101

„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“

„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“

„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“

Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
001

„Vrcholem festivalu byl bezesporu písňový koncert mezzosopranistky Magdaleny Kožené, ve kterém vystoupila společně s manželem Sirem Simonem Rattlem, který se ujal partu klavíru.“

„Magdalena Kožená se představila jako královna písní, výsostná interpretka se smyslem pro hudební sdělení, pro efekt i vyjádření vnitřních emocí.“

„Byl to kouzelný večer plný poezie a niterného výrazu, který pomáhali velkou měrou nastolit spoluúčinkující špičkoví instrumentalisté.

Písňový recitál Magdaleny Kožené uzavřel v pondělí 27. června festival Concentus Moraviae. Zlínské Kongresové centrum spolu s ní přivítalo mezinárodní seskupení hudebníků v čele se Sirem Simonem Rattlem a dramaturgem letošního ročníku Kasparem Zehnderem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Letošní Mezinárodní hudební festival Concentus Moraviae zve na zázračné putování prostorem i časem. Od úterý 31. května do pondělí 27. června nabídne cestu kolem hudebního světa. Na třech desítkách koncertů a v množství doprovodných akcí zamíří k hudebním kořenům umělců a nabídne možnosti, jak lze tímto jedinečným dědictvím okouzlit současného posluchače. K množství výjimečných účinkujících se připojí i patronka festivalu Magdalena Kožená společně se Simonem Rattlem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
0004

Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Wellberovi se podařilo dostat ze všech nástrojových skupin Staatskapelle doslova maximum, takže se Pucciniho partitura zaskvěla v celé své orientální nádheře.“

„Intendant Nikolaus Bachler se rozhodl tvář festivalu do budoucna zásadně změnit a kontrakt už Staatskapelle Dresden neprodloužil... Labutí rytíř Lohengrin tedy přiletěl udělat pomyslnou tečku za festivalovou kapitolou číslo dvě.“

„Pokud bych měl inscenaci Lohengrina posuzovat podle jejích hudebních kvalit, neubránil bych se (a také se neubráním) pouze superlativům.“

Zkraje dubna se Staatskapelle Dresden zhostila hned dvou výsostných operních titulů. Ve středu 6. dubna se v Semperově opeře konala premiéra Madamy Butterfly Giacoma Pucciniho, v sobotu 9. dubna Staatskapelle Dresden zahájila Velikonoční festival v Salcburku Wagnerovým Lohengrinem, a to v koprodukci s Vídeňskou státní operou. V prvním případě byl autorem hudebního nastudování dirigent Omer Meir Wellber, ve druhém šéfdirigent Christian Thielemann.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JB-43-1

„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“

„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“

„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JB-33-1

„Dirigentský obor má takovou skulinu a v určitých případech lze ansámbl řídit, aniž člověk tuto průpravu má.“

„Existuje řada mladých, velmi zajímavých dirigentů, kteří mají techniku v malíčku, ale nepoužívají ji dostatečně zřetelně.“

„Když sleduji některé výkony těch nejslavnějších matadorů a nejslavnějších orchestrů, musím konstatovat, že závod s časem a rychlost přípravy zanechává stopy na způsobu, jakým se hudba prezentuje.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil vzpomínky, podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlížet. V dnešním dílu zpřístupňuje úvahy, které pro něj na diktafon zaznamenal sám dirigent. Týkají se dirigentské profese.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1003

„Roku 1972 byla založena Nadace pro udělování Hudební ceny Ernsta von Siemense s cílem pravidelně oceňovat špičkové osobnosti světové klasické hudby.“

„Druhá z cen se postupně vyprofilovala jako speciální podpora významným skladatelům soudobé hudby.“

„Slavnostní večer se letos uskuteční 15. června v mnichovském Divadle prince regenta, poprvé skoro za padesát let bez diváků v sále.“

Průmyslový gigant Siemens, jehož centrála sídlí v Mnichově, zaměstnává po celém světě kolem tří set tisíc lidí. Plná desetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Před pandemií se roční obrat šplhal k osmdesáti miliardám eur, čistý zisk činil 5,6 miliard v téže měně. Ne, nespletl jsem se, pro které médium tento článek píši… Řeč je totiž o firmě, která od roku 1974 stojí za každoročním udělováním ceny v klasice, která je – díky své finanční odměně i společenské prestiži – přezdívána „Nobelova cena v hudbě“. Kromě hlavního ocenění, věnovaného významné osobnosti, se ovšem udělují ještě další. V roce 2020 se tak mezi vítěze rozdělilo 5,6 miliónů eur. Neboli pro nás, přivyklým domácím poměrům v hudební kultuře, nepředstavitelná částka 140 miliónů korun. A to vše díky jednomu jedinému muži, který se kdysi zároveň nudil i styděl.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
121667420

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
200

Drážďanský hudební festival v současné době připravuje svou 44. sezónu. Koncerty by se měly konat od 14. května do 12. června. V rámci řady koncertů vystoupí například klavíristé Rudolf Buchbinder, Emanuel Ax, Tiffany Poon, řada komorních uskupení, z orchestrů pak London Symphony Orchestra se Simonem Rattlem, Sächsische Staatskapelle Dresden s Christianem Thielemannem, Vídeňští filharmonikové s Danielem Hardingem, Drážďanský festivalový orchestr s Danielem Gattim nebo náš Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexanderem Liebreichem. Cílem pořadatelů je poskytnout publiku mezinárodně obsazené hudební akce pod heslem Dialogy v Drážďanech. Nejvyšší prioritou však zůstává ochrana zdraví publika a organizátorů. Z tohoto důvodu je intendant Jan Vogler a jeho festivalový tým v neustálém spojení s politiky, umělci a festivalovými partnery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
106

„Zkuste se zeptat orchestrálního hráče, jaké má zkušenosti s frakem, a dočkáte se řady komických historek.“

„Pracovní oděv by měl být především pohodlný, což frak určitě nesplňuje.“

„Nošení fraku v provozovací praxi vážné hudby se dnes stalo pouhou společenskou konvencí.“

Předpokládám, že jste už slyšeli onu anekdotickou příhodu, kdy rodič vezme své malé dítě poprvé na symfonický koncert a setká se s udiveným dotazem, proč jsou všichni páni v orchestru oblečeni „jako Spejbl“, případně v kostýmu „černých brouků s krovkami“. Následuje pochopitelně vysvětlení, že se jedná o takzvaný frak, tedy slavnostní večerní pánské oblečení, určené pouze pro nejvýznamnější společenské události, jako je například udělování Nobelovy ceny, oficiální státní návštěvy, nejvýznamnější plesy, nebo právě tento večerní koncert…. Není to však úplně pravda.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Beethoven-2020

„Rok 2020, magický ´twenty twenty´, přinesl všechno jiné, než kýžený krok kupředu.“

„Zmar symbolizuje osud plně nastudované inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů Národního divadla Brno…“

„Právem se asi můžeme obávat, že cesta k normálu bude pomalejší, než bychom si přáli.“

Kdo všechno doplatil na pandemii? Beethoven se svým výročím pokaženým všemi omezeními určitě; celosvětově, tak jak i koronavirus působil globálně. Nevyužitých hudebních jubileí zůstalo samozřejmě víc – v našich zeměpisných šířkách například Rejchovo. Na opatření přijímaná proti nemoci jsme ale doplatili všichni. Když zůstaneme jen u hudby, tak ti, co nemohli hrát a zpívat, i ti, co je nemohli poslouchat. Zmařených záměrů je za námi tolik, že ani nemá smysl je počítat. Můžeme si je, dnes už jen s kyselým pokrčením ramen, asi připomenout. A hlavně doufat, že k nim budou letos přibývat další a další už jen po několik měsíců, ne až někam do Vánoc, ne natrvalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Zítra, 14. října, bude na programu ČT art od 20:15 hodin k vidění premiéra koprodukčního dokumentu České televize a britské společnosti Poorhouse International Leoš Janáček – velký příběh 20. století. Dvaapadesátiminutový snímek cyklu Klobouk dolů režíroval Vlastimil Šimůnek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Sir Simon Rattle se ve svém brněnském debutu představil jako klavírista.“

„Pokud nějakou interpretaci považuji za vzorovou, pak tu Magdaleny Kožené.“

„Pasala volky nejenže opět zvedala posluchače ze židlí, ale vnesla do dění i trochu jazzového ducha.“

V posledních dnech velmi skloňované spojení „Magdalena Kožená se Simonem Rattlem poprvé při společném vystoupení v Brně“ se stalo realitou. Přihlížet tomuto hudebnímu svátku mohli nejen hosté přímo ve vile Tugendhat, ale o něco později také návštěvníci vybraných českých kin a zájemci na internetu. Jedním z kin byla i letní scéna Univerzitního kina Scala v Brně, kde zážitkuchtiví posluchači zaplnili improvizované hlediště prakticky do posledního místečka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Simon-4

„Dalo se čekat, že půjde o výjimečné okamžiky – a to se také stalo.“

„Je stále svá, dokonalá, imponující, emotivně zpívající, umělkyně s hlasem, který míří do srdce a který se dá rozpoznat po několika tónech.“

„Kompletně mladičké těleso, které dirigenta hltalo a které hrálo, jak nejlépe umělo.“

Koncert v rámci letošního mimořádného čtyřdílného cyklu Pomáháme s Českou filharmonií chtěl upozornit na význam pravidelného dárcovství krve. Měl však ještě další rozměry. Díky vkladu, který dali programu Sir Simon Rattle a Magdalena Kožená, se stal silným uměleckým završením celé sezóny, v nečekanosti jejich příjezdu do Prahy tak zvláštním, jak zvláštní bylo celé „koronavirové“ jaro. Příležitost tento večer dostala i Česká studentská filharmonie. A poprvé se při něm sešlo v Rudolfinu opravdové publikum. Ve zcela zaplněném přízemí, naštěstí už bez takzvaných rozestupů, sice ještě s textiliemi přes obličej, ale přece už na opravdovém koncertě, který dal naději, že na podzim se snad začne doopravdy zase úplně normálně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

O víkendu se uskuteční poslední, v pořadí už čtvrtý benefiční koncert z cyklu Pomáháme s Českou filharmonií. Tentokrát bude hlavním cílem propagace dárcovství krve a současně podpora základních uměleckých škol. Na dirigentský stupínek se postaví Sir Simon Rattle, aby řídil nejen Českou filharmonii, ale také Českou studentskou filharmonii a svou ženu, mezzosopranistku Magdalenu Koženou. Program je sestaven z děl Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera a Luciana Beria.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2