Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“
„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“
„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?
„Listopadovou revoluci program oslavil – a události 17. listopadu 1939 připomněl – nápaditě a vkusně.“
„Lukáš Vasilek se svým Pražským filharmonickým sborem při přípravě a Antonio Pappano na pódiu nechali rozeznít širokodeché melodie a rozmyslně vytvářené plochy do pomalu plynoucí naléhavé meditace.“
„Antonio Pappano širokými, jasně akcentovanými gesty dokázal filharmoniky přimět k meznímu nasazení.“
Sir Antonio Pappano je typem interpreta, který se vrhá na pódiu do hudby bezprostředně poté, co vkročí na dirigentský stupínek. Hudbu netvoří nábožně, ale impulzivně, temperament z něj vyzařuje na první pohled, je energický a nesmlouvavý. Pro debut s Českou filharmonií měl za úkol vpředvečer 17. listopadu řídit koncert připsaný státnímu svátku. Svým jménem ho zvýraznil a ozdobil i pro televizní přenos.
Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí nominovali na ceny ICMA 2024 (International classical music awards). Mezi nominovanými jsou i Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor či Jakub Hrůša. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024.
„Nenechte si ujít Beethovenovu Sedmou symfonii s Vídeňskými filharmoniky a Leonardem Bernsteinem.“
„Dále je možné poslouchat Dvořákovy Biblické písně s Magdalenou Koženou, Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem.“
„Víkendová návštěva bude patřit Radimu Dolanskému, který bude vybírat nahrávky v pestrém výběru autorů.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. do 12. listopadu?
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, jeho 79. ročník, se uskuteční v termínu 12. května až 3. června 2024. Tradiční zahájení Smetanovou Mou vlastí obstarají Berlínští filharmonikové. Na festival zavítají také dva nejlepší italské orchestry Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filharmonický orchestr milánské opery La Scala. Z Paříže přijede Orchestre Philharmonique de Radio France, z Nizozemska Amsterdam Baroque Orchestra, z Belgie pak slovutné Collegium Vocale Gent. Novinkou je celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTeen a ve Foru Karlín se uskuteční spektakulární koncert s padesáti současně znějícími pianiny a publikem sedícím mezi nimi.
Festival Pražské jaro otevřou v Roce české hudby 2024 Smetanovou Mou vlastí Berlínští filharmonikové. Koncerty řízené šéfdirigentem Kirillem Petrenkem se konají 12. a 13. května. Ikonické dílo českého repertoáru zahraje předtím světoznámé těleso třikrát za sebou i abonentům v berlínském sále Filharmonie. Druhým magnetem květnového mezinárodního hudebního festivalu v české metropoli má být dvojí koncertní uvedení Smetanovy opery Libuše se sopranistkou Kateřinou Kněžíkovou v titulní roli a pod taktovkou Jakuba Hrůši, s Českou filharmonií a Pražským filharmonickým sborem. Třetí zatím odtajněný highlight jarní přehlídky se týká nové tvorby. Na festivalu zazní ve světové premiéře koncert pro housle a orchestr s názvem Svatyně od Kryštofa Mařatky, českého autora usazeného ve Francii. Inspiroval se k ní pravěkými jeskynními malbami a jde o společnou objednávku Pražského jara a Francouzského rozhlasu, jehož orchestr bude dílo interpretovat.
„Dětský sbor zpíval v čisté a průzračné ryze vokální hudbě s okouzlující technikou echa, které se neslo z balkonu v provedení čtyř sopranistek.“
„Mráček uchvacoval v Mozartovi dokonalou hrou v pavučinovém pianu, nejen ve výškách oscilující na hranici slyšitelnosti, samozřejmou brilantní technikou v prestu a širokým mámivým tónem na struně g.“
„Kaftan vedl rozšířený filharmonický komorní orchestr, za spolupráce perfektně připraveného sboru sbormistrem Lukášem Kozubíkem, s jistotou znalce hudby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.“
V pátek 29. září 2023 se ve Velkém sále paláce Žofín na Slovanském ostrově konal zahajovací koncert 89. sezóny Pražského filharmonického sboru za účasti tří koncertních těles pod vedením německého dirigenta Dirka Kaftana. Vedle velkého smíšeného sboru vystoupil Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a orchestr PKF – Prague Philharmonia.
Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
První český orchestr zahájí svou 128. sezonu třemi koncerty, na nichž zazní program složený výlučně z děl Antonína Dvořáka – předehra V přírodě, Houslový koncert a moll a Osmá symfonie. Koncerty jsou zároveň prologem Roku české hudby 2024. Taktovky se chopí šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, jenž vkročí již do šesté sezony v čele orchestru. Spolu s ním poprvé vystoupí mladý americko-německý houslista Augustin Hadelich. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 27. až 29. září vždy od půl osmé. První koncert bude ve zpožděném přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art, třetí koncert bude možné živě sledovat na stanici Mezzo Live.
Jde o jednu z nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších partitur kantátového a oratorního repertoáru, říká o Německém rekviem Johannesa Brahmse hlavní sbormistr Pražského filharmonického sboru Lukáš Vasilek. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad hudebními kvalitami i nad textem této výjimečné neliturgické skladby, ale přibližuje rovněž, jak mohou a musejí sboroví zpěváci šetřit silami.
„Německé rekviem napsal Brahms jako povzbuzení pro žijící. Jako vážnou a závažnou hudbu promlouvající svátečním způsobem do každodennosti.“
„Lukáš Vasilek nastudoval se svým sborem jeho part v obrovské dynamické šíři, s mnoha detailními proměnami, s vypracováním skvěle vyznívajících polyfonních struktur, s pozorností k niternosti i ohromujícímu nasazení.“
„Sakari Oramo využil potenciál sboru k velkým plochám, ke strhujícím gradacím, k soustředěně působivým táhlým písním, ke slavnostnímu výrazu i k útěšnému zpěvu o smutku i o radosti naděje.“
Jedna jediná skladba vyplnila hlavní večerní program osmého dne festivalu Dvořákova Praha. Brahmsovo Německé rekviem. Oduševnělé, monumentální i niterné hudební přemítání o životě a smrti – necírkevní, neliturgické, křesťanské, hluboce humanistické, upřímně lidské. Zásadní zásluhu na jeho povznášejícím vyznění má Pražský filharmonický sbor, který měl ve čtvrtek v Rudolfinu, na varhanní empoře nad orchestrem, opravdu hodně práce.
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha začne ve čtvrtek 7. září. Dvořákova síň pražského Rudolfina bude od dvaceti hodin svědkem zahajovacího koncertu již šestnáctého ročníku akce. Její první tóny budou tradičně patřit Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednese sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodí ji curyšský Tonhalle-Orchester a jeho šéfdirigent Paavo Järvi, kteří v duchu novodobé tradice provedou v druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“. Pořadatelé v programu vedle díla Antonína Dvořáka vzdávají hold skladbám jeho blízkého přítele Johannesa Brahmse i dalšímu z letošních jubilantů, Sergeji Rachmaninovovi. Nejen prostřednictvím hudby festival připomene Dvořákova génia. Pod názvem „Dvořák Dreams“ nabídne před Rudolfinem po dobu prvního festivalového týdne k zhlédnutí také digitální audiovizuální instalaci.
„Pražská koncertní sezóna dospěla k vrcholnému nezapomenutelnému okamžiku ještě dřív, než doopravdy začala.“
„Dílo vyznělo závažně, vroucně a naléhavě.“
„Vyústění do ztišeného durového projasnění na slovu Amen je dechberoucí i osvobozující.“
Na Pražském hradě zaznělo na mimořádném koncertě ve Vladislavském sále první zářijovou neděli Brittenovo Válečné rekviem. Ve zřetelném účastném kontextu agresivní války vedené Ruskem proti Ukrajině i v souvislosti s oběťmi dvou světových válek zaznělo jako memento i modlitba, výzva i tichá vzpomínka, tedy nadčasově. Nádhernému, jednoznačně protiválečně vyznívajícímu dílu se dostalo vynikajícího provedení. Právě takto se v myslích publika proměňuje moderní hudba v klasiku.
„Program v úterý můžete zahájit Houslovým koncertem Antonína Dvořáka v osobitém pojetí slavné houslistky Anne-Sophie Mutter.“
„Čtvrtek zahájí Ďáblův trylek za doprovodu Vídeňských filharmoniků. V 9:22 provede Daniel Barenboim Beethovenovu Apassionatu.“
„Vzácným hostem víkendové Návštěvy bude violoncellista, pedagog a dlouholetý člen Guarneri tria Marek Jerie. Bude vzpomínat na svá studentská léta – byl spolužák a životní přítel Jiřího Bělohlávka, který také studoval violoncello.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. září?
V neděli 3. září v osmnáct hodin se na deset minut rozezní najednou více než sto pražských zvonů – mezi jinými Týnského chrámu, chrámu sv. Mikuláše nebo katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Zvonění uctí památku válečných obětí a zároveň symbolicky předznamená výjimečný večerní koncert festivalu Prague Sounds na Pražském hradě, na kterém ve Vladislavském sále zazní monumentální Válečné rekviem anglického skladatele Benjamina Brittena. Dílo už ve stejném obsazení zaznělo na konci února u příležitosti jednoho roku trvání války na Ukrajině.
