007

„Mě hlavně baví ta cesta. Baví mě pracovat na sobě tak, abych se posouvala neustále dál, abych svoje povolání mohla dělat co nejlépe.“

„V současné době je na nás dirigentky upřena záře reflektorů, a až tahle vlna zájmu přejde, věřím, že se to srovná a nebudeme mluvit o pozitivní diskriminaci žen.“

„Nechci, aby mé dirigování vypadalo nacvičeně. Takže se snažím co nejvíce sladit všechny složky dirigování tak, abych to byla já, a ne cvičená opice.“

Dirigentka Alena Jelínková má sympatický životní cíl – dělat svou práci co nejlépe, tak, aby to bavilo ji i posluchače. Její hudební dráha začala ve Valašském Meziříčí, odkud pochází, vedla na Pražskou konzervatoř a Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění a zdaleka nekončí u proslulého pedagoga Johannese Schlaefliho v Curychu, k němuž nastoupila letos v září. Muzikalitou, pracovitostí, smyslem pro humor i nadhledem okouzluje spolupracovníky i návštěvníky koncertních sálů a opavské opery. Upozornila na sebe na letní Ševčíkově akademii v Horažďovicích, spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a s Pražským filharmonickým sborem... a květnu 2023 ji čeká koncert nazvaný Debut Pražského jara. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00001

„Dirigent Petrenko si až s uličnickým výrazem ve tváři hrál v Klasické symfonii s melodií, publikem i orchestrem.“

„Trpčeského prsty se ani při vypjatých fortissimech příliš nevzdalovaly od klaviatury, pohybovaly se po ní téměř spořádaně. Marně byste u něho hledali dramatická gesta a vysoké údery.“

„Tuto drobnou provokaci však bratislavsko-prešpurské publikum přijalo nadšeně.“

Sedmapadesátý ročník Bratislavských hudebních slavností vyvrcholil v sobotu velkolepým koncertem amerického houslisty Gila Shahama v doprovodu Slovenské filharmonie vedené dirigentem Alexandrem Blochem a Slovenského filharmonického sboru se sbormistrem Jozefem Chabroněm. Předposlední festivalový koncert o den dřív však po necelém měsíci od famózního výkonu na Dvořákově Praze opět přivedl do střední Evropy britský Royal Philharmonic Orchestra pod vedením Vasilyho Petrenka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00004

„Agogicky striedmejšie pojatie sa týmto skladbám dobre hodilo.“

„Vondráček exceluje vo všetkých dôležitých atribútoch.“

„Bolo zrejmé, že má jasnú víziu o tom, kam hudobný prúd smeruje, a dokáže tak znásobiť účinok skladby na poslucháčov.“

Koncert Royal Philharmonic Orchestra s novým šéfdirigentom orchestru Vasilym Petrenkom a sólistom, klaviristom Lukášom Vondráčkom, patril medzi očakávané momenty tohtoročnej Dvořákovej Prahy. 14. septembra sa tak toto špičkové teleso postavilo pred zaplnenú Dvořákovu síň – a od prvých momentov prítomných poslucháčov uchvacovalo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„V Rudolfinu v roli Rusalky vystoupí litevská sopranistka Asmik Grigorian.“

„Původně ohlášeného Valerije Gergieva nahradí dirigent Myung-Whun Chung.“

„Přehlídku ozdobí legendární argentinská klavíristka Martha Argerich, která v Praze naposledy vystoupila v roce 1974.“

Česká filharmonie s trojím koncertním provedením opery Rusalka, Clevelandský orchestr, londýnský Royal Philharmonic Orchestra, Symfonický orchestr Švédského rozhlasu, rozsáhlá komorní řada garantovaná smyčcovým kvartetem Pavel Haas Quartet a intenzivní pozornost nejmladším interpretům – to je několik hlavních uměleckých momentů, které chystá pro tuzemské i mezinárodní publikum na dny od 8. do 25. září Dvořákova Praha. Festival otevřou v den výročí narození Antonína Dvořáka Mnichovští filharmonikové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
wiki-Vlast-plakt-nhled

„Cyklus zakotvil v repertoáru jako sváteční dílo novodobé české národní hudby. Je pochopitelné, že se stal vůbec první nahrávkou České filharmonie pořízenou pro gramofonové desky.“

„Provedení pražskými konzervatoristy se stalo nezapomenutelným nejen kvůli své výlučnosti, ale i díky výsledku.“

„Provedení po pětadvaceti letech opět s tělesem dobových nástrojů, poprvé zaštítěné v historicky poučené interpretaci domácími silami.“

Smetanova Má vlast prošla za sto čtyřicet let ve třech různých stoletích několika fázemi. Od premiéry v sále na Žofíně v listopadu 1882 k zahajovacímu koncertu Pražského jara v květnu 2021 se nad nimi klene pevný oblouk. V nepřetržité řadě koncertů a souvisejících nahrávek postupně čím dál přesněji krystalizuje nadčasová hodnota skladby. Dnešní uvedení díla v historicky poučené zvukové podobě, očekávané jako událost, je v den výročí úmrtí skladatele nejen obvyklým ikonickým zahájením mezinárodního hudebního festivalu, ale také velkým krokem v interpretační historii cyklu symfonických básní. Téměř jakoby posvátný tuzemský hudební monument ožije v podání souboru dobových nástrojů nezvykle, očištěně, prožitý a promyšlený nově, z trochu jiného úhlu pohledu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

„Vasilij Petrenko, který orchestr vede od roku 2015, je viditelně oblíbeným, ne-li milovaným dirigentem.“

„Sólista interpretaci promyšleně budoval na kontrastech.“

„O interpretaci Mahlera lze mluvit v superlativech. Málokdy se vidí taková symbióza tělesa a dirigenta!“

Je pokaždé svátek slyšet jeden z nejlepších mládežnických orchestrů světa – Orchestr mladých Evropské unie –, jehož historie sahá až do roku 1976, kdy u jeho zrodu stál Claudio Abbado. Jeho následovníky se stali Bernard Haitink, Vladimir Ashkenazy a pak Vasilij Petrenko. A právě s ním, svým současným šéfdirigentem, orchestr zahrál v pražském Rudolfinu ve středu 31. července Dvořákův Koncert h moll a Mahlerovu Pátou. Jako sólista se představil německo-francouzský violoncellista Nicolas Altstaedt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Milan Al-Ashhab získal titul laureáta a 6. místo v houslové soutěži.“

„Fagotistka Michaela Špačková skončila mezi 16 nejlepšími ze 48 účastníků.“

„Celkovým vítězem a laureátem Grand Prix je ruský klavírista Alexandr Kantorow.“

Slavnostním galakoncertem v sobotu 29. června v petrohradském novém Mariinském divadle II skončila jedna z nejvýznamnějších světových hudebních soutěží – XVI. Čajkovského mezinárodní konkurs. Jeho první ročník zorganizoval v roce 1958 Dmitrij Šostakovič a měl pouze dvě sekce – klavír a housle. Porota byla jen jedna a čítala deset porotců, mezi nimi taková jména jako Emil Gilels, Svjatoslav Richter, Heinrich Neuhaus, George Georgescu nebo Carlo Zecchi. Vítězem se stal pianista Van Cliburn a vítězství odstartovalo jeho světovou proslulost. Od té doby se soutěž koná každé 4 roky v druhé půlce června v Moskvě a od roku 2011 také v Petrohradu.

 
Zveřejněno v ReportážPlus