„Bylo to chytré, bylo to nápadité, a hlavně skvěle představilo dialog jednotlivých nástrojových skupin.“

„Antonini je považovaný za virtuosa na zobcovou flétnu evropského formátu a tak jsme měli možnost srovnávat výkon mladičké Soni.“

„Na to, jak jsou mladí, hráli skvěle.“

Kdo nebyl na koncertě Svátků hudby v úterý 21. února na Pražské konzervatoři, ten musí litovat. Nejen kvůli skvělé dramaturgii, protože ta je u Svátků hudby příznačná, ale i kvůli velmi nápadité inscenaci, kdy se rozhodně nejednalo o strnulou hudební prezentaci. Prostě koncert, který poučí i potěší. Koncert, na který se rádo vzpomíná.

Vyhlašujeme výherce vstupenek na koncert cyklu Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté.

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté budou v únoru pokračovat večerem, který představí odnož barokního mládí, která se rodí na Pražské konzervatoři. V jejím koncertním sále se představí Barokní orchestr Pražské konzervatoře, který povede flétnista a dirigent Jakub Kydlíček, a trojice talentovaných mladých sólistů: violoncellisté Kryštof Cejp a Adam Melíšek a flétnistka Soňa Mindová. V jejich interpretaci zazní díla Gabrieliho, Bendy, Vivaldiho, Fasche a Ditterse z Dittersdorfu, tedy nejen baroko, ale i klasicismus, jak napovídá název koncertu. Koná se v úterý 21. února od půl osmé večer.

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na koncert cyklu Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté.

Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté budou v únoru pokračovat večerem, který představí odnož barokního mládí, která se rodí na Pražské konzervatoři. V jejím koncertním sále se představí Barokní orchestr Pražské konzervatoře, který povede flétnista a dirigent Jakub Kydlíček, a trojice talentovaných mladých sólistů: violoncellisté Kryštof Cejp a Adam Melíšek a flétnistka Soňa Mindová. V jejich interpretaci zazní díla Gabrieliho, Bendy, Vivaldiho, Fasche a Ditterse z Dittersdorfu, tedy nejen baroko, ale i klasicismus, jak napovídá název koncertu. Koná se v úterý 21. února od půl osmé večer.

„Programy koncertů jsou sestaveny ze tří částí – zazní hudba brněnská, tedy Leoš Janáček a jeho Glagolská mše, Taras Bulba a Sinfonietta, hudba česká, Antoním Dvořák a Bohuslav Martinů a soudobá hudba americká.“

„Zajímavostí budou dvě skladby Bohuslava Martinů, Thunderbolt P-47 z roku 1945 je o legendárním americkém bojovém letounu a měl premiéru již v prosinci roku 1945 ve Washingtonu a Sinfonietta La Jolla, kterou si objednali představitelé kalifornského města v roce 1950.“

„V Carnegie Hall zazní v americké premiéře Symfonie Lodger od Philipa Glasse, Sólový pěvecký part je určen pro hvězdu world music Angélique Kidjo a v Kansas City a Amelia, dílo Laurie Anderson, která rovněž bude s námi svoji skladbu hrát. Skladba je věnována Amelii Earhard, první ženě, která přeletěla oceán a za devět let i s letadlem nadobro zmizela.“

Filharmonie Brno je příspěvkovou organizací Města Brna, která je založená s jasným posláním. „Provozovat veřejnou koncertní činnost z oblasti hudebního umění, formou pořádání koncertů v tuzemsku i v zahraničí, pořádat festivaly a další kulturní akce“. Tolik ve stručnosti zřizovací listina instituce. Filharmonie je zařízením Města Brna, ale má především krajskou působnost. Jako taková v roce 1956 vznikla, a od té doby si vydobyla pověst špičkového symfonického tělesa, které rádi vítají v sálech Evropy, Asie a nyní, po padesáti létech, míří orchestr také do Ameriky. Ředitelka instituce Marie Kučerová se netají radostným očekáváním, které se mísí s obavami, plynoucími především z vědomí zodpovědnosti.

„Jedno z překvapení, kterých byl koncert plný, bylo obsazení Bachova houslového dvojkoncertu, kde doprovod houslím zajišťovaly tři akordeony.“

„Díky houslovým dvojhmatům, jejichž hlasy byly skvěle vybalancované s hobojem, se z dua často stávalo trio, které udržovalo velmi příjemnou náladu zasněné fantazie.“

„Pan Hudeček dlouhodobě spolupracuje s mladými českými hudebníky; ani dnes zcela jistě „nešlápnul vedle“ a každý již nyní netrpělivě očekává, který talent bude moci objevit příště.“

V den s datem 24. ledna 2023 si mohli diváci festivalu Svátky hudby v Praze poslechnout pod názvem Večer talentů znamenitý a pestrý výběr hudby od mimořádně nadaných hráčů na akordeon, housle, klavír i hoboj. Pestrý a neméně zajímavý byl zvolený repertoár, který široce obsáhl jak různá slohová období, tak možné kombinace nástrojů. Václav Hudeček, který akci zaštítil, s mladými talenty dlouhodobě spolupracuje. Proto i dnes jsme se mohli znovu přesvědčit o kvalitách mladých českých hudebníků.

Vyhrajte poslední čtyři dvojice vstupenek na ÚTERNÍ koncert!

Svátky hudby, pražský komorní cyklus, který pořádá houslista Václav Hudeček, nabídne v úterý 24. ledna koncert nazvaný Večer talentů. V Sále Pražské konzervatoře se představí čtveřice výrazných mladých konzervatoristů, kteří sbírají ocenění na mezinárodní soutěžní scéně a upozorňují na sebe i na koncertních pódiích, a to nejen v tuzemsku. Sourozenci Andrea a Martin Šulcovi se věnují hře na akordeon, sestry Pavla a Bohdana Tesařovy si zvolily housle a hoboj. Spolu s nimi zahrají také akordeonista Ladislav Horák a klavírista Lukáš Klánský. Zazní díla Bacha, Mozarta, Händela, Schumanna, Suka nebo Václava Trojana.

„V českých katalozích neexistuje tak osobitá a především strhující nahrávka Mozartovy Haffnerovy symfonie, jak ji dával tehdy Libor Pešek.“

„Naštěstí existovala firma Panton, která se v oblasti klasiky věnovala novodobé české tvorbě i dalším aktuálním počinům a doplňovala tak konzervativnější produkci Supraphonu.“

„Deska, na níž se Pešek poprvé prezentuje coby první šéfdirigent Východočeského státního komorního orchestru.“

Na konci roku 2022, ve kterém se ve věku 89 let uzavřel život dirigenta Libora Peška, se ohlížíme za jeho odkazem. Figurují v něm četné nahrávky, dostupné dnes na CD. Vybíráme však dlouhohrající LP desku, ze které se skladby od Mozarta a Šostakoviče, nahrané Peškem na počátku sedmdesátých let v Pardubicích, objevily později na CD jen odděleně na různých nosičích.

„Myslel jsem, že natočím film o slavném houslistovi a zajímavém člověku, ale ve výsledku je především poctou manželství, říká režisér Patrik B. Ulrich.“

„Televizní štáb vyrazil s Hudečkem do míst jeho dětství a raného mládí; pracoval také s archivními záběry.“

„Použije-li v dokumentu někdo takzvaně velká slova, je to houslistova žena Eva; jako herečka se ale na kameru umí vyhnout patosu.“

Na kalendáři byl pátek, 23. září 2022, když do posledního místa zaplněný velký sál Nové scény Národního divadla v Praze vstal a – pro tentokrát nikoli v duchu módního návyku, ale opravdu srdečně – zahrnul ovacemi zbrusu nový televizní dokument režiséra Patrika B. Ulricha. Pod názvem „Múzy Václava Hudečka“ nejenže mapuje sedm dekád života, ale i neuvěřitelných pětapadesát let na pódiích čelného českého virtuosa.

Sál Paláce Žofín zaplnil v úterý večer předvánoční koncert festivalu Svátky hudby, který se v Praze koná už jedenatřicátým rokem. Se zakladatelem a patronem celoročního cyklu Václavem Hudečkem přivedl na pódium smyčcový orchestr Barocco sempre giovane a hudební mládí – jako sváteční bonus tentokrát zpívající: mladičkou sopranistku Adélu Řehořovou a rakouský chlapecký sbor St. Florianer Sängerknaben.

Vyhlašujeme výherce posledních tří dvojic vstupenek na Vánoční koncert 31. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté.

V úterý 20. prosince se ve Velkém sále Paláce Žofín představí proslulý rakouský chlapecký sbor St. Florianer Sängerknaben. V Praze se tento slavný sbor představí v plné sestavě vůbec poprvé v historii. Vedle něj vystoupí ještě mladá sopranistka Adéla Řehořová a hostitel cyklu, houslista Václav Hudeček, spoluúčinkuje soubor Barocco sempre giovane.

Vyhlašujeme soutěž o poslední tři dvojice vstupenek na Vánoční koncert 31. ročníku cyklu Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté.

V úterý 20. prosince se ve Velkém sále Paláce Žofín představí proslulý rakouský chlapecký sbor St. Florianer Sängerknaben. V Praze se tento slavný sbor představí v plné sestavě vůbec poprvé v historii. Vedle něj vystoupí ještě mladá sopranistka Adéla Řehořová a hostitel cyklu, houslista Václav Hudeček, spoluúčinkuje soubor Barocco sempre giovane.

Jednatřicátý ročník Svátků hudby v Praze pokračuje. Další koncert se bude konat v Koncertním sále Pražské konzervatoře, a to v úterý 22. listopadu v 19:30 hodin. Tentokrát si Václav Hudeček pozval mladou houslistku Kláru Klánskou a violoncellistu Davida Pěrušku. Smyčcový orchestr Pražské konzervatoře bude řídit Chuhei Iwasaki. Na programu jsou díla Vivaldiho, Mozarta, Dvořáka a Griega.

„Pod dojmem války na Ukrajině tento devatenáctiletý mladík složil Threnodii (Žalozpěv) pro housle a symfonický orchestr.“

„To, jak Maruška Hasoňová hrála, byla přímo smršť, dokonalost sama.“

„Cikánské melodie Pabla de Sarasateho si přišli zahrát všichni sólisté.“

Jsou umělci, kteří se stanou legendou už za svého života. Mezi ně zcela jistě patří Václav Hudeček. Který z umělců se může při svých sedmdesátinách pochlubit padesáti pěti lety nepřetržité koncertní činnosti? Václav Hudeček ano. Který z umělců si může dovolit vlastní hudební festival, který letos slaví už jedenatřicátý ročník? Václav Hudeček ano. Který z umělců a pedagogů může konstatovat, že vychoval hudebníky, kteří jsou koncertními mistry těch nejvýznačnějších symfonických orchestrů? Václav Hudeček ano. Mnoho žáků i přátel proto přišlo Václavu Hudečkovi k jeho životnímu i pracovnímu jubileu poblahopřát 25. října do pražského Rudolfina v rámci zahajovacího koncertu letošních Svátků hudby.

Jednatřicátý ročník Svátků hudby v Praze zahájí slavnostní koncert s podtitulem Houslová esa vyhrávají. Věnovaný je výročím houslisty Václava Hudečka. Koncert se bude konat v úterý 25. října od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina a kromě Václava Hudečka na něm vystoupí jeho hudební přátelé, houslisté Jan Mráček, Josef Špaček, Markéta Vokáčová, Kateřina Krejčová, Klára Lešková, Marie Hasoňová, Eliška Kukalová, Klára Klánská, Matteo Hager, David Hernych a Marek Pavlica, dále violistka Kristina Nouzovská Fialová, violoncellisté Petr Nouzovský a Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský. Symfonický orchestr Českého rozhlasu povede Robert Kružík. Večerem provede Jiří Vejvoda.

„Desátý ročník rytířských soubojů se smyčcem v ruce se opět vydařil. Může se s uspokojením ohlédnout za reprezentativní účastí.“

„Příběh absolutní vítězky, třináctileté Polky Natalie Dragan, je ve své vytrvalosti a věrnosti Mickově soutěži až dojemný.“

„Nerad bych opominul Jana Cermana, dalšího z věrných, který rovněž stoupá na žebříčku a možná, kdo ví, půjde ve stopách absolutního vítěze z roku 2019, Kristiana Mráčka.“

Ve dnech 21. až 23. září 2022 naplnila už tradičně budovu Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky. Desátý ročník přilákal jedenapadesát soutěžících z České republiky i z působivé škály zemí zahraničních. Absolutní vítězkou se stala Natalia Dragan z Polska.

Jednatřicátý ročník Svátků hudby v Praze zahájí slavnostní koncert s podtitulem Houslová esa vyhrávají. Věnovaný je výročím houslisty Václava Hudečka. Koncert se bude konat v úterý 25. října od půl osmé večer ve Dvořákově síni Rudolfina a kromě Václava Hudečka na něm vystoupí jeho hudební přátelé, houslisté Jan Mráček, Josef Špaček, Markéta Vokáčová, Kateřina Krejčová, Klára Lešková, Marie Hasoňová, Eliška Kukalová, Klára Klánská, Matteo Hager, David Hernych a Marek Pavlica, dále violistka Kristina Nouzovská Fialová, violoncellisté Petr Nouzovský a Ivan Vokáč a klavírista Lukáš Klánský. Symfonický orchestr Českého rozhlasu povede Robert Kružík. Večerem provede Jiří Vejvoda.

Vyhlašujeme soutěž o čtyři dvojice vstupenek, které zbývají v prodeji, jde o místa na varhanní empoře nebo na balkoně, koncert je jinak vyprodaný.

„První festivalový ročník byl skromným pokusem ‚zjistit zájem zdejších obyvatel o klasickou hudbu‘.“

„Těžiště LVHF tkví v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu UNESCO jako nejrozsáhlejší komponovaná krajina v Evropě.“

„Vědom si pravdivého rčení, že ‚ďábel tkví v detailu‘, všímám si během festivalových večerů i toho, jak se zvedá nejen jeho organizační zdatnost, ale i jeho společenská úroveň.

Chcete založit a rozvíjet festival zaměřený na cosi tak krásného, ovšem zároveň tak relativně okrajového, jako je klasická hudba? Ach, jak je to „snadné“…

Ve čtvrtek 6. října se uzavře čtyřiašedesátý ročník hudebního festivalu Dvořákův karlovarský podzim, který symbolicky oslaví letošní životní jubileum houslového virtuosa Václava Hudečka. Koncert v Grandhotelu Ambassador zahájí Karlovarský symfonický orchestr symfonickou básní V Tatrách Vítězslava Nováka. Následovat bude Dvořákův houslový koncert a moll v provedení Václava Hudečka a závěr bude patřit Dvořákovým Legendám – orchestrální verzi cyklu zkomponovaného původně pro čtyřruční klavír.

„Osmaosmdesát snímků, přihlášených do soutěže, je velmi slušným číslem; nejde však o kvantitu, ale o kvalitu snímků, a ta byla i tentokrát vysoká.“

„Grand Prix si odváží vynikající dílo režiséra Maria Martoneho pro RAI; syrovost a něha jako by byly neplánovanou poctou francouzské nové vlně a Jean-Lucu Godardovi.“

„Pořadatel Zlaté Prahy, jímž je Česká televize, odvádí tímto festivalem každoročně neocenitelnou službu, ne-li poctu televizní veřejnoprávnosti.“

Proč se – od kanadského Banffu ve stínu Skalistých hor po Montreux na břehu Ženevského jezera – konají festivaly zaměřené především či mimo jiné na televizní tvorbu? A jaké svým obsahem, svou náplní jsou? V čem se shodují, v čem se liší? Jakkoli se jejich tvář postupem doby vyvíjí a proměňuje, některé z klíčových rysů lze považovat za konstantní. V zemi javorových listů se obvykle jedná o velkokapacitní přehlídku zahrnující všechno možné, co na diváky z obrazovek světa promlouvá. Nejstarší evropské festivaly se zaměřují na televizní umění a zábavu (Zlatá růže), případně soutěží i v rozhlasové tvorbě (Prix Italia). A je potěšitelné, že do této elitní společnosti patří i Zlatá Praha, která se ve své polistopadové podobě už tři dekády věnuje hudbě, tanci a divadlu na obrazovce.