1

Program festivalu Lípa Musica pokračuje ve středu 9. října další poctou české hudbě, tentokrát Antonínu Dvořákovi. Jeho Moravské dvojzpěvy uvedou sopranistka Simona Šaturová, mezzosopranistka Markéta Cukrová a klavírista Vojtěch Spurný. V pátek 11. října se představí němečtí hosté a čerství držitelé prestižní ceny Opus Klassik, soubor Lautten Compagney, a spolu s nimi houslistka Julia Schröder. Jejich inovativní projekt Mystérium spojí zdánlivě neslučitelný svět regionálního rodáka H. I. F. Bibera s hudbou Astora Piazzolly. Týden pak završí vystoupení rezidenčního tělesa festivalu, Scholy Gregoriany Pragensis společně s violoncellistou Jiřím Bártou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

“Už od počátečních not byl přednes Coriny Marti prodchnut vznešeností, jistotou a intenzitou.”

“Členové Scholy Gregoriany Pragensis disponují velmi zajímavou barvou hlasů v sólech a zároveň fungují dohromady jako zvukově homogenní, vyvážený celek.”

“´Sedm dní´ potvrdilo, že se lidé za těch několik století nezměnili; mají stejné emoce, motivace a touhu po vývoji a harmonii, jež vyjadřují hudbou.”

Slovo výjimečný je v kontextu koncertu Scholy Gregoriana Pragensis a významné interpretky staré hudby Coriny Marti na místě víc než kdy jindy. U Panny Marie Sněžné zazněla liturgická i neliturgická hudba pozdního středověku - a její velká část jako dosud koncertně neprovedený odkaz, vycházející z historických dokumentů Univerzity Karlovy a Rečkovy koleje.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
66

„Středověké klávesové nástroje byly ještě před dvaceti lety dost opomíjené, takže bylo na čase je opět ´vrátit na scénu´.“

„Mohu potvrdit, že od doby, kdy jsem založila své dvě třídy na Schole Cantorum Basiliensis, přichází více a více studentů se zájmem o starou hudbu.“

„I když známe skladatele a jeho osobitý styl, nikdy nebudeme znát jeho skutečné emoce; můžeme se do hudby jen ponořit.“

A tak se spojilo Pražské jaro, Ústav hudební vědy Univerzity Karlovy a velký evropský badatelský projekt HERA, který se zabývá vlivem středověké a renesanční hudby na tehdejší společnost, na politickou situaci a na to, jak nás a naše století formuje dodnes. Přiblížit tyto souvislosti a tehdejší život s povinnostmi i zábavami pozdně středověkého studenta si předsevzal koncert „Sedm dní na Karlově univerzitě“, vycházející z historických dokumentů zakládací listiny a kolejního řádu tzv. Rečkovy koleje pražské univerzity. Ve spolupráci s předními českými muzikology se při příležitosti této hudební rekonstrukce spojili pro vystoupení v kostele Panny Marie Sněžné soubor Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a Corina Marti, pedagožka věhlasné Scholy Cantorum Basiliensis, hráčka na zobcové flétny a odbornice na středověké a renesanční klávesové nástroje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Festival Pražské jaro ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze připravuje mimořádný koncert Svatovavřinecké sezony s názvem „Sedm dní na Karlově univerzitě“. Koná se už teď v úterý 24. září od 19:30 hodin v Kostele Panny Marie Sněžné. Soubor Schola Gregoriana Pragensis tam vystoupí pod vedením Davida Ebena a za doprovodu přední hráčky na clavicembalum Coriny Marti. Dramaturgie koncertu umožní nahlédnout do hudebního života pražské univerzity v pozdním středověku a je unikátní historickou rekonstrukcí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
hb

Dalších deset koncertů nabízí v tomto týdnu Svatováclavský hudební festival po těch dnešních v kopřivnickém kostele sv. Bartoloměje a v Husově sboru Ostrava – Slezská Ostrava, o kterých jsme psali zde. Dramaturgie připravila například ryze anglický barokní program, výběr z odkazu Voskovce, Wericha a Ježka, kantáty polského skladatele Stanisława Moniuszka, klavírní recitál, renesanční duchovní hudbu i repertoár vrcholného baroka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Romantické ruiny chrámu na Oybinu, kam zavítal na své cestě do Budyšína císař Karel IV. v roce 1348, se stanou v pátek 23. srpna místem prologu XVIII. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Soubor Prague Cello Quartet vystoupí ve 20:00 a pak znovu ve 22:00 hodin. Pro oba koncerty připravují pořadatelé dopravu autobusem z České Lípy. Dramaturgická rada festivalu pro koncert překvapivě nepřipravila jen skladby z historie, ale i moderní, vynikající spíše vtipem, hravostí a s optimistickým podtextem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sirp2016320022artr1

„Skladba je přímo zacílena na Květnou neděli, ale tím, jak integruje text básně Chalíla Džibrán, je její vyznění složitější.“

„Právě tam lidé v mých představách oslavovali později ukřižování. Tančilo se tam… Taková afterparty...“

„Tulevova skladba je výrazově vypjatá. Naléhavá, důrazná. Hodně využívá vysoké rejstříky hlasů i nástrojů, má vyhraněný abstraktní styl.“

Ambiciózní zahájení… Velikonoční festival duchovní hudby by mohl začít jakkoli jinak. Tradičněji. Konvenčněji. Třeba Dvořákovou kantátou Stabat mater. Ale Filharmonie Brno, která dvoutýdenní akci pořádá, má pověst zdravě odvážného inovátora, zvláště nyní s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. A tak festival začíná světovou premiérou. Autorem objednané skladby je Toivo Tulev, v současné estonské hudbě nepřehlédnutelná a nepřeslechnutelná osobnost.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
190117Honeckwebres01cPetraHajska

„Ještě nikdo nevyužil schopností Pražského filharmonického sboru tak jako nyní on v Mozartově Requiem.“

„Jemné nuance, agogické proměny… – vše bylo prostoupeno kultivovanými emocemi, aniž by dirigent sklouzl k náznakům romantismu.“

„Večer skončil v naprostém tichu tak, jak začal i v úvodu Pärtovy skladby – skoro neslyšnými údery zvonu.“

Dlouho dopředu to vypadalo jako anachronismus. Dušičkový program v lednu. Mozartovo Requiem přerušované mluveným slovem. Nakonec se však z neobvykle koncipovaného abonentního večera hostujícího dirigenta Manfreda Honecka vyloupl komplexní umělecký projekt, jaký nemá v programech České filharmonie obdoby. A Mozartovo Requiem, které tvořilo jeho podstatnou část, jsme takhle úžasně zahrané a zazpívané asi ještě nikdy neslyšeli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus