldiho, Camilla Saint-Saënse, Antonína Dvořáka, Romana Haase, Zoltána Kodályho, Paula Hindemitha a Adama Skoumala.
Romská hudba, folk, jazz, world music, pop, alternativa, blues, swing, rock, ale také žánr klasické hudby či tance. Tyto všechny budou mít zastoupení na osmém ročníku letošního multižánrového festivalu Maraton hudby Brno, který se koná od 10. do 13. srpna. Štítek zahajovacího koncertu obdrželo vystoupení rezidenčního umělce festivalu, kubánského jazzového klavíristy Omara Sosy, který se představí ve čtvrtek 10. sprna v SONO Music Clubu od půl sedmé večer. Festival nabídne akce na mnoha různých místech středu města Brna, často formou open-air.
„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“
„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“
„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?
Předposlední abonentní koncert orchestru PKF - Prague Philharmonia bude ve znamení hudby dvou klasiků a jednoho velikána dvacátého století. V sobotu 6. května zahraje těleso ve Dvořákově síni Rudolfina od půl osmé večer díla Beethovena, Mozarta a Weilla. Dirigentské taktovky se ujme Marc Minkowski, sólistkou bude houslistka Grace Park.
„Béla Bartók neměl zrovna štěstí na období, v němž žil.“
„Thierry Escaich je jedním z nejznámějších a nejvýznamnějších současných francouzských skladatelů.“
„Hudba baletu spadá do tzv. folklorního období Stravinského.“
Mít v čele známého šéfdirigenta je pro orchestr vždy výhodné. Maestro zná kde koho, a kde kdo zná jej. Vztahy jsou spíše na osobní než na profesní bázi. To je také případ šéfdirigenta České filharmonie Semjona Byčkova. Výsledkem je i skladba Thierry Escaicha napsaná přímo na Byčkovovo požádání pro jeho orchestr. Spolu s opusy Bély Bartóka a Igora Stravinského jsme ji nyní mohli slyšet 16. až 18. března v Dvořákově síni pražského Rudolfina.
„Na rozdíl od novoromantické opery, která hojně využívala leitmotivů, se Bartók vyhýbá opakování jakéhokoli hudebního materiálu.“
„Postavy Modrovouse a Judity doplnila šestice mužů a žen z baletní sekce Moravského divadla, kteří výpravným scénickým tancem odkrývali dění za zavřenými dveřmi, ale současně také podtrhovaly mužskou či ženskou převahu dle vývoje příběhu.“
„O to intenzivnější bylo citové vypětí a emoční pohnutí vycházející z projevů obou postav, ve kterých se mísí láska a touha po sobě samých, ale i po tajemství.“
Páteční večer 17. února patřil v Moravském divadle Olomouc dvěma maďarským autorům. Premiéra nového nastudování symbolistické jednoaktové opery Modrovousův hrad skladatele Bély Bartóka, jejíž libreto napsal Béla Balázs volně na motivy modrovousovské legendy, tedy příběhu o osamělém muži žijícím v tajemném a temném hradu, kde se ztrácejí krásné ženy, kterou zpracoval mimo jiné Charles Perrault anebo bratři Grimmové, byla rukou režisérky Daniely Špinar spojena s šestnáctiminutovým orchestrálním kusem Zoltána Kodálye Tance z Galanty, a orámována Sbory pro mužské hlasy téhož autora.
„Hra začíná mužským sborem á cappella, zpívají ponurou vojenskou píseň Katonadal, o údělu mužů, kteří musí válčit, jít do boje, nechat se mrzačit a zabíjet, ale nikdy nesmí plakat.“
„Judita v sobě nese odhodlání a naději, že vše zvládne, že její láska je schopná hrad vysušit a zahřát a přivést do něho světlo. To se jí po postupném otevírání dveří sice daří, ale za cenu poznání hrůz, které za dveřmi nachází.“
„Bartókova hudba je sugestivní a v podání orchestru opery je podána v rozvrstvených plochách v barevnosti instrumentace v bezchybné interpretaci. Gradace orchestru následuje pěvecké party, podporuje jejich výraz a nikdy je nezastiňuje.“
Operu Bély Bartóka na libreto Bély Balázse Modrovousův hrad hraje operní soubor Moravského divadla Olomouc po dlouhých 66 letech. V roce 1960 tam uvedli její první českou premiéru a nyní se k titulu opět vrátili. Nehrají ji ale, jak bývá obvyklé, spolu s další jednoaktovkou, ale propojují operu ústrojně s tvorbou Zoltána Kodályho. Na konci pokračuje opera jeho Tanci z Galanty v choreografii Daniely Špinar a Tona Ferriol a úvod a závěr obstarávají Sbory pro mužské hlasy pod vedením sbormistryně Lubomíry Hellové. Se souborem opery a baletu nastudovala dílo režisérka Daniela Špinar na scéně Lucie Škandlíkové, u dirigentského pultu byl Petr Šumník a protagonisty první premiéry, která se konala v pátek 17. února 2023, byli Barbora Řeřichová v roli Judity a Jiří Přibyl v roli Modrovouse.
Soubor opery a operety Moravského divadla Olomouc uvede v pátek 17. a v sobotu 18. února premiéry symbolistické opery Modrovousův hrad maďarského skladatele Bély Bartóka a libretisty Bély Balázse doplněné o Tance z Galanty a Sbory pro mužské hlasy Zoltána Kodálye. Exkluzivní titul, který se v tuzemsku kvůli své obtížnosti příliš často nehraje, režíruje Daniela Špinar. V hlavních rolích se představí sólisté Jiří Přibyl a David Szendiuch spolu s Radoslavou Müller a Barborou Řeřichovou. Spoluúčinkovat bude orchestr, balet a mužský sbor. Hudebně dílo nastudoval a povede Petr Šumník. Níže přinášíme s režisérkou Špinar krátký rozhovor.
Čtvrtý koncert koncertní sezóny Lieder Company, který se koná v neděli 18. září v 19:30 hodin na Novoměstské radnici v Praze, nese poetický titul „Známě neznámí“. Je zaměřen na písňová díla všeobecně známých autorů dvacátého století, která však nebývají prováděna velmi často, nebo jsou českému publiku prakticky neznámá. Interprety koncertu budou mezzosopranistka Jana Hrochová, barytonista Robin Červinek a klavírista Bohumír Stehlík. V komorních písních pak vystoupí flétnista Martin Klimánek, violista Vít Kubík a klarinetisté Kateřina Soukalová Váchová, Luděk Boura a Jan Pařík. Skladby budou uvedeny ve francouzských, ruských a maďarských originálech a doplněny českými titulky.
Festival Za poklady Broumovska na sobotu 13. srpna do martínkovického kostela svatých Jiří a Martina pozval dva mladé interprety – houslistu Kristiana Mráčka a violoncellistu Davida Pěrušku. Ti zvolili s ohledem na neobvyklé spojení především moderní repertoár, například od Martinů, Kodálye či Honeggera. Vstupné na koncert, který začne v 18 hodin, je dobrovolné, výtěžek putuje na pomoc kostelům na Broumovsku.
Orchestr Divadla F. X. Šaldy v Liberci zve na svůj poslední symfonický koncert sezóny na úterý 31. května v Šaldově divadle. V hudebním nastudování maďarského dirigenta Lászla Kovácse zaznějí skladby dvou německých raných romantiků a dvou maďarských skladatelů dvacátého století – Webera, Mendelssohna-Bartholdyho, Weinera a Kodálye. Představí se také sólista Aleš Tvrdík, který zahraje Koncert pro klarinet a orchestr č. 1 už zmíněného Carla Marii von Webera.
„V odborných kruzích je Gautier Capuçon považován za ambasadora violoncella 21. století.“
„Přesně vystihl odlišné, hravé i taneční charakteristiky každé z vět, které obdařil vnitřně procítěnou expresí.“
„Krásná volba přídavku završila skvěle koncipovanou dramaturgii Capuçonova festivalového debutu, který byl vynikající.“
Světoznámý francouzský violoncellista Gautier Capuçon, který je debutantem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a současně rezidenčním umělcem letošního 77. ročníku, zahájil v Pražské křižovatce 16. května mimořádným recitálem své třídenní festivalové působení. Do Prahy přiletěl z Bogoty. V rámci sólového koncertu přednesl výběr z děl Johanna Sebastiana Bacha, Henriho Dutilleuxe a Zoltána Kodálye, která nahrál na své album Souvenirs.
Spolek Lieder Company, který vznikl v loňském roce s úmyslem představovat (nejen) pražskému publiku písňovou tvorbu, zahájí svou první koncertní sezónu v neděli 8. května ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2 v 19:30 hodin. Řada sedmi různorodých a objevných koncertů se uzavře 11. prosince. Tři úvodní večery jsou věnovány Francii – částečně jsou symbolicky vázané na výměnu předsednictví EU mezi Francií a Českou republikou, zároveň však budou reflektovat významná výročí. Ta se budou prolínat i ostatními koncerty této sezóny.
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK na sobotu 23. dubna od 11 hodin připravil další dopolední program pro rodiče s dětmi Orchestr na dotek s impresionisty Mauricem Ravelem a Claudem Debussym. Pod vedením dirigenta Jana Kučery se děti seznámí s hudbou impresionismu a s vyjadřováním nálad v hudbě z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Pořadem ve Smetanově síni Obecního domu bude provázet dvojice Béďa s Betty v podání herců Radomíra Švece a Anny Jiřiny Daňhelové. V úterý FOK v kostele svatých Šimona a Judy od 19:30 uvede soubor Schola Gregoriana Pragensis v dialogu s violoncellistou Jiřím Bártou. Vedle gregoriánského chorálu a rané polyfonie uvedou také díla Bacha, Kodálye, Gubajduliny nebo Pärta.
Dnes se v Malém sále Slovenské filharmonie od 19 hodin představí maďarský klavírista Balázs Fülei, který je oceňován za šíření Bartókova odkazu ve světě. Ve svém sólovém recitálu přednese Purcellovu Suitu D dur, Beethovenovu Sonátu č. 31 As dur, Bartókovu Improvizaci na maďarské sedlácké písně, Ravelův klavírní cyklus Zrcadla a Kodályovy Tance z Marosszéku. „Fülei sa predstavil v prestížnych sálach ako napr. Wiener Konzerthaus, Concertgebouw Amsterdam, či newyorská Carnegie Hall. Okrem sólových vystúpení koncertuje aj ako člen komorného súboru Auer Trio,“ doplňují profil umělce pořadatelé.
Košickému publiku se dnes poprvé představí hostující orchestr z Maďarska Kodály Filharmónia Debrecen, a sice pod vedením Dániela Somogyi-Tótha. V místním Domě umění od 18 hodin zazní Lisztova symfonická báseň Les Préludes, dále jeho Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Es dur, ve kterém sólový part zahraje Gergely Bogányi, Kodályovy Tance z Galanty a na závěr čtvrtá část ze symfonické básně Al Ula sólisty dnešního večera, Bogányiho. Koncert se koná u příležitosti státního svátku Maďarska, který připadá na 15. března.
„Adagio pro orchestr Leoše Janáčka bylo příležitostí pro orchestr, jak naladit publikum a připravit ho na další program.“
„Orchestrální Žítkovská bohyně není ovšem dílo folklorní, je to zvukomalebná fantazie a převažují zde soudobé kompoziční postupy, včetně těch osobních.“
„Zpěvačka Barbora de Nunes-Cambraia zpívala part už potřetí, dvakrát pod jménem Barbora Polášková. Vědmě Surmeně dala hloubku a barevnost sametového altu, pevnost a údernost.“
Hudba má jednu velkou přednost, probouzí v lidech imaginaci, a i když není nablízku nic hmatatelného, posluchači mohou prožívat společné vjemy. Koncert, který pořádala Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 27. ledna v Kongresovém centru Zlín, měl přitažlivou dramaturgii. Všechny skladby se nesly ve znamení inspirace folklorem, který byl ve všech případech osobitě zpracován. Až na první skladbu, která se z tohoto rámce vymykala, přestože její autor měl k folkloru velmi blízko.
Zítra, ve čtvrtek 27. ledna, v 19 hodin bude Velký sál Kongresového centra Zlín patřit dalšímu koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů. Tentokrát pod taktovkou Tomáše Braunera zazní hudba čtyř skladatelů, kteří se často nechali inspirovat folklorními náměty či přímo lidovými melodiemi. Koncert otevře Adagio pro orchestr Leoše Janáčka. Neobyčejná schopnost zpracovat lidovou píseň do mimořádné podoby proslavila skladatele téměř po celém světě. Vášnivým sběratelem lidových písní byl i Maďar Zoltán Kodály, od kterého zazní orchestrální suita z opery Háry János. Další dílo, orchestrální fantazie Žítkovská bohyně, je kompozicí pocházející z pera olomouckého skladatele, muzikologa a pedagoga Jana Vičara. Už svým názvem odkazuje na magickou vědmu z oblasti Moravských Kopanic. V roli podmanivé Žítkovské bohyně zaříkávající bouři se představí česká mezzosopranistka Barbora de Nunes-Cambraia. Večer uzavře bryskní Rapsodie na moldavská témata původem polského skladatele Mieczysława Weinberga. Ve foyer Kongresového centra je uspořádána výstava kreseb, maleb a fotografií studentů Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti, kteří se také nechali inspirovat malebnou Žítkovou a jejím tajemstvím.
Ve čtvrtek 27. ledna uvede Janáčkova filharmonie Ostrava v místním Domě kultury od 19 hodin další z moderovaných koncertů, na němž si na své přijdou i ti posluchači, kteří se se světem klasické hudby teprve seznamují. Programem s názvem Na lidovou notu je provede oblíbený herec a moderátor Jan Maxián a představí jim díla Leoše Janáčka, Zoltána Kodálye či Bély Bartóka. Dirigovat bude Gabriel Bebeşelea. Následující pondělí 31. ledna pak bude pódium Domu kultury, opět od 19 hodin, patřit držitelům ceny Anděl nebo Classic BRIT Awards – Pavel Haas Quartet přednese díla od Suka, Korngolda nebo Dvořáka.
