„Třiaosmdesátiletý dirigent Mehta obdrží v Praze za šíření dobrého jména české kultury významné rezortní ocenění Artis Bohemiae Amicis.“
„A capellové programy vyžadují ´násobně náročnější přípravu´ než oratorní koncerty. Proto jsou v Praze jen tři.“
„Samostatné vokální koncerty čekají PFS i na mezinárodním festivalu v Hongkongu.“
Pražský filharmonický sbor má diář plný do konce roku 2021, zaplňují se mu termíny v roce 2022 a má už nějaké závazky i na roky 2023 a 2024. Nejbližšími úkoly jsou teď dva koncerty na festivalu Dvořákova Praha. Ve čtvrtek 19. září se výrazně podílí na novodobé premiéře první verze opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka. A ještě předtím v neděli spoluúčinkuje ženská část sboru v provedení Mahlerovy 3. symfonie. Izraelskou filharmonii v Praze řídí Zubin Mehta.
„Vo štvrtkovom podaní Sboru Národního divadla ani tak populárnemu kusu, akým je „zbor Židov“, nechýbala výpovedná hodnota a určite sa z neho nestala len „povinná jazda.“
„Svatopluk Sem pred obecenstvo predstúpil s absolútnym nadhľadom nad interpretovanou skladbou, s dokonale zvládnutou prácou s frázovaním, fondom a výrazom.“
„Že orchester Smetanovej hudbe rozumie sa potvrdilo aj na zahajovacom koncerte.“
Zahajovacím koncertom s názvom 30 let svobody započalo 12. septembra Národní divadlo nielen novú sezónu, ale aj oslavy 30. výročia Nežnej revolúcie. Program, na ktorom vystúpili orchester, zbor a sólisti divadla, odznel pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a skladal sa z prevažne operných kusov, ktoré sú svojou tematikou spojené s bojom za slobodu či ďalšími myšlienkami Novembra ´89.
Pražské Národní divadlo je na prahu nové sezóny - odstartuje ji zahajovací koncert ve čtvrtek 12. září od 19:00 hodin, kterým divadlo zároveň uctí 30. výročí sametové revoluce. Letošní leitmotiv výmluvně definuje podtitul Třicet let svobody: Hudba poroby, vzpoury a smíření. V historické budově zazní úryvky a scény z Janáčkovy opery Z mrtvého domu, z Verdiho Nabucca, Beethovenova Fidelia, Giordanova Andrey Chéniera a Smetanových oper Dalibor a Libuše. Vyvrcholením koncertu bude provedení Dvořákovy kantáty Te Deum, která na konci roku 1989 provázela prezidentskou inauguraci Václava Havla, jednoho z největších symbolů sametové revoluce.
„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“
„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“
„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“
Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.
„Jsme v Bregenzu rezidenčním sborem, což nás těší.“
„Při příležitostných odskocích do divadla jevištní pohybovou praxi sbor vždy dožene.“
„Setkání s Fabiem Luisim? Užíváme si každou vteřinu spolupráce s ním.“
Dnes naposled. Muži Pražského filharmonického sboru se chystají na Verdiho Rigoletta, jehož pětadvacáté představení uzavírá program letního festivalu v Bregenzu. Na open air scéně Seebühne pro 7000 diváků se hraje od poloviny července a čeští sboristé se podíleli na všech večerech. Léto u Bodamského jezera naplněné prací končí.
„Zahájení 101. sezóny 7. a 8. září plánuje Národní divadlo moravskoslezské ve velkém stylu.“
„Všechny tři soubory se symbolicky vrátí k některým titulům premiérovaným hned v první sezóně před sto lety.“
„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní v Ostravě 23. dubna 2020 poprvé.“
Přesně před sto lety, 12. srpna 1919, zahájili Ostravané slavnostním uvedením Prodané nevěsty českou divadelní éru v budově Městského divadla, která do té doby sloužila německojazyčnému provozu. České divadlo se hrálo od roku 1894 v Národním domě, dnešním komplexu Divadla Jiřího Myrona. Už před vznikem Československa, 13. října 1918, se v Ostravě ustavil Spolek Národní divadlo moravskoslezské. Za sto let existence nabídla pak instituce stejného jména divákům už 679 operních premiér. Činoherních bylo 1305, baletních 182 a soubor operety/muzikálu NDM nastudoval celkem 580 děl. Budova Stadttheater z roku 1907 se postupně jmenovala Zemské divadlo, Velké divadlo a Divadlo Zdeňka Nejedlého. V 50. letech získala novou podobu. Od roku 1990 nese název Divadlo Antonína Dvořáka.
„Je vždy lepší být na počátku slibné kariéry, než prodávat její zbytky těm, kteří ještě věří na dříve vytvořené umělecké renomé.“
„Boris Prýgl výtečně frázuje, je velmi muzikální, dokáže si pohrát s dynamikou, umí hlas vhodně modulovat.“
„Po létech snahy se festival dopracoval k velmi solidní amplifikaci.“
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov dospěl do finále. Závěrečný sobotní galakoncert v Pivovarské zahradě nabídl výběr známých árií a scén ze světových oper. Účinkovali talentovaní mladí pěvci Adriana Kučerová, Štěpánka Pučálková a Boris Prýgl, doplnil je zkušený americký tenorista Richard Troxell. Doprovod zajistila PKF-Prague Philharmonia za řízení osvědčeného dirigenta se zřetelně vřelým vztahem k opeře - Leoše Svárovského.
„Jako by obří klaun svíral v rukou celý příběh, který ho ale postupně ničí a rozkládá.“
„Jakkoliv je letošní inscenace plná barev a lesku, určitě nezachází za hranice a určitou kýčovitostí naopak plně respektuje prostředí, do kterého je zasazena.“
„Pražský filharmonický sbor je stejně jako orchestr přesný, výrazově vynikající, zní měkce a jednolitě.“
Operní večery v Bregenzu mají o několik rozměrů navíc proti divadelním i mnohým venkovním produkcím. Už samotné genius loci zálivu Bodamského jezera (jak zdůrazňují místní: nejmenšího, za to nejkrásnějšího rakouského úseku jinak německého pobřeží) je magické. Odlesky červánků na hladině, západ slunce, možnost práce s vodním prvkem, to vše dává inscenátorům jiné dimenze možností. A přístup. Bregenzer Festspiele dbají na velkorysost, preciznost, nápaditost a kvalitu. Zvou přiměřeně kvalitní sólisty a mají špičková rezidenční tělesa: Wiener Symphoniker a Pražský filharmonický sbor. Letošní Verdiho Rigoletto proto právem zaujme.
„Luisi mimo dirigentský stupínek působí mimořádně nenápadně a plaše, ale s taktovkou v ruce vyzařuje neuvěřitelnou energii a autoritu.“
„Pianissimo orchestru ještě slabší než téměř neznatelné šumění klimatizace.“
„Neexistuje jiná vhodnější skladba, která by v takové plnosti ukázala mistrovství Pražského filharmonického sboru.“
Upynulé desetiletí každoroční spolupráce s Vídeňskými symfoniky a festivalem Bregenzer Festspiele oslavil Pražský filharmonický sbor v Bregenzu na břehu Bodamského jezera impozantním způsobem – Verdiho Requiem pod taktovkou Fabia Luisiho. Pondělní koncert patří k těm, na které se opravdu s vděčností vzpomíná, a mezi nimi k těm výjimečným, na které už nelze zapomenout.
„Bregenz je prestižní festival a nároky všech režisérů jsou velmi vysoké. Někdy až hraniční.“
„Při předávacích zkouškách s dirigentem nebo režisérem má sbor už vše perfektně nastudované.“
„Na operu máme málokdy čas v sezoně, proto je letní období pro podobné projekty ideální.“
Už desátým rokem účinkuje na Bregenzer Festspiele, je tu rezidenčním sborem. Letos dělá Massenetovu operu Don Quichotte a Verdiho Rigoletta, příští rok ho čeká Nerone Arriga Boita. Pražský filharmonický sbor patří ke stálicím proslulého festivalu, který byl založen v roce 1946. A jak mimo jiné říká v rozhovoru pro KlasikuPlus hlavní sbormistr Lukáš Vasilek, odborná i posluchačská veřejnost PFS vnímá jako zavedenou a významnou značku, která tak dobře reprezentuje českou kulturu.
„Massenetova hudba opět překvapila. Nejde o ´právem zapomenutou´ operu. Naopak – přesnější by bylo ´bohužel zapomínanou´.“
„Děj je přesazen do moderních kulis, v tomto případě s takovou logikou a hlavně přesvědčivostí, že divák nic nenamítá.“
„Tak působivé a nesmírně silné znázornění smrti, jaké se podařilo v závěru Massenetovy opery, se v divadle nevidí často…“
Jules Massenet je fatálně nedoceňovaný autor. Napsal přes třicet oper a známe tři. Nejnovější příklad z festivalu Bregenzer Festspiele potvrzuje, že sáhnut po některé z většiny těch nehraných může znamenat a přinést mnohem víc, než jen „neudělat chybu“. Don Quichotte je titul, jehož hudební i divadelní síla, podpořená v tomto případě skvělou scénickou podobou, se projevila s až nečekanou intenzitou.
Ve čtvrtek při zkoušce pršelo, ale pátečnímu večernímu představení se déšť vyhnul. Soubor Státní opery, součást pražského Národního divadla, pak v bavorském Řezně v sobotu odehrál i druhé představení. Na Zámecké slavnosti na venkovní scénu s vyprodaným hledištěm pro tři tisíce diváků přivezl svou loňsku novou inscenaci Verdiho opery Nabucco.
„Sopranistka, host večera, se ukázala v nejlepším možném světle.“
„Bude mu v září devětapadesát a jeho hlas je ještě stále hlasem lyrickým.“
„Závěr večera patřil dvojzpěvům.“
Kratší, ale pěkný. Takový byl středeční operní recitál Ramóna Vargase, ozdoba festivalu Prague Proms. Koncert ve Smetanově síni se zájmem a dobře doprovázel Český národní symfonický orchestr, dirigoval Marcello Rota a skvělou partnerkou byla světoznámému mexickému tenoristovi mladá slovenská sopranistka Lenka Máčiková.
„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“
„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“
„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“
Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.
„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“
„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“
„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“
Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.
„Sólista je pánem situace.“
„Lidé, kteří jsou skutečnými hvězdami, jsou jimi nejen na pódiu, ale i v soukromí.“
„V letošním kalendářním roce budu mít celkem osmdesát sedm koncertů, což je docela velké penzum…“
Dirigent Leoš Svárovský se v sobotu vrací po třech týdnech na festival Smetanova Litomyšl, aby dirigoval Sólo pro sto smyčců - vděčný koncertní formát, jehož protagonisty jsou hráči na smyčcové nástroje tří orchestrů – z Ostravy, Olomouce a Pardubic. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus si vybavuje začátek letošní přehlídky, kdy na pódiu svedl zápas s deštěm, přibližuje zkouškový proces s třemi filharmoniemi, který v těchto dnech předcházel a předchází předposlednímu koncertu festivalu, vzpomíná, kde všude už letos dirigoval, a prozrazuje, co všechno ho poutá k Litomyšli.
„Je dobré mít letní koncerty – všem pro zotavení a pro zábavu.“
„Řekl bych, že dnes panuje k práci kolegů větší respekt než dříve.“
„Caruso v USA proměnil pohled na italské imigranty. A byl to on, kdo operu dopravil do moderní doby.“
Ve středu večer 10. července, zpívá v Obecním domě v Praze na festivalu Prague Proms Ramón Vargas. V klasickém operním recitálu s hudbou italských a francouzských autorů devatenáctého století ho doprovodí Český národní symfonický orchestr, dirigentem je Marcello Rota. Spoluúčinkuje sopranistka Lenka Máčiková. Světoznámý mexický tenorista odpovídá v rozhovoru pro portál KlasikaPlus na otázky týkající se obvyklého repertoáru, jeho osobních preferencí i hudby v umělcově rodné zemi.
„Režisér Tomáš Pilař se netajil ještě před představením tím, že se bude jednat o velkolepou podívanou s velkým množstvím účinkujících, komparsem a živými zvířaty.“
„V titulní roli zazářil maďarský barytonista Michele Kalmandy.“
„Nezapomenutelná atmosféra, kvůli jaké je i spousta českých návštěvníků ochotna cestovat například do Verony…“
Verdiho operu Nabucco sledovalo v Plzni pod širým nebem poslední červnový pátek na 7500 diváků. Na náročné produkci se podílely stovky účinkujících a umělecko-technických pracovníků. Tradice Divadla Josefa Kajetána Tyla pořádat na začátku léta velkolepé divadelní představení v nově zrekonstruovaném amfiteátru na Lochotíně tak úspěšně pokračovala už pátým ročníkem. Loni návštěvníci z řad operních nadšenců i z řad diváků, kteří by do tradičního divadelního prostředí nikdy nešli, mohli zhlédnout Pucciniho Turandot. Již nyní se ví, že se napřesrok mohou těšit na Dvořákovu Rusalku. Představení je naplánováno na 26. června 2020.
“Režie není přenesenou kopií z divadelního prostoru, zaujala právě tím, jak dokázala být odlišná, jak využila možnosti amfiteátru.”
“Vedení plzeňské opery zajistilo výborné obsazení hlavních rolí pěvci, kteří se v minulosti v Plzni osvědčili.”
“Mikrofon je hrozný prevít na přesnost intonace, souhry,… Kdo má zkušenosti s rozhlasovým studiem, ví o tom své.”
Operní openair show se stává v Plzni v amfiteátru na Lochotíně sympatickou tradicí. Letos proběhl už pátý ročník projektu Noc s operou. Dramaturgie zvolila populární Verdiho operu Nabucco, jejíž premiéra se konala v říjnu roku 2018 v historické budově Velkého divadla.
