sobota, 19 listopad 2022 18:35

Tomáš Hanus doma v Brně. S Janáčkem

700

„Režisérka naštěstí neměla ambice pokoušet se přidávat do opery ´svůj´ příběh.“

„Pěvci kompletně tvořili vyrovnaný, dobře vybraný cast a režisérce ochotně hráli. Vesměs dobře se vyrovnali s češtinou a Janáčka zpívali oddaně.“

„Hanusovo vedení celého dramatu bylo podrobné a vášnivé, jak je u něj obvyklé.“

Opera Věc Makropulos v inscenaci Velšské národní opery se stala dalším vrcholem festivalu Janáček Brno 2022. Jak díky režii a scénografii, které podpořily sílu poselství textu Karla Čapka, tak díky hudebnímu nastudování Tomáše Hanuse. Brněnský rodák, ve Walesu působící už šest let, v pátek v Janáčkově divadle se strhujícím dílem skutečně triumfoval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
005

Nastupující hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra vykročí do sezóny sérií čtyř scénických uvedení Dvořákovy opery Rusalka. Následovat bude dvojí koncertní provedení Janáčkovy Věci Makropulos. Oba tituly chystá v interpretaci předních evropských pěvců. Představení Rusalky se budou konat v neděli 28. srpna a 9., 24. a 28. září, Věc Makropulos je na programu 11. a 14. září. Na konci prázdnin Jindra také studiově natočí pro Český rozhlas Smetanovu operu Dvě vdovy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5000

„Janáček byl mistr melodie, úsečnosti a jazyka. Spojit všechny tyto atributy v pěveckém projevu do jednoho výsledného tvaru je velice obtížné. Kanadský tenorista Philippe Castagner v hlavní tenorové roli Alberta Gregora neuspěl.“

„Perfektní výkon podal tenorista Jan Ježek. Jeho poblázněný Hauk-Šendorf vyšel dokonale a reakce publika byla znát přímo při jeho výkonech, ale i při závěrečném potlesku.“

„Mužská část sboru v závěru opery poněkud zvukově zanikla, což byla také škoda.“

V rámci patnáctého ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 hostilo Národní divadlo v neděli 6. března operní soubor Divadla Josefa Kajetána Tyla z Plzně. V hlavní roli Janáčkovy opery Věc Makropulos coby Emilia Marty vystoupila sopranistka Ivana Veberová, Alberta Gregora ztvárnil kanadský tenorista Philippe Castagner, solicitátora Vítka tenorista Tomáš Kořínek, jeho dceru Kristu pak sopranistka Magdaléna Hebousse. Jaroslav Prus patřil barytonistovi Jiřímu Kubíkovi, jeho syna Janka zpíval tenorista Jan Maria Hájek, advokáta Doktora Kolenatého pak barytonista František Zahradníček. Menší role patřily basistovi Janu Hnykovi – Strojník, sopranistce Radce Sehnoutkové – Poklízečka, tenoristovi Janu Ježkovi – Hauk-Šendorf, mezzosopranistce Janě Foff Tetourové – Komorná a postava Lékaře Romanu Duškovi. Orchestr a pánskou část sboru řídil Norbert Baxa, režie se ujal Martin Otava, scéna je prací Daniela Dvořáka, kostýmy Dany Haklové, světelný design a videoprojekce pak Antonína Pflegera a Petra Hlouška. Projekt je koprodukcí DJKT a Theater Erfurt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11113

Vyhlašujeme výherce vstupenek na inscenaci Festivalu Opera 2022.

Letošní přehlídka většinou mimopražských operních domů se koná od 16. ledna do 29. března a nabízí dvě desítky večerů. Odehrávají se hlavně na scénách Národního divadla, ale také na dalších zajímavých místech, například v prostoru NoD, v La Fabrice, Venuši ve Švehlovce, v Divade D21 nebo v Kavárně Adria. V neděli 6. března se v historické budově Národního divadla odehraje Janáčkova Věc Makropulos, kterou do Prahy veze plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
11113

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na inscenaci Festivalu Opera 2022.

Letošní přehlídka většinou mimopražských operních domů se koná od 16. ledna do 29. března a nabízí dvě desítky večerů. Odehrávají se hlavně na scénách Národního divadla, ale také na dalších zajímavých místech, například v prostoru NoD, v La Fabrice, Venuši ve Švehlovce, v Divade D21 nebo v Kavárně Adria. V neděli 6. března se v historické budově Národního divadla odehraje Janáčkova Věc Makropulos, kterou do Prahy veze plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
300

„Emilia Marty je v podání kmenové sólistky plzeňského divadla Ivany Veberové kreací budící velký umělecký respekt i hluboké dojetí.“

„Janáček je mnohde jinde než u nás vnímán obecně a samozřejmě jako autor mimořádně vzrušujících děl.“

„Jenůfa, Káťa Kabanová a Liška Bystrouška jsou hrdinky, se kterými se dá dýchat. Emilia Marty je takovou taky, jen je možná potřeba si na ni zvykat o trochu déle.“

Plzeňská opera hrála před několika dny Janáčkovu Věc Makropulos. V hledišti novorenesančního Velkého divadla se 444 místy bylo několik desítek lidí. Možná stovka. To je málo. Důvody se v dnešní době sčítají. Za prázdnými sedadly lze tušit obavy z kontaktu s jinými lidmi, opatrnost, odpovědnost, nechuť, únavu, ale také pohodlnost… K tomu se přidávají místa, na která momentálně nedosáhnou ti, kdo nesplňují státní podmínky a nemohou dovnitř. A pak samozřejmě ta, která by byla prázdná tak jako tak. Místa těch, kteří se bojí Janáčka.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
206

„Nastudování je neobyčejně poctivé, zažité dlouhou dobou od plánované premiéry a realizací poloscénické verze v online projektu.“

„Nevídá se často, aby operní pěvci v náročném konverzačním charakteru díla zvládali výraz naprosto s nadhledem, bez pohledů na dirigenta, s výraznou, vypracovanou mimikou.“

„Paní Veberová zvládla Elinu Makropulos v pěveckém uchopení výborně, v tónu barevně a prostorově nosně.“

Den 16. října 2021 bude zapsán zlatým písmem do historie plzeňského divadla. Ač to je neuvěřitelné, opravdu až v tento den spatřila světlo světa v krásném Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni jedna z vrcholných oper Leoše Janáčka, psychologicky a dramaticky soustředěná Věc Makropulos (premiéra v Brně 1926, poté v Praze 1928). V režii ředitele DJKT Martina Otavy, v hudebním nastudování šéfdirigenta operního souboru Norberta Baxy, na scéně Daniela Dvořáka, v kostýmech navržených Danou Haklovou, s osvědčeným světelným designem Antonína Pflegera, s videoprojekcemi Petra Hlouška. Pro titulní roli má plzeňská opera jednu protagonistku – Ivanu Veberovou. Všechny ostatní role jsou alternovány. Je třeba připomenout, že operu bylo možno zhlédnout v poloscénické verzi v rámci online projektu První řada u Vás doma. Ve stejném obsazení, které se etablovalo na první premiéře, k níž směřuje tato reflexe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Kuriózní neuvěřitelný příběh třísetleté ženy proměňuje režisér v závěru v její emotivní veřejnou zpověď, odehrávající se v přímém přenosu.“

„Poselství zůstává: je to na světě dobře vymyšleno, když člověk není nesmrtelný.“

„Jakub Hrůša od prvních rázných taktů předehry po poslední úsečné údery drží Janáčkovu partituru pevnou rukou a dostává z ní, co potřebuje.“

Janáčkova a Čapkova Věc Makropulos je dynamickým a strhujícím hudebním divadlem, promlouvajícím mimořádně intenzivně do života každého z nás. Operní divadlo v Curychu ji od neděle hraje v režii Dmitrije Čerňakova jako krutě pravdivý a žhavě současný apel: važme si každého okamžiku, zvažujme, co děláme, protože naše přebývání na Zemi je konečné. Po hudební stránce stojí za inscenací Jakub Hrůša. Drží pevně v rukou otěže a iniciuje přesně zacílený výraz a zkratkovitou naléhavost, aby hudba nesla slova a věty a doříkávala jejich význam.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Za Janáčka se v cizině biji všemi dostupnými uměleckými i lidskými prostředky.“

„vzhledem k mému vytížení v roli symfonického dirigenta se opera daří jen příležitostně, párkrát do roka, jako svátek.“

„Makropulos je Janáčkova nejtěžší operní partitura.“

Curyšská opera v sobotu nabídla publiku mimořádný program k zahájení sezóny – Den otevřených dveří s možností nahlédnout do zákulisí, zúčastnit se kostýmové zkoušky na Verdiho Nabucca, sledovat vystoupení baletu nebo zhlédnout na studiové scéně úspěšnou inscenaci dětské opery Konrad oder Das Kind aus der Konservenbüchse. Hned dnes večer už má ale na programu premiéru nové inscenace. Tou je Janáčkova Věc Makropulos – opera o smrti a nesmrtelnosti napsaná ve dvacátých letech podle hry Karla Čapka. Hlavní roli Emilie Marty zpívá německá dramatická sopranistka Evelyn Herlitzius. Za nastudováním stojí režisér Dmitrij Čerňakov - a jako jediný Čech v týmu Jakub Hrůša. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dirigent vypočítává svá setkání s Janáčkovou hudbou a zamýšlí se nad rozdíly mezi jeho jednotlivými operami.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 01 listopad 2018 08:15

Aleš Briscein od Janáčka ke Smetanovi

„Janáček a můj hlas si naštěstí velmi dobře rozumějí.“

„V zahraničí jde o velmi žádaného autora, žijeme v období „janáčkománie“.“

„V únoru 2019 čeká Brisceina Smetanův Dalibor v německém Frankfurtu.“

Na scénu berlínské Deutsche Oper se na tři večery 10., 16. a 22. listopadu vrací Janáčkova opera na motivy Čapkovy hry Věc Makropulos o touze po nesmrtelnosti i strachu z ní.  Hlavní ženskou roli Emilie Marty ztvární jedna z nejlepších dramatických sopranistek současnosti Evelyn Herlitzius. Do inscenace vstupuje i tenorista Aleš Briscein, který hlavní postavu Alberta Gregora vytvořil už několikrát v kariéře, kromě českých scén třeba v Londýně, Salcburku, Šanghaji nebo Hongkongu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

201609HerzauJakubHrusa-956872dpi„Nemám nic proti škrtům, ale Svatá Ludmila má už ve svých genech velkorysou monumentalitu.“

„Nezkrácená podoba mi připomíná největší liturgické události.“

„Dvořák je srozumitelnější, někdy až příliš, Janáček je ten pro náročnější publikum.“

Velkolepé oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka zazní po sto letech v původním rozsahu – festival Dvořákova Praha tak dnes přispěje k letošním jubilejním oslavám československé státnosti. Nastudování se ujala špičková tělesa a sólisté z obou zemí. Pod taktovkou Jakuba Hrůši vystoupí Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík, Pražský filharmonický sbor a Česká filharmonie. Dílo patří mezi mistrovy nejrozměrnější a nejhlubší kompozice, spojuje v sobě křesťanskou symboliku i linii vlasteneckou.

Zveřejněno v RozhovorPlus