000

„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“

„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“

„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“

S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 26 srpen 2022 11:01

Oceán virtuozity Stephena Tharpa

00003

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Americký varhaník natočil kompletní dílo skladatelky Jeanne Demessieux. Posluchačům zahrál tři krátké skladby podobného vyznění z Dvanácti chorálních předeher a Oktávy z Šesti etud.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
006

„Jan Hora patří ke známým českým varhaníkům, kteří i přes svůj vysoký věk stále koncertují – například opakovaně na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum.“

„Vstupní, závažné Preludium a fugu c moll BWV 546 Johanna Sebastiana Bacha předvedl interpret na barokně znějící zvuk s jistotou a zcela důslednou rytmickou přesností a jen minimální agogikou.“

„Závěr koncertu patřil osmé a šesté části z devíti Meditací o mystériu Nejsvětější Trojice Oliviera Messiaena, tedy posluchačsky velmi komplikovaným dílům.“

Pořadatelé jedenáctého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery přizvali na druhý koncert letos už pětaosmdesátiletého českého varhanního virtuosa Jana Horu. Ten připravil program sestávající z děl Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Leopolda Zvonaře, současného Jiřího Temla, francouzského Arthura Honeggera a Oliviera Messiaena – jednalo se tedy o technicky i posluchačsky celkem náročný koncert. Návštěvnost byla hojná, ostatně jako vždy na tomto druhu produkce ve svatém Vítu. Nicméně v průběhu dvou Messiaenových Meditací několik skupin lidí odešlo, ale o tom níže.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
002

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Lefebvre si dával záležet na krásných melodických frázích a subtilním tvarování rytmu v duchu hudby – takto varhany zpívají jen málokomu!“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC8036

„Tento skladatel si nevybral téma anglického renesančního skladatele náhodou – hudba Tudorovců byla totiž v hledáčku jeho pozornosti.“

„V případě Ernsta von Dohnányiho je paradoxní, že ač se jedná o významného maďarského skladatele, klavírního virtuosa, dirigenta a organizátora hudebního života, je takřka neznámý.“

„Po pauze filharmonikové přednesli Symfonii č. 4 d moll Antonína Dvořáka, další málo známé dílo.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci své červené abonentní řady koncert s díly, které se často nehrají. O to záslužnější bylo jejich zařazení. Ústřední skladbou večera bylo Stabat mater nedoceněného Ernsta von Dohnányiho, v němž se představil kromě tří sólistek i zdejší ženský pěvecký sbor Jitro. Repertoár večera se nesl, jak by jinak, v duchu nadcházejících Velikonoc a držel tak určitou linku. Koncert řídil současný šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder. Auditorium sálu rozhodně nebylo prázdné a bylo vidět, že se nastudovaný program posluchačům líbil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
106

„Na úvod večer zazněla předehra k baletu Stvoření Prometheova od Ludwiga van Beethovena.“

„Třetí větu Allegro molto vivace s jejím hravým hlavním tématem zahrál Šporcl s důvtipem a po celý koncert jeho modré housle zřetelně zněly nad doprovázejícím orchestrem.“

„Po přestávce předvedla filharmonie pod Vavřínkovým vedením Beethovenovu Sedmou symfonii A dur, kterou hraje pravidelně.“

Komorní filharmonie Pardubice zahájila třemi totožnými abonentními koncerty novou, třiapadesátou koncertní sezónu. K účinkování přizvala českého houslového virtuóza Pavla Šporcla, který se před nedávnem zviditelnil jako zastánce umělců, kteří nemohli v době vládních restrikcí hrát, i základních uměleckých škol. Mendelssohnův houslový koncert e moll orámovaly dvě známé Beethovenovy skladby, čímž se s ročním zpožděním připomnělo jeho velké jubileum ‒ 250 let od narození. Filharmonii řídil její šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 15 červenec 2021 10:54

Německý varhaník v pražské katedrále

401

„Večer zahájil virtuózním Preludiem a fugou D dur mladého Johanna Sebastiana Bacha.“

„Preludium a fuga g moll č. 3, op. 7 patří k tomu nejnáročnějšímu repertoáru. Marcel Dupré ji zkomponoval ještě za studií.“

„Jako přídavek zahrál Händelův Příjezd královny ze Sáby, slavnou a efektní transkripci.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní festival v pražské katedrále svatého Víta, letošní rok vstoupily do jubilejního desátého ročníku. Minulý rok se festival nekonal z důvodu nejistoty ohledně vládních restrikcí souvisejících s koronavirovou pandemií. Ta také způsobila, že nové varhany od Gerharda Grenzinga stále nejsou instalované a hlavní kůr pořád zeje prázdnotou. Nadále se hraje na romantické varhany postavené na boční kruchtě v roce 1932 kutnohorskou firmou Mölzer. Na třetím koncertu se představil vynikající varhaník Reinhard Seeliger. Hrál skladby známé technickou náročností, na závěr zařadil přednesový symfonický kus. Jednalo se o první vysloveně sólový recitál tohoto ročníku, na předcházejícím koncertu výrazně participoval Pražský katedrální sbor. Třináctý červencový večer se těšil dobré účasti hudbymilovného publika.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Na úvod večera zahráli pardubičtí slavnou Haffnerovu symfonii Wolfganga Amadea Mozarta, dílo se zdejší filharmonií velmi těsně spjaté.“

„V následujících Rokokových variacích Petra Iljiče Čajkovského se představil špičkový český violoncellista Václav Petr.“

„Šestnáctý červnový večer přinesl pardubickým posluchačům po mnoha měsících zážitek z živého koncertu.“

Pardubická komorní filharmonie měla pro své publikum připravenou zajímavou a pestrou 52. sezónu. Z důvodu vládních restrikcí však mohla proběhnout pro veřejnost pouze zářijová série abonentních koncertů. V průběhu tohoto roku se vedení orchestru rozhodlo zbytek programu zrušit, avšak díky poslednímu rozvolnění se mohly avizované červnové koncerty za dodržení protiepidemiologických opatření přece jen uskutečnit. Nespadaly už do abonmá, takže i abonenti si na ně museli pořídit vstupenky. Nicméně bylo vidět, že se publiku po koncertech filharmonie stýskalo. Na programu byly evergreeny klasické hudby od Mozarta, Čajkovského a Dvořáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
888

„Dnešní Městskou hudební síň tvoří objekt bývalého kněžského semináře a někdejšího seminárního kostela svatého Jana Nepomuckého.“

„Ryze koncertní a reprezentativní nástroj zde postavila krnovská Továrna na varhany, n. p., neoficiálně Rieger-Kloss, roku 1982. Instalace se však uskutečnila až v roce 1985.“

„Skoro přesně před deseti lety, tedy v roce 2011, bylo takřka rozhodnuto, že se varhany prodají Královéhradeckému kraji a posléze umístí do kostela v Neratově.“

Královéhradecká Městská hudební síň se nachází v bývalém kostele svatého Jana Nepomuckého, tedy v přestavěné sakrální stavbě, podobně jako hudební síně v Uničově, Písku nebo Krnově. Obsahuje velké koncertní varhany z osmdesátých let minulého století od továrny Rieger-Kloss, o nichž se právě před deseti lety uvažovalo, že by měly být prodány Královéhradeckému kraji a po opravě instalovány do kostela v Neratově. Naštěstí se tak nestalo, a tak můžeme psát o tom, co je, a ne o tom, co v daném místě už neexistuje. Je pravdou, že se nástroj moc nevyužívá, ačkoli si dali krnovští varhanáři záležet. Hudební síň představuje krásnou architektonickou památku s nádhernými freskami, která rozhodně stojí za návštěvu. Na daném místě se nacházel hrad českých královen.

 
Zveřejněno v SeriálPlus