0009 Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu letos pořádá v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. V letošním ročníku se představil francouzský varhaník Philippe Lefebvre, který mimo rafinovaně zvoleného repertoáru věhlasných francouzských autorů nabídl posluchačům i vlastní improvizační umění. Dále vystoupila legenda české varhanické školy Jan Hora. Zahrál díla světově proslulých i méně známých autorů z různých období. V dalších dvou koncertech se představili zástupci mladší generace varhaníků – Tomáš Pindór a Aleš Nosek. V úterý 2. srpna od 19 hodin zahraje závěrečný koncert festivalu varhaník Pavel Svoboda, který si k sobě přizval trumpetistu Jiřího Houdka. Zaznějí díla Johna Stanleyho, Alexandra Guilmanta, Jeana Baptisty Loeillet de Ganta, Vincenza Belliniho a našich skladatelů Miloslava Kabeláče a Petra Ebena.

Zveřejněno v AktuálněPlus
002

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Lefebvre si dával záležet na krásných melodických frázích a subtilním tvarování rytmu v duchu hudby – takto varhany zpívají jen málokomu!“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Svoje vystoupení Lefebvre obohatil velmi zdařilou vlastní úpravou Debussyho Svitu luny z jeho klavírní Suity bergamasque.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
222

Svatovítské varhanní večery, 11. mezinárodní festival v katedrále sv. Víta, obsahuje od 5. července do 2. srpna koncerty pěti umělců. Pořádá je Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Prvním je přední francouzský varhaník Philippe Lefebvre, posledním bude Pavel Svoboda, se kterým vystoupí trumpetista Jiří Houdek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“

„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“

„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“

V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
notredame0010

„Když byl v roce 1900 vybrán při konkurzu na místo titulárního varhaníka ze stovky účastníků Louis Vierne, byla zahájena éra, během které se tam pak vystřídali ti nejlepší virtuosové, improvizátoři a skladatelé v jedné osobě.“

„V katedrále Notre-Dame měla vždy silné zastoupení varhanní improvizace, která je i dnes pro francouzské varhaníky nedílnou součástí jejich umění.“  

„Tehdy jsem si uvědomil, jak nádherná a umělecky kvalitní může slavnostní bohoslužba být a že máme u nás opravdu co dohánět.“

Varhaník Karel Martínek před několika lety koncertoval v pařížské katedrále Notre-Dame. Vzpomíná na tu možnost jako na životní zážitek a pro Notre-Dame a tamní varhany má v srdci velké místo. Není divu, že zrovna on sledoval na začátku týdne požár gotického kostela s mimořádnou účastí. Není divu, že zrovna on přivítal s vděčností informaci o tom, že varhany požár přečkaly.   

 
Zveřejněno v NedělePlus