00008

„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“

„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“

„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“

Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
254

Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 21 leden 2022 09:16

Bludný Holanďan na točně i pod ní

232

„Temná legenda o tajemném přízraku putujícím světovými moři a vysvobozeném teprve u norských břehů ženou, která se pro něj obětuje, nabízí hudební hody a vizuálně spektakulární řešení.“

„Premiérový večer byl vrchovatě naplněn symfonickým zvukem, mohutnými sbory a dvěma skvělými sólovými hlasy.“

„Stylizace, která určitě může něco znamenat, ale dodává inscenaci prazvláštní, bizarní a uživatelsky nijak přátelskou poetiku.“

Wagnerův Bludný Holanďan je magicky vemlouvavé, přízračné, krásné, romanticky vznícené, posluchačsky a divácky vděčné dílo. Národní divadlo k němu sáhlo jako k oblíbenému titulu, který ztělesňuje to nejlepší, co opera může nabídnout: skvělou hudbu i podívanou, melodický zpěv i příběh, emoce i vznešené myšlenky. Hraje ho od čtvrtka v budově Státní opery, kde se za půlstoleté existence pražského Nového německého divadla wagnerovský kult pěstoval docela intenzivně. Na působivé inscenaci, hrané bez pauzy, se nyní podíleli němečtí, norští a čeští umělci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 06 leden 2022 15:57

Così fan tutte aneb Nic se nezměnilo

1112

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 07 prosinec 2021 09:33

Očekávání splnilo jen Očekávání. Snad.

98

„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
300

Diváci Státní opery mohou zhlédnout operní jednoaktovky Očekávání Arnolda Schönberga a Sedm smrtelných hříchů Kurta Weilla. Představí je ve svém zpracování režisérka Barbora Horáková Joly. Hudebního nastudování se ujal Jiří Rožeň. Premiéra obou děl v jednom večeru je plánovaná na 26. listopadu. V Sedmi smrtelných hříších se objeví také mezzosopranistka Dagmar Pecková, která se v posledních letech interpretaci Weillových děl pravidelně věnuje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Zemlinsky333

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
GS22344-2

„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“

„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“

„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“

V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

Opera Národního divadla uvede začátkem října další ze svých plánovaných jedenácti premiér. Tentokrát to bude Rossiniho Lazebník sevillský, který je jednou z nejúspěšnějších operních komedií. V režii Magdaleny Švecové se divákům představí Petr Nekoranec, Adam Plachetka, Jiří Sulženko, Arnheiður Eiríksdóttir a řada dalších. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink. Kostýmy pro novou inscenaci navrhla výtvarnice Kateřina Štefková, autorem scény je David Janošek. Rossiniho operu uvidí návštěvníci premiérově ve čtvrtek 7. a v neděli 10. října od 19 hodin v historické budově Národního divadla.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
311

„Pro každou z našich divadelních budov máme jasně vyprofilovaný profil.“

„To by nebylo divadlo. Mohlo by to spíše připomínat navštěvování hrobů na hřbitově.“

„Budeme se ohlížet zpět na to, co tady bylo, ale budeme také uvažovat, co bychom si z toho mohli vzít jako inspiraci.“

Pražský operní soubor, hrající ve třech divadlech, vstoupil do nové sezony, která začíná bez restrikcí. Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje pocity, s nimiž se divadelníci vracejí před publikum, popisuje, jak jsou vyprofilovány programy pro tři scény, a přibližuje výhledy. Včetně toho, kdy se podaří uskutečnit plánované nastudování Wagnerových Mistrů pěvců norimberských.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
112

Ode dneška do čvrtka se koná Letní škola v Terezíně - společná akce, kterou pořádá Institut terezínských skladatelů, Musica non grata, projekt Opery Národního divadla a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo. Koná se v bývalém koncentračním táboře Terezín od 16. do 19. srpna. Studenti z České republiky a Německa budou společně na přednáškách, diskusích a koncertech sledovat hudební život umělců pronásledovaných nacisty. Na úvod dnes večer vystoupí Irena Troupová a Jan Dušek. Od půl osmé přednesou ve Wieserově domě vybrané skladby Viktora Ullmanna, Erwina Schulhoffa, Pavla Haase, Rudolfa Karla a Hanse Winterberga.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Na koncertě v historické budově Národního divadla ve středu 16. června od 19 hodin zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. Sólisty budou vedle operního sboru ND pěvci Marie Fajtová, Arnheiður Eiríksdóttir, Petr Nekoranec a Jiří Sulženko. Všechny aktéry bude řídit Jaroslav Kyzlink. Pátek 18. června bude od 19 hodin ve Státní opeře patřit vokálně-instrumentálním skladbám Johannesa Brahmse, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vystoupí v něm tenorista Josef Moravec, Sbor Státní opery se svými sólisty, varhaník Jan Kalfus a další instrumentalisté. Hudební večer bude řídit sbormistr a dirigent Adolf Melichar.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

V Itálii se zrodila nová celosvětová operní soutěž Vincerò. Pořadatelé ji založili s cílem šířit hudební kulturu a propagovat nastupující talenty na mezinárodní operní scéně. Soutěž nabízí zpěvákům z celého světa příležitost být vyslechnuti a hodnoceni porotami složenými z uměleckých ředitelů a superintendantů významných mezinárodních operních domů. První ročník pěveckého klání je věnován odkazu nejslavnějšího tenoristy všech dob, Enrica Carusa, jehož stoleté výročí odchodu do hudebního nebe připadá právě na letošek – zemřel 2. srpna 1921. Vincerò se mohou zúčastnit mladí zpěváci narození mezi lety 1985 a 2003 a registrace je spuštěna až do 6. června. Kompletní informace jsou zde.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
506

Opera Národního divadla ve spolupráci s Českou televizí uvede nové zpracování Mozartovy opery Don Giovanni. Roli Dona Giovanniho ztvární slovenský barytonista Pavol Kubáň, Donnu Annu zazpívá Jana Sibera, Donu Elvíru Alžběta Poláčková. V roli Dona Ottavia uvidí diváci Richarda Samka, jako Leporella Miloše Horáka. Dále vystoupí Lukáš Bařák – Masetto, Zdeněk Plech – Komtur a Lenka Máčiková – Zerlina. Sólisty doprovodí členové Sboru a Orchestru Národního divadla. O kostýmní design inscenace se postarala švédská výtvarnice Jenny Ljungberg, scéna vzešla z dílny dánského umělce Christiana Friedländera. Přímý přenos z pražského Stavovského divadla se uskuteční v sobotu 24. dubna od 20 hodin na programu ČT art. Inscenace vzniká v koprodukci s Národním divadlem v německém Mannheimu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
98

„Po inscenaci Pikové dámy se Martin Glaser obrací podruhé k Čajkovského odkazu.“

„Dona Giovanniho v ND dosud neinscenoval režisér jiného než domácího původu. S dirigentem Karstenem Januschkem pracuje režisér Alexander Mørk-Eidem.“

„Národní divadlo na web umístilo na celý březen videa se záznamy obou obsazení Rigoletta.“

Národní divadlo Brno ohlásilo na 29. března v přímém přenosu na ČT art premiéru Čajkovského Evžena Oněgina. Pražské Národní divadlo kvůli pandemii naopak prozatím odkládá premiéru Mozartova Dona Giovanniho, která se – také bez publika a rovněž na ČT art – měla uskutečnit 18. března. Umístilo však na webové stránky videa se záznamy nového nastudování Verdiho opery Rigoletto, a to obou obsazení z přelomu ledna a února.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Milletari-4

„S publikem jde samozřejmě o mnohem silnější zážitek. Ale co se dá dělat…!?“

„Rigoletto je opera z doby, kdy Verdi začal experimentovat, opera, která stojí na rozhraní.“

„Pro mě osobně nejde ani tak o to, jestli inscenace je klasická, nebo naopak moderní. Mnohem důležitější je, jestli je inteligentní.“

Až do 1. března je dostupný na webu České televize záznam představení Verdiho Rigoletta, které se – bez publika – uskutečnilo v sobotu přesně před týdnem v pražské Státní opeře. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, kterým se k premiéře nové inscenace vracíme, se dirigent Vincenzo Milletarì vyjadřuje nejen k Verdiho hudbě a k inscenaci, kterou hudebně nastudoval, ale také k pocitům z dnešní doby. A prozrazuje, co dalšího by vedle italského klasika rád dirigoval.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 3