Po zahajovacích koncertech West-Eastern Divan Orchestra s dirigentem Thomasem Guggeisem nabídne festival Pražské jaro od soboty 14. do pátku 20. května dalších jedenáct koncertů. Vystoupí na nich soubor The Breathtaking Collective se sopranistkou Hanou Blažíkovou, Tiburtina Ensemble, Collegium Marianum, stipendisté projektu MenART, Symfonický orchestr Českého rozhlasu se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem a houslistou Augustinem Hadelichem, zpěvačka Alma Naidu, rezidenční sólista festivalu – violoncellista Gautier Capuçon, City of Birmingham Symphony Orchestra se svou šéfdirigentkou Mirgou Gražinytė-Tylou, mezzosopranistka Markéta Cukrová s klavíristou Gottliebem Wallischem a Česká filharmonie s dirigentem Davidem Robertsonem, klavíristou Ivem Kahánkem a Pražským filharmonickým sborem. Podrobné informace o nadcházejících projektech najdete zde.
„Na mé vlasti mě upoutalo, jak je každá z těchto symfonických básní zvláštní a osobitá. Skoro jako by to byly jiné žánry.“
„Myslím si, že hudebníci se dostali do bodu, kdy plně Mou vlast chápou a dokážou její obsah převést do vlastního hudebního jazyka.“
„Barenboimův způsob, jak ztvárnit hudbu, zvuk, je v orchestru velmi silně zakořeněn.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro zahájí dnes večer Smetanovou Mou vlastí West-Eastern Divan Orchestra, který bude řídit Thomas Guggeis. Osmadvacetiletý německý dirigent nahradí Daniela Barenboima, zotavujícího se po nemoci. Guggeis působí v berlínské Státní opeře, v příští sezoně se stane hudebním ředitelem Frankfurtské opery. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví jen několik málo hodin před koncertem o Mé vlasti, o Barenboimovi i o svých momentálních pocitech.
„Ono se to moc neví, ale Jihočeská filharmonie je první český orchestr, kde hrají, až na pár výjimek, všichni z tabletů.“
„Hudba se dá dělat dobře na různých místech a s různými lidmi.“
„Snažím se stále pomáhat, ať už v oblasti zdravotnických asistencí, při mimořádných událostech, zkrátka kde je třeba.“
Debutant Pražského jara. Jeden z nejvýraznějších dirigentů své generace, výborný klarinetista, dlouholetý člen Českého červeného kříže a muž, kterému není lhostejné utrpení druhých. Tyto vlastnosti určují umělecký i lidský profil mladého ostravského dirigenta Marka Prášila, který letos vystoupí poprvé na prestižním festivalu Pražské jaro. V rámci Národního divadla moravskoslezského Prášil nastudoval řadu ceněných muzikálů, nové úspěchy sklízí jako hlavní hostující dirigent Jihočeské filharmonie. Nyní se přestaví v metropoli 24. května po boku PKF – Prague Philharmonia a klavíristy Donghy Lee.
„Pokud bychom označili červenec 1934 za zrození a křest Orchestru F. O. K., mohli bychom 12. květen 1942 považovat za jeho biřmování.“
„Z Václava Smetáčka doslova tryskal talent na všechny strany. Už každý z jeho jednotlivých počinů by méně energickému hudebníkovi vystačil na celoživotní kariéru.“
„Jak už bylo naznačeno, mnoho nechybělo a Václav Smetáček se ujal vedení jiného, v té době konkurenčního, tělesa s názvem Pražský symfonický orchestr.“
Dvanáctý květen je v dějinách české hudby významným dnem. Především jde o datum úmrtí Bedřicha Smetany (12. května 1884), které se posléze stalo i tradičním dnem zahájení festivalu Pražské jaro (poprvé dvanáctý ročník v roce 1957). Toto datum má však svůj velký význam i pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK (původně pouze Orchestr F. O. K.), neboť se podařilo po různých peripetiích tohoto dne v roce 1942 jmenovat jeho šéfdirigentem Václava Smetáčka.
„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“
„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“
„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“
Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.
Na přání dirigenta a klavíristy Daniela Barenboima stane ve čtvrtek 12. května v čele orchestru West-Eastern Divan Orchestra osmadvacetiletý dirigent Thomas Guggeis, aby společně provedli erbovní dílo festivalu, Mou vlast Bedřicha Smetany. Zahajovací koncert Pražského jara se bude konat od 20 hodin ve Smetanově síni Obecního domu a můžete ho sledovat rovněž na ČT art, rozhlasový přenos zprostředkuje i Český rozhlas na stanici Vltava. Pořadatelé nabídnou také přímý přenos na velkoplošné obrazovce se špičkovým zvukem v parku Kampa. Program tam začíná už v 16 hodin koncerty dětí a studentů základních uměleckých škol.
Faustovskou symfonii Franze Liszta inspirovanou Goetheho dramatem si mohou návštěvníci vychutnat v Rudolfinu v pondělí 9. května v 19:30 hodin. Pozvání Symfonického orchestru Českého rozhlasu s dirigentem Markem Šedivým přijali tenorista Jaroslav Březina a pánové z Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.
Vyhlášení vítěze architektonické soutěže o podobu Vltavské filharmonie se stane exkluzivní součástí Pražského jara. Festivalový program nově také obsahuje koncert Kyjevských sólistů: souboru, který se po ruské invazi stal jedním z vyslanců ukrajinské kultury v Evropě. Pražské jaro zároveň zveřejnilo program Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, který je plánován na začátek listopadu.
Evropské turné orchestru West-Eastern Divan se Smetanovou Mou vlastí přebírá za nemocného Daniela Barenboima dirigent berlínské Státní opery a budoucí generální hudební ředitel Frankfurtské opery Thomas Guggeis, jeho někdejší asistent. Změna se podle sdělení berlínské PS Music dotkne i zahajovacích koncertů Pražského jara 12. a 13. května. Orchestr Západovýchodní divan předtím vystoupí se stejným programem ve čtvrtek v Paříži a poté ještě v milánské Scale, v Mnichově, Bruselu a Lucemburku. West-Eastern Divan Orchestra je tělesem mladých hudebníků z Izraele a z Palestiny a dalších arabských zemí. Daniel Barenboim se od jeho založení v roce 1999 tímto způsobem snaží úspěšně podporovat dialog lidí a různých kultur na Blízkém východě. Letos devětadvacetiletý Guggeis už dirigoval v newyorské Metropolitní opeře, v drážďanské Semperoper a ve Vídeňské státní opeře a na koncertním pódiu má za sebou podle informací PS Music debuty s řadou renomovaných souborů, včetně Orchestre de Paris, Staatskapelle Dresden a Staatskapelle Berlin.
Asociace hudebních festivalů České republiky, profesní sdružení pořadatelů nejvýznamnějších tuzemských přehlídek klasické hudby, má nové vedení, které chce iniciovat diskuzi o potřebných změnách v systému grantového financování kultury. Do rady asociace byli zvoleni zástupci šesti festivalů: Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram, plzeňského festivalu Smetanovské dny, Smetanovy Litomyšle, Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov, Pardubického hudebního jara a Pražského jara. Zástupce jeho ředitele Pavel Trojan se stal prezidentem asociace. „Budeme usilovat, aby ministerstvo kultury zavedlo tak dlouho diskutovaný systém víceletého financování,“ informoval Trojan. „Reprezentujeme festivaly, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku. Uvědomujeme si zodpovědnost za kulturní sektor po dvou pandemických letech a v atmosféře nepříliš optimistického ekonomického a geopolitického výhledu. Je zjevné, že nás čeká mnoho výzev. Chceme proto přispět k revitalizaci systému financování kultury, aby se stal transparentnějším, tedy objektivnějším,“ říká Trojan, podle jehož slov musí rovněž dojít k úpravě harmonogramu vyhlašování grantů. Nyní se pořadatelé výsledky dozvídají na konci dubna daného kalendářního roku. Řada akcí přitom tou dobou již proběhla, nebo je jejich program již řadu měsíců zveřejněn.
„Jednotliví členové kvarteta na sebe poutají pozornost, posluchač je svědkem obrovského zanícení, s nímž mladí muzikanti k interpretaci přistupují.“
„Eliška Kukalová s hravostí a lehkostí dovedla melodií prvních houslí toto dílo Martinů ke katarznímu vyústění.“
„Kukal Quartet stvořil ten večer Janáčka neotřelého, hluboce citového, s napětím mezi lidovými názvuky a ironií, šklebem.“
V pražské Maiselově synagoze se uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti židovského svátku Jom ha-šo’a. Pozván k vystoupení byl soubor Kukal Quartet. Jak se s díly Schulhoffa, Martinů a Janáčka mladí hráči v inspirativním prostředí ve čtvrtek 28. dubna vypořádali? Se ctí a s entuziasmem.
„Na konci letošního léta se uskuteční tradiční koncert pod širým nebem ve Valdštejnské zahradě.“
„Jako dirigent, jako zpěvák i jako autor zavítá na pódium Smetanovy síně světoznámý tenorista José Cura. Oslaví s Pražskými symfoniky šedesátiny.“
„Program koncertní sezóny spojuje myšlenka hudby jako jistoty v nejisté době, jako věrné přítelkyně v nelehkých časech.“
Do 88. sezóny vstoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK koncerty 21. a 22. září, kdy v Obecním domě u příležitosti zahájení českého předsednictví v Radě Evropské unie uvede Beethovenovu Devátou symfonii s Ódou na radost. K tomu v premiéře zazní novinka objednaná u Jana Ryanta Dřízala, který ve skladbě Praga Arcana zobrazuje Prahu mystickou a tajuplnou. Do června 2023 chystají pak Pražští symfonikové sami i jako pořadatelé osm desítek dalších programů, včetně nového Velikonočního festivalu.
Po dvou letech pandemie, která omezovala osobní setkávání, nabídne celostátní festival ZUŠ Open od 22. do 29. května opět bohatý a zdarma přístupný program. Bude zahrnovat nejrůznější koncerty, divadelní či taneční představení i výstavy. Uměním ožijí parky, náměstí, kostely a celá řada dalších veřejných míst, kde žáci ZUŠ představí to nejlepší ze své tvorby. Do programu se mnohdy zapojí i profesionální umělci včetně několika orchestrů.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro otevře letos provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Daniela Barenboima a jeho orchestru Západovýchodní díván, záměrně sdružujícího mladé hudebníky z Izraele, Palestiny a dalších znepřátelených zemí. Ředitel festivalu Roman Bělor v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o záměru dedikovat 12. května cyklus symfonických básní Ukrajině, čelící od února ruské vojenské agresi. Nezamlčuje však ani dilema, které řeší všichni pořadatelé kulturního dění: jak se stavět k účinkování konkrétních ruských umělců. Roman Bělor podotýká, že položky, které by přinášely a vyžadovaly podobné úvahy, letos v programu shodou okolností nejsou; obává se nicméně, že se situace na Ukrajině neuklidní tak rychle, aby tento problém neovlivňoval přípravu dalších ročníků.
„Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů.“
„Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit.“
„Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet.“
Svátky hudby si zakládají na zajímavé dramaturgii, která se občas vymyká běžným představám o koncertech. To se ovšem nestalo při koncertu, který měl název, pod který se dalo schovat všelicos. Hudba je radost. Ano, to všichni milovníci hudby mohou podepsat bez uzardění. I když každý pod tímto názvem může mít svou vlastní představu. Nakonec se z úterního koncertu v sále Pražské konzervatoře vyklubal příjemný večer u klavíru, samozřejmě s Václavem Hudečkem, ale také velmi mladým kvartetem a hlavním sólistou večera – Janem Simonem.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
I v příštím školním roce se budou umělci nejrůznějších oborů věnovat mladým talentům, a to v rámci Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Projekt nabízí nadaným žákům a jejich pedagogům roční stipendijní program pod vedením osobností, jakou jsou například Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, Radek Baborák, Beata Hlavenková, Jan Kodet nebo Milan Cais. Program je jedinečnou příležitostí pro talentované žáky, kteří získají řadu praktických zkušeností, i cennou inspirací pro pedagogy.
Rok 2023 bude pro Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro v mnoha ohledech výjimečný. Poprvé v historii se bude soutěžit v oboru viola, druhým oborem bude trombon, který se do soutěže vrací po dvanácti letech. Už čtyřiasedmdesátý ročník soutěže se bude konat od 6. do 14. května příštího roku v Praze. Soutěžní podmínky Pražské jaro zveřejnilo s velkým předstihem právě s ohledem na nově zařazený obor. Registrace do soutěže bude spuštěna na začátku letošního září. Kompletní soutěžní podmínky, repertoár a harmonogram soutěže zájemci naleznou na webových stránkách festival.cz/soutez.
„Samozřejmě je dobré poznat vše ohledně autora a jeho zázemí a konsekvencích.“
„S odstupem času jsem si uvědomil, jaké zadostiučinění to bylo. Že ta několikaletá práce a příprava na soutěž nepřišla vniveč.“
„Bohuslav Martinů má rozhodně velice ojedinělé místo v mém životě.“
Hobojista Martin Daněk vyhrál v roce 2019 první cenu a Cenu Bohuslava Martinů na mezinárodní soutěži Pražské jaro. V letošním roce vydal tento přední český hobojista nahrávku, která jeho famózní úspěch připomíná a dokumentuje. Album je živým záznamem soutěžního vystoupení Martina Daňka v rámci Pražského jara 2019 a obsahuje pozoruhodné skladby v nevšední interpretaci.
„V době života ve Francii se pianista napojil na skupinu českých umělců, s nimiž jej po dlouhá léta pojilo pevné přátelství.“
„Cestoval doslova po celém světě v rámci hojných koncertních turné, ve zbytku času vyučoval klavír na newyorské Juilliard School, jedné z nejprestižnějších světových vysokých uměleckých škol na světě.“
„Bez vzdělanosti nelze si dnes představit ani jakoukoliv tvůrčí činnost, včetně tvorby umělecké. Potvrzuje mi to veškerá má životní a umělecká zkušenost.“
Světově proslulý pianista Rudolf Firkušný (1912–1994) se narodil před rovnými 110 lety v moravských Napajedlech jako nejmladší ze tří dětí do rodiny místního notáře. Otec bohužel předčasně zemřel, když byly Rudolfovi pouhé tři roky, a maminka byla nucena se o rodinu sama postarat. Přestěhovala se za větší možností obživy do Brna, kde malý Rudolf, u nějž byl rozpoznán mimořádný hudební talent, získal možnost hudebního vzdělání. Patronát si nad ním vzal sám Leoš Janáček, který jej učil hudební teorii a věnoval se mu i v osobním čase – brával ho na koncerty či divadelní představení. Hru na klavír Firkušného učila Růžena Kurzová, manželka nejvýznamnějšího českého klavírního pedagoga Viléma Kurze. Poprvé Firkušný sólově vystoupil v pouhých osmi letech a ohlas byl enormní. Koncertoval stále častěji a na významných místech: například v jedenácti letech v Praze jako sólista Mozartova koncertu doprovázen Českou filharmonií, o tři roky později ve Vídni (1926), dále v Berlíně (1927) a Paříži (1928). Jako patnáctiletý také zahrál prezidentu Masarykovi na zámku v Lánech. Masaryk ho ocenil vysokým honorářem a poskytl mu stipendium k dalšímu studiu. To Firkušného zavedlo do Paříže k proslulému profesoru Cortotovi, současně rozšiřoval i svou koncertní činnost. Tak se stalo, že jméno osmnáctiletého virtuosa už znala celá hudební Evropa.
