„V Prague Offspring se zejména ukázalo, jak existenciálně důležitý je pro nové umění fyzický prostor, v němž je prezentováno, a s ním související kontexty.“
„Účast Klangfora Wien korunovala Lost Highway Suite od Olgy Neuwirth jako závěrečná skladba sobotního koncertu.“
„Ve svém prvním ročníku se Prague Offspring vyprofiloval jako ambiciózní tvůrčí projekt s multidisciplinárními přesahy a v příštích dvou letech je na co se těšit.“
Se začleněním soudobé hudby do programové nabídky nemá festival Pražské jaro problémy. Skladby autorů pozdního 20. století a soudobých zněly v sousedství hudby minulých epoch na mnoha koncertech. Kromě toho ale byla náplní dvou nových projektů, v nichž sehrála naprosto nezastupitelnou roli: Vize a sny a Prague Offspring.
„Velmi nás těší, že v rámci letošního 77. ročníku MHF Pražské jaro uskutečníme dva koncerty a z pozice rezidenčního partnera poznáme blíže některé současné skladatele.“
„V Centru současného umění DOX, kde vystoupíme ve dnech 27. až 28. května, bude jistě velmi přínosná i sobotní beseda a mistrovský kurz se členy našeho souboru.“
„Po společné dohodě s dramaturgem festivalu Pražské jaro Josefem Třeštíkem jsme do naší koncepce zahrnuli skladatelské osobnosti, které máme ve svém repertoáru.“
Světoznámý rakouský ansámbl Klangforum Wien, který se specializuje na provozování soudobé hudby, se stal letos na tři roky rezidenčním souborem Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V rámci sekce „Prague Offspring“ vystoupí ve dnech 27. a 28. května v holešovickém Centru současného umění DOX. Od roku 2020 je intendantem tělesa Peter Paul Kainrath, profesionální klavírista, umělecký šéf Mezinárodní klavírní soutěže Ferruccia Busoniho a festivalu současného umění Transart v Bolzanu, kde stál rovněž u zrodu společnosti Mediaart Production Coop. Ve své kariéře byl uměleckým šéfem rakouského festivalu Klangspuren Schwaz a náměstkem ředitele Mezinárodní nadace Manifesta v Amsterdamu. Je významným kulturním manažerem a věnuje se také publicistice a režii. Od loňského roku zastává post prezidenta Světové federace hudebních soutěží v Ženevě. Před jeho příjezdem do Prahy jsme spolu připravili rozhovor.
„Detaily jsou v editorské práci zásadní, jinak to nemusíte dělat.“
„Nastupující šéfdirigent Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko zvolil Sukovu hudbu jako jeden z hlavních pilířů svého programu.“
„Radost z napsaného uměleckého textu je euforie, něco úplně jiného je zanícení pro badatelský nápad, za kterým si jdete. Je to jiné, ale oboje neméně intenzivní.“
„Je to nejmodernější hudba, kterou máme, a zařadí se patrně k té nejtrvalejší,“ napsal hudební kritik Emanuel Chvála na adresu Sukovy smuteční symfonie Asrael po její premiéře v roce 1907. Urtextová edice Sukovy velkolepé skladby, kterou loni vydalo hudební nakladatelství Bärenreiter Praha, získala od Německého svazu hudebních nakladatelů ocenění Best Edition 2019 (a není bez zajímavosti, že mezi další oceněné publikace za rok 2019 patří vydání kompozice Martina Smolky Per divina bellezza u Breitkopfa & Härtela). Editorem tohoto vůbec prvního kritického vydání je český muzikolog a básník Jonáš Hájek. V sídle pražské pobočky slavného nakladatelství jsme si povídali o tom, jaké je to býti „sukologem“.
