001

Pořadatelé festivalu Klášterní hudební slavnosti připravili na neděli 26. června zajímavý program k poctě skladatele Jiřího Antonína Bendy, od jehož narození uplyne letos tři sta let. Šumperský kostel Zvěstování Panny Marie bude od 20 hodin hostit Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Jiřím Petrdlíkem. V úvodu koncertu přednesou novou skladbu Tomáše Illeho – Ouverturu na téma BEnDA, která od svého vzniku zazní teprve potřetí. Sólového partu v Bendově Koncertu pro cembalo a orchestr F dur se ujme uznávaná hráčka Edita Keglerová a závěr hudebního setkání bude patřit Bendově melodramu Ariadna na Naxu, v němž vystoupí herci Ivana Jirešová, Apolena Veldová a Petr Stach v režii Věry Šustíkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského zná snad každý, kdo má pozitivní vztah ke klasické hudbě.“

„Sólista večera ho přednesl v takové kvalitě, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat – krásný tón nesoucí se nad orchestrem, bravurní technika, krystalicky čisté flažolety.“

„Po pauze následovala Symfonie č. 3 a moll, op. 56 ‚Skotská‘ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která, ač tento autor zkomponoval pět symfonií, vznikla jako poslední.“

Komorní filharmonie Pardubice tento týden nabídla poslední sérii dvou totožných abonentních koncertů svému publiku. Program tvořila významná díla ruského i německého romantismu, která patří k repertoárovým kusům mnoha orchestrů po celém světě. Provedení řídil i nastudoval šéfdirigent tělesa Stanislav Vavřínek, přičemž dramaturgie se rozhodla přizvat fenomenálního česko-palestinského houslistu Milana Al-Ashhaba. Dle slov manažerky orchestru jim jejich společné vystoupení vyšlo až po několikáté, a to z důvodu onemocnění COVID-19 a opatření zabraňujících jeho šíření. Pondělní produkce se těšila celkem hojné účasti publika a po první půli následovalo zasloužené standing ovation.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
R53456

„Petr Altrichter je pardubickým posluchačům i filharmonikům velmi dobře známý, jelikož je zde pravidelným hostem.“

„Na úvod večera zazněla třívětá Serenáda pro smyčce e moll Edwarda Elgara, skladatele známého především svými Okázalými a obřadními pochody.“

„Jako přídavek zahráli pardubičtí ještě dirigentem ohlášený Elgarův Pozdrav lásky, další hit hudby 19. století.“

Komorní filharmonie Pardubice přizvala na svou březnovou abonentní řadu, která čítá tentokrát dva koncerty, jednoho z nejlepších současných českých dirigentů. Nejinak tomu bylo i v případě flétnisty Jana Ostrého. Na programu byla v úvodu hudba anglického pozdního romantismu, lépe řečeno tamní národní školy, a vrcholného vídeňského klasicismu. Publikum se dočkalo i malých, nicméně hřejivých přídavků. Auditorium Sukovy síně, dějiště večera, rozhodně nebylo prázdné a bylo možné v něm nalézt publikum složené z různých věkových kategorií.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

4000 Soutěžní hudební festival Mezinárodní akordeonové dny v Praze se bude konat už posedmé, letos od čtvrtka 28. do neděle 31. října v sálech centra hlavního města. Spolupořadateli jsou Pražská konzervatoř, Společnost českých akordeonistů a koncertní agentura Club Tours. Zahájení je v plánu ve čtvrtek 28. října od 19 hodin v sále Uměleckoprůmyslového muzea. Vystoupí tam Czech Accordion Ensemble, akordeonové duo Josef Hřebík a Ladislav Horák a žáci Pražské konzervatoře. V pátek, po prvním dnu soutěže juniorů, se bude konat Galakoncert s Pražským dechovým triem a akordeonistou a uměleckým ředitelem projektu Ladislavem Horákem. Na sobotu je naplánováno soutěžní vystoupení účastníků seniorské kategorie, souborů a orchestrů, které bude v 19:30 hodin zakončeno koncertem laureátů. V porotě zasednou Mirco Patarini z Itálie, Stefan Hippe a Andreas Nebl z Německa, Jörgen Sundeqvist ze Švédska, naši Ladislav Horák, Josef Hřebík, Markéta Laštovičková, Pavel Trojan a Petr Vacek. Festival i soutěž s více než stovkou hráčů z osmi zemí v Koncertním sále Pražské konzervatoře budou pro diváky zdarma. Více informací najdete na www.accordion.cz.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Foto-Milo-Kolesr-9

„Jako první zaznělo radostné a rozverné Capriccio F dur Georga Friedricha Händela. Skladba je určená původně pro cembalo, nicméně se dá velmi dobře zahrát i na varhany.“

„Následující jímavé Offertorium z málo známé Mše c moll Roberta Schumanna přednesla Alvarezová kontemplativně, přičemž vynikla i tmavší barva jejího hlasu.“

„Hodinový koncert přinesl vynikající výkony všech účinkujících. Především můžeme říci, že varhaník Jaroslav Tůma vytěžil z nástroje skoro vše, co bylo možné.“

Dramaturgie Pardubického hudebního jara zařadila po Dialogu varhan a smyčců už druhý koncert se sólovou varhanní tematikou. Koncert se stejným názvem, tedy Krása varhan a zpěvu, avšak s jinými účinkujícími, se měl uskutečnit už minulý rok. Kvůli koronavirové pandemii musel však být o rok odložen a převeden do streamované podoby. Představili se na něm naši špičkoví interpreti, rozezněly se velmi vzácné varhany Abrahama Starcka z Lokte z roku 1692. Na programu byla barokní hudba německá i česká, taktéž skladby autorů romantismu i 20. století.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
202

„Následující Allegro z Koncertu g moll pro smyčce a continuo Antonia Vivaldiho vytvořilo kontrast k předešlé kantabilní skladbě, tempo nebylo přehnaně rychlé.“

„Adamovi patřila i následující skladba ‒ virtuózní Toccata ze Suity f moll anglického skladatele Williama Ralpha Driffilla, která nenáleží k nejznámějším.“

„Svoboda si vyhrál s artikulací jednotlivých pasáží i četnými trylky a použil vkusnou registraci.“

Letošní festival Pardubické hudební jaro přeměnila koronavirová pandemie z jeho tradiční podoby do zúžené verze s pěti streamovanými koncerty, které si je možné od data jejich premiéry kdykoli zpětně poslechnout. Plánované Requiem za Viléma museli pořadatelé nahradit kvůli karanténě členů souboru Cappella Mariana výkony domovského ansámblu Barocco sempre giovane, varhaníků Pavla Svobody, jeho žáka Adama Suka a violisty Jiřího Kabáta. Koncert se uskutečnil v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích, který prošel rekonstrukcí v minulém roce. Na programu byla hudba především barokní a klasicistní.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
201

„Fortuna Volubilis (česky Štěstěna vrtkavá) je název nejstaršího českého ženského aktu vyobrazeného na fresce Vojtěchova sálu v Pardubickém zámku.“

„Úvodní sólovou Ballatu přednesla Blažíková velmi koncentrovaně, až charismaticky, svým příjemným a subtilně barevným hlasem doplňovaným adekvátní gestikulací.“

„Posluchač měl dojem, že se hudba v jejich pojetí jen tak lehce vznáší před nimi v prostoru a přirozeně dýchá.“

I letos je Pardubické hudební jaro poznamenáno koronavirovou pandemií. Původně velmi zajímavý a bohatý program museli pořadatelé vzhledem k současné kritické době zredukovat na tři streamované koncerty, pro ostatní hledají náhradní termíny. Ten první, jednalo se festivalový prolog, měl souvislost s letošním výročím pěti set let od úmrtí Viléma II. z Pernštejna a totožným výročím renesančního skladatele Josquina Despreze. Název koncertu byl Fortuna Volubilis a zazněla na něm středověká a renesanční světská hudba z doby připomínaného panovníka ve špičkové dobové interpretaci českých umělců.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Den před vyhlášením pátého stupně PES se nám podařilo se Salvátorem uskutečnit streamovaný koncert z Muzea barokních soch v Chrudimi.“

„Jsme malá škola, ale výsledky máme srovnatelné s konzervatořemi v Praze či Brně. Vládne zde takřka rodinná atmosféra.“

„V dramaturgii Chrudimských hudebních pátků dávám důraz na kvalitu a pestrost.“

Hudebník Tomáš Židek je známý snad všem lidem, kteří jsou z Chrudimi či Pardubic a mají něco společného s klasickou hudbou. Je to dirigent, sbormistr, hudební pedagog a varhaník. Žije v Chrudimi, kde vede svůj smíšený pěvecký sbor Salvátor, působí jako regenschori v tamním arciděkanském chrámu, kde řídí sbor chrámový, je šéfem Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice a vyučuje hudebně teoretické předměty a dirigování na Konzervatoři Pardubice, kde nyní zastává post zástupce ředitele. Je taktéž dramaturgem proslulého cyklu Chrudimské hudební pátky a držitelem ceny Osobnost města Chrudim a Ceny sbormistr-junior. Pro KlasikuPlus odpovídal na otázky související s většinou těchto činností.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

1111Národní technické muzeum slaví právě deset let znovuotevření po generální rekonstrukci. Ta dokončila prvorepublikový plán na výstavbu budovy určené výhradně pro muzejní účely a je jedním z mezníků v historii NTM. Dnes, přesně po deseti letech, si toto výročí instituce připomene uvedením speciálního hudebního pořadu, kterým provede herec a moderátor Petr Vacek a kytarista a skladatel Lukáš Sommer zahraje v jednotlivých vybraných expozicích muzea. Koncert se uskuteční od 19 hodin online na stránkách NTM a také na YouTube kanálu a facebookovém profilu muzea. Virtuální hudební setkání je součástí cyklu koncertů Hudba mezi lokomotivami, na kterém spolupracuje s Národním technickým muzeem houslista Pavel Šporcl, který jako patron koncert zahájí, a to spolu s druhým patronem, generálním ředitelem muzea Karlem Ksandrem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
116

„Potřebuji, aby náplň mojí práce byla pestrá, a každá ze zmíněných disciplín by mi po čase absence chyběla.“

„Považuji za dnes již nezbytné vycestovat za hranice, obzvlášť v našem oboru.“

„Teprve když jsem sama začala učit, tak jsem si naplno uvědomila, co vše pedagogická role přináší i mně samotné.“

Klavíristka Kateřina Ochmanová má obrovský umělecký záběr: věnuje se sólové hře, doprovázení sólistů a velmi výraznou osobností je i v oblasti komorní hry. Kromě vlastní kariéry interpreta působí jako pedagog – momentálně na pardubické konzervatoři. Ve volném čase se věnuje kresbě, grafickým pracím i ilustracím knih, spolupracuje s několika českými nakladatelstvími.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Roku 1952 zde postavila nový nástroj s opusovým číslem 3173 Továrna na varhany, n. p. v Krnově.“

„Z hlediska konstrukce se celý nástroj nachází v jedné velké skříni obdélníkového půdorysu, hrací stůl mají varhany volně stojící.“

„Žaluzie druhého manuálu má znatelnou dynamickou působivost a díky spojkám je plně zapnutý žaluziový stroj minimálně stejně tak silný jako hlavní.“

Dalšími varhanami, o kterých toho není mnoho známo, podobně jako o nástrojích v Husových sborech Církve československé husitské, jsou varhany v evangelickém kostele v Pardubicích. Na počátku padesátých let minulého století je postavil krnovský národní podnik Továrna na varhany. Autorem dispozice byl uznávaný varhaník Jiří Reinberger. Za minulého režimu se v tomto kostele konaly vánoční varhanní koncerty, jediné ve městě a snad i široko daleko. V roce 2008 prošly varhany zdařilou rekonstrukcí a o rok později byla jejich dispozice rozšířena o jeden jazykový rejstřík.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
006

„Varhanní hra je neodlučně spjata s improvizací takřka odjakživa.“

„Kratochvílova učebnice je po dlouhé době nový studijní materiál vhodný k samostudiu či výuce improvizace.“

„Obsahuje 22 kapitol, 288 notovaných příkladů i mnoho s nimi souvisejících úkolů na celkem 144 stranách.“

V listopadu letošního roku vydalo opavské hudební vydavatelství ARTTHON Učebnici varhanní improvizace od varhaníka, skladatele a hudebního pedagoga Bohumíra Kratochvíla z Valašského Meziříčí. Po dlouhé době se jedná o novou, česky psanou učebnici tohoto uměleckého předmětu. Její autor v ní shrnuje své mnohaleté zkušenosti s touto disciplínou a náplň celkově směřuje k liturgické praxi římskokatolického chrámového varhaníka. Obsahuje mnoho praktických příkladů, dle nichž se může v improvizaci zdokonalit nejen amatérský hráč, ale i žák základní umělecké školy, posluchač konzervatoře nebo student akademie múzických umění. Vzhledem ke své kvalitě má ambice se stát studijním materiálem tohoto předmětu na zmíněných typech uměleckých škol.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
2012

„Ve dnech 17. a 18. srpna natáčela Komorní filharmonie Pardubice v nově pojmenovaném Fibichově sále v Chrudimi.“

„To, že se Klánský ujal nejen role klavíristy, ale i dirigenta, je v podstatě stylové, protože to takto jistě dělal i sám Mozart.“

„Režisérem projektu je pardubický rodák Patrik Ulrich.“

Pardubická filharmonie natočila v Chrudimi tři klavírní koncerty Wolfganga Amadea Mozarta s klavíristou Lukášem Klánským, který se zhostil i role dirigenta. Nejednalo se jen o natáčení zvuku, ale i o obrazu, tedy videa – filmu. Krásný Fibichův sál posloužil nejen vynikající akustikou, ale i honosným fotogenickým interiérem. Klánský hrál na koncertní křídlo Antonín Petrof, poslední špičkový model královéhradecké společnosti na výrobu klavírů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
14

„První půlka večera patřila operní hudbě Wolfganga Amadea Mozarta.“

„Druhý samostatný orchestrální vstup představovala Třetí suita pro smyčce ze Starých tanců a árií italského Ottorina Respighiho, který se rád nechal inspirovat melodiemi starých mistrů.“

„Celý večer se vyznačoval výtečným pěveckým provedením, přesvědčivým přednesem a vizuální komunikací s posluchači.“

Pardubická komorní filharmonie zahájila svou koncertní sezónu v polovině září sérií tří abonentních koncertů. Hlavní hvězdou programu byl tenorista Petr Nekoranec, absolvent Konzervatoře Pardubice, dnes již světově uznávaný a cenami ověnčený zpěvák, který účinkuje ve slavných operních domech (od září 2018 ve Stuttgartu). V roce 2019 vydalo vydavatelství Supraphon jeho CD, kde jej doprovází Česká filharmonie, s názvem French Arias. Orchestr vedl jeho šéfdirigent Stanislav Vavřínek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Hlavní postavou večera byl virtuóz Václav Hudeček a jeho tři vynikající absolventi z luhačovické houslové akademie.“

„V Koncertu h moll pro čtvery housle od Antonia Vivaldiho se představili všichni sólisté večera.“

„V přídavku, který představovaly Sarasateho Cikánské melodie, opět exhibovali všichni čtyři houslisté. Skladbu určenou původně pro jednoho hráče si mezi sebou vkusně rozdělili a každý hrál určitou část.“

Slavnostní zahajovací koncert Pardubického hudebního jara se měl uskutečnit již před šesti měsíci, z pochopitelných důvodů ho však bylo nutné i s celým festivalem odložit až na září a následující podzim. Představili se na něm ti nejlepší čeští houslisté a zahráli opravdové houslové „hity“. Doprovázela je domovská Komorní filharmonie Pardubice za řízení Tomáše Braunera. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda. Sukova síň byla takřka zaplněná posluchači, třebaže platila povinnost mít roušku.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„K provedení nemohli pořadatelé pravděpodobně vybrat lepší prostor – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi se vyznačuje vynikající akustikou a neopakovatelnou atmosférou.“

„Varhanice Michaela Káčerková interpretuje Labyrint pravidelně a takřka vždy s Markem Ebenem, který je v současnosti pravděpodobně nejlepším recitátorem Komenského filozofického textu.“

„Ebenova hudba je od Prologu drsná, disonantní, příkrý kontrast přijde až po nejdramatičtější části, kdy v Návratu k Bohu znějí čisté chorální melodie v klasické harmonizaci.“

Pardubické hudební jaro bylo zahájeno ze známých důvodů až první zářijovou sobotu v krásném chrudimském kostele, který tvoří dominantu východočeského města – tzv. Athén východních Čech. Připomíná katedrálu, jedná se však o hlavní kostel Chrudimi, okresního města Pardubického kraje. Na programu byl varhanní cyklus Labyrint světa a ráj srdce českého skladatele Petra Ebena, který se inspiroval stejnojmenným dílem Jana Ámose Komenského. Recitace textu se nezhostil nikdo jiný než Marek Eben, známý moderátor a syn skladatele. Na varhany hrála Michaela Káčerková. Těsně před začátkem koncertu byl chrám zaplněn.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Varhany zde postavil vídeňský dvorní varhanář Lothar Franz Walther roku 1729.“

„Skříň nástroje je zhotovena z tmavě hnědého dřeva, obsahuje jemné intarzie, mnoho zlacených řezeb a dva vyřezávané andělíčky pod prospektovou římsou a tři jejich dvojice na korunní římse.“

„Na konci druhé světové války byly varhany barbarsky zdevastovány ruskými vojáky.“

Málokdy se povede, že význam kostela, chrámu či kaple koresponduje s kvalitou a hodnotou varhan v nich umístěných. Dobré příklady v naší zemi máme ‒ například Týnský chrám v Praze a tamní Mundtovy varhany, katedrála sv. Václava v Olomouci a nástroj bratří Riegrů. Dalším podobným případem, ale méně velkolepým, jsou vynikající Waltherovy varhany v nádherné zámecké kapli na zámku ve Valticích, která je považována za jednu z nejkrásnějších na Moravě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

Šestý ročník celodenního festivalu barokních slavností Feste Teatrale oživí v sobotu 29. srpna areál valtického zámku. Nabídne koncerty, prohlídky zámku, kaple a zámeckého divadla, projížďky na koních, zápůjčky historických kostýmů, čtení pro děti i ochutnávky vína. Tradičním vrcholem bude noční barokní ohňostroj na hudbu Franze Xavera Richtera v rámci Hradozámecké noci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Oficiální program pro veřejnost začal ve 14 hodin. V Sukově síni nejprve zahrálo komorní uskupení hráčů Komorní filharmonie Pardubice.“

„Snad nejvýraznější proměnou prošel Malý sál, který se změnil k nepoznání a vypadá daleko lépe než před tím.“

„Bylo až překvapivé, kolik návštěvníků přišlo. Akce se těšila solidnímu zájmu veřejnosti.“

Pardubický Dům hudby se po rozsáhlé rekonstrukci dočkal slavnostního otevření. Od loňského léta prošla renovací většina interiérů a exteriérů. Celá budova nyní působí daleko pozitivnějším a svěžejším dojmem. Takřka dokončená Sukova síň se měla veřejnosti představit již v březnu na zahajovacím koncertu Pardubického hudebního jara, kvůli koronavirové pandemii byl však koncert zrušen. Vzniklá situace naopak paradoxně pomohla stavbařům, kteří mohli během jarních měsíců v klidu pokračovat v práci a celé dílo včas dokončit.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
0

„Dle smlouvy se jednalo o jednomanuálový nástroj s pedálem a jedenácti rejstříky naladěný v tzv. kornetovém ladění.“

„Díky odkázaným finančním prostředkům po zesnulém přeloučském primasovi Pelikánovi mohly být roku 1785 pořízeny do Přelouče, a to díky snaze faráře Jana Slacha.“

„Nástroj má překrásný, osově symetrický prospekt, jež obsahuje mnoho řezeb. Obsahuje sedm píšťalových polí, uprostřed píšťalovou věž. Píšťaly jsou zdobené tordováním a prolamováním.“

Každé velké či menší město nebo vesnice má svém centru kostel. A na jeho kůru jsou umístěny varhany. Po celé České republice to jsou stovky nástrojů ‒ výborných, dobrých, průměrných, podprůměrných. Kvalita nemusí být vždy spojena jen s velkými městy, jak můžeme doložit na menším městě Přelouči nedaleko Pardubic. Zde, v kostele sv. Jakuba Většího, se nachází výjimečné varhany od Abrahama Starka z Lokte, které byly původně postaveny pro dnes již neexistující kostel v Sedlci u Kutné Hory. Měly ještě jedno trochu odlišné dvojče, to se však do dnešních dnů nedochovalo.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2