Kalliope-Trio-438290012109745905951981135720219229290496o

„S vrozeným sklonem k dramatu se zde Šostakovič navíc rozhodl zamilovat, a tak jeho první trio v sobě mísí tragično s lyričnem.“

„Dílo z šedivých normalizačních let má v sobě mnoho barev. Expresivní, vzdorná i radostná nálada krajních vět se výtečně projevila, stejně tak i úzkostlivá a makabrálně vznešená nálada vět vnitřních.“

„Všichni tři hráči působí na pódiu sympaticky, skromně a vřele.“ 

Středeční podvečer v Sukově síni patřil klavírnímu triu Kalliopé. Během devadesátiminutového koncertu s krátkou přestávkou předvedl soubor, založený v roce 2011 na AMU, svůj um na Klavírním triu B dur op. 11 od Ludwiga van Beethovena, raném Klavírním triu č. 1 c moll, op. 8 od Dmitrije Šostakoviče a konečně na Klavírním triu Petra Ebena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC03626

„Hned od prvních taktů se podařilo navodit velmi klidnou a koncentrovanou atmosféru. Filharmonie v rukou Stanislava Vavřínka působila po celou dobu soustředěně a jistě.“

„Jakmile sólistka položila ruce na klaviaturu, bylo zřetelné, že s tvorbou Petra Ebena má velmi dobrou a dlouholetou osobní známost.“

„Andělské sbory byly po technické i interpretační stránce skutečným blahem pro uši a zároveň působivým dramatickým prvkem na srdce posluchačů.“

Pátá neděle postní se podle starobylé tradice vynášení smrtky, symbolizující přivítání jara, nazývá „smrtná“. V samém vrcholu postní doby si pro svůj 7. abonentní koncert vybral v jistém smyslu tematiku smrti i Český filharmonický sbor Brno, který v Besedním domě uvedl vedle sebe „Píseň osudu“ Johannesa Brahmse a oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena. Tento spíše duchovně či do hloubky zaměřený obsah večera doplnil do trojice ještě Klavírní koncert Petra Ebena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Lada-Kolesrov-7---2

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Plzesk-filh-IMG6171

„Provedením Preludia Heitora Villa-Lobose se orchestr vzepjal ke krásným plastickým dynamickým obloukům zakončeným přesnými frázemi.“

„Ginasterův Harfový koncert je zajímavý a posluchačsky vděčný, střední pomalá část vytváří jakousi noční scénu plnou utichajících zvuků.“

„Pod taktovkou Tobiase Volkmanna, vystupujícího s elegancí, hrál orchestr se zaujetím, lehkostí, s výbornými dynamickými odstíny a vnitřní silou.“

Smetanovské dny v Plzni zcela jistě zaujímají pevné místo na české kulturní scéně. Letošní 39. ročník tohoto multižánrového festivalu se konal od 28. února do 28. března. Pestrá paleta téměř třiceti akcí obsahovala symfonické a komorní koncerty, opery, taneční představení, komponované hudebně-literární pořady, tvůrčí dílny pro děti i dospělé, dětské pořady, autorská čtení, výstavy a odborné vědecké přednášky. Vedle vážné hudby zazněly v samostatných pořadech festivalu latinsko-americké rytmy, česká lidová hudba i jazz. Poslední koncert patřil ve čtvrtek Plzeňské filharmonii.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
IMG1848

„Z české hudby by toho chtěli víc, hlavně Dvořáka, ale většinou jim nedochází, že zrovna od něj toho k dispozici příliš mnoho není…“

„V Komenského textu je hluboká zbožnost, ale i pasáže vysmívající se lidskému pachtění. I pro varhaníka je proto ve skladbě mnoho různých poloh.“

„Varhaník se v Ebenových skladbách docela vyřádí, je v nich hodně kontrastního střídání dravých a virtuózních ploch s meditativními nebo chorálovými.“ 

Koncertní činnost zavedla varhanici Michaelu Káčerkovou už do řady evropských zemí, ale i do Spojených států a Japonska. Je absolventkou pražské AMU a studovala také na Vysoké hudební škole Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Jistě i proto tak ráda hraje Bacha. Jako většina českých varhaníků ovšem často s potěšením sáhne i ke skladbám Petra Ebena. A tak na festivalu Pardubické hudební jaro v neděli večer v českobratrském evangelickém kostele účinkuje s Markem Ebenem v rozsáhlé literárně-hudební duchovní kompozici, pro kterou se jeho otec inspiroval Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se sólistka zamýšlí nad poselstvím skladby i nad hudbou Petra Ebena.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pfs1432019high-res-16

„Ebenův Řecký slovník je nápadem, koncepcí, ustrojením i vyzněním mimořádně zdařilé dílo.“

„V Orffově skladbě se zpívá i o posledním soudu, ale končí prosbou o vysvobození ze spárů trudnomyslnosti.“

„Sestavit druhou polovinu koncertu výhradně z Brucknerovy hudby do jednoho nepřerušeného celku byl vynikající nápad.“

Pražský filharmonický sbor i pro jarní á capella koncert šťastně zvolil neoposlouchané a objevné věci. Hudbou Petra Ebena vysloveně potěšil, v případě Carla Orffa připomněl, že napsal i mnoho jiných skladeb, ne pouze oblíbená a už skoro zprofanovaná Carmina burana, a Antona Brucknera představil prostřednictvím pásma sestaveného drobnějších děl ze sféry duchovní hudby prokládaných krátkými hudebními větami pro varhany nebo pro tři trombony. Do kostela svatých Šimona a Judy i tento program přilákal ve čtvrtek 14. března početné publikum.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
 
IMG4144web

„Už si kroutím dvaačtyřicátý rok tenorování.“

„Dneska je běžné poslechnout si třeba Mozartovo Requiem nebo Dvořákovo Stabat Mater, ale tenkrát se to nedělalo, protože to nebylo ideologicky v ažuru!“

„Výstav jsme tady na ústavu měli už přes padesát.“

O někom se říká, že má život jako na sopce. Vulkanolog a seismolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ho ale takový má nejen jako. A kromě toho je naplněný notami pro tenor a moderním výtvarným uměním. Je totiž dlouholetým členem sboru Canticorum Iubilo a iniciátorem desítek výstav v galerii ústavu. KlasicePlus sice s úsměvem opakoval, že zpíváním by se živit nemohl, ale řada zvučných hudebních jmen, pod nebo se kterými zpíval, naznačují spíš opak, namátkou Vladimír Koronthály, Miriam Němcová, Oliver Dohnányi, Bennewitzovo nebo Wihanovo kvarteto, Petr Eben, Zdeněk Lukáš a mnoho dalších.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 04 únor 2019 09:09

Ivan Kusnjer se pochlubil žáky

Koncert-IKusnjer-037

„Dramaturg koncertu Beno Blachut mladší citlivě zařadil především duchovní skladby a komorní, písňový repertoár.“

„Sympatickou součástí programu byly skladby českých a slovenských autorů 20. století i současnosti.“

„Nenápadnou, avšak zcela neopomenutelnou hvězdou večera byla pak klavíristka Iryna Roměnska, dlouholetá korepetitorka Národního divadla.“

V rámci nepravidelné koncertní řady dalo první únorovou sobotu pražské Národní divadlo prostor svému dlouholetému opernímu sólistovi, trojnásobnému držiteli Ceny Thálie a mimo jiné také významnému pedagogovi HAMU Ivanu Kusnjerovi. Mimořádný koncert nazvaný Ivan Kusnjer a jeho žáci se konal v prostoru kostela sv. Anny, který od roku 2004 využívá mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 22 leden 2019 08:18

Klasik Petr Eben a jeho varhanní výzvy

CD-61hjykByy3LSY355

„Lidem, kteří chodí na varhanní koncerty, moderní varhanní hudba většinou nepřipadá nezajímavá či nesrozumitelná.“

„Eben býval častým interpretem svých varhanních opusů, většinou se ovšem jednalo ještě spíše o improvizace. Ale nezaznamenal jsem, že by někdy koncertně provedl třeba Nedělní hudbu či Laudes.“

„Potkávám interpretace, jaké se zrodily zdánlivě bez kontinuity, nepřejímají vyzkoušené a zažité postupy, ale zároveň se mi zdá, že míří k podstatě věci.“

Varhanní tvorba významného českého hudebního skladatele Petra Ebena, jehož nedožitých devadesátých narozenin vzpomínáme právě dnes, 22. ledna, patří k tomu nejdůležitějšímu, čím obohatilo české umělecké prostředí ve druhé polovině dvacátého století kulturní svět. Nebo upřesněme: obohatilo tu výseč evropské a světové kultury, jež se vztahuje ke křesťanským kořenům. - Varhaník a profesor AMU Jaroslav Tůma uvažuje o tradici provádění Ebenových varhanních děl a o výchozích parametrech jejich interpretace. Ebenovy opusy se mu už stávají klasikou, něčím, co bude patřit do repertoáru varhan zřejmě už napořád.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
hongkong-Kola

Petr Kolař, významný varhaník a pedagog, převezme cenu Jana Václava Stamice za rok 2018. Stane se tak ve čtvrtek 17. ledna v Katedrále sv. Petra a Pavla v Brně. Je snad až symbolické, že ji získá jen pár dní před 90. výročím narození Petra Ebena (22. ledna 1929), varhaníka a skladatele, který tuto cenu také obdržel. Během slavnostního večera vystoupí i sbory, které Petr Kolař vede, a sám spolu s Dietmarem Gräfem přednese varhanní skladby. Cenu J. V. Stamice uděluje od roku 1960 německé sdružení umělců Die KünstlerGilde se spolkovým sídlem v Esslingenu.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
promo-01

Soutěžili jsme o CD mladého českého umělce.
V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva

Ptali jsme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?
Správná odpověď zní: Brušperk

Výherkyní se stává: Zdeňka Zobalová z Brna - GRATULUJEME!

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
promo-01

V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva. A právě to můžete vyhrát.

Ptáme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: M. Kozák a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.
Výherce vylosujeme v pondělí 31. prosince 2018.

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
středa, 24 říjen 2018 10:06

Na začátku byl hoboj

112bg

„Můj učitel byl Čech – hobojista Jiří Tancibudek.“

„První zámořský orchestr, který jsem kdy slyšela, byla Česká filharmonie.“

„Jsem šťastná, že moje kniha byla přeložena do češtiny. Ale bude muset být v budoucnu přepsána. Výzkum jde dál.“

Australská muzikoložka Janice B. Stockigt, autorka monografie o Janu Dismasi Zelenkovi, knihy přeložené letos do češtiny, se s jeho hudbou setkala nejprve jako hobojistka. V rozhovoru zachyceném při říjnové zelenkovské konferenci v Praze zaznívá řada vzpomínek. Některé sice nemají přímou souvislost s drážďanským barokním skladatelem pocházejícím z Louňovic pod Blaníkem, ale o to zajímavěji se týkají českých hudebníků a Austrálie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus