„Emilia Marty je v podání kmenové sólistky plzeňského divadla Ivany Veberové kreací budící velký umělecký respekt i hluboké dojetí.“

„Janáček je mnohde jinde než u nás vnímán obecně a samozřejmě jako autor mimořádně vzrušujících děl.“

„Jenůfa, Káťa Kabanová a Liška Bystrouška jsou hrdinky, se kterými se dá dýchat. Emilia Marty je takovou taky, jen je možná potřeba si na ni zvykat o trochu déle.“

Plzeňská opera hrála před několika dny Janáčkovu Věc Makropulos. V hledišti novorenesančního Velkého divadla se 444 místy bylo několik desítek lidí. Možná stovka. To je málo. Důvody se v dnešní době sčítají. Za prázdnými sedadly lze tušit obavy z kontaktu s jinými lidmi, opatrnost, odpovědnost, nechuť, únavu, ale také pohodlnost… K tomu se přidávají místa, na která momentálně nedosáhnou ti, kdo nesplňují státní podmínky a nemohou dovnitř. A pak samozřejmě ta, která by byla prázdná tak jako tak. Místa těch, kteří se bojí Janáčka.

„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“

„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“

„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“

Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.

Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.

Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.

„Osobně miluji u hudebně geniálních komických oper Smetanových onu báječnou pohodu, harmonii, vyrovnanost.“

„Marek Šedivý si vedl dirigentsky velmi dobře, interpretaci Smetany měl promyšlenou v tempech i agogických momentech, jeho gesto je exaktní, plně srozumitelné.“

„Díky za večer plný optimismu, jasu a lehce naznačovaného humoru, díky za poctivé a noblesní hudební provedení, z něhož byl cítit respekt ke Smetanovu odkazu.“

Ostravské Národní divadlo moravskoslezské uvedlo dne 10. července na Smetanově Litomyšli operu Bedřicha Smetany Hubička. V hudebním nastudovaní dirigenta Marka Šedivého, v režii Jiřího Nekvasila, na scéně vytvořené Jakubem Kopeckým, v kostýmech Simony Rybákové. V ústředních postavách díla se představili Luciano Mastro, Veronika Rovná, Svatopluk Sem a Martin Gurbaľ.

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

Historie festivalu Smetanova Litomyšl se začala psát v červnu roku 1946, kdy do Litomyšle zavítala Česká filharmonie s mladým šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem. K tomuto významnému výročí se nyní festival vrací, a to opět s Českou filharmonií, kterou povede Tomáš Netopil. Stejně jako před pětasedmdesáti lety zazní zítra, ve čtvrtek 1. července, Smetanova Předehra D dur, poté pořadatelé připomenou 180. výročí narození Antonína Dvořáka uvedením jeho Houslového koncertu se sólistou Jiřím Vodičkou a slavnostní večer vyvrcholí provedením Brahmsovy První symfonie. Koncert na zámeckém nádvoří začne ve 20:15 hodin a bude ho živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

Na koncertě v historické budově Národního divadla ve středu 16. června od 19 hodin zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. Sólisty budou vedle operního sboru ND pěvci Marie Fajtová, Arnheiður Eiríksdóttir, Petr Nekoranec a Jiří Sulženko. Všechny aktéry bude řídit Jaroslav Kyzlink. Pátek 18. června bude od 19 hodin ve Státní opeře patřit vokálně-instrumentálním skladbám Johannesa Brahmse, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vystoupí v něm tenorista Josef Moravec, Sbor Státní opery se svými sólisty, varhaník Jan Kalfus a další instrumentalisté. Hudební večer bude řídit sbormistr a dirigent Adolf Melichar.

„Klasika, kterou Martin Glaser přečetl pozorně a bez velkého dojetí.“

„Titulní roli dostal jako zaslouženou příležitost na vrcholu sil barytonista Svatopluk Sem.“

„Přenos ´z první řady´ nabídl záběry z míst, kde by kamery s diváky v hledišti být asi nemohly, totiž vzácné, při přenosech nevídané celky, spojující současný pohled na scénu a do orchestřiště.“

Stav pandemie nepolevuje, nůžky mezi chtěným a možným se rozvírají stále víc. A začíná se snad i zdát, že to tak je normální… Národní divadlo Brno připravilo novou operní inscenaci, Čajkovského Evžena Oněgina. V pondělí se uskutečnila premiéra. Na scéně i v orchestru, soudě podle televizního přenosu, bez vládních omezení, která platí všude okolo mimo zdi Janáčkova divadla. Naštěstí bez nich! Roušky a rozestupy by představení rušily tak, že by se ztratil umělecký smysl celého počinu… Všichni ovšem s nezbytným negativním testem. Organizační balanc na pomyslné hraně propasti pro vedení divadla, pro některé jednotlivce možná i na osobně prožívané hraně obav. A publikum? Nadále doma, u obrazovek; posmutnělé, zdecimované, ale o to vděčnější.

„V době covidové se mi paradoxně pracovalo tak dobře jako snad ještě nikdy. Práce všech byla nesmírně soustředěná.“

„Ve 21. století je podle mne už opravdu směšné řešit, jestli je ‚prima la musica‘ nebo zda má navrch ‚režisérské divadlo‘.“

„Aby divadlo žilo, tak se v něm musí tvořit – tedy zkoušet!“

Už skoro rok žijeme bez živé kultury. Divadla jsou zavřená. Přesto soubory pracují. Jen Národní divadlo Brno má nastudováno osm inscenací, které nikdo neviděl. K tomu se musí přidat ještě šest dalších inscenací z loňského roku, které během krátkého uvolnění viděla pouhá hrstka diváků. Není to věru moc radostné konstatování. Ještě že máme ČT art. Tato stanice uvede 29. 3. 2021 ve 20:15 televizní premiéru nové brněnské inscenace opery Evžen Oněgin Petra Iljiče Čajkovského. V režii Martina Glasera a pod taktovkou Roberta Kružíka roli Taťány bude zpívat Linda Ballová, Oněgina Svatopluk Sem, Lenského Ondřej Koplík a Olgu Václava Krejčí Housková. To byla příležitost promluvit si s ředitelem Národního divadla Brno Martinem Glaserem.

„Vždycky jsem myslel, že Oněgin je o něco pozitivnější postava, než se teď nakonec ukázalo.“

„Při běžném představení lidé nemohou úplně všechno postřehnout, ale u obrazovky – a můžou nás vidět lidé od Ostravy po Aš a mohou to být i kolegové zpěváci – nás všichni uvidí hodně zblízka…“

„Přiznávám, že na Janáčka jsem si zvykal delší dobu.“

Barytonistu Svatopluka Sema zná operní publikum v Brně, Praze, Ostravě… i v Českých Budějovicích, kde studoval a kde měl první angažmá… Má za sebou také pěkné příležitosti a úkoly v cizině. Žije v hlavním městě, ale jak v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přiznává, srdce ho stále táhne na jižní Moravu, odkud pochází a kde jako mladý zpíval s cimbálovkou. Však také zrovna nahrává právě v tomhle žánru desku. Operní árie by na CD natočil také rád, a dodejme, že by si takovou nahrávku už opravdu zasloužil, ale podobné plány zatím vždy skončily na finanční náročnosti takového projektu… V pondělí zpívá Svatopluk Sem v Národním divadle v Brně a v přenosu na ČT art poprvé Oněgina. Vysněnou roli.

Janáčkova opera Národního divadla Brno připravila ve spolupráci s Českou televizí televizní premiéru nové inscenace Čajkovského opery Evžen Oněgin v hudebním nastudování dirigenta Roberta Kružíka a v režii Martina Glasera. V romantické opeře o třech jednáních budou zpívat Svatopluk Sem, Linda Ballová, Ondřej Koplík, Václava Krejčí Housková, Daniela Straková-Šedrlová, Yvona Škvárová, Jiří Sulženko, Vít Nosek a další. Spoluúčinkovat budou sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Při této příležitosti je spuštěn benefiční prodej vstupenek, jehož výtěžek poputuje Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje na pomoc lidem, které koronavirus dostal do těžké životní situace. Představení bude k vidění v pondělí 29. března od 20:15 hodin na programu ČT art.

„Odstupy na pódiu? Vynaložili jsme veškeré úsilí, aby umělecký výsledek nebyl jakkoli kompromitován, a daří se to. Hlavní problém je psychologický – vytrácí se ´komunitní´, ´intimní´ rozměr hraní spolu.“

„Těším, až se věci vrátí k normálu. Až zas budu moct podat koncertnímu mistrovi nebo sólistovi ruku a obejmout je. Tahle bezprostřední emoce v koncertech mi nesmírně chybí.“

„Hrajeme pro dvě stě lidí maximálně – v sále pro tisíc čtyři sta posluchačů. Všichni přijdou. Sedí na telefonu, dokud se neproderou pro lístek. Každý koncert hrajeme bezmála jako díkůvzdání, že zní ještě živé tóny pro reálné publikum.“

Šéfdirigent Bamberských symfoniků Jakub Hrůša přibližuje podmínky, za nichž se v Německu zatím koncertuje. Zamýšlí se nad mnoha zápory a nad několika vzácnými klady uplatňovaných opatření, nad okolnostmi a současnými nadějemi, dává nahlédnout do svého seškrtaného diáře a také podrobně přibližuje atmosféru koncertu, který v Bamberku před deseti dny v živém streamu dirigoval pro festival Janáček Brno. Na otázky portálu KlasikaPlus.cz odpovídá ve vlaku cestou do německé metropole, kde 28. října diriguje Deutsches Symphonie-Orchester Berlin. Na programu mají předehru k Prodané nevěstě, Dvořákovu Třetí symfonii a Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů se sólistou Tomášem Jamníkem.

„Zvláštním problémem Studeného půvabné inscenace Smetanova Tajemství je až fatální pronásledování koronavirovými vlnami.“

„Dirigent Martin Peschík vedl představení se zájmem, snažil se pozorně a soustředěně o symbiózu všech složek.“

„Peter Malý vytvořil spolu s jevištně půvabnou Blaženkou pěvecky disponované Lucie Kašpárkové milenecký pár, kde mládí je prvořadou a ničím nezastupitelnou hodnotou.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla inscenaci Smetanova Tajemství, jehož premiéra proběhla v březnu, leč nastupující první vlna koronaviru uzavřela brzy poté provoz divadla. Vydařená inscenace režiséra Tomáše Studeného a dirigenta Martina Peschíka, na scéně Davida Janoška tedy neměla šanci dočkat se očekávaných repríz. Podstatný titul ze Smetanova odkazu se tak objevuje po dlouhé pauze až nyní v září, ve dvou reprízách po sobě.

Zítra, v soboru 19. září, projdou posluchači i mladí klavíristé pod vedením klavíristy Iva Kahánka, který je současně patronem akce, a muzikologa Davida Beveridge koncertním maratonem. Od dopoledních hodin do večera na něm zaznějí takřka všechny skladby Antonína Dvořáka pro sólový i čtyřruční klavír. Jeho klavírní dílo se odehraje v pěti tematických blocích, do nichž je zařazeno vše, co neobsáhly předcházející sólové recitály Iva Kahánka a Dua Ardašev. V řadě vystoupení, která začnou v Sukově síni Rudolfina už v 10:30 hodin a s přestávkami potrvají asi do půl sedmé, dostanou příležitost na festivalu debutovat mladí klavíristé Marek Kozák, Natálie Schwamová, Matouš Zukal, Pavel Zemen a Kristýna Znamenáčková.

Jubilejní 125. sezónu České filharmonie uvede koncert, který se bude konat ve středu 23. září od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova zazní Šostakovičův První klavírní koncert, který zahraje jeden z nejlepších pianistů současnosti, Daniil Trifonov, a spolu s ním vystoupí také mladá německá trumpetistka Selina Ott.

Odložené i nové premiéry a kratší prázdniny, to je bilance nadcházející sezóny operního souboru v Národním divadle Brno. Tematickým pojítkem bude většinou vztahový troj- či víceúhelník. První titul už byl uveden – Zámečníkův Ferda Mravenec. Dalšími budou Janáčkův Osud, který exkluzivně pro Janáčkovo divadlo chystá legendární režisér Robert Carsen, a pak mladší verze Řeckých pašijí Bohuslava Martinů, obě zazní v rámci Festivalu Janáček Brno. Později přibudou Čajkovského Evžen Oněgin, Verdiho Nabucco a Pucciniho Bohéma. Nebudou chybět ani dvě vánoční mše, Rybova Česká a méně známá Schreierova Moravská, dvě slavnostní představení Smetanovy Libuše, červnové Svěcení jara a Carmina Burana, nebo návrat několika úspěšných titulů. Tři premiéry chystá také baletní soubor.

Během prvních dvou podzimních měsíců provede přední české sborové těleso hned pět koncertů, z toho čtyři v Praze a jeden v Brně. Posluchače na koncertech potěší nejen samotný Pražský filharmonický sbor v čele se sbormistrem Lukášem Vasilkem, ale i řada skvělých sólistů z řad zpěváků a instrumentalistů, Česká filharmonie s Petrem Altrichterem nebo Mladá filharmonie Dvořákovy Prahy a Tomáš Netopil.

„Musica non grata môže byť zásadná v tom, že verejnosti predvedie aj výpravnejšie diela, než sa podarilo doteraz.“

„Už pri tak ranej kompozícii si teda uvedomíme, aký talent sme Kaprálovej predčasnou smrťou stratili.“

„Barytónové sólo bolo v podaní Svatopluka Sema až dojemným zážitkom.“

Pražská Státní opera zahájila v nedeľu 30. augusta svoju novú sezónu, zároveň však aj záslužný projekt Musica non grata. Tento štvorročný program je, ako naznačuje už názov, venovaný „nežiadúcim“ skladateľom, tým, ktorých život negatívne a mnohokrát tragicky ovplyvnila politická situácia. Na uvádzacom koncerte tak znela hudba Vítězslavy Kaprálovej, Alexandra Zemlinského a Bohuslava Martinů. Sólovo sa predstavili klaviristka Alice Rajnohová, barytonista Svatopluk Sem a organista Jan Kalfus, Orchestr a Sbor Státní opery dirigoval Karl-Heinz Steffens.